vybral a sestavil Ernest
Co píše dnes ukrajinská „Strana“:
Včerejší večer byl plný překvapení. Spojené státy a Rusko společně hlasovaly proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. A pak společně s Čínou zapracovaly na rezoluci OSN o rychlém ukončení války.
Americký prezident Donald Trump odmítl označit ruského vůdce Vladimira Putina za diktátora (i když o týden dříve tak označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského) a uvedl, že s ním vyjednává ekonomické dohody, včetně kovů vzácných zemin.
Trump také vzbudil senzaci prohlášením, že Putin není proti zavedení evropských mírových jednotek na Ukrajinu, ačkoli Moskva předtím neustále tvrdila, že je to pro ni absolutně nepřijatelné. Pravda, Putin sám svůj souhlas se zavedením mírových jednotek nepotvrdil. Ale z Moskvy zatím žádné popření.
Mezi další důležitá Trumpova prohlášení patřilo potvrzení, že navrhuje plán „nejprve příměří a zastavení palby a poté mírové dohody“.
Celkově neustále zdůrazňoval, že jeho jednání s Moskvou probíhají velmi dobře.
Nečekaně se po setkání s Trumpem zachoval i francouzský prezident Emmanuel Macron. Den předtím média naznačila, že se pokusí přesvědčit amerického vůdce, aby upustil od bilaterálních jednání s Putinem. Francouzský prezident však učinil zcela jiná prohlášení. Řekl, že „nadešel čas obnovit dialog s Putinem“. Navíc podpořil zotročující dohodu o podzemních zdrojích, kterou se nyní Američané snaží vnutit Ukrajině, a donutili tak Kyjev zaplatit USA za neexistující dluh ve výši stovek miliard dolarů (Boris Johnson tuto dohodu přímo označil za podvod). Macron také následoval Trumpa, když řekl, že příměří by na Ukrajině mohlo začít během týdnů, a vyslovil se proti konfiskaci zmrazených ruských aktiv, kterou požaduje Zelenskyj.
Putin poté učinil řadu prohlášení.
Jen hodinu poté, co Trump oznámil jednání s Ruskem o přírodních zdrojích, Putin svolal schůzku o vývoji těžby kovů vzácných zemin s tím, že Rusko jich má daleko více než Ukrajina. Potvrdil, že s Trumpem skutečně probíhá dialog o společných projektech v této oblasti.
Poté učinil několik prohlášení najednou, přičemž hlavním bodem bylo, že on a Trump skutečně chtějí ukončit válku co nejrychleji, ale Zelenskij je proti, protože se bojí prohry v poválečných volbách.
Řekl také, že „není proti zachování ukrajinské státnosti“, „pokud odtamtud nehrozí Rusku žádná hrozba“ a že ho nezajímá, že Trump chce odebrat Ukrajině nerostné bohatství.
„To není naše věc,“ řekl Putin, jako by chtěl naznačit, že Trump může v části Ukrajiny ovládané Kyjevem dělat, co uzná za vhodné. Putin navíc řekl, že Trump „chce zlepšit situaci na Ukrajině“.
Putin také podpořil Trumpův návrh na současné snížení vojenských výdajů o 50 % v USA i v Rusku. To znělo jako ostrá disonance na pozadí řečí o nutnosti zvýšit vojenské výdaje v Evropě (ačkoli je jasné, že Ruská federace může vojenské výdaje snížit pouze v případě, že válka na Ukrajině skončí).
A vůbec, Putin se o Trumpovi a jeho iniciativách vyjádřil velmi pozitivně.
To znamená, že navenek vidíme jednotu mezi Ruskem a Spojenými státy v mnoha otázkách, včetně války na Ukrajině, která byla bezprecedentní od Putinova přátelství s Georgem W. Bushem na počátku 21. století.
Co to všechno znamená?
