„Když si kousnu do jablka, tak jsem si nekousl do vitaminu C, ale do stovek a stovek přírodních organických látek,“ připomněl v předchozí části rozhovoru Jiří Černota. Příroda podle něj nikdy nenabízí jednotlivé látky samotné. A právě na tyto komplexy je naše tělo zvyklé tisíce let a umí s nimi nakládat. Umělý vitamin vypadá skoro stejně. „Někteří tvrdí, že je přírodě identický, ale to je velká lež,“ říká náš host. Sám proto odmítá i syntetické vitamíny vyráběné z ropy. Rozdíl mezi jednou vyextrahovanou látkou a celou rostlinou je pro něj zásadní. Zaznělo také, že sedmdesát procent olejů na trhu je zčásti nebo úplně syntetických. Jak se v tomto podivně kombinovaném světě přírody a chemie máme orientovat a oddělit zrno od plev?
Martina: Vy se zabýváte také výrobou superpotravin, jak jsem se dočetla. Co to je taková superpotravina? Víme, že je to olivový olej, víme, že jsou to věci, které nás obklopují, a jsou prověřené staletími, ryzí, čisté. Ale co to je ve vašem podání?
Jiří Černota: V mém podání jsou to látky, ovoce nebo někdy zelenina, kořeny nebo potraviny, které mají nadstandardní obsah vitaminů, minerálů nebo aminokyselin. Něco, co je výjimečné, co je právě prověřeno časem, a když to začneme užívat, může to být nadstandardně velkou pomocí pro naše tělo. Taky jsem o tom před mnoha lety začal přemýšlet a dal jsem si cíl, až jsem se ho sám trochu zalekl, že bych chtěl udělat nejlepší doplněk výživy na světě.
Ale pak jsem si hned uvědomil: Proč ne? Položil jsem si otázku: „Jaký bude ten nejlepší?“ A hned jsem si sám sobě začal odpovídat: „Nejlepší bude právě ten, který bude vytvořen z nejlepších surovin, které obsahují vysoké procento účinných látek. A nejlepší bude, když to bude čisté, biocertifikované nebo z divoké přírody.“ Rostliny z divoké přírody mají větší sílu, protože tam musí odolávat nepřízni počasí, aby přežily.
A pak jsem si řekl: „Musí to být šetrně zpracováno.“ Protože hodně věcí je dneska superzprocesováno. A pak jsem si řekl: „Nejlepší by bylo, aby tam nebyla žádná chemie. A nejlepší bude, aby to bylo zpracováno za nízké teploty, protože teplota nad 42–45 stupňů zabíjí enzymy, což je život v rostlinách.“ A nakonec jsem přemýšlel a říkal si: „Ale jak to udělat? Protože většinou tyto věci stárnou, kazí se.“
Až jsem udělal směs, kterou jsem pak nazval PRAWTEIN, a dnes máme řadu asi 60 výrobků, kde jako základ používáme kakaové boby, které nakupujeme ve střední Americe – nepražené, čisté, jenom sušené na slunci. Obsahují 55 procent kakaového másla, což je nasycený tuk, který je dlouhodobě stabilní. A přidáváme tam byliny, superpotraviny, extrakty i esenciální oleje a mícháme to. Na to máme speciální stroje, které mají v sobě i chladič, nastavíme tam 39 °C a víme, že nepoškodíme enzymy. A z toho se stala velice populární řada. Dávka je jedna až tři malé moka lžičky denně.
Je to jako s námořníkem, který ve středověku neměl céčko, a po čase byl v ohrožení života. Mohli bychom mu dávat masáže nebo použít jakoukoliv metodu, ale zachrání ho to, že mu dodáme céčko. Takže v dnešní době mnoha lidem něco chybí, a moje rozhodnutí bylo nenahrazovat to syntetickými věcmi, ale přírodními, šetrně zpracovanými, kde je mnoho látek v biokvalitě nebo z divoké přírody. A jedna z mnoha těchto řad jsou právě PRAWTEINy.
A dokonce pak z toho vznikl PRAWTEIN, který nazýváme Carbon Elixir. V době covidu jsme se inspirovali článkem Tye Bollingera, ve kterém popisoval suroviny, které by mohly být pomocí lidem, kteří mají možná nějaké problémy nebo vedlejší účinky po očkování. Tyto suroviny jsem použil a z tohoto výrobku se stal náš bestseller, protože se ukázalo, že existují tisíce lidí, kteří něco takového hledají.
