SLOVANKA
Nejen v souvislosti s poněkud zpackanou falešnou vlajkou v Lipsku se stále častěji hovoří o možné jiné – dokonalejší – falešné vlajce, která by zatáhla NATO do války s Ruskem.
Většinou se jako nejpravděpodobnější místo, kde by měla být zinscenována, zmiňují pobaltské země.
V následující analýze amerického autora Andrewa Korybka je však jako možný cíl pro falešnou vlajku zmíněna jižní Evropa.
Je třeba počítat i s touto možností?
Zelenskyj má zájem zapojit Rusko do útoku na NATO, aby využil nejnovější hysterii.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský ministr obrany Guido Crosetto vyvrátili nedávnou zprávu španělských médií, která citovala anonymní zdroj blízký litevskému ministerstvu obrany a tvrdila, že CIA údajně věří, že Rusko plánuje útoky dronů na jižní Evropu.
Kontext se týká hysterie některých evropských lídrů, že Rusko by mohlo brzy otestovat odhodlání NATO. Finský prezident Alexander Stubb dříve prohlásil, že taková jednání jsou kontraproduktivní pro zájmy EU.
Bylo proto osvěžující, že výše zmínění úředníci následovali jeho příklad místo toho, aby se nechali unášet narativním proudem, ať už byly jejich skryté úmysly jakékoli.
Přesto je znepokojivé, že tento příběh byl původně vstrčen do médií, a to anonymním zdrojem blízkým litevskému ministerstvu obrany, zvláště v souvislosti se spekulacemi o blížící se ukrajinské falešné vlajce, vzhledem k tomu, že Kyjev má zájem zapojit Rusko do útoku na NATO, aby využil nejnovější hysterie.
Začátkem tohoto roku Ukrajina zaútočila na jednu z ruských „stínových flotil“ lodí ve Středomoří z dronové základny v Libyi, zatímco jeden z jejích námořních dronů přistál na řeckém ostrově v Jónském moři, což potvrdilo, že Kyjev má v oblasti jak letecké, tak námořní dronové schopnosti.
Mohl by je tedy využít k útokům pod falešnou vlajkou v jižní Evropě ve snaze manipulovat evropské NATO (E-NATO), aby alespoň agresivněji potlačil ruskou „stínovou flotilu.“
Na toto téma: Putin v srpnu během své návštěvy velitelství Tichomořské flotily ve Vladivostoku recipročně pohrozil zabavením cizích plavidel, přičemž vzájemná eskalace by mohla být využita E-NATO k dalšímu stoupání po eskalačním žebříčku s rizikem, že se omylem zvýší pravděpodobnost horké války.
Nečekaný průlom v polsko-běloruských vztazích po prvním setkání ministrů zahraničí po deseti letech by však mohl vést k oteplení nové studené války, jak je zde podrobně vysvětleno.
Zelenskyj by to možná nechtěl z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že by ho pravděpodobně Západ donutil učinit bolestivé kompromisy s Putinem před dlouho odkládanými volbami, které by pravděpodobně vedly k jeho ztrátě moci, vzhledem k jeho nepopulárnosti.
Ve spojení s ukrajinskými schopnostmi, jak bylo zmíněno dříve v této analýze, je scénář pokusu o falešné útoky drony proti jižní Evropě nepříjemně věrohodný, ale hrozba je stále zvládnutelná.
I kdyby tomu nebylo možné zabránit, vytvoření krizového kanálu mezi USA, E-NATO a Ruskem, jak je navrženo v článku o oteplení nové studené války, by mohlo zabránit horké válce, před kterou bylo dříve varováno.
Zpráva o tom, že k tomu došlo, by mohla Zelenského také odradit, pokud by začal věřit, že jeho potenciálně blížící se plány selžou.
Zmařilo by to částečné uvolnění napětí a mohlo by se to dokonce obrátit proti nim, pokud by pak důkazy uškodily Ukrajině.
Ať je to jakkoliv, takový kanál pro krizové řízení zatím neexistuje, takže okno příležitosti, kdy Zelenskyj povolí ukrajinský útok falešným dronem na jižní Evropu, ze kterého by bylo obviněno Rusko, zůstává otevřené.
Je proto naléhavé, aby byl vytvořen, jinak by mohl v nejhorším případě vyvolat třetí světovou válku těmito prostředky.
S tím, jak Finsko, Francie a Itálie bojují proti nejnovější hysterii uprostřed polsko-běloruského průlomu, mají USA nyní větší šanci tuto situaci zprostředkovat.