Podle jedné verze, která se stále více rozšiřuje v EU a na Ukrajině, se v současné době vytváří aliance mezi Moskvou a Washingtonem, aby se postavila „liberální“ Evropě. A v rámci této aliance byl již dohodnut plán na ukončení války na Ukrajině za určitých podmínek výhodných pro Putina a Trumpa, včetně uznání dobytých ukrajinských území za ruská. Zajišťuje také odstranění Zelenského od moci. Jako ústupek Kyjevu a Evropě je Putin připraven povolit nasazení mírových jednotek, aby urychlil podpis dohody (i když, zopakujme, není jasné, že to Putin Trumpovi skutečně slíbil: Kreml zatím žádné potvrzení ani popření ohledně mírových sil nemá).
Věří se také, že cílem Washingtonu, kvůli kterému se přibližuje Kremlu, je odtrhnout Rusko od Číny. Skutečnost, že Čína veřejně podpořila proces vyjednávání mezi Trumpem a Putinem a také hlasovala společně s USA a Ruskem pro americkou rezoluci v OSN o rychlém ukončení války, však ukazuje, že situace není tak lineární. A že vztah v trojúhelníku USA-Čína-Rusko může být hlubší, než se vnějším pozorovatelům zdá.
I o tom se píše v západních médiích.
„Očekávejte, že americké sankce proti Rusku budou brzy zrušeny. V Evropě jsou stále ti, kteří se to vše snaží racionalizovat. Někteří na základě skrovných důkazů tvrdí, že Trump nebude chtít, aby Rusko vyhrálo vojenský konflikt. Jiní tvrdí, že to vše je součástí chytrého manévru USA k izolaci Číny. Ale krutou pravdou je, že Vladimira Putina a Trumpa spojuje jejich pohrdání evropskými demokraciemi. Začátkem tohoto měsíce Putin řekl, že Trump „vnese řád“ do Evropy a že evropské země „budou všechny stát pánovi u nohy a láskyplně vrtět ocasem“. Trump tato prohlášení znovu zveřejnil na sociálních sítích. Pokud jde o Čínu, Trump vyjadřuje svůj obdiv Si Ťin-pchingovi téměř stejně často jako Putinovi. „Zdá se, že chce uzavřít dohodu s čínským vůdcem,“ píše sloupkař Financial Times Gideon Rachman.
Druhá verze: mezi USA a Ruskem neexistují žádné strategické dohody a Putin prostě pro sebe řeší důležité taktické úkoly související s válkou na Ukrajině. Předpokládá, že Zelenskyj bude torpédovat jakékoli mírové dohody, odmítá dokonce uzavřít příměří ze strachu ze ztráty moci a zároveň se snaží vytvořit spojenectví s Evropou proti Trumpovi. A tak může Kreml nyní Trumpovi slíbit, co chce – dokonce i souhlas s mírovými silami, nebo snížení vojenských výdajů, nebo kovů vzácných zemin na Donbasu, hliníku na Sibiři a ropy v Arktidě nebo připravenost okamžitě zastavit palbu. Cílem je ukázat, že je to Zelenskyj, a nikoli Ruská federace, kdo je nyní hlavní překážkou mírového procesu, který sráží Trumpův hněv na ukrajinského prezidenta. Konečným cílem je tímto způsobem dotlačit Zelenského k hlavním podmínkám ukončení války, včetně jeho rezignace na prezidentský úřad. Minimálním úkolem, pokud válku nelze ukončit, je zajistit, aby všichni, a především Trump, viděli Zelenského jako hlavního viníka, a povzbudit USA, aby přestaly pomáhat Ukrajině. Nebo možná zrušit sankce proti Rusku. Obojí změní poměr sil ve válce ve prospěch Ruska a po nějaké době umožní návrat k mírovým jednáním, ale za mnohem horších podmínek pro Kyjev. Putinovu taktiku značně usnadňují výroky a činy samotného Zelenského, který se důsledně staví proti rychlému ukončení války a v Kyjevě pořádá schůzky evropských lídrů, kde zaznívají projevy v duchu „mír je nebezpečnější než válka“.
