iDNES: Prsty čouhající zpod postele vyděsily thajského hosta v pětihvězdičkovém brněnském hotelu. Muž se tak polekal, že si nejprve myslel, že vidí ducha. Pod postelí se však skutečně ukrýval neznámý člověk, který po odhalení z pokoje utekl.
Přivolaní policisté však neměli co vyšetřovat, žádná škoda nevznikla.
A to kdyby nebohy Thajec zjistil, že v Brně može potkat kromě cypa pod postelu aji Fialu nebo Nerudovu, to by mu jeblo.
Zuzana Majerová: Česká televize včera znovu prokázala, že v téhle podobě nemá právo na existenci.
Namísto aby se ke všem chovala stejně, vybrané názorové proudy preferuje, jiné na svoji obrazovku naopak vůbec nepouští.
Když se několik tisíc lidí sešlo v Příčovech na již osmém vlasteneckém setkání, nevěnovala tomu Česká televize ani vteřinu, naopak když spolek Milion chvilek pořádá za účasti tisícovky lidí protivládní demonstraci na Staroměstském náměstí, Česká televize o tom informuje nejen v hlavních zprávách, ale nádavkem na svém zpravodajském kanále nabízí i přímé vstupy.
Miloš Zeman s Martinou Kociánovou na Radiu Universum: V prezidentských volbách mezi panem Drahošem a mnou vznikla skupina miliardářů, která pana Drahoše takříkajíc nominovala. Tatáž skupina nominovala Petra Pavla. A já se trochu bojím žít ve státě, kterému vládne skupina čtyř, pěti, deseti – víc než deset to nebude – miliardářů, nikoli milionářů.
Podívejte se, člověk, který se jmenuje Michal Koudelka a je šéf BIS, nedávno prohlásil, že válka začne za několik měsíců. Toho jste si možná všimla. No, podle našeho trestního řádu bych to kvalifikoval jako šíření poplašné zprávy se sazbou kolem několika let, ale zatím se nikdo neozval.
A Koudelka je takové tykadlo těch, kdo jsou za ním, a jeho prostřednictvím si zkoušejí, co lidi vydrží. Takže kdyby to lidi nevydrželi, tak ti miliardáři řeknou, že to byl jenom Koudelka, koudelníkův syn, a to nebyl člověk, kterého můžete brát vážně.
Já znám veškerou argumentaci, kterou Rusko odůvodňuje svůj útok na Ukrajinu. Jistě to nebyl jediný důvod, ale samozřejmě, když si uvědomíte, že váš protivník je slabý, protože kapituloval v Afghánistánu, tak máte daleko větší chuť na tu Ukrajinu zaútočit. Já bych mezi další důvody, kromě toho, co se uvádí o různých slibech nerozšiřování NATO směrem na východ a podobně, uvedl i občanskou válku na Ukrajině, kde ruskojazyčná část Ukrajinců povstala proti ukrajinské centrální vládě.
Já jsem měl možnost setkat se se všemi, nebo téměř všemi ukrajinskými prezidenty, naposled právě s Janukovyčem, a uvědomoval jsem si, že například takové události jako upálení asi 50 lidí v Domě odborů v Oděse a další a další zločiny těch pravověrných proti ruským Ukrajincům mohly vyvolat, a také vyvolaly, občanskou válku.
Byly tady Minské dohody, dokonce dvě Minské dohody, které mohly tu válku uklidnit mimo jiné tím, že by vznikla regionální autonomie včetně ruskojazyčných oblastí. A myslím si, že to byla právě ukrajinská centrální vláda, která tuto občanskou válku potencovala, posilovala, obhajovala, a dovedu pochopit, i když s tím nesouhlasím, že pro Rusko to mohl být důvod chránit ne své občany, protože tehdy jeho občany nebyli, ale své, jak by se řeklo, jazykově spřízněné lidi.
Řekl jsem, a nebyl jsem první, první byl Marek Stoniš, šéfredaktor měsíčníku TO, řekl jsem o prezidentu Pavlovi bona fide, že je to zážitkový prezident. Když si všimnete jeho denního, týdenního, měsíčního programu, tak je to cesta od festivalu k festivalu, od slavnosti ke slavnosti. A nemusí to být zrovna slavnost sněženek. To znamená, on si doslova a do písmene užívá prezidentskou funkci. Ano, dovedu si představit, že je to potěšující. Jednou si vyjet na motorce, podruhé slézat svatovítskou katedrálu a desítky a desítky dalších akcí.
