Druhá světová válka je tak prozkoumaná, že by se zdálo, že už není co objevovat. Přesto se v ní skrývá spousta momentů, které zní spíš jako scénář absurdní komedie než jako historie – a přitom se skutečně staly. Tady je devět z nich.
Foto: Ilustrační obrázek bojů během druhé světové války | Adobe Stock
1. Armáda, která existovala jen na papíře a v rádiu
Americká jednotka s krycím názvem Ghost Army (23. štáb zvláštních jednotek) neměla za úkol bojovat – měla za úkol klamat. Vojáci táhli po frontě nafukovací gumové tanky, dělostřelectvo a náklaďáky, vysílali falešný rádiový provoz napodobující celé divize a dokonce z reproduktorů pouštěli nahrávky zvuků tankových kolon. Podle odhadů takhle jen v západní Evropě zachránili tisíce životů tím, že přesvědčili Němce, že proti nim stojí mnohem větší síla, než jaká tam skutečně byla.
2. Mrtvola, která vyhrála bitvu ještě před jejím začátkem
V rámci operace Mincemeat v roce 1943 britská rozvědka vyplavila u španělského pobřeží tělo muže v uniformě britského důstojníka s aktovkou plnou podvržených tajných dokumentů, které naznačovaly, že spojenecká invaze do jižní Evropy míří na Sardinii a Řecko, ne na Sicílii. Španělé tělo i dokumenty (jak Britové doufali) předali Němcům. Hitler tomu uvěřil natolik, že přesunul posily pryč od Sicílie – kam pak spojenci skutečně vylodili invazní síly téměř bez odporu.
3. Myši, které vyřadily desítky německých tanků
Na východní frontě čelil wehrmacht nepříteli, se kterým žádná zbraň nepomohla: myším. Hlodavci si v odstavených tancích oblíbili izolaci na elektrických kabelech natolik, že způsobené zkraty a poruchy vyřadily z provozu desítky vozidel – problém natolik rozšířený, že se jím musely zabývat i technické zprávy německého velení.
4. Medvěd, který byl oficiálně vojákem
Polští vojáci evakuovaní ze Sovětského svazu si v Íránu koupili medvědí mládě, kterému dali jméno Wojtek. Aby ho mohli legálně vzít na loď, formálně ho zapsali do stavu jednotky jako řadového vojáka. Wojtek pak se svou jednotkou prošel bojovou cestou až k bitvě o Monte Cassino, kde údajně pomáhal nosit bedny s municí, a po válce dožil v klidu v skotské zoo jako oblíbenec veřejnosti i bývalých spolubojovníků, kteří ho pravidelně navštěvovali.
5. Muž, který se bál lítat, dokud nemusel k jednacímu stolu
Sovětský diktátor Josif Stalin se až do roku 1943 vyhýbal letadlům – v podstatě celou válku řídil ze země. Na teheránskou konferenci s Churchillem a Rooseveltem, klíčové setkání rozhodující o dalším směřování protinacistické koalice, ale musel letecky, protože jinak by se tam včas nedostal. Šlo o jeden z mála letů v jeho životě vůbec.
6. Generál, který zachránil Paříž – možná
Když se v srpnu 1944 blížilo osvobození Paříže, měl velitel německé posádky Dietrich von Choltitz od Hitlera jasný rozkaz: pokud se město nedá udržet, má z něj zůstat „pole trosek“. Choltitz nechal pod mosty a klíčovými památkami nastražit výbušniny – k jejich odpálení ale nikdy nedal rozkaz a 25. srpna 1944 město kapitulovalo prakticky nedotčené. Poválečná legenda z něj udělala „zachránce Paříže“, který neuposlechl šíleného vůdce. Historikové dnes ale upozorňují, že jde částečně o vlastní sebemytologizaci z jeho pozdějších memoárů – reálně mohla za jeho rozhodnutím stát i chladná vojenská kalkulace, že bitva je stejně prohraná.
7. Kód, který nepřítel nikdy nerozlousknul
Americká armáda v Pacifiku potřebovala šifru, kterou by Japonci nikdy nedokázali prolomit – a našla ji v jazyce, který mimo indiánský kmen Navajo prakticky nikdo na světě neovládal. Zhruba čtyři sta příslušníků kmene Navajo vyvinulo speciální kód založený na vlastním jazyce a nasazovalo ho při všech klíčových bitvách v Pacifiku, včetně Iwodžimy, kde jen během jediného měsíce předali přes 800 zpráv. Japonská rozvědka tenhle kód nerozlouskla nikdy.
8. Dvanáctiletý kluk, co dostal Purpurové srdce – a pak o něj přišel
Calvin Graham z Texasu v roce 1942 zfalšoval podpis matky, sehnal si notářské razítko a ve věku pouhých dvanácti let se s vypůjčeným oblekem staršího bratra a nacvičeným hlubokým hlasem nechal naverbovat do amerického námořnictva. Sloužil jako střelec na bitevní lodi USS South Dakota a během bitvy o Guadalcanal utrpěl zranění střepinou do obličeje, za což dostal Bronzovou hvězdu a Purpurové srdce. Když jeho matka o pár měsíců později prozradila jeho skutečný věk, armáda mu ocenění odebrala a nečestně ho propustila. Plné vyznamenání i uznání služby mu vrátili až prezidenti Carter a Reagan – tedy přes třicet let po válce.
9. Zázračná zbraň, která zabila víc vlastních lidí než nepřátel
Nacistická raketa V-2, prezentovaná jako zázračná zbraň, která má zvrátit průběh války, zabila při útocích na Londýn a Antverpy zhruba devět tisíc lidí. Při jejich výrobě v podzemním komplexu Mittelbau-Dora ale zemřelo za otřesných podmínek nucené práce ještě víc lidí, než kolik jich rakety samotné zabily na bojišti – zbraň, která měla terorizovat nepřítele, tak nakonec zabila víc vlastních otroků než cizích civilistů.
Zdroj: War History Online
