JIŘÍ JOHN
Pisatel je v oblasti energetiky laik. V komentářích očekává VĚCNÉ komentáře od expertů, nikoli vulgarity eggspertů.
Co je špatně:
Nekoncepčnost energetické politiky ČR i EU.
Voluntarismus politiků. Celou přeměnu energetiky na bezemisní nelze provést „okamžitě“ a na 100%. „Emisní povolenky“, obchodovatelné jako cenné papíry na burze přinášejí zisk bankám a fondům. Peníze neslouží k tomu, k čemu bylo zamýšleno. Nekoncepční „dotace“ státem i „Bruselem“, často jen proto, aby vydělali politici a jejich kumpáni (viz „solární baroni“ u nás, kterým spotřebitelé zaplatí skoro bilion Kč).
Realizace technicky nevyzrálých zařízení v masovém měřítku. Mělo by se experimentovat s menšími objemy do doby, než bude zařízení technicky dokonalejší a levnější. Např. cena solárních panelů se v posledních deseti letech podstatně snížila a mají vyšší účinnost.
Zaostává budování přenosové soustavy. V Německu budují již dvacet let vedení sever-jih pro přenos energie z větrných elektráren a mají hotovo cca 15%.
Nedostatečně řešená akumulace vyrobené energie. Ročně je ve státech EU mezi 350 a 650 hodin cena energie nulová nebo záporná. Spotřebitel někdy platí za výrobu dotované elektřiny a ještě za její maření.
Co by se mělo udělat, aby byla energie z OZE vyráběna efektivně:
Odmítnout „bruselský diktát“ co se týká „dotací“, emisních povolenek, a nerealistické vize bruselských byrokratů o „bezemisní“ energetice v krátkém časovém horizontu.
Když už „“emisní povolenky“, tak za pevnou cenu a celý výnos investovat do smysluplných projektů. Zrušit jejich obchodování na burze, které zvyšuje jejich cenu a obohacujeí banky na úkor občanů.
Postupovat s realizací projektů pomaleji. Nelze čekat na dobu, až nebude levné uhlí, ale nespěchat s realizací technologicky nezralých projektů.
Legislativní a podnikatelské prostředí učinit dlouhodobě stabilní, zrušit „dotace“ na výstavbu, dotace řešit nejvýš jen státem garantovanou výkupní cenou elektřiny na základě aukcí.
Počkat až technologie dozrají. U „větrníků“. lze např. už dnes odstranit měděné vinutí rotoru a nahradit ho permanentními magnety, což je zatím dražší (neodym). Zatím se to používá jen u OFF-Shore projektů. Solární panely mají čím dál vyšší účinnost a jejich cena značně klesla.
Řešit akumulaci vyrobené energie. To je asi největší problém. To by měl zařídit stát a akumulaci zařadit mezi veřejně prospěšné stavby. Podporují se bateriová úložiště, což je extrémně drahé a neefektivní. Pro zdvojnásobení kapacity baterky je potřeba postavit dvojnásobně velkou. Před vznikem OZE se elektřina akumulovala z důvodu vykrývání špiček v cyklu jednoho dne. Na tento provozní režim byly postaveny i přečerpávací elektrárny. Nyní je situace odlišná. Týden nebo i déle může foukat vítr a svítit slunce a pak je elektřiny nadbytek, cena klesá do nulových nebo i záporných hodnot na 350 až 650 hodin ročně a nevyužitá energie se musí mařit, což platí odběratel. Akumulace energie by měla být řešena tak, aby uložila veškerou vyrobenou energii. Přečerpávací elektrárny by mohly být u řek v místech, kde je nad řekou kopec. Tam postavit přečerpávací elektrárnu tak, že by spodní nádrž tvořila řeka nebo stávající přehrada a na kopci nad řekou by byla hodně velká horní nádrž, která by umožňovala několika/tý/denní čerpání a následně několika/tý/denní výrobu. To by bylo lehce proveditelné např. u stávající přečerpávací elektrárny Štěchovice, kde by se dala horní nádrž zvětšit i desetinásobně. Ostatní zařízení by zůstalo stávající. Větší vodní plochy by prospěly přírodě i lidem, snižovaly by teplotní extrémy. Už se zapomnělo, že v 19. století bylo vysušeno 55 km2 Komořanského jezera, pod nímž byly zásoby uhlí. Tuto plochu nenahradily všechny přehrady v ČR. V Podkrušnohoří je proto větší sucho, než bývalo.
Další možností by bylo instalovat reverzní turbíny do stávajících přehrad a ty využít jako horní nádrže přečerpávací elektrárny. Asi by bylo nákladné zřídit dolní nádrže pod přehradou.
Akumulace „v malém“ by měla zahrnovat i chytré elektroměry, bojlery a kotle na vytápění, provozované v době, kdy je elektřina levná.
Do každého projektu OZE by měla být legislativně zahrnuta povinnost platit do fondu, z něhož by se hradila výstavba zařízení na akumulaci energie. Obdobně jako se platí do fondu na likvidaci zařízení po skončení životnosti.
V Austrálii je elektřina v době, kdy je jí přebytek, poskytována odběratelům zdarma, aby se nemusela mařit.
Vyhodnotit vliv OZE na přírodu, lidi a zejména na klima. Změna klimatu vlivem OZE může být ten největší problém. Podrobněji: https://pravyprostor.net/co-o-obnovitelnych-zdrojich-energie-a-globalnim-oteplovani-nerikaji/
Jsou vítány VĚCNÉ komentáře. Vulgarity argumenty nenahrazují.
Další čtení:
Jaderná energetika nás nespasí. Můžeme očekávat velký průšvih: https://svobodny-svet.cz/neverte-kazdemu-eggspertovi/