Ale prezident taky musí někdy pracovat. A já jsem si té práce a jejích výsledků příliš nevšiml. Protože domáhat se cesty do Ankary, to je tak trochu postup uraženého kluka, kterého někam nepustí.
Senát není žádná pojistka demokracie. Senát je odpadkový koš demokracie.
Když mluvíme o tom školství, tak to vypadá, že ani tato vláda prostřednictvím pana ministra Plagy nechce se školstvím zjevně nic dělat. Nedávno jsem si uvědomila, že mor se anglicky řekne plague. A tak mě napadlo, že mor českého školství by mohl být nomen omen.
Sergej Lavrov v OSN: V uplynulých dnech zazněla z této tribuny i v kuloárech Valného shromáždění již několikrát myšlenka, že ve světové politice dochází k tektonickým posunům a před našima očima se rodí spravedlivější multipolární světový řád. Země globálního Jihu a Východu se prosazují jako suverénní centra rozvoje, přebírají odpovědnost za zajištění bezpečnosti ve svých regionech. Manifestují oddanost mezinárodnímu právu, odmítají vnější nátlak, mají zájem na prosperitě všech států, nikoli pouze těch „vyvolených“. Taková tvůrčí filozofie je základem i ruské zahraniční politiky, sdílejí ji naši četní stejně smýšlející partneři a na ní je založena spolupráce v rámci SNS, ŠOS, BRICS a dalších sdružení světové většiny.
Nicméně ne všem je to po chuti. Západní menšina, která po pět století dominovala na úkor cizích zdrojů, se nevzdává snah zachovat si svá privilegia a vnutit všem svá „pravidla“. Západ stále častěji sahá k hrubé síle, jedná nepředvídatelně a dobrodružně a ohrožuje život a blahobyt milionů, ne-li miliard obyvatel naší společné planety. Podle definice ruského presidenta Putina se diktatura jediného hegemona „…vymkla se kontrole a je jednoduše nebezpečná pro své okolí.
Na začátku tohoto roku, v rozporu se všemi normami, včetně morálních, vyvrcholila invaze USA do Venezuely zajetím presidenta N. Madura a jeho manželky a jejich zadržováním v americkém vězení bez soudního řízení. A to navzdory skutečnosti, že mezinárodní právo výslovně ukládá respektovat imunitu a nedotknutelnost nejvyšších představitelů státu. Trváme na co nejrychlejším propuštění venezuelského presidenta a jeho manželky a na tom, aby se podobné excesy v budoucnu neopakovaly.
Za nepřijatelný projev diktátu síly považujeme zabití nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího a členů jeho rodiny, jakož i členů vojenského a politického vedení Islámské republiky. Zvláštní znepokojení vyvolává skutečnost, že dalšími cíli americko-izraelské agrese, která začala v červnu loňského roku, nebyla pouze civilní infrastruktura Íránu, ale i mírové jaderné objekty, které byly pod ochranou záruk MAAE. To způsobilo nenapravitelnou škodu na autoritě agentury i na celém systému nešíření jaderných zbraní.
Recidivy ozbrojené konfrontace v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu pokračují navzdory všem zřejmým škodám, které způsobují světové námořní dopravě a obchodu. Za nezbytnou podmínku pro urovnání krize považujeme nastolení důvěry ve vztazích mezi pobřežními státy Perského zálivu – arabskými zeměmi a Íránem. K vytvoření stabilní regionální bezpečnostní architektury směřuje naše Koncepce zajištění kolektivní bezpečnosti v oblasti Perského zálivu. Rusko je spolu s dalšími odpovědnými zeměmi připraveno konstruktivně přispět ke stabilizaci tohoto strategicky významného regionu.
