Začnu omluvou Ernestovi, že jeho okénko zveřejňuji až takhle opožděně. Dnes mi okolnosti nedovolily to zpracovat dříve.
Erneste omlouvám se.
výsledky 1058. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Rusové opět postoupili v oblasti vesnice Kotlino na západ od Pokrovska, hlásí ukrajinský Deep State. Ruské jednotky jsou zde úspěšné již několik dní v řadě.
„Nepřítel se dostal k silnici a železnici jihozápadně od obce a také se snaží probít do samotné osady,“ píše veřejnost. DS se domnívá, že „ ruské pokroky znovu demonstrují záměr nepřítele obejít Pokrovsk s cílem jej obklíčit“.
Podle DS je pro Ruskou federaci hlavní věcí „ovládnout logistiku a toho se snaží dosáhnout minimálně tím, že ji převezmou pod palbu“.
„K tomu nepřítel používá drony FPV a dnes i s vláknovou optikou, která si aktivně získává oblibu kvůli nemožnosti vlivu elektronického boje na ně. Občas je jednou z nejúčinnějších zbraní jednotek nepřátelských pilotů dronů „Sudoplatov“ cílem je cesta z Pavlogradu do Pokrovska, která je již v rizikové zóně pro pohyb,“ stojí v prohlášení.
DS také referuje o aktivitě ruské armády ve směru na Udačnyj, která by se v této oblasti mohla stát pro Rusy baštou pro upevnění pohybu směrem k hranici Doněcké oblasti.
„Probíhají útočné operace ve směru na Zverevo od vesnice Pečanoje, stejně jako konsolidace a nasycení zdroji vesnice Ševčenko, kterou nepřítel fakticky obsadil a tvoří z ní pevnost, “ dodává veřejnost.
Deep State dnes zároveň oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly v tomto směru obnovily pozice v oblasti Uspenovky.
Ruské jednotky dobyly také Neskučnoje u Velikoj Novoselky, jak dokládá mapa Deep State. Ruské ministerstvo obrany již dříve oznámilo obsazení Neskučného.
Ve stejné době ukrajinský voják s volacím znakem „Muchnoj“ uvádí, že se Rusům podařilo prorazit k Vremjevce.
V Torecku ruská armáda zahájila útok na důl Toreckaja a postoupila do severozápadní části města, hlásí Muchnoj.
„Zůstává nám halda dolu Fomicha a kousek soukromého sektoru v její blízkosti. Mohou se dostat do týlu Konstantinovky a poskytnout krytí boku pro další přesun do Kramatorsku,“ dodal.
Je třeba poznamenat, že podle ukrajinské a ruské vojenské veřejnosti zůstává důl Toretskaja posledním velkým obranným centrem ve městě.
Také podle „Muchného“ v současnosti probíhají bitvy o centrální výškovou budovu v Časov Jaru. „Zůstal tam jen malý blok. Udržet zbytek města bude velmi těžké a budeme muset postupně ustupovat. Také se v podstatě valíme zpět do okolí Konstantinovky,“ napsal.
Ruská strana také píše o postupu v Torecku a Časov Jaru.
Vojáci nadále hlásí těžké ztráty a kritizují své velení.
Až 75 % pěchoty ukrajinských ozbrojených sil velitelé „pohřbili při hloupých banzai útocích na křoví, aniž by mysleli na zítřek“, a „teď všichni začali brečet kvůli nedostatku lidí,“ říká spisovatel Sergej Saigon, který bojuje v armádě.
Domnívá se, že pěchotní složka „je u nás už dávno posraná, na pěchotu všichni serou“.
Vedla k tomu zejména „nadměrná vášeň“ pro drony a neodpovídajíci úkoly vedení s „koupenými hodnostmi“.
„V roce 2022 a počátkem roku 2023 obranné síly Rusy „přestřílely“ v kontaktních bojích, nyní to kurevsky nešlo udělat. Pak se objevily drony, ucpaly díry na frontě, protože v té době byla armáda v totálním bordelu, motivovanou pěchotu, potenciální velitele čet, rot a praporů promrhali v křoví a lesích s „úkoly do posledního muže“. Po Soledaru/Bachmutu nikdo k pěchotě nechtěl. Slovo „pěšák“ začalo znamenat chudáka který se z toho nemohl vykoupit, který nemá konexe, aby získal práci pěkně v týlu a žádnou funci chráněnou veliteli. Pěšák je nevycvičený voják, který dokáže jednat a plnit úkoly v obtížných podmínkách jako jeho jednotka, ale stejně odpad, co nic neumí, kterého není třeba nic učit, protože ho velitel praporu za dva tři dny ztratí a bude si muset hledat nového“ , – píše Saigon.
