PZ
Profesor Petr Drulák míní, že nepokoje v severoirském Belfastu nejsou jen lokálním konfliktem, ale důsledkem hlubokého selhání evropské migrační politiky.
Politolog a bývalý diplomat profesor Petr Drulák rozebral nepokoje v severoirském Belfastu a tvrdí, že za násilím nestojí pouze brutální útok jednoho migranta, ale mnohem hlubší evropský problém spojený s migrací, sociálním napětím a odtržením elit od života běžných lidí.Drulák připomíná, že záběry z Belfastu v posledních dnech připomínaly devadesátá léta, kdy Severní Irsko sužovaly střety protestantských unionistů s katolickými republikány. Dnes se však podle něj starý konflikt proměnil. Lidový hněv už neprobouzí spor o vztah k Londýnu, ale nezvládnutá migrace.
Nepokoje vypukly po brutálním útoku, při němž súdánský žadatel o azyl pobodal místního obyvatele. Právě příběh útočníka považuje Drulák za ilustraci rozsahu evropského selhání.
„Samotná jeho cesta dokumentuje naprosté selhání evropské migrační politiky, zvládl několik nelegálních přechodů hranic a následně svůj pobyt legalizoval,“ píše Drulák.
Podle něj ale nejde jen o selhání kontroly hranic. Podstatnější je otázka, kdo ve skutečnosti nese důsledky masové migrace. Drulák tvrdí, že největší zátěž nedopadá na politické, mediální ani intelektuální elity, které migrační politiku prosazují nebo obhajují.
Právě chudé čtvrti a nízkopříjmové vrstvy podle něj musí žít s nevítanými a nepřizpůsobivými sousedy, soutěžit o práci a čelit stále většímu tlaku na veřejné služby. Posílání afrických migrantů do sociálně zasažených oblastí, jakou je Belfast, proto označuje za politický zločin. Vzpouru proti této situaci považuje za pochopitelnou, násilné projevy ale neobhajuje.
„Vzpoura proti tomuto zločinu je spravedlivá, i když násilí nebylo spravedlivé vůči těm, které postihlo,“ uvádí.
Drulák ostře kritizuje i současný stav evropské demokracie. Tvrdí, že v normálně fungujícím systému by politika, která vyvolává tak silný odpor veřejnosti, neobstála ve volbách. Podle něj to ale v dnešní Evropě přestává platit.
„V demokratických poměrech by mělo platit, že politika, která vyvolává tak silný lidový odpor, neprojde testem voleb. Ale tohle v demokratické Evropě už nějakou dobu neplatí,“ píše.
Jako příklad uvádí současnou labouristickou vládu v Londýně i severoirskou Sinn Féin, dříve spojenou s republikánským nacionalismem a IRA, dnes však podle něj propojující nacionalismus s progresivní agendou včetně podpory migrace.
V závěru Drulák upozorňuje, že migrace dnes nerozděluje pouze elity a běžné občany, ale stále hlouběji štěpí i samotné evropské společnosti.
Právě tato vnitřní rozpolcenost podle něj vysvětluje, proč Evropa zatím nedokáže na migrační krizi reagovat účinně a proč budou podobné konflikty s velkou pravděpodobností pokračovat.