Jsme přesvědčeni, že nastal čas pro řešení hlavního problému Blízkého východu – zajištění státnosti palestinského národa na základě četných rezolucí OSN. Téměř před rokem Rada bezpečnosti z iniciativy USA schválila „mírový plán“ pro pásmo Gazy, avšak mír tam nenastal. Stále tam umírají staří lidé, ženy a děti, humanitární situace je i nadále kritická. Zhoršuje se také situace na Západním břehu Jordánu, kde Izrael rozšiřuje svou osadnickou činnost. Pokud to tak půjde dál, vbytvoření palestinského státu nebude možné – jednoduše pro něj nezbude místo. Ale pak bude i bezpečnost Izraele pod neustálou hrozbou – odborníci tomu velmi dobře rozumějí.
Od OSN, od nás všech, členských států, se vyžadují naléhavé nestandardní kroky, abychom zvrátili nepříznivé tendence na Blízkém východě a v přilehlých oblastech. Nejde jen o Palestinu, ale také o Libanon, Sýrii, Jemen, Irák, Súdán, Somálsko, Jižní Súdán a další africké země, kde zuří konflikty.
Naléhavá opatření jsou zapotřebí k nápravě katastrofální humanitární situace na Kubě, která je dnes vystavena bezprecedentnímu tlaku ze strany svého severního souseda. Potvrzujeme svou solidaritu s kubánským lidem a vládou a naléhavě vyzýváme ke zrušení námořní blokády Ostrova svobody, ke zrušení všech omezení obchodu s Kubou a k vyřazení této země ze seznamu států podporujících terorismus, který se již dávno stal ostudným.
To jsou pouze nejkřiklavější příklady, které vyžadují přednostní pozornost mezinárodního společenství. Nelze se však omezovat pouze na ně. Politika síly a „dvojí standardy“ Západu destabilizují situaci všude. Na Balkáně Evropská unie hrubě ignoruje rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a nutí Srbsko, aby se smířilo se ztrátou území Kosova, aby se zřeklo své historie a památky předků. Bělehrad je doslova nucen uvalit sankce proti Rusku, přičemž je mu oplátkou slibována, jak už všichni chápou, přízračná perspektiva evropské integrace. Ve snaze o unitarizaci Bosny a Hercegoviny jsou Srbové tlačeni k tomu, aby se vzdali ústavních pravomocí zaručených Daytonskou mírovou dohodou a Radou bezpečnosti OSN.
V podobném duchu pohrdání mezinárodním právem vytvářejí vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost bezohledné kroky zahraničních sponzorů kyjevského režimu. Ve jménu utopického cíle zadržovát Rusko Západ vlastníma rukama zničil systém evropské bezpečnosti a vypěstoval v Kyjevě rusofobní režim. Uvědomujíce si marnost svých snah, dělají v Evropě vše pro to, aby zabránili mírovému urovnání a zmařili vyhlídky na jednání, o něž má zájem mnoho stran, včetně administrativy D. Trumpa. Západ pumpuje do kyjevského režimu stále více zbraní, pomáhá Kyjevu zaměřovat drony a rakety na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu. Na Západě sní o tom, že Rusku zasadí „strategickou porážku“, ale tyto sny, jak už se v minulosti mnohokrát stalo, přivedou do strategické slepé uličky samotné podněcovatele války.
před rokem jsme si připomněli 80. výročí vítězství nad německým nacismem a japonským militarismem. Příští týden, 1. října, uplyne 80 let od ukončení činnosti Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku. Historický rozsudek Soudu národů, jak je Norimberský tribunál znám, přísně a jednoznačně odsoudil nacistické zločince a postavil ideologii nacismu, nepřátelskou vůči lidstvu, mimo zákon i morálku.
Mezitím, po 80 letech, se zdaleka ne všichni z norimberských lekcí poučili. Vládnoucí elity mnoha zemí Evropské unie jsou, soudě podle prohlášení jejich představitelů, zjevně nakaženy virem rasové nadřazenosti a spřádají extremistické, rusofobní plány. Podporují představitele kyjevského režimu, když v Kyjevě vzdávají poctu zatvrzelým válečným zločincům a Hitlerovým kolaborantům, jejichž ruce jsou až po lokty od krve Rusů, Židů, Bělorusů, Ukrajinců a příslušníků dalších národností. Téměř celý Západ zde v tomto sále každoročně hlasuje proti ruské rezoluci odsuzující glorifikaci nacismu. Proti ní hlasují Německo, Japonsko a také všechny země NATO, mezi nimiž je nemálo těch, které byly za druhé světové války odpovědné za zločiny proti lidskosti. Nepřekvapuje nás to.