V této souvislosti kritizuje možné snížení věku mobilizace.
„Teď chcete verbovat děti? Aby se strejcové, kteří chodí jako pávi s certifikáty v kapsách a narvanou peněženkou, nebáli chodit do restaurací, co? A kdo ty děti vycvičí? A kde k těm dětem vezmou seržanty? A kde vezmou normální velitele čet, rot a praporů? Nebo je naverbuješ, abys je zničil za rok v lesích, jako jsi zničil „starou pěchotu“? Píše voják.
„Šahed“ nad Starmerem a plány Evropy
Britský premiér Keir Starmer dnes přicestoval na svou první návštěvu do Kyjeva. Byl přijímán na Bankové, přičemž podle The Guardian v tu chvíli nad vládní čtvrtí přelétl ruský dron.
Dron letěl nad Mariinským palácem, zatímco vůdci Británie a Ukrajiny byli v prezidentské kanceláři. Mezi nimi je asi 800 metrů. Poslankyně Irina Geraščenková také oznámila, že „Šahed“ proletěl kolem Nejvyšší rady.
Oficiálně bylo oznámeno, že Šahed přiletěl do Kyjeva z východu a trosky spadly ať už v Solomenském, Goloseevském okrese, Darnitském a Pečerském okrese (centrum města).
Setkání se Starmerem vyvrcholilo podepsáním 100leté dohody o partnerství mezi Británií a Ukrajinou. Podle Financial Times jde o „symbolickou“ dohodu o partnerství mezi oběma zeměmi „na znamení podpory Zelenského před Trumpovou inaugurací“.
Dohoda se bude týkat vojenských i nevojenských otázek a prohlubování veřejných vazeb. Británie se mimo jiné zavázala poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 3 miliard liber ročně „tak dlouho, jak bude potřebovat“. A zajišťuje si status preferovaného partnera pro ukrajinský energetický sektor, strategii pro těžbu základních nerostů a výrobu „zelené“ oceli.
Tato smlouva nestanoví povinnost Británie vstoupit do války na straně Ukrajiny v případě nového útoku ze strany Ruské federace. Stejně jako četné další dohody o „záruce bezpečnosti“, které Zelenskyj podepsal se západními zeměmi v minulém roce.
Britská publikace The Telegraph se zároveň domnívá, že jednou z klíčových otázek, které se Starmer a Zelenskij dotknou (nebo již dotkli), je téma rozmístění evropských jednotek na Ukrajině po válce.
Macron myšlenku podporuje a již o ní diskutoval se Zelenským, polským premiérem Tuskem a Starmerem. Tusk ale takové plány veřejně odmítl.
Britský premiér se podle zdrojů deníku k této myšlence „zatím nepřihlásil“. Londýnští představitelé jsou znepokojeni „otázkou hrozby, které mohou být tyto jednotky vystaveny, a zda to představuje eskalaci“.
Začalo se mluvit o rozmístění jednotek, protože „Trump tlačí na Kyjev, aby uzavřel mírovou dohodu s Ruskem“ a „má tak v úmyslu učinit během prvních šesti měsíců své vlády“.
„V soukromí ministři a úředníci očekávají, že Trump přinutí Ukrajinu a Rusko sednout k jednacímu stolu, a probíhají snahy zmapovat, co se bude dít dál. Jedna myšlenka, o které se nyní stále více diskutuje nejen ve veřejné diskusi, ale také za zavřenými dveřmi ve Westminsteru je, zda by západní jednotky měly garantovat nějaké mírové podmínky,“ píše The Telegraph.
Probíhají diskuse o tom, jak zajistit ochranu zbývajícího území Ukrajiny, pokud si Rusko dokáže ponechat ukrajinské země, kterých by se zmocnilo v rámci mírové dohody. Britští představitelé dospěli k závěru, že američtí vojáci se takové mírové mise pravděpodobně nezúčastní. Váhá přitom i Londýn.
