Čínská vstřícnost je vyčerpána.
Antidotum 3. 5. 2026
Čína nařídila pěti čínským ropným rafinériím, aby ignorovaly sankce USA týkající se nákupu íránské ropy, a čínské ministerstvo obchodu prohlásilo, že „Spojené státy nemohou uznat, zavést ani dodržovat sankce“, informuje agentura Reuters.
Dědové si měří síly před setkáním Trumpa a Si za 2 týdny
To, co Čína právě udělala přijetím zákonů o blokování exteritoriálních sankcí USA, vytváří velmi významný precedens — pravděpodobně finanční analogii toho, co se stalo loni s kovy vzácných zemin (v tom smyslu, že Čína podniká rozhodný krok, aby se postavila nepřátelskému opatření USA, a ne se s ním jen smířila).
Všechno je to trochu složité, ale pro začátek je třeba říci, že to, co mnozí ignorují (a pravděpodobně je překvapí), je skutečnost, že – obecně vzato – čínské společnosti a finanční instituce exteritoriální sankce USA většinou dodržovaly.
Čínské banky blokují platby s ruskými společnostmi, pokud porušují sankce USA.
Ačkoli je Rusko jakoby strategickým spojencem.
To ilustruje, jak velkou vstřícnost Čína v této otázce vůči USA projevovala – čínská banka v Číně odmítá obsluhovat ruskou společnost, s níž Čína nemá žádné problémy, jen proto, aby dodržela extrateritoriální sankce USA. To také ilustruje, proč tento příkaz k blokování představuje tak výrazný odklon od dosavadní praxe.
Důvodem pro něj nebyly nové sankce ze strany USA, ale nedávné snahy v rámci takzvané „Operace Ekonomická zuřivost“, zaměřené na výrazné zpřísnění uplatňování stávajících sankcí vůči Íránu. Konkrétně na konci dubna USA rozeslaly varování finančním institucím po celém světě — včetně těch v Číně — o „rizicích sankcí spojených s nezávislými rafinériemi typu ‚čajník‘ v Číně, převážně v provincii Šan-tung, s ohledem na jejich pokračující roli při dovozu a zpracování íránské surové ropy“
Ještě důležitější je, že se také specificky zaměřily na Hengli Petrochemical Dalian, jednu z největších soukromých rafinerií v Číně s kapacitou 400 000 barelů denně a mateřskou společností (Hengli Group), která je na seznamu Fortune Global 500.
V podstatě extrateritoriální sankce USA znamenají, že společnost Hengli – a všechny ostatní čínské rafinérie, které se staly terčem – jsou odříznuty od dolarového systému a jakákoli banka, pojišťovna nebo obchodní partner kdekoli na světě – včetně Číny –, který s nimi obchoduje, riskuje, že bude odříznut také.
Což je zjevně vážný nepřátelský krok ze strany USA proti Číně (a samozřejmě Íránu).
Až na to, že Čína se s tím tentokrát nehodlá smířit.
Od roku 2021 platí v Číně právní předpisy („Opatření k zabránění neoprávněnému extrateritoriálnímu uplatňování zahraničních zákonů a opatření“), které dávají čínské vládě právo oficiálně zakázat dodržování zahraničních sankcí a které od dubna tohoto roku mají rovněž extrateritoriální charakter.
Ve skutečnosti tato pravidla – a jejich dubnové doplnění – stanoví, že pokud dodržujete extrateritoriální sankce USA a ukončíte vztahy s čínskou společností, porušujete čínské právní předpisy. Jakákoli organizace – čínská či zahraniční –, která odmítne obchodovat s čínskou společností podléhající sankcím, protože tak nařídil Washington, může být stíhána u čínských soudů, pokutována čínským ministerstvem obchodu (MOFCOM) a od dubna zařazena na „seznam zlovolných organizací“ se zmrazením aktiv a obchodními omezeními.
Stručně řečeno: na jedné straně USA říkají: „ukončete s nimi vztahy, nebo my ukončíme vztahy s vámi“, a nyní Čína odpovídá: „no, pokud s námi skutečně ukončíte vztahy, budeme s vámi zacházet velmi tvrdě – v Číně a možná i mimo ni“.
Mezi pět rafinérií patří Hengli Petrochemical a čtyři rafinérie, které dohromady představují významnou rafinérskou kapacitu Číny.
Íránu praskají všechna úložiště a je čas zacpat vrty. Čínský krok je skutečnou pomocí na poslední chvíli
Až do včerejška byla tato pravidla čistě teoretická: v praxi se nikdy neuplatňovala. Včera však čínské ministerstvo obchodu (MOFCOM) dalo zcela jasně najevo, že tentokrát je vše jinak: použili prohlášení s trojitou negací, když uvedli, že sankce USA „nebudou uznány, nebudou vykonány, nebudou dodržovány“– jak řekli Číňané dost ostře – (zvedli bradu tak, že se jim zasekla)
Ve skutečnosti se společnosti, které se ocitly v centru tohoto konfliktu – například finanční instituce obsluhující Hengli – nyní nacházejí v poměrně svízelné situaci: hrozí jim nepřátelství ze strany USA nebo Číny. Je to situace bez vítězů a ony si musí vybrat stranu.
Konkrétně řečeno, vzhledem k tomu, že drtivá většina dotčených společností působí na území Číny, zjevně si vyberou stranu Číny.
Skutečnou otázkou tedy je: jsou USA připraveny svou hrozbu uskutečnit a odříznout čínské banky či jiné instituce, které budou i nadále poskytovat služby těmto rafinériím?
Vždyť to pravděpodobně znamená zavedení sankcí proti velkým čínským finančním institucím, což představuje eskalaci konfliktu na zcela jinou úroveň. V okamžiku, kdy USA zařadí velkou čínskou banku na sankční seznam za spolupráci s Hengli, přestane jít o íránskou ropu a promění se to v přímou finanční konfrontaci mezi dvěma největšími ekonomikami světa, což je mnohem závažnější událost s pravděpodobnými důsledky pro celý globální finanční systém.
Nebo USA ustoupí, což bude znamenat, že Čína v podstatě prokoukla jejich bluf a ukázala, že extrateritoriální sankce jsou jen mnoho povyku pro nic?
Myslím, že to zjistíme v příštích pár týdnech.
Jedno však lze říci s jistotou: ať se s těmito rafinériemi stane cokoli, vážnější škoda již byla napáchána. Dříve Čína projevovala pozoruhodnou vstřícnost, pokud jde o dodržování sankcí – dobrovolně spolupracovala s extrateritoriálními sankcemi uvnitř svých hranic, ačkoli neměla žádnou právní povinnost je dodržovat. Tato vstřícnost je vyčerpána.
A z pohledu USA představuje Čína s menší vstřícností vůči finanční hegemonii USA nepochybně mnohem závažnější problém než několik rafinérií nakupujících íránskou ropu.