Zda ve skutečnosti existují nějaké strategické dohody mezi USA a Ruskem, nebo se bavíme pouze o taktických manévrech, se ukáže z dynamiky nadcházejících událostí a z výsledků kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem plánovaných na blízkou budoucnost.
https://strana.today/news/480685-es-predlozhil-ukraine-zakljuchit-sdelku-o-prirodnykh-resursakh.html
Evropská unie nabízí Ukrajině vlastní alternativu k americké dohodě o nerostných surovinách a tvrdí, že bude výhodná pro obě strany, na rozdíl od toho, co požaduje americký prezident Donald Trump.
Evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Sejourné řekl, že předložil alternativní návrh ukrajinským představitelům, se kterými se včera setkal v Kyjevě, uvádí Politico.
„Ukrajina může poskytnout 21 ze 30 kritických materiálů, které Evropa potřebuje v oboustranně výhodném partnerství. Přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, je, že nikdy nebudeme žádat o dohodu, která není vzájemně výhodná,“ řekl Sejourne.
Připomeňme, že včera Trump řekl, že dohoda o ukrajinských zdrojích bude podepsána „velmi brzy“. Ukrajina zatím nesouhlasila s formulací navrženou Američany, která požaduje, aby do ní byly zahrnuty bezpečnostní záruky. Američané chtějí, aby jim Ukrajina zaplatila z vlastních zdrojů 500 miliard dolarů za pomoc, kterou dříve poskytla.
Také den předtím západní novináři zveřejnili návrh dohody o podzemních zdrojích mezi Kyjevem a Washingtonem.
https://strana.today/news/480697-rada-prinjala-postanovlenie-protiv-otstavki-zelenskoho.html
Parlament na druhý pokus podpořil rezoluci „Prohlášení Nejvyšší rady Ukrajiny o podpoře demokracie na Ukrajině v kontextu ruské agrese“, která hovoří o nutnosti, aby Volodymyr Zelenskij vykonával své pravomoci před nástupem nově zvoleného prezidenta do úřadu. Dokument podpořilo 268 poslanců.
V usnesení se uvádí toto:
Zelenskyj byl zvolen ve svobodných, transparentních, demokratických volbách, jeho mandát není zpochybňován ukrajinským lidem a Radou;
je nutné dodržovat zásadu institucionální kontinuity moci stanovenou zákony Ukrajiny, zejména stanným právem, proto musí Zelenskij vykonávat své pravomoci až do nástupu nového prezidenta v souladu s částí první článku 108 Ústavy Ukrajiny;
Je to Vladimir Putin, kdo je odpovědný za to, že v současné době není možné uspořádat na Ukrajině svobodné, transparentní a demokratické volby s pozváním mezinárodních pozorovatelů, které by uznalo mezinárodní společenství;
stanné právo zavedené v podmínkách ruské invaze neumožňuje konání voleb v souladu s ústavou Ukrajiny, nicméně ukrajinský lid je jednotný v tom, že takové volby by se měly konat po skončení války;
mezinárodní společenství musí spojit úsilí k dosažení společného vítězství, ukončení agrese Ruské federace proti Ukrajině a nastolení komplexního, spravedlivého a udržitelného míru;
Jakmile bude na území Ukrajiny zajištěn komplexní, spravedlivý a udržitelný mír, parlament rozhodne o vyhlášení prezidentských voleb.
Připomeňme, že včera bylo usnesení zamítnuto, dostalo jen 218 hlasů.
https://strana.today/news/480698-rubio-rasskazal-kak-prodvihajutsja-perehovory-ob-ukraine.html
Tým Donalda Trumpa na svém prvním jednání s ruskou delegací v Rijádu diskutoval o připravenosti Moskvy ukončit válku a dostal kladnou odpověď. Nyní chtějí Američané vědět, jaké podmínky k tomu Kreml klade.
V rozhovoru pro Breitbart News to uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Musíme posadit obě strany k jednacímu stolu, počínaje Rusy. Proto jsme se s nimi minulý týden sešli a hlavní otázka tohoto setkání zněla: „Máte zájem tento konflikt vůbec ukončit, nebo ne?“. Řekli, že by zájem měli – za určitých podmínek. O tom, jaké jsou to podmínky, jsme nehovořili. Dalším krokem je sejít se s nimi někdy znovu, se správnými lidmi v místnosti, a začít diskutovat o tom, co by bylo třeba, aby Rusko válku zastavilo. A stejnou otázku samozřejmě musíme položit i Ukrajině, protože válku nelze zastavit, pokud se na tom obě strany nedohodnou,“ řekl Rubio.