„Jakýkoli závazek vojáků (pro mírovou misi na Ukrajině – pozn. red.), pokud k němu dojde, vyvine nový významný tlak na rozpočet ministerstva obrany v době, kdy ministerstvo financí hledá způsoby, jak snížit výdaje,“ píše se v článku. Publikace připomíná, že Británie pouze diskutuje o tom, jak do roku 2030 zvýšit vojenské výdaje o 0,2 % HDP. A stále není jasné, jak za takových podmínek mohou být „tisíce britských vojáků“ nasazeny na Ukrajinu.
„I to by Rusko mohlo považovat za eskalaci,“ upozorňuje publikace na další důvod k pochybnostem (v tomto případě zřejmě mluvíme o scénáři, kdy budou vojáci vysláni bez koordinace s Ruskou federací – pozn. red.) .
Publikace také hypoteticky pojednává o třech variantách zavedení vojsk.
1. Britští vojáci zřídí body podél nárazníkové zóny, která je kryta stíhačkami a útočnými vrtulníky. V zadní části jsou síly rychlé reakce a obrněná vozidla.
2. Západ vytváří kolem Kyjeva obrannou linii, která umožní ukrajinským ozbrojeným silám soustředit se na zadržení ruských jednotek. Považuje se to za nepravděpodobné.
3. Za třetí – Britští instruktoři provádějí výcvik na západní Ukrajině a protivzdušná obrana z Polska je chrání.
Je třeba poznamenat, že všechny tyto možnosti lze realizovat pouze tehdy, pokud je Rusko přijme jako jeden z bodů mírové smlouvy. Zatím tomu málo nasvědčuje (prohlášení z Moskvy jsou zcela opačné). Ale proč se toto téma otevírá v Paříži a Londýně – stejně jako v Kyjevě – je obecně pochopitelné.
Jde o jakousi „náhradu NATO“ z hlediska bezpečnostních záruk pro Kyjev, vzhledem k tomu, že Trump zjevně není nakloněn pozvání Ukrajiny do NATO (a není jediný v Alianci, kdo je proti).
Moskva je však kategoricky proti. Už teď dávají jasně najevo, že rozmístění britských a francouzských jednotek budou považovat za pokus Západu o zřízení fyzické přítomnosti na Ukrajině po válce, jejíž zamezení Putin označil za jeden z hlavních cílů invaze.
A pro Ruskou federaci zatím není na frontě tak složitá situace, která by přiměla Moskvu ke změně postoje a odstranění námitek vůči cizím jednotkám. Ruské jednotky naopak postupují.
Proto je pravděpodobnější, že Rusové jako jednu z podmínek ukončení války stanoví zákaz rozmístění cizích vojsk na ukrajinském území. Což už uvádějí.
Diskuse na téma zavádění anglo-francouzských jednotek na Ukrajinu je proto spíše v kontextu opatření, která odpůrci rychlého ukončení války přijímají, aby zkomplikovali průběh jednání.
Nakonec však vše závisí na postoji USA. Pokud zabijí myšlenku zahraničních jednotek, aby urychlili jednání s Ruskou federací, pak je nepravděpodobné, že by se Francie a Británie rozhodly ji realizovat samy, riskujíce vstup do konfliktu s Ruskou federací bez podpory hlavní země NATO.
Prohlášení Trumpových spolupracovníků
To, že by se strategie Washingtonu – včetně Ukrajiny a Ruska – mohla za Trumpa dramaticky změnit, naznačují i projevy jeho jmenovaných na slyšeních v Senátu. Nejvýraznější projev přednesl budoucí ministr zahraničí USA Marco Rubio.
V odpovědi na otázky senátorů, kteří budou muset potvrdit jeho nominaci, Rubio řekl, že otázky o neutralitě Ukrajiny a možnosti zmírnění sankcí proti Rusku budou nakonec součástí jednání o ukončení války.
„Tato válka musí skončit. Všichni musí být realističtí: Rusko, Ukrajina a Spojené státy budou muset udělat ústupky,“ řekl budoucí šéf ministerstva zahraničí. Řekl, že „oficiálním postojem Spojených států musí být ukončení této války“.
