Připomínám, že je to již 4 roky, co byl Davidu Ickemu poprvé vydán zákaz cestování do zemí EU – a dalších tří zemí s volným pohybem – v souvislosti s tím, že se měl zúčastnit demonstrace v Amsterdamu.
Důvod? Údajně špatné názory.
Tehdy dostal zákaz na dva roky a v roce 2024, kdy zákaz přestal platit, byl opět prodloužen na další dva roky.
Protože již ony dva roky uplynuly, mělo se nyní v Nizozemsku, kde byl vydán i původní zákaz, rozhodnout o tom, jak to bude dál. Britský publicista byl opět seznán „nebezpečným“ a zákaz vstupu mu byl prodloužen o další dva roky.
Vstup do EU má tak zakázán celkem 6 let a lze očekávat, že mu bude i nadále prodlužován až do konce života.
Na druhou stranu mohou na území EU bez nejmenších problémů vstupovat džihádisté, kteří poměrně nedávno řezali hlavy v řadách různých islámských bojůvek, aby pak mohli infiltrovat evropské země.
S jedním z nich si ostatně potřásají rukou i evropští politici.
Mohou sem vstoupit zločinci z Afriky i Blízkého východu nebo islámští kazatelé, kteří pak v evropských mešitách pomáhají plánovat džihád.
Ale nemohou sem vstoupit ti, kteří mají „špatné“ názory.
Jak bylo prodloužení zákazu zdůvodněno?
Nizozemský ministr pro azyl a migraci Bart van den Brink, který je zároveň místopředsedou vlády, oficiálně informoval Ickeho, že je stále považován za „potenciální hrozbu pro veřejný pořádek.“
Důkazy jsou pozoruhodné: Icke šíří takzvané „konspirační teorie,“ které podle ministra mohou přispívat k tomu, co označuje za „antiinstitucionální extremismus.“
Konkrétní činy nebo výzvy k násilí nejsou v dopise nikde zmíněny, protože ničeho takového se Icke nikdy nedopustil. Jde čistě o slova a myšlenky.
V oficiálním dopise, který Icke obdržel, je dokonce uvedeno, že nedávná videa na YouTube a na jeho vlastní platformě Ickonic.com ukazují, že „nemá kontrolu nad svými myšlenkami, přesvědčeními a chováním.“
To, že je někomu odepřen přístup do 30 zemí, protože tvrdohlavě trvá na svých názorech, je vývoj, který by byl v jakékoli normální svobodné zemi okamžitě odsouzen jako cenzura.
Jakou hodnotu má svoboda projevu v Evropě? Evropská unie se ráda prezentuje jako bašta demokratických hodnot a základních práv. Ve skutečnosti se opakovaně potvrzuje, že není nic jiného než diktatura.
Současně právník spojený s Evropskou komisí aktivně pracuje na legislativních změnách, které by měly usnadnit aplikaci podobných opatření na další „závadné“ osoby.
To není jen postupné omezování svobod, to je záměrný politický směr.
Ickeho synové na zprávu okamžitě reagovali. Jaymie Icke tvrdil, že jakákoli iluze o Evropě jako demokratickém kontinentu by už měla být pryč.
Gareth Icke poukázal na ironii, že mocné elity se zřejmě tak bojí pouhých slov, že někomu roky odepírají přístup na celý kontinent.
Právní spor trvá nyní čtyři roky. Po sérii nizozemských soudních případů, v nichž soudci zdá se slepě přijali stanovisko vlády, se případ nyní dostal k Evropskému soudnímu dvoru v Lucembursku.
Dne 29. září se nejméně sedmnáct soudců zabývalo otázkou, zda byl původní zákaz zákonný. Verdikt se očekává 28. ledna. Po něm následují další právní kroky.
Jazyk v ministerském dopise si zaslouží zvláštní pozornost. Uvádí se, že Ickeho výroky mohou vést ke „společenskému přijetí antisemitismu, xenofobie a rasismu.“
Důkazy pro to zcela chybí.
Zůstává však vláda, která proaktivně určuje, které myšlenky jsou nebezpečné a na tomto základě někomu odepře přístup na celý kontinent.
To je přesně definice myšlenkové policie, bez ohledu na to, jak je to zabaleno do byrokratického jazyka.
To znamená, že se opět potvrdilo, že žijeme v orwellovské světě.
Ironie je nepřehlédnutelná: systém, který tvrdí, že chrání demokracii, dokazuje svou nedemokratickou povahu tím, že někoho zakazuje, dokud nezmění svůj názor.
Svoboda slova, která je podmíněná, není svobodou slova.
Bez ohledu na to, co si o Davidu Ickem a jeho myšlenkách myslíte, tento případ se týká všech. Pokud si vlády úspěšně nárokují moc odepřít lidem přístup do zemí EU na základě pouhých názorů, byl vytvořen precedens.
Dnes je to Icke. Zítra to může být někdo jiný.
