Je snad Němec Gerhard Schröder jediným normálním politikem Západu a jeho přitakávačů v nové studené válce, který nevidí v Rusku horšího nepřítele, než jsou islámští teroristé? Asi to bude děsivý fakt, jelikož Schröder nikdy nepatřil k těm jestřábím politikům, kteří by zvedli ruku pro financování globální teroristické rakoviny, jak ji nazývá prezident Miloš Zeman.
Taktéž předposraná slova Sobotků a Zaorálků dávají rovněž jasný signál české podlézavosti Západu a papouškuji to samé: zkrátka Rusko je pro nás existenční hrozbou, protože údajnou morální korozi nám vnucuje jako standard příkladného chování. Rusko je prostě i v jejich podání větší hrozbou než Islámský stát a invaze běženců…
Jak po deseti letech amerického rozkrádání ropy a manipulování iráckého lidu dopadlo, to vidíme dnes na rozbujelém terorismu pod černou vlajkou Islámského státu. Nudistka a “enderačka” Merkelová dále svoji fantasmagorii rozvíjí; prý chování Ruska na Krymu a pak na východě Ukrajiny porušuje základy našeho mírového soužití v Evropě.
Rujána, to byl krásný nudistický život…
Takže, nebylo náhodou to bombardování Bělehradu, krutá anexe srdce Srbska zvaného Kosovo, ani přivedení nejbohatšího státu Afriky Libye k občanské válce zásluhou amerického veletrhu zbraní a vytvoření tzv. letové zóny, na jejímž konci bylo zlynčování libyjského vůdce Kaddáfího…
A co na to Rusko, které má ve světě šest vojenských základen na rozdíl od těch 150, jimiž atomově vyzbrojené Spojené státy vyhrožují; od Evropy až po Jižní Koreu a Japonsko? Rusko se podle Putina nechystá zapojit do žádného velkého vojenského konfliktu, tedy nic ve smyslu vyhrožování v duchu “nezahrávat si s jadernou velmocí”. Putin položil pouze řečnickou otázku:
“V čem spočívají takzvané evropské hodnoty? Podpora státního převratu (na Ukrajině), uchopení moci se zbraněmi v ruce a potlačování těch, kteří nesouhlasí (Irák, Afghánistán, Libye či Sýrie) za pomoci ozbrojených sil – co to je? Moderní evropské hodnoty? Zdá se, že našim kolegům je třeba připomenout jejich vlastní ideály…” Václav Havel – humanitární bombardování…
A úplně největší rozruch na prokazatelně zločineckém Západě vyvolal v této zlověstné militantní euforii fakt, že Rusko 12. srpna 2017 jmenovalo bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera do správní rady společnosti Rosněfť, největšího producenta ropy v Rusku. Zastávat bude funkci nezávislého ředitele, uvádí se ve vládním výnosu, na který se odvolává agentura Reuters.
Bývalý kancléř měl k Rusku vždy blízko. Z faktu, že jeho otec padl jako voják Wehrmachtu v roce 1944 v Rumunsku v bojích s Rudou armádou, si Schröder podle vlastních slov vzal ponaučení, že dobré vztahy mezi Německem a Ruskem jsou zásadně důležité. Ještě když byl německým kancléřem, ruský prezident Putin se osobně zasadil o to, aby mohl spolu se svou čtvrtou manželkou Doris adoptovat ruskou holčičku. O dva roky později, v roce 2006, manželé Schröderovi adoptovali dítě z Ruska…
Tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder jako kandidát sociální demokracie dvakrát po sobě vyhrál německé parlamentní volby a v roce 2005 pozoruhodným způsobem stáhl náskok své křesťanskodemokratické rivalky Angely Merkelové. V roce 2002 mu průzkumy dlouho věštily neúspěch, ale zarytý odpor vůči americké invazi do Iráku a návštěvy povodněmi postiženého Saska s gumáky na nohou mu pomohly výsledek zvrátit.
