VSA
Důvěra veřejnosti v politické instituce v mnoha západních zemích klesá. Stále více lidí má pocit, že jejich názory se do rozhodování politiků nepromítají a parlamenty zastupují zájmy elit.
Také se vám zdá, že naši reprezentanti na nejvyšší státní úrovni mají dlouhodobě úplně jiné myšlení než vy a že nejste slyšet? Nový výzkum ve Švýcarsku naznačuje, že existuje země, která dokázala tento problém alespoň částečně zmírnit. Tou zemí je právě Švýcarsko.
V čem se Švýcarsko liší?
Podle studie politologa Manuela Wagnera z Goetheho univerzity ve Frankfurtu odráží švýcarská politická agenda přání občanů výrazně lépe než ve většině ostatních demokracií. Důvodem není složení parlamentu ani specifická politická kultura, ale rozsáhlý systém přímé demokracie, který umožňuje občanům zasahovat do rozhodování mnohem častěji než kdekoliv jinde v Evropě. Ve většině demokratických zemí mají občané možnost ovlivnit politiku především během voleb. Mezi jednotlivými hlasováními pak rozhodování přebírají zvolení politici.
Švýcarsko zkrátka funguje jinak. Občané zde pravidelně hlasují v referendech a lidových iniciativách, které jim umožňují přímo schvalovat nebo blokovat konkrétní zákony. Pokud se podaří shromáždit dostatek podpisů, mohou občané vyvolat celostátní hlasování prakticky o jakémkoliv významném tématu.
Právě tato možnost podle Wagnera výrazně omezuje situace, kdy politici prosadí opatření, která jsou v rozporu s názory většiny společnosti. V případě nepopulárních návrhů totiž existuje reálná možnost, že budou v referendu odmítnuty. Výsledkem je systém, který vytváří na politické elity trvalý tlak, aby veřejné mínění nepřehlížely.
Přímá demokracie a menší polarizace
Švýcarská přímá demokracie patří mezi nejrozsáhlejší na světě a v Argumentu jsme o ní psali již několikrát. Občané jsou těmi, kdo rozhodují nejen o ústavních změnách, ale také o otázkách sociální politiky, daní, důchodového systému nebo přistěhovalectví. Během pandemie covidu-19 například Švýcaři opakovaně hlasovali o opatřeních přijatých vládou. Ve většině evropských států podobná rozhodnutí přijímaly výhradně vlády a parlamenty, což často vedlo k hluboké polarizaci společnosti.
Podobně mohou Švýcaři přímo rozhodovat o důchodové reformě. Zatímco ve Francii vyvolalo zvýšení důchodového věku masové protesty a stávky, ve Švýcarsku lze podobné otázky řešit prostřednictvím hlasování. Podle zastánců systému právě možnost vyjádřit svůj názor snižuje pocit odcizení mezi občany a státem. Debata o přímé demokracii získává v Evropě na významu zejména v souvislosti s rostoucí podporou populistických stran. Ty často staví svou popularitu na tvrzení, že tradiční politické elity ignorují názory běžných lidí. Švýcarská zkušenost nabízí zajímavý pohled.
Konflikt se vede u volebních uren
Tamní pravicově konzervativní strany sice často využívají lidové iniciativy k otevírání kontroverzních témat, například migrace, zároveň však systém poskytuje institucionální cestu pro vyjádření nespokojenosti. Místo protestů v ulicích se politický konflikt přesouvá k volebním urnám.
Někteří politologové proto tvrdí, že přímá demokracie může fungovat jako bezpečnostní ventil, který pomáhá zmírňovat napětí ve společnosti. Výzkum naznačuje, že pokud mají občané možnost přímo zasahovat do politického procesu, cítí větší kontrolu nad rozhodováním státu a politická agenda lépe odpovídá tématům, která skutečně považují za důležitá.
