Boření mýtů je fajn. Boření mýtů nás baví. Boření mýtů je záslužná činnost. Jde ale o to, co všechno lze považovat za boření mýtů. Občas jde jen o obyčejnou propagandu, v rámci které je šířena multikulti či jiná ideologie. Teď jsem tady třeba viděl nějaký článek o muslimce, která prý pracuje, zatímco její manžel doma pere prádlo.
je to vůbec ještě člověk?
No, jako pěkný. Ale vážně je tohle boření mýtů, jak tvrdí v titulku nejmenovaní redaktoři nejmenovaného deníku? Vážně se bortí mýty poté, co jedna muslimka z milionů „nosí doma kalhoty“? To samé, jak se kdysi psalo o romském policistovi ve Velké Británii. Také šlo prý o boření mýtů.
Přitom tohle přece žádné boření mýtů není. Jedna vlaštovka zdaleka jaro nedělá. V kolika muslimských zemích mohou ženy běžně pracovat a jejich manžel doma pere prádlo? Kolik takových příkladů v rámci většinové muslimské společnosti ještě najdeme? Vážně by se ukázalo po bližším přezkoumání, že takhle to má hozené většina muslimských rodin?
Je škoda, že i tak pěkné slovní spojení, jakým je „boření mýtů“, zneužívá mediální mainstream k šířené té či oné propagandy. K tomu ještě připočtěme aktuálně oblíbené“boření mýtů“, které se týká George Sorose. V jeho případě také začali vykladači jediné pravdy (a lásky) „bořit mýty“. Zajímalo by mě, jestli tomu věří aspoň oni sami…
Převzato bez vědomí autora z veřejného zdroje v rámci úřední a zpravodajské licence podle § 34 zákona 216/2006 Sb., o právu autorském