O tři roky později byla jeho pozice ještě beznadějnější. Tehdy – už proti Merkelové původně ztrácel až dvacet procentních bodů. Volby sice nakonec prohrál, přesvědčivějším vystupováním v debatách ve srovnání s Merkelovou nakonec však pouze o jedno procento.
Schröder ještě ke všemu nazývá ruského prezidenta Vladimira Putina svým přítelem a je kritikem sankcí vůči Rusku. Jeho kandidatura byla navržena, neboť Rosněfť plánuje zvýšit počet členů správní rady z devíti na 11, uvedla ruská vláda na svých internetových stránkách… http://www.rukojmi.cz/clanky/4355-zakaz-vstupu-na-ukrajinu-maji-uz-francouzsky-herec-depardieu-po-nem-i-hrdina-americkych-akcnich-filmu-seagal-nasledoval-reziser-usa-stone-za-dokument-ukrajina-v-ohni-a-nyni-i-nemecka-skupina-scooter
Kritikům Schröderova kroku hlavně vadí, že chce přijmout post ve firmě, která kvůli údajné okupaci Krymu Ruskem čelí sankcím Evropské unie. Největší problém je však v tom, že německým sociálním demokratům a nejen jim vadí, že jejich bývalý předseda má ročně inkasovat 350.000 dolarů (7,8 milionu korun).
Deník Bild napsal, že Rosněfť členům své dozorčí rady loni dohromady vyplatil v přepočtu zhruba 1,3 miliardy korun. Tedy asi 150 milionů korun na jednoho. Schröder se proti této zprávě ohradil. O tom, kolik bude brát on, podle něj zatím není rozhodnuto. Očekává prý ale, že jeho plat nebude vyšší než 600 tisíc eur ročně, což je přes 15 a půl milionu korun.
„Krym nikdy nepřestane být součástí Ruska“, dovolil si ke všemu bývalý kancléř SRN Gerhard Schröder navíc drze prohlásit v interview pro časopis Stern: „Předvídám, že ani jeden ruský prezident nevyloučí Krym ze složení země“. To řekl ten Schröder, co byl německým kancléřem v letech 1998 až 2005, a přitom si dovolí být nyní předsedou výboru akcionářů Nord Stream AG, tedy konsorcia vedeného ruskou společností Gazprom.
Přitom kvůli stejnojmenného plynovodu proudí zemní plyn z Ruska přes Baltské moře přece do Evropy, tedy rovněž do Německa a dalších západních států. Neměli by proto Schrödrovi naopak pozlatil ruce a mozek?
Mohli, ale je tady malá potíž; Rosněfti vlastní Rusko s podílem 50 procent plus jedna akcie a patří přece mezi firmy, na které právě ony západní země, co ruský plyn hojně využívají, uvalily sankce kvůli úloze Moskvy v ukrajinské krizi a připojení Krymu.
Schröder proto připomenul též něco o „nové východní politice“ jiného bývalého kancléře SRN Willyho Brandta, která pomohla Bonnu navázat dialog se zeměmi lidové demokracie. A tentýž politik vyzval Německo, aby se „neorientovalo na zájmy USA“ v otázce rusko-německých vztahů. „Spojené státy nepotřebují silné Rusko, jsou příliš daleko. Německo ho naopak potřebuje jako sůl…
Na závěr rozhovoru zkritizoval bývalý kancléř rozmístění 450 vojáků Bundeswehru v Litvě nedaleko ruské hranice. Podle jeho názoru je to „zcela falešný signál“, který ovlivňuje záporně dialog mezi oběma zeměmi.
A to se zle nedobře nelíbilo čerstvé s odřenýma ušima kancléřce Merkelové, která Schrödera kritizovala. Co jiného ji zbývalo, když je z CDU: „To, co dělá Schröder, není podle mě v pořádku,“ řekla Merkelová v rozhovoru pro deník Bild. „Já nezamýšlím přijímat jakékoliv posty v hospodářství,“ podotkla falešně tato bývalá svazačka NDR.