USA podle něj zahajují proces vyjednávání, aniž by věděly jak dlouho to bude trvat a zda bude možné dosáhnout úspěchu.
„Tento proces nemusí uspět, ale proč by měl někdo kritizovat prezidenta Trumpa za to, že chce ukončit válku, která stála miliardy dolarů, stovky tisíc životů a způsobila obrovské lidské utrpení?“ – položil státní tajemník řečnickou otázku.
Připomeňme, že média informovala, že další kolo americko-ruských jednání se uskuteční dnes ve stejném Rijádu. Ruské ministerstvo zahraničí však tiskové publikace popřelo.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva a Washington povedou plné konzultace věnované normalizaci práce ambasád.
Nejnovější verze americko-ukrajinské dohody o nerostných surovinách nezahrnuje bezpečnostní záruky, které Kyjev požaduje.
Informoval o tom americký list The New York Times po přezkoumání textu dokumentu.
Dokument podle publikace zachoval ustanovení, podle kterého je Ukrajina povinna směřovat polovinu svých příjmů z těžby přírodních zdrojů do fondu a Spojené státy si v něm ponechají „maximální procento finanční spoluúčasti povolené zákony USA, ale ne nutně celé“.
Návrh smlouvy také uvádí, že fond bude reinvestovat své příjmy na Ukrajině, ale neuvádí, jaký podíl. Kromě toho se fond bude podílet na získávání investic na Ukrajinu.
Je třeba poznamenat, že klauzule o závazku Kyjeva přispět 500 miliardami dolarů do fondu kontrolovaného USA za dříve poskytnutou pomoc byla z návrhu dohody odstraněna. Ukrajina také nebude povinna zaplatit částku dvojnásobku nákladů na budoucí americkou pomoc, což byla jedna z podmínek předchozí verze projektu.
Smlouva se však stále projednává a může se změnit. Uvádí se v ní, že ji musí podepsat americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Západní média již psala o tom, že americké úřady odmítají zahrnout do dohody o podloží bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Časopis The Economist uvedl, že Ukrajině bude trvat stovky let, než splatí půl bilionový dluh, který USA deklarovaly za vojenskou pomoc svým nerostným bohatstvím.
https://strana.today/news/480703-boris-dzhonson-prizval-ukrainu-podpisat-dohovor-ob-iskopaemykh.html
Bývalý britský premiér Boris Johnson, který včera označil americkou dohodu s Ukrajinou o podzemních zdrojích za loupež, vyzval Kyjev, aby podepsal nejnovější verzi dokumentu.
Informuje o tom Politico.
Johnson řekl, že dohodu stále považuje za loupež.
„Ano, když se na to podíváte z jedné strany, je to loupež, ale nebyl Lend-Lease to samé v roce 1941? Američané. Prostě nás okradli. Okradli nás,“ řekl bývalý premiér.
Navzdory tomu vyzývá Ukrajinu k podpisu nové dohody a objasňuje, že se stala pro Ukrajinu výhodnější.
„Podívám se na tento dokument a vidím pro Ukrajinu pozitivní věci. Myslím, že obsahuje semínka naděje a pokroku. Chápu, jak znepokojivé je pomyšlení, že by tato dohoda mohla být pro vaši zemi okrádáním. Ale myslím si, že musíme projít touto fází, abychom pochopili, co tato dohoda vlastně je,“ řekl Johnson na konferenci o evropské strategii na Jaltě.
Podle jeho názoru bude moci americký prezident Donald Trump tuto dohodu ukázat svým příznivcům i republikánským skeptikům jako úspěch, v době, kdy dohoda zavazuje USA, aby „podporovaly svobodnou, suverénní a bezpečnou Ukrajinu“.
„A myslím, že to otevírá vyhlídky na pokrok,“ řekl politik.
