Situace na frontě
Ruské jednotky postoupily v Záporožské oblasti, poblíž Guljajpole a vesnice Zelenoje na severu. Podle mapy Deep State se většina západních čtvrtí Guljajpole dostala pod ruskou kontrolu. V šedé zóně zůstává pouze malá část města.
Rusko si pro připomenutí nárokuje plnou kontrolu nad Guljajpolem.
Rusové začali systematicky narušovat ukrajinskou logistiku v frontových oblastech.
Nedávno se objevily zprávy o útocích na dálnice spojující Charkov a Sumy. Útoky v Dněpropetrovské oblasti se také stupňují.
Na internetu se šíří videa zničených čerpacích stanic a kamionů na dálnicích Pavlohrad-Pokrovsk a Apostolovo-Nikopol. Zejména včera byla napadena čerpací stanice poblíž Pavlohradu.
„Pavlohrad se postupně mění ve frontové město, jakkoli smutné to může znít. Snažte se vyhnout zastavení u čerpacích stanic a v blízkosti velkých koncentrací vozidel, která vizuálně připomínají vojenská vozidla. Nepřítel chyby neodpouští,“ napsal ukrajinský voják Stanislav Bunyatov.
Pravidelně dochází také k útokům na čerpací stanice v Chersonské a Záporožské oblasti.
Charkiv a okolní oblast dnes zaznamenaly četné útoky, a to nejen dronů, ale i raketami. Kromě regionálního centra utrpělo značné škody i město Čuhujov, kde bylo zabito pět lidí.
Ukrajinské ozbrojené síly znovu zasáhly most v Čonharu a uzavřely ho pro dopravu. Oznámil to Volodymyr Saldo, Ruskem jmenovaný „gubernátor Chersonské oblasti“. Podle něj bylo sestřeleno více než 20 dronů, když se k mostu přiblížily.
Most byl dříve napaden o víkendu. Ukrajinská média informovala, že útok provedl nový dron s raketou Begemot.
Pro připomenutí, na Krymském poloostrově se objevil nedostatek pohonných hmot kvůli neustálému narušování logistiky na silnicích vedoucích na poloostrov.
Mezitím se v sousedním Krasnodarském kraji v Rusku začal objevovat nedostatek benzínu. Místní veřejné skupiny hlásí rostoucí počet uzavřených čerpacích stanic a potíže s nákupem paliva.
Gubernátor Kondratjev tyto potíže potvrdil. Podle něj si vzhledem k situaci v sousedních regionech mnoho obyvatel začalo dělat zásoby paliva, což způsobilo prudký nárůst poptávky. Uvedl, že v Krasnodarském kraji není nedostatek benzínu a že k nedostatku dochází především na „malých soukromých čerpacích stanicích“.
Místní média také informují, že mnoho Krymčanů cestuje do Krasnodarského kraje za palivem, což zvyšuje poptávku.
Existuje ve válce zlomový bod?
Ukrajinský prezident dnes pokračoval ve své cestě po Evropě. Zelenskyj přijel do Estonska a naznačil, že toto léto by mohlo představovat příležitost k obratu ve válce.
„Červen a červenec letošního roku by mohly rozhodnout o mnoha věcech. Je důležité se připravit na jednání a rozhodnutí, která by mohla být učiněna na summitech EU, G7 a NATO,“ prohlásil Zelenskyj.
Jak již dříve informoval západní tisk, na summitu NATO se má projednat rozhodnutí o dalších 70 miliardách eur na financování Ukrajiny, což se nebude týkat Spojených států.
Ukrajinský prezident také znovu vyzval Rusko, aby souhlasilo s bezpodmínečným příměřím podél frontové linie a zahájilo přímá jednání na prezidentské úrovni (což Zelenskyj Putinovi navrhoval veřejně i dříve soukromě prostřednictvím Abramoviče, ale kremelský vůdce to odmítl).
Estonský prezident na tiskové konferenci se Zelenskym prohlásil, že toto léto by mohlo představovat příležitost k ukončení války na Ukrajině.
„Na tohle všechno se musíme připravit dnes, protože je docela pravděpodobné, že se letos v létě naskytne příležitost. Můžeme proto vyvíjet tlak na Rusko, využít diplomatické kanály, aby si i Rusko sedlo k jednacímu stolu a válku ukončilo,“ řekl Alar Karis.
Připomeňme, že v současné době probíhá v Evropě a na Ukrajině informační kampaň, podle níž došlo ve válce k obratu ve prospěch Kyjeva.
Tvrdí se, že ukrajinské ozbrojené síly dokázaly zastavit ruskou ofenzívu (a dokonce znovu dobýt část území), předstihy Rusko v úderech na dlouhou vzdálenost, způsobily masivní škody ropnému průmyslu a také v úderech v polovině útoků, čímž paralyzovaly ruskou logistiku v operačním týlu.
