Člověk a myš? Výzkum odhalil, že 99% genomu myši se shoduje s DNA člověka! Calhounův experiment začíná zapadat do komplexního obrazu chování lidské rasy na planetě Zemi. OSN varuje, že už v roce 2027 nebude pro lidstvo dostatek potravin!
Můj článek a video [1] o experimentu Dr. Johna B. Calhouna s kolonií myší a její populací vyvolal nebývalý zájem a emocionální diskusi. Po uveřejnění článku jsem dostal od našeho čtenáře, pana Pavla, odkaz na studii z roku 2002, kterou provedlo Centrum pro výzkum genomu z Cambridge, Massachusetts v USA. Skupina výzkumníků publikovala v časopise Nature výsledky svého zkoumání v oblasti stavby genomu myši domácí. Porovnání genomu s lidskou DNA vědce šokovalo. Ukázalo se, že 99% myšího genomu se shoduje s lidskou DNA [2]. To je naprostý šok pro lidi, kteří podporují světonázor tzv. kreacionismu, tedy stvoření člověka Bohem. Pokud Bůh stvořil člověka, stvořil ho k obrazu myši, a nikoliv k obrazu svému? Tohle je pouze poznámka na okraj pro zamyšlení. Nás zajímá pouze zajímavá shoda této informace právě s výsledky Calhounova experimentu z roku 1960. Tehdy ještě nikdo netušil, že by genom člověka byl shodný s tak malým stvořením, jakým je myš. Jenže o to důležitější a hrozivější jsou dopady tohoto faktu.
Jedna věc je opravdu děsivá. Člověk má celkem jen o 14% genů více, než kolik jich má myš. Ovšem geny, které má myš, se shodují s člověkem na 99% procent. Rozdíly jsou např. v genomu jater, kde má člověk 64 genů, které se starají o detoxikaci v játrech, zatímco myš jich má 83. Je to dáno zřejmě tím, že myš žije v mnohem špinavějších podmínkách, takže musí mít silnější a odolnější játra proti jedům. Člověk má přibližně 30 tisíc genů, ale zatím známe funkci jen u cca. 40% z nich, úloha a funkce zbytku genů je prozatím nejasná. Farmaceutické a kosmetické firmy testují své produkty právě na myších, a to již dlouhé dekády. Teprve v poslední době se ukazuje, že toto testování má svůj smysl, protože myš je vlastně zmenšený model člověka, pokud hovoříme o základní stavbě genomu. Takže nové produkty jako léčiva, krémy, voňavky, oční kapky, to všechno se testuje na myších, protože reakce organismu na danou látku bude stejná jako u člověka, genomy myši a člověka se shodují.
Lišíme se 14% genů od malého hlodavce
To, co tvoří člověka odlišným od myší vzhledově, je těch pouhých 14% genů, které má člověk ve své DNA ve výbavě navíc. Jde o geny, které se týkají růstových hormonů. A to je poněkud děsivé. Člověk se liší od zvířat v podivném procesu, který nikde jinde v přírodě nenajdeme. Po narození člověka pracují růstové hormony normálně a dítě roste každým dnem a přibývá na váze. Jenže zhruba ve věku 5 let dítěte se tento proces zatím z nevysvětlitelných důvodů zastavuje a růst dítěte se extrémně zpomalí. Dalších zhruba 10 let roste dítě jen zlomkovou rychlostí, než rostlo předtím od svého narození do věku cca. 5 let. Židé toto zpomalení znají a neuznávají ho, proto židovští chlapci jsou dospělí ve věku 13 let (Bar Mitzvah) a dívky o rok dříve (Bat Mitzvah). Pokud by člověk neměl v genomu zpomalovací protokol pro růstové hormony, člověk by byl ve 13 letech plně dospělý. Zpomalení růstu a dospívání je u člověka nutné k jedné věci, kterou jiní tvorové na planetě nepotřebují. Čas nutný ke studiu a vzdělání a ovládnutí techniky “práce”.
Lidské dítě se musí naučit pracovat, aby mohlo pracovat, musí ovládnout nástroje, musí se naučit ovládat stroje a obdělávat půdu. Musí se naučit číst, psát a počítat. I když pro práci nebylo čtení, psaní a počítání dlouho potřeba pro práci na polích v rámci agrokultur starého světa, ale spolu s tím, jak nejvyšší procesy řízení na planetě Zemi potřebovaly zvýšit technologickou úroveň lidské rasy, bylo dovoleno i většině lidí, aby se naučili číst, psát a počítat. Ještě v polovině 19. století byla téměř třetina obyvatelstva Evropy negramotná. Raketový nárůst populace na Zemi tak nastal až s počátekm průmyslové revoluce, která vyžadovala vzdělané pracovníky do průmyslu se znalostí čtení, psaní a počtů. K práci na polích předtím totiž vzdělání nepotřebovali. Zpomalení růstu a dospívání člověka je tak “přidáno” do naší genetické výbavy jaksi navíc, nad rámec toho, čím disponuje myš. V těchto 14% navíc je zakódovaný i vzhled člověka, obličej, tvar předních běhů, které se už nepoužívají pro běh, ale pro práci a zadních běhů, které se používají u člověka k chůzi, ale i k běhu, ovšem ve vzpřímené poloze.