Včera jsme citovali Johnsonův komentář k dohodě mezi Ukrajinou a USA o nalezištích, ve kterém označil verzi dohody navrženou Washingtonem za loupež.
List The New York Times zároveň uvádí, že nejnovější verze dohody mezi USA a Ukrajinou o nerostných zdrojích neobsahuje bezpečnostní záruky, které požaduje Kyjev.
https://strana.today/news/480704-es-ne-predlahal-kievu-dohovora-ob-iskopaemykh.html
Evropská komise popřela zprávu, že EU nabídla Ukrajině novou dohodu o nerostných surovinách jako alternativu k dohodě s USA. EU a Ukrajina mají v této oblasti formální partnerství již čtyři roky a toto partnerství je zakotveno v memorandu o porozumění podepsaném v roce 2021.
Na tiskové konferenci v Bruselu to oznámil mluvčí Evropské komise Thomas Renier.
„Neexistuje žádný návrh. Od roku 2021 má EU partnerství s Ukrajinou v oblasti kritických surovin, formalizované prostřednictvím našeho memoranda o porozumění. To bylo podepsáno před čtyřmi lety. Stejně jako v případě všech partnerství EU v oblasti kritických surovin je cílem zajistit dodavatelské řetězce pro EU, ale také podporovat místní přidanou hodnotu a rozvoj kapacit v partnerských zemích, což přináší vzájemné výhody,“ řekl Renier.
Připomeňme, že zprávu o návrhu Bruselu Ukrajině zveřejnilo Politico s odkazem na prohlášení evropského komisaře pro průmyslovou strategii Stéphana Sejourného.
https://strana.today/news/480705-v-es-protiv-peredachi-ukraine-aktivov-rossii.html
Evropské unii se nepodařilo dosáhnout dohody o konfiskaci ruského majetku na pomoc Ukrajině. Země společenství s nejsilnější ekonomikou jsou proti této iniciativě.
Informoval o tom list Politico.
Pobaltské země, země severní Evropy, Polsko, Česká republika a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, bývalá premiérka Estonska Kaja Kallasová, se podle publikace zasazují o konfiskaci finančních prostředků, které jsou v Evropě zmrazeny ve výši více než 200 miliard eur.
Proti jsou ale Francie, Německo, Itálie, Španělsko i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Existují obavy, že odebrání peněz z Moskvy by mohlo odstrašit mezinárodní investory.
„Pokud rozmrazíte [majetek] a převedete je na Ukrajinu, přestane existovat a nebude možné jej používat jako vyjednávací prostředek,“ vysvětlil jeden diplomat z EU.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě také poznamenal, že zmrazená aktiva jsou důležitou pákou vlivu v budoucích jednáních.
The Washington Post již dříve informoval, že evropští představitelé odmítají zabavit ruský majetek, protože takové rozhodnutí považují za potenciální porušení mezinárodního práva a také se obávají,že to odradí investory od důvěry euru a způsobí odvetná opatření ze strany Ruska.
A šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová prohlásila, že konfiskace zmrazených ruských aktiv by porušila mezinárodní právo.
Kandidát na prezidenta Polska z pravicové strany „Konfederace“ Slawomir Mentzen přijel do Lvova a označil Stepana Banderu za „teroristu“.
„Je to ten samý terorista, kterého ještě v dobách Druhé Polské republiky odsoudil polský soud k smrti za vraždu Poláků. Pak založil organizaci ukrajinských nacionalistů, která je zodpovědná za masakr ve Volyni. Lidé tohoto muže zabili 100 000 Poláků. Je to, jako by Německo stavělo pomníky Hitlerovi. Ukrajina musí co nejdříve ukončit kult Stepana Bandery“řekl Menderzen.
Připomeňme, že Ukrajinu kvůli volyňské tragédii kritizoval i další kandidát na prezidenta Polska Karol Nawrocki z opozičního „Právo a spravedlnosti“. Kromě toho se vyslovil proti pozvání Ukrajiny do Evropské unie a NATO.