Martina: Myslíte vedlejší účinky po mRNA vakcínách?
Jiří Černota: Ano.
Indický dodavatel se ani nezarazil – kdo nemá vlastní laboratoř, kupuje oleje ředěné za zlomek ceny
Martina: Já se k molekule C60, která je důležitá pro tento elixír, za chvíli dostanu, ale zajímalo by mě – když jste tady mluvil o kakaových bobech ze střední Ameriky a potom jste říkal, že jste byli na Madagaskaru –, jak se při tom množství bylin, olejů a rostlin můžete orientovat v tom, jestli jsou skutečně superčisté? Protože si umím představit, že vám na Madagaskaru něco předvedou, ale pak tam v Antananarivu přistává letadlo, veze nějaká chemická hnojiva a Madagaskařané si zkrátka trochu zvednou výnos. Jak si můžete být jistý?
Jiří Černota: Tak to je dobrá otázka. Jedna věc je laboratoř. Teď se mi honí hlavou mnoho myšlenek, protože na Madagaskaru jsme byli na místech, kde se pěstovalo geránium, a jeli jsme tam celý den džípy, až jsme se před západem slunce dostali na vrchol té hory, 2 200 metrů nad mořem, a tam to pěstovali. A když se tam člověk podíval 360 stupňů dokola, neviděl ani dům, nic. Bylo to úplně na konci světa, až nechci věřit, že jsme to zažili.
Ale řeknu jeden příběh, co se mi stalo loni o Vánocích. Komunikujeme s mnoha firmami a jedna indická firma nám nabídla asi pět olejů, mezi nimi i jasmín. Dělají to dlouhodobě, z generace na generaci, a navštívil mě jejich syn. Pak jsem se dozvěděl, že už nebyl dva roky doma, že dva roky žije v Evropě, v Pobaltí, a zabývá se distribucí. Mají tam sklad a exportují to do ostatních zemí, které si to u nich objednají.
Bylo to zajímavé setkání, protože to byl příjemný mladý muž z odbojné rodiny a dost jsme se bavili o Gándhím, o tom, jaké to bylo ještě pod Anglií, a co se tam všechno dělo, o čem většina lidí ani neví, nemá tušení. Dostali jsme se k olejíčkům, pouštěl mi na notebooku filmy, jak to sbírají ženy a jak je tam hodně práce.
A já jsem pak vytáhl laboratorní testy, které jsme si udělali, a řekl jsem mu: „Tato látka má dvěstěkrát překročené množství. Jak je to možné?“ A teď mě zajímala jeho reakce. Dvěstěkrát překročila množství, které je stanoveno asociací pro esenciální oleje. A k mému překvapení ho to ani moc nepřekvapilo a jenom suše poznamenal, že až budeme objednávat, ať mu napíšeme, že chceme šarži, kde tato látka není.
Kdybych to přeložil do srozumitelné češtiny, znamená to: „Když to vyrábíme, tak tuto látku vezmeme a přilejeme ji tam a tím to zlevníme asi o 90 procent, protože víme, že většina našich odběratelů v Evropě nemá laboratoř za 10 milionů jako BEWIT. Takže nemají šanci si to změřit a ani to neměří, protože důvěřují svým dodavatelům. Vy jste na to přišli, vy jste to změřili, tak vám nabízím, abyste si koupili čistý jasmín.“
Měřit oleje není jednoduché, jsou to někdy složité sloučeniny stovek látek. Měli jsme případ leknínu, který jsme rok a půl neměli v nabídce, protože jsme nemohli najít čistý esenciální olej leknínu. Je to podobné jako u růže, jsou to velice drahé oleje. Některé mají dokonce tak speciální složení, že máme ještě jednu laboratoř v Barceloně, kde si ho za 150 až 200 eur necháme změřit, abychom to měli potvrzené. Trvalo nám to rok a půl, a teď, někdy na jaře, jsme konečně našli várku, u které jsme řekli – a to můžu podepsat vlastní krví –, že to je kvalita, a dali jsme ho do prodeje.
