Podle senátora Šlachty by střelba do demonstrantů měla dalekosáhlé politické důsledky. “Představa, že by bezpečnostní složky sáhly k ostré munici plošně, proto není reálná. Francouzské zvláštní policejní jednotky a četnictvo mají pro zvládání davu propracovanou taktiku i rozsáhlou výbavu nesmrtících prostředků, od slzného plynu a vodních děl až po gumové projektily či zábleskové granáty. K výstřelu by tak v extrémní situaci mohl sáhnout nanejvýš jednotlivý zasahující příslušník, pokud by se ocitl v obklíčení a bojoval o holý život. Vedení bezpečnostních složek i politici si navíc uvědomují, že jakákoli oběť na životě by situaci v ulicích jen ještě více vyhrotila, a proto prosazují maximální zdrženlivost,” uvedl Šlachta.
Podobný efekt by podle jeho názoru mělo i případné zapojení armády. „Do plošné pacifikace pouličních nepokojů nepočítám ani s přímým zapojením armády, jejíž jednotky slouží v rámci protiteroristických opatření výhradně k ochraně klíčových objektů a infrastruktury. Vojáci nejsou pro zvládání davu cvičeni ani vybaveni neletálními prostředky a jejich nasazení proti demonstrantům by mohlo vést k vyhrocení situace,“ dodal bývalý elitní policista.
„Pokud Francie selže, máme vážný problém“
Mezitím se však nepokoje přelévají i do dalších západoevropských zemí. V Itálii o víkendu bojůvky zdevastovaly obchody v centru Milána. I v nich hrály významnou úlohu migranti. Právě nezvládnutá imigrace a integrace přistěhovalců je podle řady expertů jedním z hlavních příčin dnešních problémů.
Podle bezpečnostního poradce Andora Šándora jsou legitimní protesty studentů a učitelů ve Francii organizovaně zneužívány migranty a lidmi s migračními kořeny. „Nevím, proč, ale oni se chtějí vypořádat se zemí, která dala jejich rodičům a prarodičům nové místo k životu. Oni evidentně nejsou Francouzi. To je jasný důkaz toho, že integrace selhala,“ řekl ParlamentnímListům.cz Šándor.
“Je tu velký problém, který Evropu může žrát zevnitř. Já vůbec nesnižuji ruskou agresi na Ukrajině, ale měli bychom se přestat strašit tanky na Václaváku do tří let a měli bychom se dívat na problémy, které máme doma. Nezvládnutá a nezvladatelná migrace velmi vážně ohrožuje integrační procesy v EU. Je potřeba, aby si členské státy řekly, že tohle není cesta,” zdůrazňuje bývalý ředitel Vojenské zpravodajské služby.
A dodává, že země střední Evropy nemusejí doplácet na problémy západoevropských států, které se teď potýkají se svými „postkoloniálními traumaty“. „Jestli migraci úspěšně nevyřešíme, tak EU nemůže dlouho fungovat. Pokud to Francie jako jeden ze dvou motorů EU nedá, tak máme vážný problém,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Šándor.
Babiš jasně: „To je cesta do pekla“
Závažnost situace si evidentně uvědomuje i premiér Andrej Babiš (ANO). V Bruselu před pár dny zkritizoval politiku některých západních lídrů. „V Nizozemsku mají migranti přednost na bydlení před Holanďany. To je absolutně neuvěřitelné. Vidíme, co se děje ve Švédsku, kde se ilegální migranti ze Somálska stali poslanci. Vidíme, co se děje v Berlíně, kde starostka má kontakty na Hamás. To je cesta do pekla. Některé státy v Evropě jsou nepoučitelné. My nikdy nedovolíme, aby se u nás stalo to, co se děje v těchto zemích. Česká republika bude rozhodovat, kdo u nás bude pracovat a žít. Připravujeme k tomu další opatření,“ prohlásil Babiš.
Dokonce pohrozil i nasazením armády. „Možná budeme muset někdy bránit naši hranici, aby k nám nechodili migranti ze západních zemí, pokud to takhle bude pokračovat. A my se na to samozřejmě připravujeme,“ konstatoval. A dodal: „Co to znamená? Že perspektivně budeme mít armádu na našich hranicích s Německem. Protože pokud oni zjistí, že u nás je líp než u nich, a to bude, tak potom by mohli mít snahu přijít k nám, a my jim to nedovolíme,“ slíbil český premiér.
Tato slova vyprovokovala k podrážděné reakci španělského předsedu vlády Pedra Sáncheze, který Babišovo prohlášení odmítl jako “krajně pravicové žvanění”. Lídr španělských socialistů, který se těší velké podpoře ze strany unijního establishmentu, letos spustil speciální program na legalizaci pobytu nelegálních migrantů. Tamní úřady už obdržely zhruba 1,3 milionu žádostí. Ti se pak budou moci pohybovat po celém schengenském prostoru.
