Pravěké kojenecké lahve byly nalezeny po celém evropském kontinentu, přičemž některé z nich stále obsahovaly zbytky mléka přežvýkavců, což naznačuje, že napomohly prvním zemědělcům k první populační explozi.
Nejstarší nálezy pocházejí z doby před 7 500 lety, ale vědci se s nimi střetávají i na mladších nalezištích z doby bronzové či železné. Chemický rozbor prokázal, že se nádoby plnily především mlékem krav, ovcí nebo koz. Objevily se ale i známky mléka od prasnic. Zajímavostí je, že některé tyto nádobky byly objeveny v hrobech dětí ve věku od šesti měsíců do šesti let. Nutno poznamenat, že mateřské mléko je důležité i jako zdroj minerálních prvků. Například bílkovina laktoferin lidského mléka transportuje ve střevu kojeného dítěte velmi intenzivně ionty železa přes střevní sliznici do krevního oběhu. Dítě tak získává prvek klíčový pro syntézu červeného krevního barviva hemoglobinu a tvorbu červených krvinek. Laktoferin z mléka skotu je v tomto ohledu mnohem méně výkonný a dětem živeným kravským mlékem tak hrozí chudokrevnost.
Zdroj obrázku Heute
Publikoval
