Ivan Noveský 3. díl: Green Deal je zločinem proti evropskému obyvatelstvu, průmyslu i naší ekonomice

Ivan Noveský 3. díl: Green Deal je zločinem proti evropskému obyvatelstvu, průmyslu i naší ekonomice

Zpět

Před pěti sty lety si mohl hříšník koupit klid duše. Kdo zaplatil, měl odpuštěno, a stavitelé kostelů se radovali. Dnes se místo odpustků prodávají povolenky na oxid uhličitý. „Já sice jsem částečně věřící, ale určitě nejsem věřící klimatolog, a nevěřím na jejich odpustky,“ řekl v předchozí části rozhovoru energetik Ivan Noveský. Zásobníky plynu u nás stavěl ještě před rokem 1989 a na energetiku se dívá skrze čísla. Z uhlí u nás pochází zhruba polovina vyrobené elektřiny, z větru a slunce čtyři procenta. Přesto máme jedno nahradit druhým. „To je likvidace českého průmyslu, evropského průmyslu, a likvidace obyvatel,“ varoval náš host. Každá víra má své kacíře. Kdo dnes pochybuje nahlas, přijde o grant nebo o práci. Co když má ale pravdu právě ten, komu nikdo není ochoten naslouchat?

Martina: Ivane, u nás můžou třeba argumentovat tím, že ano, pokud chystáme v roce 2033 úplně odstavit uhlí – a nevím, jestli do té doby stihneme dostavět Temelín nebo Dukovany…

Ivan Noveský: Ani náhodou, bohužel.

Martina: Obávám se, že máš naprostou pravdu. Tak na nás může někdo tlačit tím, že aspoň bude svítit slunce a foukat vítr. Ale jak to vysvětlují třeba na Slovensku, kde má Slovensko čistý mix, a ještě když připojí Mochovce 4, budou nikoli jen soběstační, ale budou vývozci energie, a…

Ivan Noveský: Oni už dneska exportují.

Martina: Ano. A stejně jim nutí větrníky. Řekni mi, jak se tam dají lidé přesvědčit, obalamutit?

Ivan Noveský: Takhle, tam funguje Máčovský, Katarína Ondrušová a spousta lidí, se kterými spolupracujeme, protože oni nám ukázali spoustu věcí. Udělali třeba obrovský sborník – nevím, jestli ho znáš.

Martina: Ano, protože pan Máčovský bude také naším hostem.

Ivan Noveský: My jsme se tehdy s Máčovským viděli při natáčení Zákonů bohatství u Tomáše, a tam to bylo zajímavé, protože on chtěl spolupracovat, a pak jsme začali spolupracovat s Katarínou, která sem často jezdí. Oni mají perfektní mix, protože mají jádro, které my jsme zastavili, bohužel i kvůli Zeleným. To je, Martino, neuvěřitelná šílenost, protože Zelení tehdy bojovali proti jádru, přestože jádro je absolutně nejčistší zdroj vůbec, samozřejmě kromě vody. Ale u vody jsme omezeni, kdežto Slováci mají Váh a další řeky, na Váhu mají celou soustavu a tak dál. Takže Slováci opravdu mají čistý mix.

A pokud jim premiér Fico řekne: „My to nějak odsouhlasíme, ale nic se stavět nebude“… Já jsem sice slyšel tady u nás něco podobného, ale nejsem si tím jistý, protože vím, že větrná lobby je dost silná. Jeden nejmenovaný ministr, vicepremiér, mi řekl, že je v tom příliš mnoho peněz, takže se obávám, že prachy zase zvítězí nad životním prostředím, nad občany i nad obcemi, což je průšvih.

Martina: Mě také naplnila naděje, že by současné vládě mohlo jít o jakousi politiku zdržování, než to vyvane. Ale pokud jsou vrtule vyrobeny, pokud si už nějaký developer naplánoval, kolik miliard na tom vydělá, a jiný si naplánoval, kolik dotací dostane, tak se obávám, že těžko dají ruce do kapes, pokrčí rameny a řeknou: „No, tak tentokrát to nevyšlo.“

Ivan Noveský: Na tom se dá vydělat pouze dotacemi. Protože dneska, když to vezmeš, jde jenom na soláry – podle materiálů OTE – 30 miliard korun dotací ročně. A protože v roce 2030 bude většina toho končit, potřebují nové zdroje dotací, a to jsou právě větrníky. A bohužel, jak jsem říkal, mají přiklepnuto 3,20, a to i když bude záporná cena. To je ten problém.