Již dříve jsme psali, že Varšava chce zavést trestní odpovědnost za popírání zločinů OUN a UPA proti Polákům. V případě OUN hovoříme o OUN-B, polovojenském křídle této organizace, v jejímž čele stál Stepan Bandera.
Co píše RIA Novosti:
https://ria.ru/20250225/vsu-2001517195.html
KURSK, 25. února – RIA Novosti. Skupina ukrajinských ozbrojených sil se připravuje na ústup z okupovaných území Kurské oblasti, uvedly ruské bezpečnostní agentury RIA Novosti
„Skupina ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti se připravuje na ústup na územích, která obsadila,“ uvedl zdroj.
Dodal, že kvůli aktivní práci ruské armády čelili ukrajinští ozbrojenci vážným logistickým problémům.
Podle zdroje nazvaly ukrajinské ozbrojené síly cestu z Junakovky v Sumské oblasti do Sudže, nad níž ruští vojáci zřídili palebnou kontrolu, „cestou smrti“.
„Pokud si dříve ukrajinské ozbrojené síly mohly dovolit nahradit jednotky do síly praporu (až 500 lidí), dnes se rotace provádí do počtu roty (do 100 lidí) se ztrátami 15-20 procent,“ poznamenal mluvčí agentury.
Jak oznámila RIA Novosti den předtím skupina sil Sever, ukrajinští ozbrojenci zůstávají na svých pozicích v Sudži bez munice a potravin kvůli aktivní práci ruského vojenského personálu podél hlavní zásobovací trasy pro ukrajinské ozbrojené síly Junakovka – Sudža.
https://ria.ru/20250225/elektroenergiya-2001556102.html
MOSKVA, 25. února – RIA Novosti. Ceny elektřiny v pobaltských zemích po odpojení od elektrické sítě Ruska a Běloruska vzrostly několikanásobně více než ve Finsku, píše ERR.
„V úterý 25. února činí průměrná denní burzovní cena elektřiny v Estonsku, Lotyšsku a Litvě 13,1 centů za kilowatthodinu. Ve stejné době je tarif ve Finsku 26krát nižší,“ uvedla publikace.
Předchozí den publikace uvedla, že cena elektřiny ve Finsku je 57,7krát nižší.
V únoru cena elektřiny v Estonsku pouze dvakrát klesla pod deset eurocentů za kilowatthodinu. Upozorňuje se, že spotřebitelé musí platit také další daně a poplatky.
Dne 8. února Estonsko, Litva a Lotyšsko vystoupily z mezinárodního energetického systému BRELL, pojmenovaného podle prvních písmen zúčastněných zemí (Bělorusko, Rusko, Estonsko, Litva, Lotyšsko). Provozovatelé energetických soustav pobaltských zemí o svých plánech informovali Moskvu a Minsk již v červenci 2024.
Litva v úterý zahájila proces demontáže elektrického přenosového vedení směrem k ruské Kaliningradské oblasti.
https://ria.ru/20250225/predlozhenie-2001493811.html
Vladimir Putin a Donald Trump se ještě osobně nesetkali, ale výměna signálů přes Atlantik probíhá s neuvěřitelnou intenzitou. My v Rusku se na ně díváme opatrně: co můžeme v procesu tohoto sbližování ztratit a co získat?
Rada bezpečnosti OSN přijala americkou rezoluci o ukrajinském konfliktu, která neobsahuje rusofobní rétoriku, ale navrhuje okamžité ukončení konfliktu a nastolení „trvalého míru mezi Ukrajinou a Ruskem“.
O něco dříve Donald Trump, jasně zesměšnil „jestřába“ Macrona, ale odmítl označit Putina za diktátora. Měli jste vidět protáhlý obličej francouzského vůdce. Americký prezident skutečně vyvíjí tlak na Kyjev, nutí režim vykonat volby a neustále opakuje, že chce v příštích týdnech dosáhnout příměří nebo dokonce míru na Ukrajině. Jak může Rusko reagovat, jaký krok může udělat? Včera vyložil prezident Putin naše trumfy na stůl.