Chtěl bych však zdůraznit: výsledky druhé světové války jsou fundamentem poválečného světového řádu a jsou zakotveny v Chartě OSN. Bývalé státy „Osy“ tím, že tento dokument ratifikovaly, uznaly svou historickou odpovědnost za nezměrné utrpení, která světu přinesly nacistické ideologie a praktiky. Když dnes lidé stydlivě zavírají oči před stále zjevnějšími projevy ukrajinského nacismu, jsou tím ohroženy samotné základy na OSN založeného světového řádu.
Kancléř F. Merz, který nechává upadnout v zapomnění odpovědnost nacistického Německa za genocidu sovětského lidu a nestydí se za úlohu SRN jako hlavního sponzora nacistického režimu v Kyjevě, prohlašuje, že je třeba „znovu“ učinit z Německa hlavní vojenskou sílu v Evropě. Chápou v Berlíně, co toto „znovu“ znamená a kam to může vést? Copak výsledky druhé světové války nikoho ničemu nenaučily?
Ukrajinský režim otevřeně pošlapává takový základní princip Charty OSN, jakým je úcta k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka a náboženství. Na světě není jiné země než Ukrajina, kde by byl nějaký jazyk zákonem zakázán. Na Ukrajině je ruský jazyk zakázán. Za jeho používání hrozí trest, včetně odnětí svobody. Ale v Evropské unii, kde se holedbají „evropskými hodnotami“, jako by si do úst vody nabrali: ani slovo odsouzení. Pouze říkají, že Ukrajina právě pomáhá hájit ony „evropské hodnoty“. Člověk mimoděk dochází k závěru, že jak nacismus, tak flagrantní porušování svobody slova, svobody informací a svobody vyznání kyjevským režimem tvoří podstatu právě těchto „evropských hodnot“.
Když Rusko v roce 2022 zahájilo speciální vojenskou operaci na ochranu obyvatel Donbasu a Novoruska před vyhlazením kyjevským režimem, pokračuje v boji za jejich bezpečnost a práva v plném souladu s literou i duchem Charty OSN. Náš boj za pravdu a spravedlnost bude doveden do konce: cíle speciální vojenské operace budou dosaženy, hrozby pro bezpečnost Ruska odstraněny a mírový život obnoven. Stane se tak navzdory jakýmkoli okolnostem, včetně neschopnosti současného vedení Světové organizace zaujmout v situaci kolem Ukrajiny jediný správný postoj – postoj obránce principů Charty OSN, nikoli však selektivně, nýbrž ve vší jejich úplnosti, vzájemné provázanosti a souvislostech.
Očekáváme, že nový generální tajemník, kterého bychom měli zvolit do konce roku, bude důsledně dodržovat svůj mandát a zásady nestrannosti a rovného odstupu, které jsou zakotveny v Chartě. Bude zastupovat celé mezinárodní společenství, nikoli sloužit zájmům jednotlivých států, nebude podkopávat mezivládní charakter systému OSN a nebude rozmělňovat pravomoci Rady bezpečnosti a jejích stálých členů.
Náš zásadní přístup spočívá v tom, že reforma Rady bezpečnosti nemůže předpokládat žádná další „křesla“ pro země Západu, tím méně pro Německo a Japonsko, které se vydaly cestou militarizace a revanšismu. Vystupujeme výhradně za rozšíření zastoupení Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podporujeme kandidatury Brazílie a Indie na stálá místa, přičemž současně – a to zdůrazňuji – je třeba uspokojit zájmy afrického kontinentu s přihlédnutím ke konsenzu z Ezulwini a Sirtské deklaraci.
Vážené dámy a pánové,
Rusko při provádění své odpovědné zahraniční politiky pracuje na ozdravení situace ve světě – společně se svými spojenci a strategickými partnery, mimo jiné v rámci BRICS, ŠOS, EAEU, SNS a ODKB. Nabízíme sjednocující agendu, konkrétní myšlenky a projekty.
Do popředí se nyní objektivně dostává problematika mezinárodní informační bezpečnosti. Je zřejmé, že právě OSN, nikoli nějaké zákulisní uzavřené mechanismy, by v této otázce měla hrát ústřední roli. V říjnu loňského roku byla v Hanoji otevřena k podpisu Úmluva OSN proti kyberkriminalitě, vypracovaná z iniciativy Ruska. Vítáme zahájení činnosti Světového mechanismu vytvořeného pro její provádění pod záštitou OSN – prvního stálého formátu v této oblasti.