Martina: Teď se zeptám úplně jednoduše, a možná jako prosťáček: Nestačilo by tedy, kdyby vláda řekla: „Nebudeme dotovat“? Tedy tak, jak to řekl Donald Trump, že se větrníky nebudou dotovat.

Ivan Noveský: Já je volím a volil bych je ještě o to radostněji. Samozřejmě to má logiku, protože bez dotací nefunguje žádný větrník ani žádný solár. Vždyť si uvědom, že dneska už běhají materiály, kde někteří říkají: „Ale co s těmi soláry z roku 2010 budeme dělat? Vždyť my bez těch dotací nebudeme brát 16,70, budeme brát…“ Záleží na tom, jaká bude zrovna cena, protože když je záporná cena a vyrábí to, bude ještě teoreticky doplácet. Prakticky ne, protože tam je zatím povinnost výkupní ceny. Ale co s tím chtějí dělat? Říkají, že se buď bude muset udělat nějaký repowering, čili tam osadit nové panely, nebo se to bude muset zlikvidovat.

Slunce svítí zadarmo, jenže za elektřinu ze solárů se dodnes platí 16,70 koruny za kilowatthodinu

Martina: A jak odborníci na zelenou energii zdůvodňují, že OZE navíc musí být velice draze zálohovány stabilními zdroji, a tím vyvolávají velké investiční nároky na sítě, což stále více zdražuje regulovanou složku elektřiny? Myslím, že při pohledu na složenky má tuto zkušenost každý z nás. Jak se toto dá občanům vysvětlovat tak, aby pořád mlčeli, platili a dívali se, jak jim za domem roste něco, o jehož účinnosti mohou s úspěchem pochybovat?

Ivan Noveský: Takzvaná moderní energetika, nebo jak se všichni tito podvodníci jmenují, říká, že je to vlastně zadarmo. Protože sluníčko svítí zadarmo, vítr fouká zadarmo. Ale za to se jim musí vyplácet 16,70 korun za kilowatthodinu. Já bych chtěl vidět občana, který by si dobrovolně kupoval silovku za 16,70. Přiznám se, že nikoho takového neznám. Nebo že by si ji dobrovolně kupoval i za 3,20 v době, kdy bude záporná cena, to znamená, kdy budou lidi nutit odebírat elektřinu. Takže oni říkají, že je to zadarmo – a samozřejmě lžou, jako když tiskne. A to je to, o čem jsem mluvil: tvrdí, že používáme nefér argumenty, protože používáme nevýhodné srovnávání.

Ale já tam fakt žádné výhodné srovnávání nevidím. Protože je to: má dáti – dal. Když něco stojí 16,70, nebo 24 haléřů, je to podle mě úplně jasné, takže 90 procent českých občanů to bude chtít za 24 haléřů, a těch 16,70 si možná vezme nějaký ekofanatik. Ale pochybuji o tom, protože oni většinou závisí na dotacích, tak proč by to kupovali draho. Takže já tam nevidím žádný smysl. Není tam ekonomický smysl a energetický také ne, protože to rozhazuje síť. Jak jsem říkal, pokud se z 22 procent instalovaného výkonu vyrobí 4 procenta v době, kdy to nejvíc potřebujeme, je jasné, že to je o ničem.

Martina: Jak je ale možné v jedné větě říct to, co předsedkyně Leyenová, že je cílem, aby elektřina zdražila natolik, že ji Evropané budou spotřebovávat co nejméně, a téměř ve stejné větě nás seznámit s chystaným zákazem spalovacích motorů a jejich plným nahrazením elektromobilitou? Promiň, já se pořád ptám jako profesionální divič, ale jak je možné, že toto prochází?

Ivan Noveský: Já se také zeptám: Viděla jsi někdy paní von der Leyenovou, že by jela elektromobilem? Já ji věčně vidím, jak jede velkým pancéřovaným Mercedesem, který má spalovací motor. Viděla jsi někdy, že by letěla nějakým elektroletadlem? Vždyť to byla ostuda, že létá i na krátké vzdálenosti, například z Vídně do Bratislavy, místo toho, aby třeba jela autem, a podobně. Takže to je klasické – káže se voda a pije se víno. Dokonce bych v tomto případě řekl, že se pije velmi drahý koňak.