A paradoxně jsme měli několik telefonátů, kdy lidé říkali: „Mně to nevoní, to není ono.“ Protože trh je zaplaven syntetickými věcmi, které jsou levné, a některým lidem voní ta přehnaně sladká vůně.
Martina: Ano, jsou to pěny do koupele s vůní mandarinky z Maďarska, jak to bylo v osmdesátých letech.
Jiří Černota: Ano.
Martina: Člověku potom trochu slézala kůže – ale ta vůně.
Jiří Černota: Takže potom, když se člověk dostane k pravému esenciálnímu oleji, může být zaskočen a může říct, že mu to až tak nevoní.
Martina: Zkrátka kontrola.
Jiří Černota: Tak takhle je to s kontrolou. Jak říkám, děláme stovky měření a stojí nás to i dost peněz, protože k tomu je třeba mít vzácné plyny, které plynový chromatograf spotřebovává. Už jenom legislativa – zrovna včera mi přinesli fascikl, který jsem musel podepsat, a všechny bezpečnostní věci, které s tím souvisí. My jsme i potravinářský podnik, takže nás kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, hygiena, prostě věci, které souvisí s tím, že to vůbec provozujeme, že to můžeme dělat.
A máme, myslím, osm vysokoškolaček, které se u nás zaměřují na kvalitu, ale i na certifikaci a na dokumenty, které k tomu potřebujeme. Spolupracujeme s Baťovou univerzitou ve Zlíně a absolventi nebo studenti u nás už udělali několik diplomových prací. Takže je to docela zajímavá práce, ale stali jsme se firmou, která neustále měří.
Martina: Teď položím otázku, kterou už dopředu označuji za takovou, která není z nejchytřejších, ale přece jen odráží naše zrychlené myšlení. Všichni toužíme po nějaké pilulce, která vyřeší potíže – nejenom že přestanou symptomy, ale zároveň nás celkově vyléčí. Vy jste tady také tvrdil, že jste chtěl vynalézt a vyvinout nejlepší potravinu na světě. Existuje ve světě esenciálních olejů, směsí a toho všeho něco univerzálního? Něco, co skutečně může fungovat prakticky na všechny, nebo alespoň podle vašich zkušeností na všechny?
Jiří Černota: Na to by mohlo být více odpovědí. Já jsem začal směsí Coldet a hned jako druhou jsem udělal směs Miracle. Mám knihu od doktora Davida Stewarta Chemistry of Essential Oils, čili Chemie esenciálních olejů, a tam jsem zjistil – on to tam popisuje –, že některé oleje mohou měnit vnitřní prostředí z kyselého na zásadité. On tam dokonce používá slovo, že se oleje sebeobětují a navážou na sebe ionty, které způsobují kyselost, a tak se kyselé mění na zásadité. Dokonce doktor Warburg, Němec, který za to před válkou dostal Nobelovu cenu, hovořil o zásaditém prostředí.
Naše pH krve by mělo být mírně zásadité, zhruba 7,36, ale bohužel náš životní styl a to, co jíme – zprocesované věci, ale i smažené a tak dále, a přemíra léků, drogy, kouření, alkohol –, to všechno nás zakyseluje. Jediné místo, kde je kyselé prostředí na místě, je žaludek, tam jsou kyseliny a to je v pořádku. Ale krev, lymfa a další věci, tam potřebujeme být mírně zásadití.
Takže jsem vycházel z toho, že když budu podporovat svá střeva, detoxikovat a podpořím tělo, aby bylo v mírně zásaditém prostředí, tak – když to přeženu – nemusím v některých případech ani úplně přesně vědět, o co se jedná, v jaké jsem situaci, ale podporuji samoléčebnou schopnost těla. A to je nakonec i závěr, ke kterému dospěla spousta nejlepších lékařů v historii lidstva: že základní myšlenkou je samoléčebný organismus.
Martina: Znamená to, že směs, o které jste hovořil, bude v tom reagovat jako améba a bude vším, čím potřebujeme, aby byla? Tedy, když jste hodně překyselený, nějakým způsobem vás harmonizuje, aby si tělo hledalo cestu k odkyselení? A když nejste překyselený, neudělá nic?
Jiří Černota: Kdybych byl přesný, tak neexistuje všelék. Sice by bylo fajn říct, že existuje, ale úplně neexistuje.
Martina: Zkoušela jsem to usmlouvat. Ale dobře.