Rubio řekl, že Rusko nemá šanci převzít celou Ukrajinu, ale je také „nerealistické věřit“, že Ukrajina bude schopna získat zpět území, která RF dobyla. „Problém Ukrajiny není v tom, že jí docházejí peníze, ale že jí docházejí Ukrajinci,“ řekl senátor.
Citoval také Trumpa, který prohlásil, že chce zastavit umírání na Ukrajině.
„A kdo by nechtěl? Zkáza na Ukrajině je mimořádná, bude trvat generace, než se vše obnoví. Miliony Ukrajinců už nežijí ve své vlasti a možná se nikdy nevrátí. I když mluvím, ukrajinská energetická infrastruktura se hroutí a obnova by stála stovky miliard dolarů a potřebovala několik desetiletí,“ řekl Rubio.
Je pozoruhodné, že ve svém úvodním slovu se budoucí ministr vůbec nedotkl tématu Ukrajiny. A zaměřil se na kritiku „liberálního světového řádu“ a „hrozby Číny“, které označil za hlavní pro Spojené státy.
Projev budoucího ministra zahraničí USA před Senátem je z hlediska mnoha aspektů velmi důležitý a signifikantní .
To, co říká, už nelze popisovat, jak se to někdy dělá v případě Trumpa, jako prázdný „hype“ nebo „nehoráznou hlášku“. Rubio je představitelem „systému“ – republikánského establishmentu. A proto jeho výroky nastiňují hlavní parametry systémové politiky amerického státního aparátu za prezidenta Trumpa.
Skutečnost, že Rubio z vlastní iniciativy nenastolil ukrajinské téma, ale místo toho zaútočil na Čínu, jasně ukazuje priority americké zahraniční politiky za Trumpa a logiku jeho touhy ukončit válku na Ukrajině co nejdříve. Nová administrativa vidí jako hlavní hrozbu Čínu. Proto se na něj chce zaměřit a výrazně snížit výdaje na jiné oblasti (včetně Ukrajiny), které bude Washington ve srovnání s Čínou považovat za méně prioritní.
Protože ale Evropané nejsou schopni Kyjev sami podporovat (zejména pokud jde o vojenskou pomoc), což je spojeno s ještě větším zhoršením situace ukrajinské armády na bojišti, chce Washington válku ukončit. I kdyby to znamenalo dělat vážné kompromisy s Ruskou federací. Zároveň bude eliminována hrozba zatažení NATO do konfliktu s vyhlídkou na jadernou válku (často o tom mluví sám Trump a jeho spolupracovníci, např. kandidát na šéfa CIA Ratcliffe u podobná slyšení v Senátu).
Tato hrozba sama o sobě nutí Spojené státy udržovat velké síly v Evropě a utrácet za ni značné peníze, místo aby se soustředily na Čínu. Trump nechce vstupovat do války s Ruskou federací, vzhledem k jejímu jadernému arzenálu, a navíc to považuje za nesmyslné, vzhledem k tomu, že tam vidí jako hlavní hrozbu Čínu.
Konec války navíc dává Washingtonu šanci pokusit se odtáhnout Rusko od Číny nebo alespoň zastavit jejich hlubší sbližování. Zatímco pokračování války způsobí, že takové sblížení bude nevyhnutelné. Což, opakujeme, je v rozporu se základním posláním americké zahraniční politiky, jak ji formuloval Rubio.
Je třeba poznamenat, že západní „válečná strana“, která se zpočátku stavěla proti jakýmkoli kompromisům s Ruskou federací o příměří, měla jinou logiku – že válka na Ukrajině je pákou, která rozdrtí Putinův režim porážkou Ruské federace na frontě a destabilizuje týl . Což by buď vedlo ke svržení Putina a jeho nahrazení prozápadním vůdcem, nebo ke kolapsu Ruska. V obou případech by Čína v konfrontaci se Spojenými státy ztratila potenciálně klíčového partnera.
O tomto konceptu však zpočátku panovaly velké pochybnosti. A do konce roku 2024 byla víra v to důkladně podkopána. Ukázalo se, že pokračování války nepomáhá USA v jejich konfrontaci s Čínou, ale brzdí je, odvádí velké zdroje s přízračnou šancí na dosažení výsledku (svržení Putina a změna kurzu Moskvy na prozápadní s tím, že se Rusko přesune pryč z Pekingu). Spíše to člověka vzdaluje od jeho dosažení.