Evropa zavírá uhelné elektrárny a kupuje solární panely vyrobené z elektřiny z čínského uhlí

Martina: Dalším faktorem, o kterém se dá velmi těžce diskutovat, je to, že jedna uhelná elektrárna v Evropě se zavře, a v Číně, Indii a jinde mimo Evropu se spustí několik desítek nových uhelných elektráren. Já netvrdím, že to je cesta, ale my pak od nich bereme solární panely, které oni vyrábějí právě díky elektřině z nově otevřených uhelných elektráren. A my se bavíme o tom, že jsme ekologičtí a že slunce je zadarmo?

Ivan Noveský: Kdybych tuto vládu nevolil, řekl bych, že je to idiotské, ale bohužel se to asi opravdu jinak nazvat nedá. A je to smutné. A o Číně se pořád říká, kolik tam instalují solárních panelů. To je pravda, oni opravdu instalují obrovské množství solárních panelů, ale nikdo neřekne, že v Číně je stále víc než 60 procent výroby elektřiny z uhlí a že tam mají spoustu výroby z vody. Oni staví obrovské vodní elektrárny, ale my už bohužel na Vltavě tolik možností nemáme. Aspoň že tam máme přečerpávačku ve Štěchovicích, kterou tady postavil ještě Adolf Hitler. Máme i Dlouhé stráně, ale další přečerpávačky nestavíme, a místo toho si necháme zaplevelit Čechy baterkami. S těmito baterkami, které mají omezenou životnost, nastane další problém, totiž: Kam s nimi? Už Neruda napsal: „Kam s ním?“ To byly tehdy arabesky, kde se jednalo o slamník, a to byla relativně banalita oproti tomu, co bude s baterkami. To není legrace.

Martina: Kam s nimi?

Ivan Noveský: Kam s nimi? A to tady jsou ještě vrtule z větrníků. Kam s nimi? A to se nikde neřeší. Já si myslím, že problém je v tom, že Číňané to nehrají na čtyři roky jako u nás, protože maximální volební období je čtyři roky, ale hrají to na deset, dvacet, padesát, sto let dopředu. Oni takto přemýšlejí. Třeba spoustu svých amerických dolarových dluhopisů, kterých měli strašně moc, utratili za to, že v Africe, v Jižní Americe a jinde koupili právě zdroje vzácných kovů, a Američané jsou z toho teď nešťastní.

Udělala se třeba dohoda Mercosur mezi Evropskou unií a Jižní Amerikou, která předpokládala, že se budou vyvážet elektromobily a další auta do Jižní Ameriky, za což hodně plédovali Němci. Ale chudáci si nevšimli, že v Jižní Americe už dávno Číňané staví velké automobilky, a tedy že naopak díky tomu budou dovážet do Evropy, a to ještě ke všemu bezcelně.

Martina: A myslíš, že skutečnost, jak nás Evropa učinila závislými na Číně – a že nás tato strategie vehnala do náručí Číny tak, jak by se to nikdy nepovedlo žádnému vojevůdci – je jenom hloupost? Tedy že nám nedošlo, že technologie, které si zavádíme, potřebují nejenom zmíněný neodym, ale že potřebujeme wolfram, hélium, a že bez toho jsou mnohé naše technologie jenom odpadem?

Ivan Noveský: Přiznám se, že toto je problém, protože u Číny je potřeba si uvědomit jednu věc: Čína v žádném případě nikdy nedělala žádnou vojenskou expanzi. Jen si uvědom, že Čína vlastně neválčila, Čína vždycky byla napadána. Byla napadána třeba Japonci a nevím kým vším, ale Čína neválčila. Oni mají expanzi vždy ekonomickou.

V Afghánistánu – a o tom se tady nemluví – třeba i naše jednotky pomáhaly spolu s americkými jednotkami bránit čínské doly, kde něco těžili, něco tam získávali, a my jsme to chránili. My jsme tam šli se zbraněmi a Číňané tam šli normálně s penězi a s technologií. A takhle jdou všude. Oni nejdou se zbraněmi. My, Evropané, jdeme jako idioti, případně Američané, se zbraněmi, ale Číňané jdou ekonomicky, prostě normálně fungují.