Každopádně, mnozí jsou přesvědčeni, že Merkelová sloužila východoněmecké tajné policii Stasi jako udavačka pod krycím jménem „Erika“. A nikdy ani neuvažovala o žádném disentu nebo odporu. Říkají, že do Akademie přijímali jen spolupracovníky Stasi a pro funkci tajemnice Komsomolu pro ideologii to jinak nebylo vůbec ani možné… Merkelová – Putin…
Zde je na místě doplnit již tak hárající charakteristiku kancléřky Angely Merkelové. Ti, kdo ji viní z ohromného přílivu uprchlíků, kteří na konci minulého roku přišli do Německa, poukazují na tři události; prvním klíčovým „důkazem“ byl její výrok „zvládneme to“, který kancléřka ve spojení s příchodem tisíců běženců poprvé použila během tiskové konference 31. srpna 2015.
Druhým vodítkem jsou známé snímky z 10. září, na nichž kancléřka nadšeně vítá migranty v Berlíně. Hlavním spouštěčem mělo být rozhodnutí z 5. září 2015 o přijetí tisíců migrantů, kteří uvázli na nádraží v centru Budapešti…
Resumé; nejvyšší počet přistěhovalců v roce 2015 vykázalo Německo (1 543,8 tisíce), za ním následuje Spojené království (631,5 tisíce), Francie (363,9 tisíce), Španělsko (342,1 tisíce) a Itálie (280,1 tisíce). Nejvyšší počet emigrantů v roce 2015 zaznamenalo Německo (347,2 tisíc), za ním následuje Španělsko (343,9 tisíce), Spojené království (299,2 tisíce), Francie (298 tisíc) a Polsko (258,8 tisíce)… Dnes jsou tyto počty běženců řádově vyšší o další statisíce…
„To, co dělá Schröder, není podle mě v pořádku,“ zopakujme si, co řekla, jak je psáno výše, bez výčitek Merkelová, méně diplomatický byl tajemník CSU Andreas Scheuer. Ten nazval Schrödera „ruským žoldákem“. Přestože v té době předseda CSU a zároveň bavorský premiér Horst Seehofer byl taktéž příznivcem lepších vztahů s Putinem. Loni navštívil Moskvu, kde se vyslovil za zmírnění sankcí Evropské unie proti Rusku.
Zleva doprava: bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber, Gerhard Schröder, Vladimir Putin a Dmitrij Medveděv.
Schröder má však teď Merkelovou a ostatní německé politiky na háku, proto vyslovil další hříšnou myšlenku. „Předvídám, že ani jeden ruský prezident nevyloučí Krym ze složení země,” odpověděl na docela provokační otázku novináře ze Sternu, který se zajímal o téma „co bude po Putinovi”.
Krym a Sevastopol se dle něho v podstatě nikdy nestaly znovu ruskými zeměmi: oni jimi totiž nikdy nepřestaly být. Příkladem je základní dokument, který určuje rozvoj poukrajinského Krymu: federální cílový program „Sociálně-ekonomický rozvoj Krymu a Sevastopolu do roku 2020″.
Exprezident Francie Valery Giscard d’Estaing nedávno pro televizi ABC řekl: „Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku než tam, kde byli dříve. A k tomu také musíme přihlížet.“ Dodal, že by USA měly uznat anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti terorismu… Valéry Giscard d’Estaing – Krym…
Na jeho plnění je určeno více než 708 miliard rublů (267 miliard korun českých) z čehož je více než 688 miliard (259 miliard korun) přímo z federálního rozpočtu (zatím bez stavěného mostu přes Kerčský průliv). Zároveň stojí určitě za to speciálně poznamenat, že jen souhrnné rozpočtové investice Ruské federace do Krymu a Sevastopolu převyšují celý úvěrový program MMF celé Ukrajiny.
