Americká armáda dnes oznámila, že dokončila stažení svých vojsk z Iráku, čímž ukončila dvanáctiletou misi zaměřenou na boj proti skupině zvané Islámský stát. (Pokud bychom brali v potaz invazi USA v roce 2003, pak tomu je už 23 let – pozn. př.)
Poslední americké jednotky opustily poslední leteckou základnu, na které byly přítomny v severním Iráku na základě dohody mezi Bagdádem a Washingtonem.
Tento krok, k němuž došlo uprostřed probíhající války mezi Spojenými státy a Íránem, která se občas rozšířila i do Iráku, byl Bagdádem prezentován jako známka rostoucí síly a suverenity země.
Stažení oslavily také skupiny podporované Íránem, u některých dalších Iráčanů, zejména v kurdském regionu, však vyvolalo obavy.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v prohlášení uvedl, že americké jednotky a vybavení dokončily „uspořádaný odchod“ z letecké základny v Irbílu, v poloautonomním kurdském regionu na severu Iráku.
„Tento milník odráží úspěch dvanáctileté kampaně, která porazila ISIS jako organizovanou vojenskou hrozbu v Iráku a v celém regionu,“ řekl.
Irácký premiér Ali al-Zaidi předsedal slavnostnímu předání a popsal stažení amerických vojsk jako začátek „nové fáze, která se vyznačuje iráckou suverenitou, silou jeho institucí, připraveností jeho sil, jednotou jeho rozhodování a vyváženými partnerstvími s jeho přáteli.“
Americké jednotky vtrhly do Iráku v roce 2003, aby svrhly Saddáma Husajna. Odtud odešly v roce 2011, ale o tři roky později irácké úřady pozvaly menší misi vedenou USA k boji proti skupině zvané Islámský stát, která pustošila celý Irák a zmocnila se rozsáhlých území.
Poté, co se extremistická skupina zmenšila na roztroušené spící buňky, se Washington a Bagdád v roce 2024 dohodly na postupném ukončení mise.
Americké jednotky se loni stáhly ze základen ve většině oblastí Iráku, ale v poloautonomní severní kurdské oblasti si udržely malou přítomnost čítající stovky vojáků. Základny v této oblasti jsou pravidelně terčem útoků od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily válku proti Íránu. Irácké milice podporované Íránem se rovněž koordinují s jemenskými húsíovskými rebely při útocích na Saúdskou Arábii.
Irácká vláda původně spojila termín stažení amerických vojsk stanovený na 30. září s odzbrojením nestátních ozbrojených skupin do tohoto data.
Zatímco několik méně vlivných milicí souhlasilo s odevzdáním zbraní, mocné skupiny blízké Íránu tuto možnost odmítly nebo stanovily podmínky pro odzbrojení, které by vláda pravděpodobně nedokázala splnit.
Premiér Ali al-Zaidi od té doby termín posunul. Na začátku tohoto měsíce pro deník The New York Times uvedl, že termín pro odzbrojení milicí byl posunut na červen 2027.
Dopady stažení amerických vojsk nemusí být okamžitě patrné, zejména proto, že americká vojenská přítomnost již byla omezena. Úředníci v iráckém kurdském regionu však vyjádřili obavy z odchodu amerických vojsk a zejména z odstranění amerických systémů protivzdušné obrany.
Skupiny spojené s Íránem v Iráku mezitím oslavovaly stažení amerických vojsk.
„Vyhnání poražených okupačních sil z iráckého území je začátkem plné suverenity,“ uvedl ve svém prohlášení Abu Mujahid al-Assaf, bezpečnostní představitel mocné milice Kataib Hizballáh.
Přidal varování pro al-Zaidiho a jeho vládu, aby neprováděli americké plány, a pohrozil, že „každá vláda, která nepracuje ve prospěch lidu, bude svržena všemi prostředky.“