Z těchto tezí vyplývá, že Rusko se nyní nachází v nejnevýhodnější pozici za poslední tři roky, a proto by mělo ustoupit od svých požadavků ohledně „anchoridžských podmínek“ (stažení ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu a podobně) a přijmout mírovou variantu, kterou navrhují Kyjev a Evropané.
Podmínky tohoto míru byly včera představeny po schůzce Zelenského s Merzem, Macronem a Starmerem. Kromě příměří na frontové linii obsahují řadu dalších podmínek, které jsou pro Moskvu nepřijatelné, jako například vyslání západních vojsk na území Ukrajiny a vyplacení reparací Kyjevu. Podrobněji jsme smysl těchto návrhů analyzovali zde a zde.
Zároveň zdaleka ne všichni, ani v Kyjevě, zastávají názor, že ukrajinská armáda skutečně dosáhla zlomu na bojišti. Bývalý ministr zahraničí Kuleba označil tuto tezi za „blábol“.
„Nechci být za kazisvěta, který lidem kazí radost, ale v listopadu se k vám vrátím s tématem, jak všichni přežijeme zimu,“ prohlásil Kuleba v reakci na nedávné spekulace o údajném zlomu ve válce.
Podle jeho slov nelze o „zlomovém bodu“ ve válce hovořit v okamžiku, kdy se události odehrávají.
„Nikde v lidské historii se nestalo, že by se zlomové body války určovaly v okamžiku, kdy se něco děje. Copak po Stalingradu přišel Žukov ke Stalinovi a podal mu hlášení o zlomovém bodu ve válce? Nebo zavolal Manstein Hitlerovi a řekl: vůdče, omlouvám se, nastal zlomový moment, za dva roky padne Berlín? To je nesmysl,“ prohlásil bývalý ministr.
Domnívá se, že podobná prohlášení souvisejí s „ekonomikou pozornosti“ a snahou najít pádnější příklady a argumenty.
Roztržka s Polskem ohledně OUN-UPA
Roztržka mezi Ukrajinou a Polskem pokračuje.
Připomeňme, že vypukla po dvou zásadních událostech: převezení ostatků vůdce OUN Melnyka do Kyjeva a přejmenování jednotky ukrajinské armády na počest „hrdinů UPA“.
Polský prezident Navrocký poté navrhl zbavit Zelenského Řádu Bílého orla, který mu udělil bývalý polský prezident Duda.
Je pozoruhodné, že kroky Kyjeva odsoudil nejen Navrocký, ale i premiér Tusk, který je tradičně vůči Ukrajině mnohem loajálnější. Podpořil Nawrockého návrh zbavit Zelenského řádu s tím, že „nikdo nerozdělí polskou veřejnost a polské úřady, když jde o minulost a historii“.
„Nechápu, jak by mohli zároveň chtít uctít památku těch, kteří zabíjeli Poláky – jejich nejbližší spojence. Možná se tyto argumenty dostanou až do Kyjeva. Pokud ne, bude to znamenat, že naše vztahy nebudou určovány soucitem, ale tvrdým obchodem,“ prohlásil premiér.
Tusk dnes rovněž řekl, že Varšava je proti jakýmkoli úlevám pro Ukrajinu na její cestě do Evropské unie (připomeňme, že Zelenskyj trvá na urychleném přijetí Kyjeva do EU).
Zaznívají však i radikálnější návrhy. Vicemarshal polského Sejmu a předseda pravicové strany „Konfederace“ Kšištof Bosák vyzval k zablokování vstupu Ukrajiny do EU, k zastavení plateb za Starlink a k zastavení poskytování úvěrů.
Vyzval úřady, aby „vyvinuly skutečný tlak na Ukrajinu“ a „přešly k konkrétnějším gestům“.
„Odstoupit od předchozích rozhodnutí vlády Morawieckého ohledně dluhů ve prospěch Ukrajiny. To je asi první takový případ v historii mezinárodních financí, o kterém vím: státy, které chtějí pomoci, místo toho, aby poskytly úvěr, samy se zadlužují, poskytují bezpodmínečnou a nevratnou pomoc a břemeno splácení úvěru berou na sebe,“ prohlásil Bosák o úvěru EU.
Domnívá se, že „na Ukrajině nyní převládá pohrdání polskými politiky“, považují je za „slabochy“, že „lze provést jakoukoli provokaci a to nevyvolá žádnou reakci“.
Příznačná byla i reakce Lecha Walensy, bývalého vůdce „Solidarity“ a exprezidenta Polska, nositele Nobelovy ceny míru, který prohlásil, že Zelenskému odepře podporu a sundá si ukrajinskou vlajku z hrudi. „Prezident Ukrajiny tím, že vyznamenal bandity z UPA, urazil mě a všechny naše zavražděné krajany. V souvislosti s tím jsem veřejně sundal ukrajinskou vlajku z hrudi. Lidu (Ukrajiny – pozn. red.) budu i nadále pomáhat v boji proti sovětům. Prezidentovi Zelenskému odepírám podporu,“ napsal Wałęsa.