Zároveň USA již dosáhly určitých průběžných výsledků: ruské energetické zdroje byly z velké části vytlačeny z trhu EU a nahrazeny americkými, Evropané začali více utrácet na obranu a následně nakupovat více zbraní z Ameriky. Celkově se závislost Evropy na USA prudce zvýšila, zatímco schopnost EU hrát geopolitickou hru autonomně bez Washingtonu se snížila.
Další pokračování války však neslibuje pro Spojené státy žádné vážné výhody, ale naopak zvyšuje všechna výše popsaná rizika, odvádí pozornost od prioritních cílů a dostává se s nimi do konfliktu. To znamená, že je nejvyšší čas konsolidovat již dosažené výsledky a ukončit válku. Mimochodem, západní média psala, že Washington by došel k podobnému rozhodnutí bez ohledu na to, kdo vyhrál volby.
To znamená, že mluvíme o systémových změnách v americkém přístupu k válce, a nikoli o touhách samotného Trumpa.
To však neznamená, že Washington je připraven dát Moskvě vše, co chce ohledně Ukrajiny v rámci podmínek vyhlášených Putinem v červnu 2024. Rubio ve stejném projevu zmiňuje Rusko v negativním kontextu mezi ostatními diktaturami, které mají destruktivní vliv na situaci ve světě. Zmínil také bezpečnostní záruky (aniž by upřesnil, o čem mluvil), které by Ukrajina měla dostat, aby Rusko nemohlo znovu zaútočit. Neobjevují se ani signály z USA, že jsou připraveny souhlasit s požadavkem Ruské federace na omezení počtu a zbraní ukrajinských ozbrojených sil po skončení války (jak jsme již psali, jde o hlavní „červenou linii“ “pro Ukrajinu).
Zároveň je Trump připraven hovořit o zastavení války na frontě (tedy o zajištění výbojů Ruska), o neutralitě Ukrajiny a o zrušení sankcí proti Ruské federaci (Rubio to také zmínil ve svých odpovědích na otázky ). Je možné, že mohou diskutovat i o otázce stažení amerických jednotek z východoevropských zemí. Navíc to zapadá do logiky akcí USA s cílem přesunout priority (včetně vojenských) směrem k Číně.
Můžeme tedy konstatovat, že nová americká administrativa je připravena vést proces směřující k ukončení války. Bude to fungovat? Jak jsme již mnohokrát psali, ukrajinská vláda, stejně jako „válečné strany“ na Západě a v Rusku, nechtějí rychlý konec.
Je však nepravděpodobné, že by Kyjev a západní „válečná strana“ dokázaly odolat linii Washingtonu, pokud bude schválena a přijata. Dokonce i Francie a Británie, které v poslední době často ukázaly, že mají na ukrajinskou otázku svůj vlastní odlišný názor, pravděpodobně neřeknou ani slovo proti Trumpovi (nemluvě o dalších zemích EU, z nichž mnohé samy obhajují ukončení války). Ukrajinské úřady mohou teoreticky nesouhlasit s Američany, ale vzniká tím riziko přerušení americké pomoci, což by mohlo mít pro Ukrajinu fatální důsledky z hlediska situace na frontě. Proto je nepravděpodobné, že Kyjev odmítne.
Klíčovým momentem jsou jednání mezi Washingtonem a Moskvou. Bude pro ně velmi těžké se dohodnout. Existuje mnoho rozdílů v postojích a vzájemné nedůvěře. Ale vzhledem k problémům, které pokračování války přináší oběma stranám, je to možné.
Dalším problémem je, že síly z různých stran, které mají zájem na tom, aby válka neskončila, zvýší míru konfrontace a vynaloží veškeré úsilí k narušení jakýchkoli dohod, což se jim již v minulosti nejednou podařilo.
Nelze proto vyloučit krach jednání a pokračování války. To však s vysokou mírou pravděpodobnosti vytvoří obrovská rizika radikalizace pozic, hraní o zvýšení sázky a narůstající tlak s následnou eskalací až k přímému střetu mezi Ruskou federací a NATO s hrozbou použití jaderných zbraní. Což je nejdůležitější pobídka pro všechny strany, aby se konečně dohodly na zastavení krveprolití na Ukrajině.
