Kuličková ložiska jsou náš tichý společník, chránící nás před třením, což nepochybně všichni oceňujeme (vyjma lososů). Dnes si ale povíme něco víc o dřevěných ložiscích, které jsou zde s námi co je svět světem a najdeme je třeba i na prvních jaderných ponorkách. Připoutejte se, bude to klouzat!
Z archeologických záznamů není jasné, zda bylo objeveno dříve kolo či ložisko. Výhody valivého tření byly známy již ve starém Egyptě, kde stavitelé používali dřevěné kůly k tomu, aby mohli dopravit balvany z lomů k místu, kde se stavěly různé stavby, např. pyramidy. Kuličková ložiska byla nalezena dokonce na římských lodích, které byly potopeny v jezeře Nemi. Tyto dvě 70 metrů dlouhé lodě nechal na hladinu jezera spustit císař Caligula, a byly divem tehdejšího světa. Koule samotné byly vyrobeny z bronzu a otáčely se v dřevěném lůžku, které však muselo být důkladně mazáno. Všechna dřevěná ložiska je totiž nutno pečlivě mazat (kolomaz je směs dehtu a loje), ale existují i pozoruhodné výjimky.
Nejpozoruhodnějším materiálem pro výrobu dřevěných ložisek je však exotická dřevina známá jako Lignum vitae (strom života) nebo guajakán. Stromy pocházejí z Karibiku a severního pobřeží Jižní Ameriky a od začátku 16. století jsou důležitou exportní plodinou směřující do Evropy. Zde si to totiž velmi rychle povšimli jeho nezvyklých vlastností. Jde o nejhustší dřevo na Zemi a krom toho že na vodě neplave a rovnou se potápí, je i “samomazné”. Díky vysokému obsahu oleje (guajakové pryskyřici) je ideální pro výrobu ložisek a hřídelí, kde není možné mazání tukem. Když se kovová hřídel otáčí, dřevo uvolňuje vlastní mazivo, čímž zabraňuje tření a vznikání tepla. Navíc mu nevadí ani slaná mořská voda. Historicky se využívalo na namáhané strojní součásti, jako jsou ložiska lodních hřídelí nebo u vodních elektráren. Lignum Vitae bylo dokonce použito při výrobě ložisek pohonu u USS Nautilus, první ponorky s jaderným pohonem.
Dřevěná ložiska se ale vyrábí i z mnohem méně exotických dřevin a najdeme je často i v zemědělské technice. Mnoho dřevěných ložisek je vyrobeno z tvrdého dřeva (např. javor) napuštěného speciálními oleji, díky čemuž nepotřebují další údržbu. Dřevo totiž dokáže do své struktury “pohltit” drobné nečistoty a prach, aniž by došlo k okamžitému poškození hřídele. Jsou výrazně levnější než valivá ložiska a v nouzi je může vyrobit i zručný řemeslník. V moderním průmyslu se s nimi setkáte nejčastěji v zemědělské technice (např. u vytřásadel kombajnů značek Claas, John Deere a Sampo) nebo v potravinářství – neobsahují totiž toxické látky.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