Evropa se bohužel stává koláčem, Číňané nás tady opravdu zásobují vším možným a bez nich jsme vyřízeni. A bohužel máš pravdu, dneska už jsme bez jejich čipů a bez všeho možného. A Američané nás dneska udělají závislými na svém LNG. Vždyť si vezmi, že jejich břidlicový plyn by byl neprodejný, kdyby fungovalo to, že by sem šel plyn z Ruska – ten americký by byl za ty peníze neprodejný. A Američané z toho dneska profitují.

Jakkoli mám Donalda Trumpa svým způsobem rád, toto je podle mého názoru čistě kšeft a nic jiného. I ten Írán, to je čistě byznysová záležitost, díky tomu si hrají s cenami, a díky tomu – co si budeme povídat – jsou insider informace vždycky nejcennější, i když jsou v Americe teoreticky trestné.

Emisní povolenky nechrání přírodu, jen vytahují peníze z Česka k zahraničním investorům

Martina: Zdá se, že Amerika ani Čína se s Evropou příliš nenadřely. Ty říkáš, že celý Green Deal je buď pomníkem lidské omezenosti, nebo šíleně geniálním byznysovým projektem, a že emisní povolenky – které se zeleným byznysem souvisejí – jsou podle tebe v podstatě cenné papíry obchodovatelné na burze, které v současnosti slouží hlavně zahraničním investorům.

Ivan Noveský: Vytahování peněz z České republiky.

Martina: A teď to slouží především investorům americkým a britským. A říkáš, že s ochranou přírody celý systém ETS nemá zhola nic společného.

Ivan Noveský: Má – škodí.

Martina: Ano, škodí. Prosím tě, k čemu se tedy přikláníš? Je Green Deal projevem lidské omezenosti, nebo geniální byznysový projekt?

Ivan Noveský: Já osobně ho dneska veřejně označuji jako zločin. Je to v podstatě svým způsobem genocida na evropském obyvatelstvu, evropském průmyslu, evropské ekonomice. Bohužel, jinak se to fakt nedá nazvat. Jiný smysl to nemá. Když si vezmu, že jsme zastavili hutě, že se tam mají dělat nějaké elektrohutě a tak dále, což je dneska přibrzděno, protože podpora asi nebyla taková, a navíc tam ekonomika také nebude vycházet. Ty jsi to tady naznačila. Příroda, přírodní zákony, odmítají poslechnout novelizaci přírodních zákonů z Bruselu.

Martina: Já jsem několikrát posluchačům slíbila, že se zastavíme u ETS. Ty jsi zmínil, že se podílejí na životním prostředí tak, že mu škodí. Zatím máme ETS1 – a už jsi to označil za start velké inflace?

Ivan Noveský: Ne, to byly ceny. Já jsem označil hlavně ceny, které se nám tady v roce 2022 utrhly, kdy se v červenci a v srpnu, zejména v srpnu, podařilo díky takzvané burze – protože co si budeme povídat, na této burze se obchodují vysloveně minimální množství, to je jenom na vytváření cen – vyšponovat cenu silovky. Jak jsem říkal, dneska silovku z fotovoltaiky prodávají za 16,70, ale z jádra se vyrábí za 24 haléřů, a tehdy se podařilo vyšponovat cenu silovky skoro na 25 Kč za kWh, a to čistě jen burzovními spekulacemi.

To je, jako kdybychom si my dva přeprodávali nějaké směšně malé množství, a tím se vytvoří základ, podle kterého se pak dělají bilaterální smlouvy. Plyn se tehdy, tedy v srpnu 2022, prodával – tam byla parametrická cena, kterou stanovuje OTE, to je cena vyrovnávací – až za 92 Kč za kubík, to bylo úplně šílené. Jak jsem říkal, dneska je to na burze kolem 14 Kč. Ale to je vlastně jenom základ, protože pak musí být distribuce a všechno ostatní.

To znamená, že tyto nesmyslné ceny tehdy rozjely šílenou inflaci a povolenky ji pomáhají akcelerovat, působily jako katalyzátor. A tehdy byl ve Fialově vládě jediný ministr, který se tomu opravdu chtěl věnovat, a začal se tomu věnovat, a to paradoxně dnes obžalovaný Blažek. Musím říct, že on byl z nich tehdy jediný, kdo trochu věděl, o čem je řeč. Protože „závětrný Pepa“ netušil, co to je, a vůbec se o to nezajímal, ale pan ministr Blažek si k tomu tehdy s námi sedl.