Samostatnou otázkou je, jak Washingtonem deklarovaná tvrdá „protičínská“ strategie ovlivní postoj Číny k válce na Ukrajině a také vztahy mezi Čínou a Ruskou federací.
Čína tradičně prosazuje rychlé příměří, protože válka na Ukrajině škodí jejímu strategickému plánu pro Evropu – odtáhnout ji od USA. Zatímco válka probíhá, EU se stále více připojuje k Americe. Proto Peking zpočátku přišel s iniciativami k zastavení války na frontě.
Tato pozice se nyní pravděpodobně nezmění.
S příchodem Trumpa a Rubiovým jasným vyjádřením strategického kursu ke konfrontaci s Čínou, která byla dříve v odborných kruzích často diskutovaná varianta, by však Peking byl schopen vyvinout tlak na Rusko společně se Spojenými státy a přinutit Moskvu přijmout určité mírové podmínky, které Rusko odmítne. Konfrontační povaha vztahů mezi Čínou a Spojenými státy takovou interakci prakticky znemožní.
Význam vazeb s Moskvou pro Čínu naopak poroste. Nelze vyloučit, že Čína a Rusko začnou aktivněji interagovat ve smyslu obcházení sankcí a ve vojensko-technických aspektech.
Opakujeme, že je nepravděpodobné, že by Peking vznesl námitky proti možným dohodám, které otevírají cestu k příměří, v němž má své vlastní zájmy. Ale zároveň to s největší pravděpodobností USA nijak nepomůže korigovat pozici Moskvy tak, aby souhlasila s americkými podmínkami.
Pravděpodobně bude naopak usilovat o to, aby se dohoda o Ukrajině mezi USA a Ruskem nerozvinula v něco víc.
https://strana.today/news/478463-kak-v-moskve-zhdut-sihnalov-ot-novoizbrannoho-prezidenta-ssha.html
V Rusku prý v tuto chvíli neexistují žádné kontakty mezi týmy šéfa Ruské federace Vladimira Putina a zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně jejich možného setkání.
Prohlásil to poradce ruského prezidenta pro mezinárodní záležitosti Jurij Ušakov.
„V klidu čekáme, až Trumpův tým zaujme svá místa, Trump sám vstoupí do Oválné pracovny. A pak uvidíme, co se stane. V klidu čekáme na signály,“ řekl Ušakov.
Ruský zástupce říká, že pokud začnou diskuse, půjde nejprve o komunikaci mezi Bílým domem a Kremlem uzavřenými kanály a teprve poté možná o přímý kontakt mezi vůdci obou zemí.
https://strana.today/news/478464-v-pekhotu-perevedut-tekh-kto-sbivaet-v-tylu-shakhedy.html
Asi 2000 příslušníků letectva bude přemístěno z týlových pozic do bojových jednotek. Mluvíme o členech skupin, které sestřelují Shahedy.
Informoval o tom poslanec lidovců Ruslan Gorbenko na Novyny.LIVE.
„Existuje rozkaz k přesunu z týlových pozic do bojových pozic. A pokud se bavíme o letectvu, bavíme se o potenciálně dvou tisících bojovníků, kteří budou přemístěni. Ale to nejsou specialisté, kteří obsluhují letadla a létají s nimi.“ Mluvíme o personálu, který sestřeluje Šachedy. A ti chlapi, kteří pracují na protiletadlových zbraních, užbojují proti pěchotě, ne proti vzdušným cílům. Ano, nebudou pracovat v týlu, ale na frontě, a budou dělat stejnou práci, jakou dělali v letectvu,“ řekl poslanec.
Připomeňme, že předevčírem několik zdrojů hlásilo a generální štáb potvrdil, že kvůli nedostatku lidí v pěchotě se tam přesouvají technici, mechanici a další specialisté z letectva, snižují se mobilní palebné skupiny a „ odhalují se celé regiony“. Podle Marjany Bezugloj se tak děje na příkaz vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Syrského.
Po mediální rezonanci Volodymyr Zelenskyj řekl, že vydal rozkaz nepřevádět specialisty letectva k pěchotě.
https://strana.today/news/478461-vechernee-videoobrashchenie-zelenskoho-16-janvarja-2025.html
Stoletá dohoda s Velkou Británií obsahuje tajné doložky.
