Stále více dětí školou povinných se učí doma, ukázal v půli května příspěvek Kláry Plotzové na ČT24. V posledním školním roce do režimu domácího vzdělávání nastoupilo přes sedm a půl tisíce žáků. To je podle dat ministerstva školství nejvíc od roku 2005, kdy byla tato forma výuky oficiálně povolena. V Česku jde o rostoucí, ale stále okrajový fenomén. Možnost učit doma je stále relativně mladá a teprve se dostává do širšího povědomí.
Pro „domácí školu“ se rodiče rozhodují z celé řady důvodů. Nejčastěji nejsou spokojeni s tím, jak a co se učí ve většině tradičních škol. Další chtějí vzdělávání kreativnější, než nabízí školy, mít pro učení vlastní tempo, možnost věnovat se s dětmi věcem, které je baví a naplňují, a ne nezáživné věci jen kvůli známkám. Stále častěji se jako důvod objevuje starost o psychické zdraví dětí.
V praxi vypadá „domácí škola“ tak, že dítě je kmenovým žákem konkrétní školy, kam dochází pravidelně na přezkoušení, ale každodenní výuku zajišťují rodiče nebo jimi pověřená osoba. Klíčovou roli hraje nastavení spolupráce mezi školou a rodiči domluva na způsobu průběžného ověřování výsledků. Škola také zůstává garantem kvality vzdělávání, což potvrzuje povinné přezkoušení ze všech předmětů v každém pololetí a vydáním vysvědčení.
Samotná forma výuky nemá jednotnou podobu, rodiny volí celé spektrum vzdělávacích přístupů od klasické přenesené školy domů přes alternativní projektové učení, komunitní skupiny, kde se děti učí společně, až po svobodné „unschoolingové“ směry.
Jednou z mnoha komunit, které sdružují doma vzdělávající rodiče, je Asociace domácího vzdělávání, jejíž web může být pro zájemce užitečným rozcestníkem.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