A tehdy tam seděl právě Pavel Janeček, Vláďa Štěpánů, Hynek Beran, Alena Vitásková, já a další. A seděli jsme na ministerstvu spravedlnosti – ne na ministerstvu průmyslu a obchodu, ale na ministerstvu spravedlnosti, které s tím vlastně vůbec nemělo nic společného – ale on to chtěl řešit, protože viděl problém, který nastává a nastane, a potom opravdu nastal.

A tehdy jsme společně – jeho právníci a my, naše skupina – našli konsensuální řešení ze všech variant, které jsme tam měli, tedy asi z 8 variant – oni 4 a my 4. Jedinou konsensuální variantou bylo, že musíme použít zákon o cenách, to je ministerstvo financí, a že zákon o cenách je přesně v souladu s bruselskými směrnicemi čili nám Brusel nemohl nic říct, protože to přesně navazovalo na bruselské věci.

Martina: A jak to dopadlo?

Ivan Noveský: Dopadlo to tak – já jsem u toho nebyl, takže řeknu něco z doslechu –, že ministr Blažek s tím šel za premiérem Fialou, který ho s tím vyhodil, protože tam byly jiné dohody, protože tam byl zájem některých velkých se napakovat. Takže potom tam také najednou zisky některých velkých stouply o stovky miliard.

Martina: Já jsem se nechala unést tvou poznámkou, že ETS2 je základem pro rozvinutí velké inflace.

Ivan Noveský: Ano, to bude.

Martina: A je pro tebe uspokojivé – abychom třeba současnou vládu alespoň trochu pochválili –, že se snaží aplikaci ETS2 odsunout a že zároveň česká vláda tento systém odmítá a vlastně se vyslovila pro jeho úplné zrušení? Vidíš v tom nějakou naději?

Ivan Noveský: To vidím samozřejmě, protože když k tomu nedojde, tak to opravdu, jak říkáš, zase spustí obrovskou inflaci, protože se to promítne do všeho. Cena pohonných hmot dneska už zase vylítla – snad to zase klesne – kvůli tomu, co se děje v Íránu. Takže cena pohonných hmot se samozřejmě promítne do všeho, a k tomu cena zemního plynu. Lidé si neuvědomují, že se to promítne opravdu úplně do všeho, neexistuje žádný obor lidské činnosti, do kterého by se to nepromítlo.

Martina: Myslíš si, že se to podaří zastavit?

Ivan Noveský: Já pro to udělám všechno, ale já jsem v tom úplně nejmenší picmoch. Vůbec nejsem člověk, který by v tom mohl nějakým způsobem něco udělat, ale budu v tomto konání vládu absolutně podporovat, a to ne stoprocentně, ale dvousetprocentně.

Energetická chudoba už nastala a firmy utíkají za osmkrát levnější energií do Ameriky

Martina: Zdá se, že ve vztahu ke Green Dealu je v této zemi mnoho milionů picmochů, protože to nikdo nevnímá. Jak vysoké je v příštích letech v naší zemi riziko energetické chudoby?

Ivan Noveský: Ta už tady je dneska. Třeba kvůli nesmyslu, že se bude nesmyslně a vynuceně investovat speciálně kvůli větrníkům, což je obrovská investiční zátěž na distribučky a na všechno, protože se mají investovat stovky miliard. Jak jsem říkal, mělo to být nějakých 570 nebo kolik, ale bude to možná o něco míň, když se to snížilo z 94 akceleračních oblastí na 61 akceleračních oblastí. Ale stejně jsme počítali, že to řádově může udělat až dvě koruny na zvýšení regulované ceny.

Ono se to nezdá, ale je to strašně moc, a opravdu ETS2 sama o sobě začne roztáčet dál inflaci a toto ji bude podporovat, protože cena energií je jeden ze základních vstupů vůbec a bez laciných energií nemáme vůbec šanci.

Proč si myslíš, že tady máme osmkrát dražší energie, než mají třeba Američané? Proč myslíš, že spousta našich firem utíká do Spojených států? Já bych to vždycky bral opačně: My jsme to vždycky měli tak, že u nás je laciná pracovní síla, a oni investovali tady. Ale dneska chodí tam, kde je pracovní síla, přičemž u nás je navíc likvidační cena energií.