Vladimir Zelenskyj to oznámil ve svém večerním projevu.
Podle něj letos Ukrajina dostane od Británie vojenskou pomoc v hodnotě 6,6 miliardy dolarů.
Média již dříve uvedla, že britský premiér Keir Starmer přijel do Kyjeva podepsat dohodu o „stoletém partnerství“ mezi oběma zeměmi na znamení podpory Zelenského před inaugurací Donalda Trumpa.
Ruský vývoz ropných produktů vzrostl na 11měsíční maximum v důsledku zavedení nových sankcí.
Píše o tom Bloomberg s odkazem na data analytické společnosti Vortex.
Průměrný denní objem dodávek ropných produktů z Ruska činil v prvních deseti lednových dnech 2,5 milionu barelů, píše agentura. To je o 12 % více než denní dodávky v prosinci a nejvíce od února.
Zejména vývoz motorové nafty a topného oleje (které představují asi 40 % objemu dodávek) se od prosince zvýšil o 17 % na 1,08 milionu barelů denně. Vývoz nafty vzrostl o 9 % na 489 000 barelů denně, což je nejvíce od března 2023. Zásoby topného oleje vzrostly o 19 % na 792 tisíc barelů denně (nejvyšší číslo od července 2023). Vývoz benzinu a jeho směsí – o 15 %, až 38 tisíc barelů denně.
Již dříve bylo oznámeno, že objem obchodu mezi Čínou a Ruskem dosáhl v roce 2024 rekordní úrovně. Hodnota čínského dovozu a vývozu do Ruska dosáhla v roce 2024 1,74 bilionu jüanů, což je rekordní maximum.
V dolarovém vyjádření dosáhla hodnota bilaterálního obchodu mezi Čínou a Ruskem 244,8 miliardy dolarů, což je nárůst z 240,1 miliardy dolarů v roce 2023, podle čínských celních údajů.
Je známo, že největší společnost zabývající se rafinací ropy v Indii bude kupovat „černé zlato“ z Ruska za rubly.
https://strana.today/news/478442-chto-hotovit-komanda-trampav-otnoshenii-rf-i-ukrainy.html
Tým nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí rozsáhlou strategii sankcí, aby si v nadcházejících měsících vynutil dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a zároveň vyvíjí tlak na Írán a Venezuelu.
Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Podle agentury se zvažují dva hlavní přístupy.
Za prvé, soubor politických doporučení. Pokud se nastupující administrativa domnívá, že řešení války na Ukrajině je v nedohlednu, její přístup by zahrnoval „některá opatření v dobré víře ve prospěch sankcionovaných ruských producentů ropy, která by mohla pomoci zprostředkovat mírovou dohodu“. To znamená, že bychom měli očekávat změkčení sankcí vůči Ruské federaci.
Za druhé, nové sankce a zvýšený tlak, pokud bude jasné, že Rusko odmítne ukončit válku.
I když jsou tyto plány Trumpova týmu v rané fázi, nakonec závisí na samotném zvoleném prezidentovi.
„Trumpovi poradci budou nakonec zápasit se stejnou otázkou jako Bidenova administrativa: jak se vyhnout velkým výpadkům dodávek a rostoucím cenám ropy v době, kdy Washington uvalil rozsáhlé sankce na tři z největších světových producentů,“ komentuje Bloomberg.
Publikace také poznamenala, že dalším problémem je kalibrace správné rovnováhy mezi používáním nástrojů hospodářské války a přáním zachovat status dolaru jako globální rezervní měny.
Již dříve média naznačila, že Rusko bude při jednání s Trumpem požadovat, aby Ukrajina prudce omezila vojenské vazby s NATO a stala se neutrálním státem s omezenou armádou.
Dnes jsme analyzovali, jaké budou principy zahraniční politiky USA za Trumpa.
Co píše RIA Novosti :
https://ria.ru/20250117/nebenzya-1994100781.html
OSN, 17. ledna – RIA Novosti. Moskva má všechny důvody se domnívat, že ukrajinský útok na Turkish Stream byl proveden na radu USA a Británie, které mají zájem na tom, aby se EU napojila na drahý americký LNG, řekl stálý představitel Ruska při OSN Vasilij Něbenzja.