Člověka činí člověkem sada komplexních růstových hormonů, které myš nemá
Co však u člověka zůstává stejné jako u myši, to je základní biologické výbava a instinkty. Chování člověka jako jedince odpovídá chování jedné myši. Interakce dvou myší vede k vytvoření páru, jako u lidí. Při dosažení určitého vysokého počtu lidí vzniká u skupiny obyvatelstva davový jev, stejně jako u myší. A stejně jako u myší, blahobyt vede k degeneraci a zániku vlastní rasy. Rozdíl je v tom, že člověk je mnohem mocnější než myš a disponuje větším mozkem, který umožňuje člověku plánování a abstraktní myšlení. Růstové komplexní hormony, které myši nemají, během 18 až 20 let způsobí, že z malého kojence vyroste téměř 2 metry vysoká bytost, která se ve věku batolete naučila chodit po zadních, ve vzpřímené poloze, k čemuž dítě naučil a de facto donutil rodič. Vezme dítě za ruce, postaví kojence na nohy a učí kojence chodit. Cílem je vymazat dítěti z mozku zbytky zvířecího návyku na běh po 4 končetinách.
Pokud by dítě nebylo matkou nebo otcem vedeno k chůzi a zároveň by mělo dítě přístup k potravě a neumřelo by na zanedbanou péči, v dospělosti by se pohybovalo v ohnuté poloze zvláštními přískoky podobně, jako se pohybují lidoopi. Pomáhají si rukama při chůzi, pouze při běhu a ohrožení uvedou své tělo do více vzpřímené polohy a přestanou se rukama opírat o zem. Komplexní růstové hormony, zvětšený mozek a brutální zpomalení růstu jedince na dobu cca. 10 let jsou tři hlavní faktory, které nás jako lidi odlišují od takového malého zvířátka, jakým je myš. Nebudu zde odhalovat informace ze Syndikátu, kde je úloha bílé pracovní rasy, zpomalení růstu pro čas k učení k práci, popsána mnohem detailněji. Mnoho lidí bude po přečtení tohoto článku v šoku, vypukne psychosomatická odezva “denial”, zapření faktu, že člověk má tolik společného s hlodavcem. Abyste pochopili a přijali některá fakta, musíte projít procesem procitnutí, který je velmi bolestivý.
Přelidněnost a ztráta životního prostoru
Určitě jste někdy zaslechli výrok, že člověk se chová jako zvíře, nebo silnější výrok, že takto se nechovají ani zvířata. Obvykle ve vztahu k nějaké brutální vraždě, násilí, povstání nebo válečným zločinům. Jenže toto chování není součástí programovacího protokolu těch 14% genů, které máme ve srovnání s myšmi navíc. Agresivita člověka, jeho násilí, obranné kroky, “fight or flight” reakce, spouštěč davového chování, autoregulus genomu, degenerace, to všechno je součástí genetické výbavy ze světa zvířat, konkrétně z genomu myši. Člověk tyto instinkty jen umocňuje svým mozkem a tělem. Když budete disponovat pokročilou technologií klonování a genového inženýrství, teď mluvím v teoretické rovině, a budete chtít vytvořit sluhu, otroka, který vám bude sloužit a pracovat, na jakém základě ho vytvoříte? Budete chtít, aby pracoval, ve vzpřímené poloze. Budete chtít, aby poslouchal a nevzpíral se autoritám. Budete požadovat, aby byl v klidu a nebouřil se, pokud má přístup ke krmítku, vodě a k zábavě. V krmítku nemusí být moc žrádla, jen tolik, aby se otrok nemohl přežrat. Aby nezdegeneroval. Jak vidíme na západní společnosti, ta měla krmítka plná a proces degenerace západu tak běží na plné obrátky, viz. neschopnost bránit se agresi, migrantům.
Společnost Gro Intelligence uvedla varovnou studii [3], že již za 10 let bude ve světě chybět 214 bilionů kalorií pro výživu světové populace. To odpovídá 379 miliardám hamburgerů Big Mac, které řetězec McDonald’s nevyrobil ani za celou historii své existence. Oficiální předchozí studie OSN přitom hovořila o tom, že tato krize nastane až v roce 2050. To znamená, že proces přelidnění planety se urychlil. Calhounův experiment nám ukázal, co se stane, když myš ztratí životní prostor. Volných pozemků, kde můžete v ČR postavit dům, rapidně ubývá. V Celé Evropě. Není se kam pohnout. Všechny pozemky už někdo vlastní. Jsou tedy sociálně definovány. Nemůžete jít bydlet na cizí pozemek (pokud nejste migrant, ti jsou chráněni, plní úlohu úpadku západní civilizace a jejího programového zchudnutí). Takže přelidnění nerovná se počet lidí, ale rovná se nedostatku životního prostoru, který byl spouštěčem katastrofálního konce kolonie myší v Calhounově experimentu. Tento článek nemá za úkol plivat na člověka, že je myš. Ne, člověk není myš, člověk má 14% genů navíc, které ho od myši odlišují. Ale to, co máme s myší společné, to je více než znepokojivá informace. Nemohu vám říkat, co si máte myslet, musíte sami odhalit, kdo vlastně jsme, jaká je naše role naší lidské rasy. Indicie máte všude okolo sebe.
Tímto si Vás všechny dovoluji pozvat k dnešnímu pořadu od 19:00 hodin na Svobodném rádiu. Nejen o myších a lidech budeme hovořit v dnešním vysílání.
-VK-
Šéfredaktor AE News