Martina: Ivane, potřebujeme světlo na konci tunelu, pokud nám ho v rámci úsporných opatření nezhasnou. Řekni mi: Co dělat? Co se dá v této současné době, kdy už jsou procesy rozjety – skončili jsme s těžbou černého uhlí, hodláme do roku 2033 skončit s uhlím celkově, plyn jsme také odstřihli v rámci boje za mír –, co se v tomto rozjetém procesu dá dělat?

Ivan Noveský: Musíme začít u vzdělání.

Martina: To je běh na dlouhou trať, to už tady bude stát hodně větrníků, že nám z toho…

Ivan Noveský: Já vím, ale musíme, protože spousta lidí si to vůbec neuvědomuje. Dneska se úplně eliminují technické obory, eliminuje se vyučování fyziky a dalších oborů, takže pak je Brusel opravdu schopen říct: „To nevadí, že nefouká, protože tohle se stejně bude točit. To nevadí, že nesvítí, protože se tam bude stejně vyrábět.“ Protože pokud si lidé neuvědomí, že jsou nějaké zákonitosti a že se z něčeho… Můj táta to řekl strašně vulgárně, jestli to můžu říct.

Martina: Sem s tím.

Ivan Noveský: Můj táta, starý právník – byl to nesmírně noblesní člověk –, vždycky říkal: „Víš, ale z prdu kuličku neuděláš.“ Prostě energetika má opravdu své zákonitosti, a pokud tady nebudeme mít jádro, nebudeme tady mít uhlí – protože plyn je zatím v nedohlednu, pokud se neobnoví dodávky z východu, neobnoví se diverzifikace –, tak to nepůjde.

Nikdo neříká, že máme být závislí na východu, my říkáme, že má být obnovena diverzifikace. My jsme diverzifikaci měli. Od roku 2010, než se zprovoznil OPAL a tyto plynovody z Nord Streamu, jsme měli přívod plynu ze dvou stran, z východu a ze západu, přes Slovensko a přes Německo. Dneska máme jenom přes Německo. Vždycky je špatně, když není diverzifikace. Je to špatně pro cenu, pro energetickou bezpečnost, pro všechno.

Takže musíme začít učit děti, že existují technické obory. Jestli je 70, nebo 60 různých pohlaví, to asi není podstatné, protože tím si člověk nerozsvítí. Ale pokud budou umět fyziku a budou umět trochu něco z matiky, můžeme to zase obnovit. My jsme byli jeden z pěti států, který uměl postavit komplexní jadernou elektrárnu. Jeden z pěti států na celém světě: Spojené státy, Francouzi, Britové, Sověti a my. A my si to dneska necháme dělat od nějakých Korejců z druhé strany světa.

Martina: Kdybychom si to aspoň nechali stavět, ale my to stále odsouváme.

Ivan Noveský: To uvidíme. Je otázka, jak dopadne notifikace, jestli vůbec dopadne. To je další věc. Možná bychom se měli bavit také o tom, že by se mělo zajistit financování třeba dostavby 3. a 4. bloku Temelína mimo stát, aby se vypsaly dluhopisy. Když jsem viděl, jak paní ministryně Schillerová vypisuje dluhopisy, říkal jsem si: „Pane Bože, kdyby se vypsaly dluhopisy na dostavbu Temelína a šlo to jenom na to, aby tam nebyla státní podpora, tak je to super, tak se třeba vyhneme notifikaci a můžeme začít stavět 3. a 4. blok.“ A umíme to. Maďaři stavějí, jenže bohužel s Rosatomem, a to je u nás teď špatné slovo.

Martina: A také je otázka, zda to ještě umíme.

Ivan Noveský: Umíme. Ti lidé ještě všichni neumřeli. Ještě pořád existuje Škoda JS, jaderné strojírenství. Ještě se jim to nepodařilo zlikvidovat, ještě pořád to existuje. Sigma ještě pořád vyrábí pumpy, ještě pořád to tady máme. Když jsme v 80. letech začínali z nuly, nebylo tady žádné jádro, teprve jsme s ním začínali a všechno jsme to museli vybudovat. A to pak znamená obrovský rozvoj průmyslu, obrovský rozvoj všeho možného.

Martina: Ale když jsem se třeba kvůli dostavbě Dukovan scházela s energetiky, kteří se podíleli na stavbě Temelína, tak tam už byl průměrný věk možná přes 80 let.