Jiří Černota: Ale když podporuji právě střeva, když podporuji to, aby tělo bylo v zásadité oblasti, tak dost významným způsobem podporuji tělo, aby zvýšilo svou samoléčebnou schopnost, protože ta je klíčová. Doktor Hamer, německý lékař – který měl dokonce tři vysoké školy, byl lékař, kněz a fyzik, nebo chemik –, popsal celý proces samoléčení. A nebyl sám. Výsledek byl, že měl stovky a stovky pacientů s nejhoršími chorobami. Ale skončilo to zvláštně, protože ho nakonec v Německu zavřeli – a to je 20. století –, a když ho pustili, přestěhoval se do Norska, kde asi před 15 lety zemřel.
Tuto metodu nazval Nová germánská medicína, a dneska jsou stovky, možná i tisíce terapeutů, kteří jdou v jeho šlépějích. Základní myšlenka je v tom, že se tělo léčí samo. On tento proces popsal – není čas na to, abych o tom hovořil –, ale třetí fázi samoléčebného procesu popisoval tak, že to začne bolet, že například tělo zvedne teplotu a najednou mám 40, nebo se objeví nějaký otok, nebo se někdo vyzvrací, prostě nejrůznější situace. A on říká: ale toto je způsob, jak se tělo léčí, a tělo to udělalo proto, že je inteligentní.
Říkal, že většina lidí se v této fázi zalekne, navštíví lékaře a může dojít k tomu, že když jim lékař předepíše chemické léky, je samoléčebná schopnost zastavena, protože tělo je zmatené, neví, co má dělat. Ale raději k tomu dodávám komentář: Říkám to jako teoretickou možnost, ne jako návod k léčení. Kdo je nemocný, ať jde k lékaři. Říkám to spíš z vědeckých a studijních důvodů.
Půst je králem detoxikace a příroda umí tělu pomoci, jen jí člověk musí aspoň trochu důvěřovat
Martina: Když to takto zdůrazňujete, tak se i zeptám, jak se díváte na to, že mnoho lidí, kteří mají třeba fatální diagnózu, odloží veškerou chemii a chtějí jít cestou přírodní medicíny. Některým to zafungovalo a o některých se pak píše v knihách, že se to mohlo operativně nebo ozařováním zvládnout a že to zbytečně brzy zabalili. Toto je téma na ostří nože. A já se vás ptám na váš osobní názor.
Jiří Černota: Zrovna když jsem sem jel v taxíku, pustil jsem si telefon a vyskočilo na mě video amerického lékaře, který napsal knihu „Zázračná detoxikace“. Nevzpomenu si na jeho jméno, ale je to borec, pán, který má mou velkou úctu. A on je k různým metodám kritický. Jeho kniha vyšla ve statisícových nákladech a on ji nazval „Zázračná detoxikace“, protože velké množství lidí dospělo do situace, kdy už jim nikdo nedával naději, a oni sáhli po půstu – a někdy to byly až 40denní půsty –, ale to už by bylo nejlepší, aby byl člověk pod odborným vedením.
Martina: Robert S. Morse.
Jiří Černota: Ano, to je on, děkuji. A on byl i zastáncem ovoce, s tím úplně souhlasím. I Anthony William říká: „Ovoce je nejlepší lék“, ale mít čisté ovoce je někdy problém. Kde v Praze koupím čisté ovoce? Nemusí to být v dnešní době úplně jednoduché.
Nerad mluvím všeobecně, ale půst je králem detoxikace. Zažil jsem to i ve svém životě, i můj otec, který byl nemocný závažnou chorobou a nakonec se vyléčil, a to přírodní cestou, a používal i esenciální oleje. Vím, že tato možnost existuje. Zažil jsem to kdysi se svou dcerou, která už má dneska 21 let a která také měla závažnou diagnózu. A tehdy, před těmi 20 lety, jsem si uvědomil, že příroda má obrovské možnosti a schopnosti podporovat naše tělo, naši psychiku, jenom člověk musí mít alespoň nějakou důvěru v to, že to je možné.
Fotbalový míč z 60 atomů uhlíku a pokus s potkany, kterým se prodloužil život skoro na dvojnásobek
Martina: Slibovala jsem, že se vrátím k uhlíku, protože jste v poslední době velmi obdivně hovořil o molekule C60. A vzhledem k tomu, že máme k uhlíku nařízen velmi negativní vztah – je to v podstatě direktiva shora –, proč jste propadl zrovna této molekule?
