Evropský parlament opět ukazuje, jak v praxi vypadá jeho motto „Demokracie v akci“. Zmařená rozprava měla umožnit debatu o ústavních změnách navrhovaných novou maďarskou vládou.
Minulý týden Konference předsedů Evropského parlamentu (COP) – správní orgán, jehož členy jsou vedoucí představitelé všech 8 politických skupin i předsedkyně EP Roberta Metsola – zamítla žádost národně konzervativní skupiny Patrioti pro Evropu (PfE) o uspořádání debaty o zjevně antidemokratických ústavních změnách v Maďarsku během příštího plenárního zasedání ve Štrasburku.
Tato zmařená debata by pravicovým europoslancům umožnila vyjádřit své obavy ohledně řady urychleně prosazovaných ústavních změn navržených novou maďarskou vládou – bez řádné veřejné konzultace či jakéhokoli dohledu ze strany Ústavního soudu –, včetně opatření k násilnému odvolání prezidenta republiky a předsedy Ústavního soudu, jakož i zpětného omezení funkčních období poslanců, čímž by se fakticky polovině konzervativních opozičních poslanců navždy znemožnilo znovu kandidovat do parlamentu.
Navzdory zjevným obavám byl požadavek skupiny „Patrioti“ na rozpravu zamítnut vedoucími představiteli všech levicových frakcí, stejně jako centristické EPP, k níž patří i nová maďarská vládní strana Tisza. Odmítnutí bruselské elity dokonce i jen diskutovat o tom, co se dnes v Maďarsku děje, je o to výmluvnější, že Brusel po léta nevynechal žádnou příležitost k útoku na bývalou konzervativní vládu Maďarska jen proto, že se stavěla proti mainstreamu.
„Jedná se o učebnicový příklad dvojího metru a pokrytectví,“ poznamenala europoslankyně Kinga Gálová, první místopředsedkyně frakce Patriots for Europe. „Opět se tím dokazuje, že v Bruselu se odkazy na evropské hodnoty používají jako politická zbraň proti suverénním, vlasteneckým vládám, zatímco skutečná porušení se ignorují.“
To, že EPP přehlíží porušování zásad právního státu, aby bránila své vlastní zájmy, je jedna věc – totéž dělají například i v případě premiéra Tuska v Polsku –, ale odmítnutí levice dokonce i jen uspořádat debatu je zarážející, vzhledem k tomu, že v Maďarsku bijí na poplach i stále větší počet levicových nevládních organizací a organizací na ochranu občanských práv.
Například Amnesty International kritizovala odvolání prezidenta bez „přiměřených právních záruk“ pro „spravedlivý proces“ – tím, že mu byla odebrána práva napadnout tento krok u Ústavního soudu –, zatímco TASZ, jedna z nejstarších maďarských nevládních organizací zabývajících se občanskými právy, uvedla, že novela, která zpětně omezuje mandáty poslanců na tři funkční období, „zásadně omezuje“ základní právo občanů kandidovat v parlamentních volbách, stejně jako právo voličů svobodně si volit své zástupce.
Obě organizace rovněž kritizovaly vládu za to, že před přijetím ústavních změn vyhradila na veřejnou konzultaci pouze pět dní, což je v rozporu s minimální lhůtou osmi dnů stanovenou zákonem.
Jako poslední možnost pozval odstupující prezident Tamás Sulyok do Maďarska Benátskou komisi Rady Evropy – nejvyšší evropskou autoritu v oblasti ústavního práva – aby posoudila zákonnost těchto změn. Návštěva byla zpočátku zrušena poté, co premiér Péter Magyar jednoduše odmítl přijmout delegaci Benátské komise. Poté, po týdnu sílící kritiky, se premiér rozhodl komisi pozvat sám, přičemž se tvářil, jako by to byl od začátku jeho nápad. Delegace měla dorazit do Budapešti ve čtvrtek 2. července.
Dnes, kdy jsou ústavnost a demokratické principy odhazovány stranou ještě bezostyšněji než kdykoli v moderní maďarské historii, je mlčení Bruselu – Evropského parlamentu, Komise i Soudního dvora – ohlušující.
Evropské instituce opět dokázaly, že nezastupují demokratické hodnoty, nýbrž pouze zájmy úzké elity, která má monopol nad osudem celého kontinentu.
Publikováno v The European Conservative
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
