Ve společném prohlášení Babišova vláda říká jednoznačně: “Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná.” Navzdory řadě pozitivních kroků včetně zrušení některých cenzurních orgánů či personálních změn vláda dosud své sliby naplňovala poměrně liknavě. V následujících měsících má nicméně dojít k podstatnému posunu.
Velké úterní prohlášení
Poslanec Jindřich Rajchl (PRO) totiž v úterý oznámil, že se koaliční rada dohodla na revizi §405, v uplynulých letech posloužil k potrestání řady osob a v současnosti je zneužíván i proti nepohodlným novinářům.
Paragraf se v trestním zákoníku poprvé objevil už v roce 2000, kriminalizoval však jen veřejné popírání, schvalování nebo ospravedlňování nacistického či komunistického genocidia. Jeho uplatnitelnost (a také zneužitelnost) se významně rozšířila přijetím nynějšího trestního zákoníku, který už postihuje nejen nacistické a komunistické, ale i jakékoli jiné genocidium. A to v praxi může vést k řadě nejasností.
„Na jeho základě jsou trestně stíháni i lidé, kteří projevují odlišný názor na konflikt na Ukrajině, a teoreticky by mohli být stíháni i lidé, kteří podporují akce Izraele v Gaze či vojenskou operaci USA v Íránu,“ říká k tomu předseda PRO.
Výhrůžky nejvyššího státního zástupce
Ostatně už dva dny po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 nejvyšší státní zástupce Igor Stříž pohrozil občanům, že za vyjadřování jiných než vládních názorů na válku mohou být pohnáni před soud.
„Pokud by někdo veřejně (včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí) vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu (akceptoval je či podporoval) nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku,” informoval Stříž veřejnost.
A nezůstalo pouze u výhružky. Od února 2022 do listopadu 2023 se policie zabývala bezmála čtyřmi stovkami případů. Zhruba sto lidí bylo také obviněno. V roce 2024 bylo podle dostupných údajů takto odsouzeno 42 osob. Největší pozornost vyvolala kauza učitelky Martiny Bednářové, která si nakonec vysloužila sedmiměsíční podmínku za to, že během výuky zpochybňovala zpravodajské České televize a upozorňovala na skutečnosti, které v mainstreamových médiích chyběly. Součástí trestu byl také kurz mediální gramotnosti, který jí soud předepsal s vysvětlením, že učitelka údajně není schopna odlišit dezinformace od pravdy.
Tresty za závadné oblečení i šíření obsahu
Paragraf ale může dopadnout i na ty, kteří nosí nevhodné oblečení. Dokazuje to rozsudek z letošního roku, kdy Nejvyšší soud odsouzenému potvrdil šestiměsíční podmínku za nošení mikiny s písmenem Z na hrudi a nápisem „Za vítězství“. Podle justice se tím občan dopustil podpory ruské agrese a za přitěžující okolnost označil fakt, že měl vysokoškolské vzdělání.
Nejvyšší soud také v roce 2024 potvrdil osmiměsíční podmínku bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi, který prezentoval alternativní výklad masakru polských válečných zajatců během druhé světové války. Týž soud se ve stejné době usnesl, že trestného činu se podle § 405 dopustí i ten, kdo vydá či rozšiřuje závadné materiály. Podle soudu tak lze legálně činit jen v případě, že je taková publikace doplněna odsuzujícím komentářem.
Tuto restriktivní praxi plánují vládní poslanci změnit a omezit účinnost paragrafu jen na případy, kdy tím zároveň dochází k podněcování nenávisti či násilí proti jednotlivci či skupině osob. “Slova či psaný text jsou společensky nebezpečná pouze tehdy, pokud mají potenciál vyvolat vlnu nenávisti či násilí, nikoliv tehdy, kdy se pouze odchylují od oficiálního narativu,” napsal k tomu předkladatel návrhu Jindřich Rajchl.
Změna má přijít brzy
ParlamentníListy.cz se poslance v návaznosti na jeho prohlášení zeptaly, zda už v koalici existuje konkrétní dohoda o dalším postupu. „Ano, existuje. Mělo by se jednat o pozměňovací návrh k aktuálně otevřené novele trestního zákoníku. S ohledem na to, že pan ministr Tejc není poslancem a tudíž jej nemůže navrhnout, budu předkladatelem já s mými kolegy,“ sdělil redakci Rajchl.
A dodal: “Jsem přesvědčen, že se jedná o průlomový krok, jenž vrátí do naší země plnou svobodu slova a možnost otevřeně debatovat o válce na Ukrajině i jiných konfliktech. Nikdo, kdo nepodněcuje nenávist či násilí, by neměl mít obavu otevřeně sdělit svůj názor na jakoukoliv aktuální či historickou událost. To je sama podstata demokracie,” řekl ParlamentnímListům.cz.
Podobně věc vidí Denis Doksanský (ANO), který je také členem sněmovního Podvýboru pro svobodu slova. „Uvažované změny reflektují, že současné znění bylo poměrně široké a obecné. Všichni se shodneme na nepřípustnosti nacistické či komunistické ideologie, ovšem například na to, co už je či ještě není „zločin proti míru“, mohou být různé pohledy u různých světových konfliktů a může to být věcí politické diskuse. Za vyjádření různých pohledů by neměl hrozit trestní postih,“ vysvětlil poslanec ParlamentnímListům.cz.
Změnu § 405 by v ideálním případě měla sněmovna schválit do konce roku, řekl Rajchl redakci. Redakcí oslovení opoziční poslanci se k věci nevyjádřili.
Na závěr dodejme, že tlak na svobodu projevu a její postupné omezování v EU je opakovaně předmětem kritiky ze strany Trumpovy administrativy. Zcela explicitně to prohlásil viceprezident J. D. Vance na loňské bezpečnostní konferenci v Mnichově. „Obávám se, že v celé Evropě je svoboda projevu na ústupu. Mnohým z nás na druhé straně Atlantiku to teď čím dál víc připadá jako zájem dlouhodobě zakořeněných mocenských struktur, schovávajících se za odpudivými výrazy ze sovětské éry, jako jsou ‚misinformace‘ a ‚dezinformace‘. Prostě se jim nelíbí představa, že by někdo mohl vyjádřit jiný názor, nebo, nedej bože, jinak volit, nebo – což je ještě horší – vyhrát volby,“ komentoval současný trend v EU Vance.