Jiří Černota: Tak to byla shoda okolností. Už dlouho sleduji hodně specialistů ze Spojených států a pravidelně sleduji Davida Wolfeho. On poslal jedno video, u kterého jsem se zarazil, kde hovořil právě o molekule C60. Hovořil tam o pokusu, který dělali ve Francii na potkanech, kterým právě tato molekula prodloužila život skoro o 100 procent. Já jsem o tom vůbec nevěděl. A on je trochu šprýmař, jestli to tak můžu nazvat, a řekl: „Já vám to vysvětlím jednoduše. Podle mě by se normální člověk měl dožít 100 let. To by měl být standard, protože na to jsou dělány systémy našeho těla.“ A pak řekl: „A s molekulou C60 je to 200 let.“
To mě zarazilo a řekl jsem si: „Wow, tady vědec pouští do éteru věci, které jsou hodně pochybné.“ Ale začal jsem se o to zajímat a zjistil jsem, že koncem 20. století proslul pan Kroto se svým týmem, kteří za objev této molekuly dostali Nobelovu cenu – myslím, že to byl rok 1996. A David Wolfe o této molekule řekl, že to je největší objev v dějinách lidstva v oblasti dlouhověkosti.
Je to jediný prvek, který má kulovou strukturu, čili vypadá jako fotbalový míč, jsou to přesně pospojované pěti- a šestiúhelníky, 60 atomů uhlíku. Uhlík najdeme v celé přírodě, i my jsme z 18,5 procenta uhlík. Uhlík je základ celé organické přírody, rostlin, zvířat, stromů, všude, kam se podíváme, i v organické chemii – všude ve vzorcích je C, to všechno je uhlík. A uhlík má různou formu: když píšu obyčejnou tužkou, tak to je uhlík, ale diamant je také uhlík, má stejný vzorec, akorát jinou strukturu.
Martina: Kapku stlačenější.
Jiří Černota: Trochu, ano, a vysoké teploty. A C60 je vlastně také C, vzorec C, ale má jinou strukturu. Takže to byl tento objev, a já jsem to začal studovat. Nakonec jsme udělali PRAWTEIN C60, pak se trochu změnila legislativa, tak jsme museli věci upravit. Ale udělali jsme i několik kosmetických výrobků, které jsou v tomto směru velice oblíbené.
A právě v době covidu Ty Bollinger – další Američan, kterého sleduji – se svou manželkou vytvořili v Americe hnutí a udělali si vzdělávací systém, který se jmenoval Pravda o rakovině a Pravda o očkování. Já jsem to všechno studoval, a právě v tom jeho článku, který vyšel i v češtině, popisoval, že by určité látky mohly být pomocí při detoxikaci po mRNA vakcíně. Tak jsme to udělali a mnoho lidí v tom potom hledalo pomoc, protože očkovaných bylo údajně 60 procent, tedy miliony lidí jenom v České republice.
My o tom samozřejmě nemůžeme hovořit, nejsou stanovena žádná zdravotní tvrzení, takže zase připomínám, že to říkám jenom z vědeckých a studijních důvodů. Ale měl jsem hodně případů, kdy lidé tuto superpotravinu nebo doplněk výživy považovali za silnou pomoc.
Vyhořelý člověk s vysokým platem si život neprodlouží, ani kdyby jedl ty nejlepší superpotraviny
Martina: Vy jste tady několikrát v souvislosti s C60 zmínil dlouhověkost, a my se poměrně velmi kasáme tím, že se u nás prodlužuje život díky moderním technologiím a lékům. Ale pravdou je, že se mnohdy spíše prodlužuje umírání nebo velmi neaktivní život. Myslíte si, že je v silách člověka objevit v přirozeném světě, který nás obklopuje, nějaký skutečný lék na dlouhověkost, na aktivní dlouhověkost, na sebeuzdravovací mechanismus, který nebude s věkem slábnout, takže lidé budou skutečně aktivní do posledních dní, a ne že budou v péči celých rodin a sociálních ústavů?
