V minulých dnech rozvířil veřejné mínění v Česku poněkud překvapivý krok policie, která požádala Sněmovnu o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání
Foto s hajzlem
Jak jsem napsal, byl to krok, alespoň pro mne překvapivý nicméně současně je mi jasné, že i kdyby k onomu vydání došlo, neznamená to nic více a nic méně, nežli to, že policie bude něco projednávat, pak to bude posuzovat státní zástupce a nakonec se tím bude, možná několik let, zabývat soud. Prostě klasická česká ulička, všichni to známe. Ukradnete v sámošce čokoládu dostanete během měsíce dva roky, když politik zneužije všechny možné i nemožné pravomoci, může být několik let, v případě pana Babiše možná až do důchodu klidný. A pak se to promlčí a jedeme dál.
Z tohoto pohledu se jeví jako naprostá nehoráznost a vzhledem k Babišově minulosti i jako naprosté svinstvo, jeho reakce, kde onen policejní krok označuje jako metody 50. let. Pan Babiš moc dobře ví, co se dělo v oněch létech. On ví moc dobře, že kdokoliv se dostal do spárů Stb v 50..60. 70. letech ale i později, nemohl počítat s žádnou benevolencí. Nemohl dále pokračovat v syslení majetku. Nemohl v televizi a ve svých mediích naříkat a házet vinu kolem dokola. Pan Babiš tohle moc dobře ví, jak by to také zrovna on mohl nevědět. Přesto používá tento argument a dává tak jasně najevo pravdu o svém křivém charakteru. Na druhou stranu dává ovšem českému voliči obrovskou šanci. Pochopit konečně kdo jsou ti, které známe z bilboardů, kteří dnes a denně rozhodují o životech občanů republiky.
Nedávno tady napsal pan Ziegler takový optimisticko budovatelský text, že “ žijeme v krásné a nádherné zemi „…Je to pravda. Česká republika je krásná a nádherná země a já, přestože zde nežiji a občanem nejsem, tuto zemi miluji a nikdy milovat nepřestanu. Proto tvrdím, že k tomu, aby ta krása a nádhera byla dokonalá, je zapotřebí zbavit se jednou provždy lidí, jako je Andrej Babiš. Vyhnat je z politického a veřejného života a nenechat je, aby dále škodili. A totéž se týká i mnohých dalších, kteří jako žáby na prameni sedí kvákají a jen si hrabou sami pod sebe. Kalousek, Sobotka, Dienstbier, Stropnický a další a další. Na jejích seznam by celý tento blog nestačil.
A tak chci věřit, že nadcházející volby budou právě tím okamžikem prozření českého voliče. Moc bych vám to všem přál.
