Včera jsem se tu zabýval střetem mezi třídou manažerů a třídou vlastníků. Na první pohled by tomu tak nemělo být, protože majitel je nadřízený manažerovi. Může mu rozkazovat a může ho vyhodit. Jenže tak je tomu pouze v případě, že vlastnictví je spojeno s kontrolou.
Dnes se pokusím o bližší vysvětlení. Vlastnictví může znamenat kontrolu a vlastnictví může znamenat zisk . Ideálně to jde ruku v ruce, ale ne vždy a zcela. V podstatě se jedná o dva režimy, jak se mohou vlastníci chovat, přičemž přechod mezi nimi není snadný a může být dokonce nemožný.
Vlastnictví jako kontrola. Majitel vládá fabriku, řídi ji, vydává příkazy, mění technologie, prosazuje kroky vedoucí k tomu, že jsou vyráběna produkty s určitými parametry. Vlastnictví je pro něj zdrojem moci. Téměř vždy je za tím to to, že ho činnost podniku zajímá nebo dokonce baví. Betonový král Tomáš Březina v jedné přednášce nabádal studenty, aby se soustředili na to dělat práci dobře (což se dá chápat i tak, aby vás bavila). Na peníze nemyslete, ty prostě přijdou.
… plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde
