PAVOL JAHELKA
Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové schválila zákaz burek a nikábů ve školách. Současně stanovila, že v jedné třídě nebude moci být více než 30 procent žáků, kteří „nejsou dostatečně začleněni do italského školského systému.“ Podle vlády mají nová pravidla zabránit vzniku tříd, kde se děti kvůli jazykové bariéře obtížně vzdělávají a integrují, a posílit školu jako místo společného života. Dekret už platí, během šedesáti dnů jej musí potvrdit parlament.
Italská vláda si za tento krok zaslouží uznání. Ve škole má být vidět lidská tvář. Učitel potřebuje poznat, s kým mluví, spolužáci mají číst mimiku a emoce, škola musí být schopna každého jednoznačně identifikovat. Nikáb ani burka do výuky nepatří – brání přirozené komunikaci, komplikují bezpečnostní pravidla a symbolizují oddělování od společnosti, zatímco snahou školy má být děti spojovat a integrovat. Takto své rozhodnutí odůvodňuje i italská vláda.
Itálie se snaží předejít problémům, které už znají některé školy s početnou muslimskou komunitou v západní Evropě.
Například v německém Neuköllnu pedagogové přiznali, že během ramadánu vznikal v jejich třídách tlak, aby ostatní děti před spolužáky nejedly a nepily, i když samy půst nedržely.
Snad ještě smutnější je však skutečnost, že říct dnes takovou věc veřejně je aktem odvahy, protože dotyčný okamžitě riskuje, že bude obviněný z rasismu a xenofobie.
Přijmout člověka neznamená vzdát se pravidel země, která jej přijímá. Naopak, skutečná integrace znamená osvojit si jazyk, respektovat zákony a zapojit se do života společnosti. Škola není místem, kde se mají prohlubovat kulturní rozdíly nebo vznikat uzavřené komunity. Jejím úkolem je především vzdělávat.
To není možné tam, kde část žáků nerozumí jazyku výuky nebo kde zakrytá tvář brání běžné komunikaci mezi učiteli a spolužáky. Itálie nyní ukázala, že taková politika je v Evropě možná. Díky za to.
Katolické noviny
Článek Dobrý krůček správným směrem. Ale nedostatečný. Migrační katastrofu nevyřeší, jen oddálí se nejdříve objevil na .