Jiří Černota: Tak to je také otázka, nad kterou bychom mohli strávit hodně času. Mimochodem slovo „dlouhověkost“ – podle nařízení Evropské unie, které vyšlo před pár měsíci – už u nás jako výrobci na webu nesmíme používat. Čili slova „longevity“ a „dlouhověkost“ byla nedávno zakázána. Možná se mohou použít v nějakých článcích, ale my jako výrobci už je použít nemůžeme. Už jenom když se podíváme do Bible, tak tam jsou případy 100 let, 150 let, a dokonce několik staletí.
Martina: Tak Metuzalém se dožil poměrně pěkného věku.
Jiří Černota: Dokonce 800 nebo něco takového, jak si matně vzpomínám. Takže část veřejnosti a lidstva chápe 60–70 let, ale tyto hranice jsou určitě mnohem dál, než lidé běžně vnímají jako normální. Za sebe to vidím tak, že dlouhověkost souvisí s celým naším životním stylem: co jíme, jak jíme, jaká je kvalita jídla, jak odpočíváme, zmínili jsme už tady slunce, zmínili spánek. A naplnění života – jestli lidé dělají to, v čem vidí nějaký smysl, jestli je to baví. Protože já se skoro denně setkávám s tím, že to dneska průměrného člověka nebaví. A nesouvisí to ani tak s příjmem, protože jsou lidé, kteří mají zajímavé příjmy, ale dělají v nějakých korporacích, a není výjimkou, že je tomu člověku najednou 40, 50 let a cítí se vyhořelý. Sice se v dané instituci počítají čísla nebo se tam něco pojišťuje, ale on najednou pociťuje, že ztrácí smysl života, a neví, jestli to vůbec stojí za to.
Takže jestliže dělám něco, co není v souladu se mnou, a nevidím v tom smysl, tak to není harmonická záležitost a určitě mi to neprodlužuje život. Čili souhlasím, určitě jsou látky, které můžou být silné a pomáhat nám, ale musí to být propojeno se životním stylem. Můžu jíst plno speciálních věcí, ale jestliže se budu stresovat, tak to není optimální.
Oleje hned při prvním náznaku potíží, a lékařka pak v kartě nenajde jediný záznam
Martina: Metuzalém se dožil 969 let. Trochu mu mám za zlé, že to nenatáhl ještě o těch 31 let, protože by se to mnohem lépe pamatovalo. Takže, milí posluchači: šup, hezky si vezměte Starý zákon a zjistěte, jakým způsobem se to Metuzalémovi povedlo. A jaké jsou vaše oblíbené preparáty pro vás osobně? Čím se udržujete aktivní a ve zdraví? Jak své tělo harmonizujete? Co je pro vás osobně první volba?
Jiří Černota: Tak sahám po mnoha věcech. Když cítím, že nejsem v pořádku, okamžitě vezmu esenciální oleje. A často – nechci přehánět –, když okamžitě podchytím první pocit, že něco není v pořádku, ještě ten den nebo do druhého dne tento pocit zmizí. A můžu se dokonce pochlubit – sem tam i já musím zajít k lékaři, protože mám řidičák a mám i zbrojní pas, takže jednou za čas musím jít na vyšetření. Když jsem tam byl naposledy, paní doktorka konstatovala: „Vy tady nemáte ani jeden záznam.“
Určitě nechci říct, že bych nikdy nevyužil pomoci, může se stát cokoliv, úrazy a tak dále. Ale jsem rád, že zatím – přestože jsem dost exponovaný, pracuji naplno, vlastně pořád, i o víkendech – nemusím sahat po tom, co je běžné u mnoha lidí. Takže příroda nám může pomoci v mnoha věcech. Čili zmínil jsem ty PRAWTEINy, aloe vera, esenciální oleje, prostě to střídám, je toho spousta.
Celý rozhovor s Jiřím Černotou o esenciálních olejích, superpotravinách a samoléčebné schopnosti těla si můžete poslechnout v celku a předstihu na platformě Herohero.
Jinak vás všechny díly postupně čekají na našem webu RadioUniversum.cz, na Facebooku a YouTube, jak jste zvyklí.
Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 1010349016/2700, upřímně děkujeme – bez vás by tyto rozhovory nemohly vzniknout. Martina Kociánová se na vás těší zase příště. Zatím se mějte hezky a něco pro to dělejte. Nikdo jiný to za nás neudělá.
Text
Přehrát