Zvláštní odpovědnost leží na OSN také s ohledem na překotný rozvoj technologií umělé inteligence. Obecně uznávaná pravidla jejího využívání mohou být formulována pouze na rovnoprávném základě za účasti všech zemí, o tom lze jen stěží pochybovat. Zahájení činnosti Globálního dialogu o správě umělé inteligence a Nezávislé mezinárodní vědecké skupiny pro umělou inteligenci považujeme za kroky správným směrem. Stejným směrem jde i iniciativa ČLR, podporovaná Ruskem, na vytvoření Světové organizace pro spolupráci v oblasti umělé inteligence.
V polovině minulého století Sovětský svaz pomáhal národům Afriky, Asie a Latinské Ameriky osvobodit se z pout koloniální závislosti. Další demokratizace mezinárodního života není možná bez vymýcení neokoloniálních praktik, které jsou stále velmi zřetelné. Významným mezníkem na této cestě bylo přijetí rezoluce Valného shromáždění o vyhlášení 14. prosince Mezinárodním dnem proti kolonialismu ve všech jeho formách a projevech. Budeme rádi, když se zastánci boje proti současným praktikám neokolonialismu ze všech států zúčastní prvního Světového shromáždění Mezinárodního mezistranického hnutí „Za svobodu národů!“, které se v nejbližších měsících uskuteční v Rusku.
trvalý mír lze zajistit pouze tehdy, když skončí nebezpečné soupeření největších světových hráčů. Toho lze dosáhnout jedině na základě důsledného dodržování Charty OSN a zásady rovné a nedělitelné bezpečnosti. Tento princip, připomínám, znamená odmítnutí zajišťovat bezpečnost jednoho státu na úkor bezpečnosti jiných a nepřípustnost toho, aby si kterákoli země, skupina zemí či organizace činila nárok na dominanci v oblasti bezpečnosti. Především se to týká NATO, které se pokouší rozšířit svůj destruktivní vliv daleko za geografické hranice oblasti své odpovědnosti, včetně jihovýchodní a severovýchodní Asie.
Hodnoty široké rovnoprávné spolupráce jsou základem iniciativ prezidenta Ruska Putina zaměřených na vytvoření Velkého eurasijského partnerství a bezpečnostní architektury na celém euroasijském kontinentu. Včera zde v New Yorku Rusko, Bělorusko a naši stejně smýšlející partneři přijali prohlášení o zahájení práce na „Eurasijské chartě rozmanitosti a multipolarity v 21. století“. Vyzýváme všechny, kteří jsou připraveni stát se součástí nové celokontinentální architektury míru a rozvoje, aby přispěli k úspěchu této významné iniciativy, jejímž cílem je doplnit a harmonizovat činnost stávajících mechanismů v duchu geopolitické reality vznikajícího multipolárního světa.
Chibičky česke propagandy (2015): Jak by bylo na světě fajně, kdyby nebyly parlamenty… Ti synci, keři nam daruju zakony, maju pocit, že musi furt kohosi buzerovat, prudit a vymyšlat nova opatřeni.
Oni maju strach, že kdyby nic nerobili, tak byzme přišli na to, že su vlastně uplně zbytečni. A zbytečny uřednik byva propuštěny. A to ten uřednik nechce, bo co jineho by robil, když je to tak fajně placene?
A tak každy novy uřednik převezme všecky předchazejici buzeračni zakony, a aby nebyl podezřely, přida aji cosik svojeho.
Když přišel Endy, sliboval, že nas zbavi uředniku a sniži naklady. To řikaju všeci. Každy novy manažer, kery přide, se snaži zalibit nadřizenym tak, že se pusti do ořezavani nakladu. A tak se novi uřednici pustili do zavaděni zbytečneho balkanskeho (EET) systemu. Planovana buzeračni evidence tržeb je samozřejmě enem začatek. Až se to jakemusik cypovi povede zavest, voliči ho svrhnou. A nastupi jiny cyp a přide s jakusik jinu cypovinu. Nesmyslna evidence tržeb samozřejmě zustane, bo se na tym bude živit už hafo malych parazitu. A novy cyp přide, a po rozkulačeni živnostniku se pusti třeba do zahradkařu.