Ivan Noveský: Já vím. Ale pořád ještě někteří žijí. Bohužel Hezoučký nám umřel. To byl strašně schopný chlap, toho jsem měl rád, ale existují další, kteří to umí, takže nejsou všichni mrtví. Ale samozřejmě, čím víc se to odkládá, tím víc lidí umírá. Bohužel, to je osud, je to výměna generací. Ale mladí už dneska bez telefonu nejdou pomalu ani na záchod.

Rozdělení ČEZ by státu vzalo kontrolu nad cenami a otevřelo další cestu do energetického pekla

Martina: Ivane, máš pravdu, že musíme obnovit úroveň technických oborů. Ale než nám dorostou nové technicky vzdělané generace – ne že by nebyly, ale je jich asi nedostatek –, tak už tady může být buď tma, nebo budeme mít energii tak drahou, že to skutečně bude zboží jenom pro velmi dobře situované. Co mají lidé dělat teď? Co mají dělat třeba i v souvislosti s větrným parkem, který se chystá na katastru jejich obce? Co s tím?

Ivan Noveský: Já jsem vždycky příznivcem nenásilných řešení. Nikdy jsem neměl rád žádné násilné řešení. Lidé by prostě měli demonstrovat, měli by psát vládě a všude na to opravdu upozorňovat.

Martina: Promiň, že tě přeruším, ale tady je složka s několika tisíci dotazy a žádný nebyl připuštěn. Tak pokračuj.

Ivan Noveský: Bohužel v tom máš pravdu, ale já jsem přesto pořád příznivec nenásilných řešení. Defenestrace je vždycky až to poslední, co má nastat. I když v tomto máme v Čechách tradici.

Martina: O tom vůbec nebyla řeč, jde spíš jen o radu, aby se člověk necítil bezmocně.

Ivan Noveský: Bohužel je to v rukou politiků. Fakt je to v rukou politiků, protože když se rozdělí ČEZ, bude to další špatný signál a další cesta do pekla. Rozdělením ČEZ a prodejem toho nejlukrativnějšího mimo se stát zbaví kontroly nad cenami, a tím pádem ceny poletí nahoru, to víme – takto to dopadlo u vody – a zisky půjdou mimo.

Já jsem psal v knížce Změna režimu politiky u Michala Semína – mělo to nějaké slavnostní uvedení – výjimečně o energetice a psal jsem několik základních věcí: Tedy že se elektroenergetika a plynárenství mají vrátit pod majetkovou kontrolu státu, a to nejenom ČEZ, ale vše. Dneska už je většina plynárenské distribuce pod ČEZem, respektive pod ČEPS, a něco pod ČEZem. NET4GAS, zásobníky, to všechno se už začíná koncentrovat. Ale třeba zásobníky měly přijít do Státních hmotných rezerv, aby byl plyn v zásobnících státní hmotnou rezervou. A ne, aby to byla tržní záležitost, protože tento trh tady fakt nefunguje. Patří to do Státních hmotných rezerv.

Dále okamžitě odejít z Green Dealu, to znamená z ETS1, a ETS2 vůbec nezavádět, protože to je úplný nesmysl. Prostě z tohoto všeho vypadnout, protože jsou to nesmyslné věci. A udržet těžbu uhlí. Tu musíme udržet, protože rok 2033, jak bylo opakovaně zmiňováno, je prostě nesmysl, protože v tu dobu tady žádné jádro nebude. První jádro, které by mělo být údajně nasmlouváno, je konec roku 2036, a je to pátý blok v Dukovanech. A jestli tam bude tisícovka, tak to samozřejmě nenahradí těch 8 tisíc, co je dneska v uhlí.

Martina: A také nám stávající bloky zvolna dosluhují.

Ivan Noveský: To je další věc. Ale ty ještě vydrží, Dukovany ještě vydrží a Temelín také. To jde prodloužit na osmdesát let, tam bych se fakt nebál. Jde o to změnit financování, jak jsem říkal, aby se Temelín začal stavět bez státní podpory, bez notifikace, aby se to mohlo rozjet. To všechno se dá udělat. A pokračovat v dalších jaderných elektrárnách.

Martina: Nedotovat OZE.

Ivan Noveský: Pochopitelně, protože těch 30 miliard by se dalo účelně vrazit do tohoto.

Po loňském blackoutu se řítíme do dalších, protože fyzikální zákony nejdou přehlasovat

Martina: Ivane, musím říct, že když poslouchám tvé návrhy, je vidět, že název našeho pořadu Kupředu do minulosti byl vskutku prognostický a pár takovýchto návratů by nám i v energetice mohlo pomoci. A to samozřejmě ani jeden z nás netvrdí, že nemáme mít žádný rozvoj, vývoj ani nové technologie.