Jeho nejsenzačnějším prohlášením bylo možné snížení ruského vojenského rozpočtu na polovinu. Jde o reakci na Trumpův návrh odpovídajícím způsobem snížit rozpočet Pentagonu. Americký prezident chce dosáhnout stejného ústupku od Číny s odkazem na to, že kombinované vojenské výdaje Moskvy a Pekingu (v PPP) se zhruba rovnají tomu, co Američané vydávají na obranu.
Čínu v této situaci samozřejmě ovlivnit nemůžeme a Vladimir Putin poznamenal, že Trump bude muset s Číňany jednat samostatně, ale pro Moskvu se takové snížení výdajů jeví jako možné.
Je tato iniciativa pro Rusko výhodná? Pojďme na to podívat.
Součástí balíčku s tímto návrhem je myšlenka společného rozvoje kovů vzácných zemin v Rusku ve spolupráci se Spojenými státy, stejně jako společná výstavba nové vodní elektrárny v Krasnojarském kraji a zvýšená produkce hliníku.
Faktem je, že Peking kraluje na trhu s kovy vzácných zemin a ceny těchto strategických prvků rostou mílovými kroky. Mezitím je vývoj moderních technologií bez nich nemožný. Pokud chceme technologicky vyspělou ekonomiku budoucnosti, potřebuje vzácné zeminy v průmyslovém množství.
Mezitím se v Rusku (včetně jeho nových území) nerozvinula ložiska kovů vzácných zemin, neexistují žádná zpracovatelská zařízení a nebyla zavedena logistika. Vytvoření této infrastruktury vyžaduje investice ve výši stovek miliard dolarů. Není snadné to zvládnout sami, finanční spoluúčast Spojených států a jejich technologie by zde byly nejužitečnější.
Totéž platí pro hliník: strategický kov vyžaduje k výrobě obrovské množství levné elektřiny. Z toho plyne záměr postavit novou vodní elektrárnu – i zde by byla společná investice pro obě strany mnohem výhodnější.
Použití našich vlastních strategických kovů by výrazně – několikrát – snížilo náklady na nejnovější vývoj pro domácí vojensko-průmyslový komplex. To je způsob, jak snížit naše vojenské výdaje.Realizace takových iniciativ je samozřejmě možná až po zastavení konfliktu na Ukrajině. A z dlouhodobého hlediska jsou jejich výhody nekonečné: růst vojenských výdajů by nakonec podkopal ekonomiku moderního Ruska stejným způsobem, jakým zničil ekonomiku SSSR.
Dnes jsou Moskva a Washington jako bridž hráči. Každý partner má své vlastní trumfy. Pokud budeme spolupracovat, náš mírový tým může snadno porazit válečný tým, v němž Evropa hraje vedoucí roli.
Území bývalé ukrajinské SSR se těchto her dospělých neúčastní, je to prostě karta zahozená pod stůl. Dnes její prostor sdílejí skuteční lídři. Jak poznamenal Vladimir Putin, Moskva „nemá nic proti zachování ukrajinské státnosti, ale území by nemělo být pro Rusko využíváno jako nepřátelský odrazový můstek“. To je přesně to, co naše strana komunikuje našim partnerům už od Istanbulu: nemáme zájem o území, jde nám pouze o to, abychom zabránili všem hrozbám pro naši bezpečnost.
Není náhoda, že Trump je na frontě vyjednávání tak aktivní: Ukrajina se stala bezednou dírou, kam putují americké peníze, a konfrontace, kterou vyvolala mezi dvěma jadernými mocnostmi, je schopná zničit celé lidstvo. To zjevně žoviální a spořivý americký prezident nechce. Dobře si také uvědomuje všechna rizika neuváženého pumpování peněz do amerického vojensko-průmyslového komplexu – tyto výdaje jsou na pozadí obludných dluhů schopné dorazit ekonomiku jeho země, stejně jako se to stalo Sovětskému svazu.
Pro Rusko by však bylo také důležité konsolidovat své úspěchy na ukrajinské frontě s co nejnižšími náklady. Čím dříve vojenské akce skončí, tím dokonalejší bude naše vítězství.