Uřednici vubec radi reguluju svobodne aktyvity lidi, kere zatim nesu pod statni kontrolu. Navic vznikaju hodnoty, z kerych si stat neurve DPH, a z teho ma uřednik rudo před očama. Na zahradkach si lidi pěstuju tuny zeleniny a ovoce, chovaju bojlery, kraliky a bravky a tym vznika uřednikovi ztrata nejen tym, že zahradkař neplati DPH, ale aji tym, že si tym padem nekupi bojlera nebo to plastykove rajče z hytlermarketa za 40,- Kč/kg. Jak k temu ten ubohy hytlermarket přide, že vam veze rajče až z holandskeho sklenika a vy si bez povoleni vypěstujete svoje?
Benjamin Kuras, Imbecilizace češtiny pro Deník TO: Její upgradovaný outfit byl highlightem eventu koncipovaného na úplně novém levlu driftujícím k resuscitaci signifikantní proliferace outdoorového entertainmentu, jehož feedback je novým benchmarkem targetovaného networkingu reflektujícího on-going transformaci paradigmat podle nepredikovaného nového mindsetu, jenž je díky byznysovému brainstormingu a online influencerství comebackem a remakem starého.
Vidlák: Chvilkaři si udělali velmi komorní setkání na Staromáku. Policejní odhady hovořily o vyšších stovkách účastníků, kteří navíc nebyli odlišitelní od turistů čekajících na odbíjení orloje. Účastníků bylo tak málo, že mééédia o celé události informovala velice suše a krátce. Nezachránil to ani Minář, ani Hutka ani žádná jiná zprofanovaná pravdoláskařská mrtvola.
Jestli teď Babiš nedokončí to zrušení koncesionářských poplatků a neudělá zákon FARA, tak je sketa. Hlas lidu celkem jasně ukázal, že kromě Hutky a Kubátové a Rejchrta nikdo za Českou televizi platit nechce a nikomu nevadí, když budou muset neziskovky ukázat, kdo je ve skutečnosti financuje. Sám Minář teď jasně, nezpochybnitelně a veřejně demonstroval, že jeho kecy nikoho nezajímají a všichni už mají Ukrajiny plné zuby.
Jestli Babiš váhal, protože se obával libtardího řevu, tak teď už se bát nemusí. Odteď jednoznačně platí, že pokud Babiš koncesionářské poplatky nezruší a zákon FARA nezavede, tak proto, že to udělat nechce.
D-FENS: Já si myslím, že Francouzi by neměli vyrábět žádné stroje. I jednoduchá zařízení dokážou totálně pohnojit a upravit je tak, aby lidem co nejvíce škodila. Vždy, když v minulosti vyrobili nějaký stroj, vyklubal se z toho průser. Začalo to giullotinou, kdy chtěli páchat dobro humanizací poprav, a skončilo motorem PSA 1.6 THP. Ne ne. Měli by se soustředit na to, co jim jde. Na víno, bagety a cibuli.
Jindřich Rajchl: Baťa definitivně ukončuje výrobu v ČR. Výroba v Dolním Němčí se stala nerentabilní, a tak z naší země mizí tato tradiční značka a s ní i 92 pracovních míst. Green Deal prostě funguje. Děkujeme do Bruselu.
Protiproud: Obzvlášť znepokojivě zní rétorika Polska, pobaltských států a dalších členů NATO na adresu ruské Kaliningradské oblasti. Vztahy mezi Ruskem a aliancí se zhoršují a bezpečnostní situace kolem Kaliningradu se v poslední době vyostřila. Vojenští i političtí představitelé NATO připouštějí válku jako schůdnou cestu, jak zadržet to, co Západ vnímá jako ruskou agresi vůči Ukrajině a Evropě. Pobaltí se tak z pozapomenutého zákoutí proměnilo ve frontovou oblast.
Už letos v červenci se bývalý velitel amerických sil v Evropě generál Chris Donahue nechal slyšet: jednotky NATO by podle něj v případě nutnosti dobyly silně opevněnou Kaliningradskou oblast „v nevídaně krátkém čase“.