Ivan Noveský: Bohužel. My jsme tady 4. 7. loňského roku měli blackout a já bych nerad, abychom si to zopakovali ve velkém. Ale zatím všechno nasvědčuje tomu, že se do toho řítíme. Obávám se, že těch 22 procent, co je dnes už instalováno ve větrnících a v solárech, z nichž se vyrobila 4 procenta z celkového množství elektřiny – což je šílené v době, kdy energii nejvíc potřebujeme –, nás žene do temnoty. Uhlí dnes není čím nahradit, opravdu není. A básničky o tom, že tady máme obnovitelné – tedy občasné – zdroje, z těchto čísel opravdu vycházejí nevýhodně. I když oni tvrdí, že je to nevýhodné srovnávání. Ale udělat výhodné nejde, protože fyzika a fyzikální zákony jsou neúprosné.

Martina: Ivane Noveský, já ti nesmírně děkuji za velmi pragmatické zhodnocení dnešní energetické situace, a zároveň za odvahu. Díky moc.

Ivan Noveský: Já také děkuji. A snad se lidé zvednou, začnou se opravdu starat o své politiky a začnou na ně tlačit. Toto všechno jsou politická rozhodnutí. Běhá tady spousta fám. V roce 1960 se tvrdilo – to jsi ještě nebyla na světě, jsi příliš mladá –, že za deset let dojde ropa. A dneska se píše rok 2026, a došla? Nedošla. V roce 1970 se vědělo, že za deset let přijde doba ledová. Ale nepřišla. Když se na to koukám, říkám, že si tyto věci vymýšlejí zelení ekoteroristé. Mnozí tví posluchači si vzpomenou, že se tady krásně povídalo o tom, že biopaliva zachrání přírodu. Kdo dneska mluví o biopalivech?

Martina: Máš pravdu, bioplynky a všechno tohle je zapomenuto.

Ivan Noveský: Jasně. Ale bioplynkám, pozor, docela fandím. Ne biometan, biometan je podvod, protože vyrábět z bioplynu biometan, to je prostě úplně o ničem, to je bez dotací ekologicky i ekonomicky úplně mrtvé. Ale bioplynka, která bude opravdu likvidovat zbytky plodin nebo zbytky z potravinářského průmyslu – které se nedají jinak využít, třeba zaorat jako hnojivo –, tak to má smysl, to je logické. Nebo kejda, která když se vyveze na pole, mohla by něco spálit – s tím se musí zacházet velmi citlivě. Takže bioplynky někdy mají smysl. To ano.

Martina: Ale biopaliva jako taková?

Ivan Noveský: Biopalivo je nesmysl. A když se zeptáš některého zemědělce, který přes zimu zapomněl plnou nádrž v kombajnu a na jaře zjistil, že už kombajn bez generálky v životě nenastartuje, tak ten bude o biopalivech hovořit velmi nevlídně, abych to řekl kulantně, abych nepoužíval slova, která se nesmí pouštět do éteru.

Martina: Navíc i v Americe už končí s močovinou, protože se zjistilo, že je to pro zdraví mnohem škodlivější než bez močoviny, protože to vyrábí nanoškodliviny.

Ivan Noveský: Přesně tak. Je to tak. Mnohé věci nám komplikují život, zatěžují nám životní prostředí, likvidují nám životní prostředí. Takže bychom ke všemu měli přistupovat se zdravým rozumem. Zdravý selský rozum je základ, a fyzikální zákony, které fakt nejde překonat.

Martina: Amen.

Ivan Noveský: Amen. Děkuji.

 

Ivan Noveský ukázal, že o naší energetice nerozhodují přírodní zákony ani logika, ale peníze a ideologie. Celý třídílný rozhovor – o obřích větrných elektrárnách, o tom, co po nich zbude a o dotacích si můžete poslechnout na platformě Herohero.
Všechny díly jsou vám také k dispozici na našem webu RadioUniversum.cz, na Facebooku a YouTube.
Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 1010349016/2700, upřímně děkujeme – to díky vám se můžeme ptát. Martina Kociánová se na vás těší zase příště. Zatím se mějte hezky a něco pro to dělejte. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Všechny příspěvky s Ivan Noveský