„Máme všechny důvody se domnívat, že útok na infrastrukturu Turkish Stream byl proveden na radu Washingtonu a Londýna, které mají zájem na tom, aby se EU napojila na drahý LNG z USA,“ řekl na zasedání Rady bezpečnosti Ukrajina.
Nebenzya dodal, že jsou to USA a Velká Británie, které brání zahájení objektivního mezinárodního vyšetřování teroristického útoku proti Nord Streams V pondělí ruské ministerstvo obrany oznámilo, že 11. ledna se kyjevský režim pokusil zaútočit na Russkaja KS ve městě Gai-Kodzor, která zajišťuje dodávku plynu prostřednictvím Turkish Stream. Cílem je zastavit dodávky modrého paliva do evropských zemí.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Spojené státy z pokusu deaktivovat Turecký proud z rukou „ukrajinských klientů“.
Ruské ministerstvo obrany včera informovalo, že v reakci na útok na Turecký proud byl zahájen skupinový úder proti ukrajinské plynové infrastruktuře, přičemž jedním ze zasažených cílů byla pozemní infrastruktura největšího podzemního zásobníku plynu ve městě Stryi Lvovská oblast.
„Turkish Stream“ je exportní plynovod sestávající ze dvou linek. Jedna z nich je určena pro dodávky plynu z Ruska přes Černé moře do Turecka a druhá – do zemí jižní a jihovýchodní Evropy. Jeho projektovaná kapacita dosahuje 31,5 miliardy metrů krychlových ročně. Plynovod byl uveden do provozu v lednu 2020. Po sabotáži na Nord Stream zůstává jedinou cestou pro nepřerušené dodávky ruského paliva na evropský trh.
https://ria.ru/20250116/moldaviya-1994030892.html
MOSKVA, 16. ledna – RIA Novosti. Moldavský premiér Dorin Recean vyjádřil nespokojenost s ruskými plány na obnovení dodávek plynu do Podněstří, uvádí Sputnik Moldavsko. „Už teď je jasné, že Gazprom bude dodávat plyn (do Podněstří, pozn. red.) v menších objemech, dostatečných pro levý břeh, ale ne dostačujících pro pravý břeh, aby měl přístup k levnější elektřině,“ řekl „plán Kremlu“ destabilizovat celé Moldavsko. Dříve ve čtvrtek tiskový tajemník Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Rusko je připraveno poskytnout Podněstří pomoc v otázkách plynu. Takto komentoval informace, které se objevily v médiích, že by Moskva mohla nakupovat plyn na evropských spotových trzích, aby obnovila dodávky plynu do Podněstří. Moldavské úřady vyhlásily 16. prosince výjimečný stav na 60 dní kvůli hrozbě humanitární krize spojené s možným zastavením dodávek plynu z Ruska. V lednu vypršela dohoda o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Kišiněv přitom nevyřešil problém s platbami Moldovagazu Gazpromu, načež přestal odebírat plyn. V Podněstří začaly 3. ledna průběžné výpadky proudu, aby se omezilo množství spotřebované energie.
Pozn. Ernesta:
Moldavie nakupuje plyn za spotové ceny ze západu, protože odmítá uznat dluh vůči Gazpromu. Podněstří dostávalo laciný ruský plyn přes Ukrajinu. Tento plyn používalo nejen pro své obyvatele, ale i k výrobě elektřiny v jediné plynové elektrárně (která je v Podněstří), která dodávala lacinou elektřinu nejen pro Podněstří ale i pro zbytek Moldávie. Po zastavení cesty plynu přes Ukrajinu zůstalo Podněstří bez elekřiny i bez plynu a došlo k humanitární krizi. Ruská vláda proto rozhodla plyn na spotřebu obyvatel a výrobu elektřiny pro občany Podněstří nakoupit drahý plyn za spotové ceny a cestou ze západu a poskytnout jej obyvatelstvu Podněstří jako humanitární pomoc, dokud se situace s ukrajinskou cestou nevyřeší. Moldávie má drahý plyn ze západu a proto i dražší elektřinu. To je důvodem nespokojenosti vlády Moldávie, která bude mít nejen drahý plyn, ale i drahou elektřinu a musí situaci vyřešit bez pomoci Moskvy.