Souhlasně začaly být z budov městských zastupitelstev v polských městech odstraňovány ukrajinské vlajky, které tam visely od začátku války.
Stejně jako polský demarš působí i skutečnost, že Zelenskyj poprvé po dlouhé době odletěl do Evropy nikoli přes polský Rzeszów, ale z Kišiněva. Prezidentské letadlo však do Moldavska dopravili právě z Rzeszowa. Oficiálně se k tomuto faktu nevyjádřili, ale celkově se velmi příznačně shodoval s prudkým ochlazením ukrajinsko-polských vztahů.
Šéf prezidentské kanceláře Budanov odcestoval do Polska, aby „uhasil požár“, kde se s ním setkala ministryně obrany Kosiniak-Kamyszová a požadovala přejmenování jednotky pojmenované po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA) (kterou Varšava obviňuje z genocidy polského obyvatelstva na Volyni během druhé světové války).
Odborníci se domnívají, že otázka UPA je jen špičkou ledovce ve vztazích mezi Polskem a Ukrajinou. Ve skutečnosti je napětí živeno hlubšími rozpory.
„Z ekonomického hlediska budou Polsko a Ukrajina hlavními konkurenty o investice EU. Kdo obdrží finanční prostředky na infrastrukturní projekty a podporu průmyslu? Vzhledem ke stále obtížnější ekonomické situaci v Evropě se konkurence o tyto peníze zostřuje již bez Ukrajiny a pokud vstoupí do EU, situace se ještě více zkomplikuje. A Poláci to nepotřebují. Ukrajinský agrobyznys je navíc nebezpečným konkurentem pro polské zemědělce. Obě země soupeří i o pracovní sílu – ukrajinské úřady mají zájem o návrat ukrajinských migrujících pracovníků z Polska na Ukrajinu, i když to bude rána pro polskou ekonomiku. Kyjev a Varšava jsou navíc nejbližšími konkurenty o roli „hlavní“ východoevropské země EU. V tuto chvíli je to jednoznačně Polsko. Pokud ale Ukrajina vstoupí do Evropské unie, Kyjev se jistě také pokusí toto místo zobsadit. Takové rozpory budou mít na vztahy mezi oběma zeměmi mnohem vážnější dopad než jakékoli historické spory. Nyní všechny tyto otázky ustupují do pozadí ve srovnání se současnou válkou. Ale po jejím skončení by se mohly projevit v plné síle a stát se vážnou překážkou vstupu Ukrajiny do EU,“ říká diplomatický zdroj.
O tom, jak by další konflikt s Varšavou ovlivnil vztahy mezi oběma zeměmi, jsme diskutovali v samostatném článku.
https://strana.today/news/506969-polsha-namerena-uchastvovat-v-perehovorakh-ob-ukraine.html
Polsko požaduje účast v jednáních o válce na Ukrajině.
Agentura Reuters o tom informovala s odvoláním na prohlášení polského premiéra Donalda Tuska.
Podle šéfa polské vlády je Varšava nespokojena s formátem jednání „E3“, který zahrnuje pouze Velkou Británii, Německo a Francii. Tento formát vylučuje účast dalších evropských spojenců Ukrajiny.
Tusk poznamenal, že o této otázce diskutoval s italskou premiérkou Giorgií Meloni, která s tímto přístupem také není nadšená. Zdůraznil, že jakákoli rozhodnutí nebo dohody uzavřené bez účasti Varšavy nebudou pro Polsko závazné.
„Jsem velmi opatrný ohledně myšlenek, které se v západní Evropě objevují ohledně brzkého zahájení dialogu nebo jednání s Putinem o Ukrajině,“ řekl.
Zároveň Tusk oznámil, že v nadcházejících dnech se uskuteční širší setkání věnované Ukrajině. Očekává se, že se k lídrům Velké Británie, Francie a Německa připojí zástupci Polska a Itálie.
Nová bulharská vláda přestane dodávat zbraně Ukrajině, protože Kyjev potřebuje lidi více než zbraně.
Uvedl to bulharský ministr obrany Dimitar Stojanov, citovaný agenturou Bloomberg.
„Ukrajina potřebuje více lidí, ne více zbraní,“ řekl úředník a vyzval k „spravedlivému míru, jehož podmínky určí obě strany konfliktu“.
Stojanov také poznamenal, že role Evropské unie v mírovém procesu je nesmírně důležitá, ale blok „bude mít potíže s vystupováním jako mediátor, protože EU pomáhá Ukrajině v jejím úsilí v této válce“.
Od roku 2022 Bulharsko vyslalo na Ukrajinu 13 zásilek vojenské pomoci. Země je jedním z největších producentů munice sovětského typu v EU, což bylo pro Kyjev v prvních dnech války klíčové. Mělo také značné zásoby podobných zbraní.
