Aralské jezero přišlo od 60. let o více než 90 procent své původní rozlohy. Čínští a uzbečtí vědci nyní spolupracují na obnově zničeného ekosystému. Do oblasti přivážejí slanomilné rostliny a využívají moderní technologie pro úspornější zemědělství.
Rozsáhlé zavlažování, které v minulosti odebíralo vodu především pro pěstování bavlny, proměnilo velkou část někdejšího dna Aralského jezera v poušť Aralkum. Vítr odtud dnes roznáší sůl a zbytky zemědělských chemikálií, což přispívá k prachovým bouřím a zhoršování životních podmínek v celém regionu.
Výzkumníci z čínského Sin-ťiangu od roku 2018 spolupracují s odborníky v Uzbekistánu. Do oblasti Aralského jezera bylo dopraveno více než 1,3 tuny semen slanomilných rostlin, které mají pomoci stabilizovat půdu, obnovit vegetaci a omezit šíření prachu.
Významnou roli hraje také kapková závlaha, která podle místních odborníků dokáže snížit spotřebu vody při pěstování bavlny o 40 až 50 procent. Současně se podařilo výrazně zvýšit její výnosy.
Spolupráce Číny a Uzbekistánu tak ukazuje, že ekologická obnova nemusí znamenat návrat k původnímu stavu, ale může využívat moderní technologie, vědecký výzkum a šetrnější hospodaření s vodou. Příběh Aralského jezera se tak z ekologické katastrofy postupně mění také v příběh hledání nových cest k obnově krajiny.
