Cesta k levnějšímu nájemnému by se díky nové iniciativě mohla rychle stát kontraproduktivní.
Berlínští postkomunisté a levicoví politici plánují na pozadí rozsáhlé bytové krize vyvlastnit v hlavním městě desítky tisíc nemovitostí. Vyplývá to z 30stránkového dokumentu předloženého trojicí stran – Levice, Zelení a SPD –, která se blíží k sestavení nové regionální vlády.
Tzv. socializace se má týkat až 160 tisíc bytů, které jsou v současné době ve vlastnictví soukromých bytových společností, přičemž do jejich rukou přešly za poměrně výhodnou cenu teprve před několika lety.
Legislativním základem má být článek 15 ústavy, podle něhož „půda, přírodní zdroje a výrobní prostředky mohou být za účelem socializace převedeny do veřejného vlastnictví nebo do jiných forem veřejného podniku zákonem, který upravuje druh a rozsah náhrady“.
V případě realizace tohoto nápadu by Berlín nevlastnil pouze současných asi 400 tisíc bytů, ale mnohem vyšší počet. To by mu podle plánů strany Levice mělo pomoci získat větší kontrolu nad výší nájemného a omezit vliv soukromého sektoru.
Náklady by měly být astronomické
Podle spolkové předsedkyně Levice Ines Schwerdtnerové by Berlín – spolková země i město v jednom – měl na tento účel vynaložit až 16 miliard eur, tedy 100 tisíc eur na byt. To je výrazně méně než tržní hodnota. Pro ilustraci: 16 miliard eur představuje téměř polovinu rozpočtu Slovenska na rok 2027.
Město samozřejmě tyto prostředky nemá a muselo by si vzít úvěr. Při současné úrokové sazbě 4 % by samotné splátky úvěrů činily 640 milionů eur ročně. Při úrokové sazbě 5 % by se tato částka zvýšila na 800 milionů eur. K tomu je třeba připočítat náklady na administrativu, údržbu, rekonstrukce a založení nové správcovské společnosti.
Zpravodajský web Merkur si všiml, že plány na rozsáhlé zadlužování přicházejí v době, kdy je rozpočet již tak napjatý. Jen v tomto roce chybí v berlínské pokladně až 4,6 miliardy eur.
Paradoxně se tyto půjčky mají podle tvůrců této vize splácet z příjmů z pronájmu – a k dosažení tohoto cíle bude zřejmě nejprve nutné zvýšit nájemné za berlínské byty. Podle časopisu Cicero by se muselo zvýšit ze současných 8 eur za metr čtvereční na 10,4 až 11,6 eura v závislosti na konkrétní úrokové sazbě.
To, že by podle současných plánů muselo být nájemné v socializovaných bytech výrazně navýšeno, aby bylo možné projekt financovat bez vládních dotací, předpokládá také ekonom Konstantin Kholodilin z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Expert dospěl k podobným výsledným číslům jako časopis Cicero.
Klepání na nesprávné dveře
Kritici také poukazují na skutečnost, že hlavním problémem vysokého nájemného je nedostatek bytů (a nikoli samotná struktura vlastnictví), v důsledku čehož mohou pronajímatelé požadovat přemrštěné nájemné až do výše 15 eur a více za metr čtvereční.
To, že je problém s vlastnickou strukturou uměle nafukován, naznačují i další údaje. Podle časopisu Stern není nájemné za byty určené k vyvlastnění v současné době ani tak vysoké. Bytová společnost Vonovia údajně v Berlíně účtuje 7,40 až 7,80 eur za metr čtvereční, což je méně než průměrné nájemné v hlavním městě ve výši 8,20 eur. Vonovia je největší firmou svého druhu a v Berlíně vlastní až 138 tisíc bytů.
Ačkoli se nová vláda chce zaměřit i na masivní výstavbu a slibuje 100 tisíc nových bytů, jednak na to kromě nákladného vyvlastňování nebude mít zdroje a jednak bude realizace výstavby trvat desítky let.
Berlínsko-brandenburské sdružení bytových společností (BBU) vypočítalo, že 16 miliard eur, které Levice plánuje utratit na vyvlastnění, by se již nyní dalo lépe využít na výstavbu přibližně 78 tisíc nových bytů na veřejných pozemcích. Takové řešení by bylo rychlejší, efektivnější a také právně méně sporné.
SPD proti SPD
Z kroku, který švýcarský deník Tages Anzeiger označil za „nejradikálnější realitní experiment v Evropě“, není nadšená ani spolková vláda složená ze stran CDU a SPD. Ta se v červenci rozhodla, že vyvlastňování bude bránit, zatím však nepředložila konkrétní zákon a existuje pouze usnesení v tomto duchu.
Kancléř a předseda CDU Friedrich Merz se o víkendu na setkání Mladé unie obrátil na sociální demokraty: „Přestaňte s tím, co se snažíte v Berlíně podněcovat. Přestaňte se ubírat touto cestou!“ Dodal, že sociální demokraté by „neměli vést jednání s takovými levicovými radikály a už vůbec by s nimi neměli vstupovat do koalice“.
Spolková ministryně pro výstavbu Verena Hubertzová za SPD konstatovala, že s projektem vyvlastňování v metropoli nesouhlasí. Sociální demokraté tak v podstatě na celostátní i regionální úrovni bojují mezi sebou.
Očekávají se soudní spory
Téma vyvlastňování nemovitostí má v německé metropoli dlouhou historii. V roce 2021 se dokonce 59 procent voličů v referendu vyslovilo pro návrh na socializaci společností s více než 3 000 byty. Rozhodnutí však nebylo právně závazné a dosud nedošlo k vyvlastnění ani jedné bytové společnosti.
Ať tak či onak, k realizaci tohoto sporného plánu jistě nedojde rychle. Tři strany plánují předložit návrh zákona do poloviny roku 2028 a ten by neměl vstoupit v platnost dříve než rok po jeho schválení. Mezitím bude legislativu pravděpodobně posuzovat Ústavní soud a očekávají se námitky ze strany bytového sektoru.
Připomeňme, že Levice, Zelení a SPD teprve nedávno v reakci na výsledek krajských voleb ukončily sondážní jednání a mají v úmyslu rychle zahájit jednání o koalici. V čele berlínské radnice by měla stát místní předsedkyně Levice Elif Eralpová, jejíž strana získala 25,7 procenta hlasů a volby přesvědčivě vyhrála.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
