Dnes se ještě jednou podíváme do USA, kde nyní probíhá senátní vyšetřování covidových zločinů. Vyšetřování se zabývá zejména takzvanými „nemocničními protokoly“ a trestuhodnou diskriminací neočkovaných.
V předchozím článku, který najdete zde, jste mohli najít výpověď lékaře, který pracoval v nemocnici, kde se záměrně „vyráběla“ úmrtí „s covidem“ a diskriminovali neočkovaní.
Tentokrát se podíváme na výpověď ženy, jejíhož manžela zabili v nemocnici, aby mohl být jen dalším číslem do statistik úmrtí neočkovaných…
Truchlící vdova z Oklahomy v pondělí během posledního vyšetřování federální vlády a nemocnice na COVID-19, kterou provedl senátor Ron Johnson, přednesla znepokojivé svědectví, v němž tvrdila, že její manžel byl bez souhlasu sedován a připojen na ventilátor, než o několik týdnů později zemřel.
Senátor Ron Johnson (R-WI) svolal 28. září kulatý stůl s názvem „COVID-19 Hospital Protocols: Skutečné příběhy od skutečných lidí“, který přivedl pacienty, členy rodin, lékaře a sestry do Washingtonu, aby popsali své zkušenosti uvnitř nemocnic během pandemie.
Podle kanceláře senátora Johnsona byla tato akce prvním z jeho slyšení a kulatých stolů souvisejících s COVIDem, které byly věnovány výhradně protokolům nemocniční léčby. Oficiální oznámení senátora Johnsona si můžete přečíst zde
Jedno z nejemotivnějších svědectví přinesla Peggy Hokett, jejíž manžel Raymond Hokett zemřel 21. září 2021.
Johnson Hoketta představil tím, že účastníkům řekl, že Raymond zemřel 24 dní po hospitalizaci v Oklahoma City.
„Byl mu podán remdesivir, bylo mu řečeno, že zemře, protože není očkovaný a byl připojen na ventilátor bez souhlasu,“ uvedl Johnson při úvodu do svědectví.
Hokettová vypověděla, že ona i Raymond se 25. srpna 2021 cítili nemocně. Jejich ordinace primární péče byla kvůli COVIDu uzavřená, takže šli na pohotovost. Raymond měl pozitivní test.
Jeho saturace kyslíkem byla 93. Záznamy uváděly, že potřeboval krevní destičky. Personál řekl, že pro ně bude muset jít jinam. Pohotovost také uvedla, že ho pošlou na Regeneron. To doporučení, řekla, nikdy nebylo učiněno.
Byli posláni domů a řekli jim, aby se vrátili, pokud se to zhorší.
O tři dny později se vrátil do nemocnice dehydrovaný, zvracel a měl průjem. Souhlasil s přijetím na tři až pět dní. Doktor řekl Peggy, aby šla domů, vzala mu nabíječku na telefon a políbila ho na rozloučenou.
Záznamy, které později získala, ukazovaly Miralax, Colace, vysoké dávky narkotik a 200 miligramů remdesiviru. Druhý den ráno jí zavolal lékař z infekčního oddělení.
„Váš manžel zemře,“ řekl. „Není očkovaný. Co jste čekali?“
Později se dozvěděla, že už dostal tři dávky remdesiviru.
Dne 30. srpna záznamy ukázaly horečku. Personál mu stáhl župan, nasadil na něj ventilátor, snížil termostat a přepnul ho na BiPAP. Toho rána se pokusil zavolat své ženě. Zanechal zprávu: „Potřebuji pomoc.“
Později téhož dne sestra zavolala Peggy, aby si promluvila o propuštění a o tom, jaké vybavení bude doma potřebovat.
Dne 31. srpna záznamy ukázaly Prevace, fentanyl a propofol — a jasně uváděly, že neměl žádné otevřené rány.
Dne 1. září, když mu volala, aby se na něj podívala, personál řekl, že musel být ventilován kvůli „nouzové situaci.“ Záznamy ukazovaly, že byl už den předtím sedován. Ani Raymond, ani Peggy nesouhlasili, řekla senátorovi.
Každý další statusový hovor, jak řekla, přinášel stejnou větu: Umírá. Není očkovaný. Co jste čekala?
Dne 2. září záznamy nařídily zaměstnancům, aby v případě zhoršení jeho stavu zavolali LifeShare. Raymond nebyl dárcem orgánů.
Dne 17. září se dostala na COVID patro, které podle ní hlídali ozbrojení strážci. Stěží svého manžela poznala. Byl silně nafouklý. Tekutiny mu stékaly z těla na podlahu v kalužích.
Dne 20. září, – tedy až měsíc poté, kdy 25. srpna potřeboval krevní destičky – nemocnice konečně požádala o souhlas. Obdržel je den před svou smrtí.
Dne 21. září jí bylo řečeno, že nepřežije do druhého dne. Mohla u něj sedět. Lékaři ji opakovaně žádali, aby darovala jeho orgány. Vždycky řekla ne.
Raymond toho dne zemřel za přítomnosti své manželky.
Poté, bylo jeho tělo převezeno do krematoria, zavolal pohřební ústav. Vzali něco vašemu manželovi?
Pětkrát si vyžádala jeho lékařské záznamy. Personál jí nakonec řekl, že mají jen zbytek spisu, a že za něj bude muset zaplatit. Zaplatila.
To, co našla, jak svědčila, byly fotografie Raymondova těla a záznamy dokumentující otevřené rány a vředy, o kterých jí nikdy nebylo řečeno, že je měl.
Jeden smazaný soubor uváděl, že personál nemohl provést spontánní dechový test, protože měl otevřenou ránu v břiše. „Nikdy jsem to neměla vidět,“ řekla. Za méně než 10 minut zavolali lidem z dárcovství orgánů.
„Můj manžel byl fyzicky i chemicky omezen,“ řekla Hokettová v místnosti. „A poslední slova, která jsem od něj kdy slyšela, byla: ‚Potřebuji pomoc.’“
„Raymond už nemůže mluvit sám za sebe, ale já ano. Žádám Kongres, aby hledal pravdu a zjistil, co se stalo mému manželovi a mnoha dalším obětem těchto velmi chybných nemocničních protokolů.“