Po znovu spojení Ruska s Krymem se v dopravním vztahu stal poloostrov rychle ostrovem a začal přiměřeně fungovat. V důsledku ukrajinské dopravní blokády se nyní dostavuje Kerčský most a již částečně zrekonstruované letiště Simferopolu začalo stavbu nového komplexu letištní haly s terminálem a služebními budovami o rozloze více než 78 tisíc metrů čtverečních, které předpokládá obsluhování sedmi milionů pasažérů za rok s možností rozšíření na deset milionů pasažérů za rok; skoro nejvíc na světě… http://www.rukojmi.cz/clanky/1717-krymsti-tatari-za-valky-slouzili-u-wehrmachtu-a-ss-vystehovani-z-krymu-nebyl-zadny-trest-nybrz-akt-stalinova-milosrdenstvi
Několikrát rozvedený Schröder; k tomu poslednímu rozvodu a jeho nové přítelkyni So – Yeon Kim z Jižní Koreje se vyjádřila i jeho poslední manželka Doris Schröder-Köpf. „Paní Kim bola jedným z dôvodov nášho rozvodu, hoci nie jediným. Rodina to držala v tajnosti, pretože si pani Kim chcela vyriešiť svoje problémy doma…“
Řada podniků obranného průmyslového komplexu, včetně takových jako lodě stavící Moře a Záliv, Jevpatorijský letecký závod atd., je už zařazena do systému ruských obranných zakázek, v důsledku čehož se modernizují a převybavují. Mimochodem. Jak je známo, životní úroveň na Ukrajině v pomajdanském období slušně klesla.
Ale životní úroveň obyvatelů Krymu, jejichž poloostrov v hrůze po státním převratu v Kyjevě rychle zamával, slušně vyrostla dokonce ve srovnání s dobou požehnanou pro ukrajinskou ekonomiku. Krym je nyní pro ostatní skoro příkladem toho, jak se začlenit do ekonomiky. https://cz.sputniknews.com/nazory/201709236024696-schroder-krym-rusko/
Dle webu PartnerCIS s.r.o., Německo v roce 2016 udržuje s Ruskem o dost intenzivnější ekonomické kontakty než s jinými evropskými zeměmi. V Rusku existuje cca 6 tis. německých firem, je to více než počet ostatních zemí EU. Asi 300 tis. Němců spolupracuje s podniky, které mají kontakt s Ruskem. Obchodní obrat mezi Německem a Ruskem v minulém roce činil 76,5 mld. EUR. Přičemž na ruský export do Německa připadá řádově 40,5 mld. EUR, a německý export do Ruska pak tvoří 36 mld. EUR. Německo je pro Rusko 3. největším obchodním partnerem.
Účastníci krymského konfliktu by měli hledat mírový způsob řešení sporu, protože nová „studená válka“ mezi Ruskem a západem by mohla silně narušit německou ekonomiku a tím pádem i export do Německa. Ruský export do Německa představuje především zemní plyn. Německo je během několika desítek let závislé na ruském plynu. Téměř 40 % německého importu plynu je právě z Ruska a zároveň téměř polovina ruského plynu tvoří export do Německa přes Ukrajinu. Dalším dodavatelem plynu, který zajišťuje export do Německa s podílem 30 % je Norsko.
Rusko také zajišťuje export do Německa v podobě dodávek ropy. Více než 35 % potřeb Německa tvoří ruské dodávky. Německo se obává, že v případě zavedení sankcí proti Rusku, by Rusko mohlo reagovat přerušením dodávek ropy a plynu. Což by v dlouhodobé perspektivě německé podniky pociťovali jako velký problém… http://partnercis.cz/clanky-ze-svetoveho-internetu/export-do-nemecka/
Inu, pro Německo a hlavně pro Evropskou unii je posledním varováním před jejím totálním rozpadem fakt, že snad jediným normálním politikem v nové studené válce je exkancléř Gerhard Schröder, který bez zjevného pokrytectví nevidí v Rusku horšího nepřítele, než jsou teroristé Islámského státu; snad příklady potáhnou k rozumu i USA, potažmo NATO, největší válečné zločince, jaké kdy planeta Země nosila… Dva politici z farářských rodin z NDR v čele dnešního Německa
