Jen nepřítel za branami?

Prezident, republikánský lídr Kongresu a další vysoce postavení politici opakovaně prohlašují, že v USA se derou k moci radikální komunistické síly. Poslední události a historické okénko. Zdroj informací na konci článku.

Prolog

V primárních volbách Demokratické strany ve státě Michigan zvítězil radikální muslim Abdul El-Sayed, který se narodil v Chicagu egyptským rodičům. V listopadových volbách se může stát prvním muslimem v americké horní komoře parlamentu. Zvítězil, přestože Demokratická strana masivně podporovala jeho protikandidátku Haley Stevens, která představuje „umírněné středové demokraty”. Masivní podpora ve finančním vyjádření znamená, že na podporu Haley Stevens padlo 64 milionů dolarů, Abdul El-Sayedovi stačilo devětkrát méně, 7,3 milionu dolarů. Abdul El-Sayed vyhrál, protože ho v drtivé většině volili imigranti z muslimských zemí.

Silně levicové New York Times situaci komentovaly článkem s titulkem: „Středoví demokraté se připravují na válku proti posilující levici.”

Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl v rozhovoru, že různé násilné protesty levicových demonstrantů, které probíhají na území USA, jsou koordinovány a nejedná se o spontánní akce. Podle jeho slov ti samí lidé vypalovali obchody při protestech v roce 2020 po smrti George Floyda, podporovali na demonstracích Hamás a během 48 hodin po zadržení venezuelského diktátora Madura měli vytištěné plakáty. Kuba se na organizaci protestů podílí.

Havana: centrum revoluce

Ministerstvo zahraničí USA zveřejnilo minulý měsíc dokument s názvem „Revoluční stát: Kuba, hlavní město komunismu 21. století.“ Zpráva mapuje šedesát let pokusů o destabilizaci politické situace v Americe, které vedl kubánský režim. Podle zprávy velmi úspěšně:

Organizaci „Venceremos Brigade” označila zpráva senátního výboru z roku 1975 jako jednu z nejnebezpečnějších operací na ovlivnění domácí politiky, jakou kdy nějaká zahraniční země vedla proti USA. Venceremos Brigade založili za vydatné kubánské pomoci radikální američtí studenti, kteří vzešli z divokých šedesátých let a protestů proti válce ve Vietnamu. První skupina 216 studentů vycestovala do Havany v roce 1969.

Paralelně s Venceremos Brigade vznikla další skupina, která dostala později název „Weather Underground”. Weather Underground publikovala v roce 1970 pamflet, který nazvala „vyhlášením války”, a spustila sérii teroristických útoků na celém území USA. Jejich cílem byly mimo jiné budovy ministerstva nebo Pentagon. Někteří členové Weather Underground pokračovali v činnosti až do osmdesátých let, kdy se spojili s černošskými extremistickými skupinami.

Po celou dobu byly členové radikálních amerických skupin ve spojení s kubánskými tajnými službami a pro komunikaci mezi sebou využívali kubánské diplomatické úřady v USA a Kanadě. Kubánští agenti také řadě studentů pomohli s útěkem z USA po spáchání teroristických činů.

Cíl: univerzity

V posledních padesáti letech se členům radikálních organizací typu Venceremos Brigade podařilo proniknout do univerzitního prostředí, hlavních neziskových organizací a do samotné Demokratické strany. Pomohla jim v tom rehabilitace myšlenkových proudů revolučních šedesátých let částečně společností, ale zejména akademickou veřejností.

Příkladem může být jedna ze zakladatelek Weather Underground Bernardine Dohrn, která je autorkou prvního komuniké, v němž brigáda vyhlásila válku USA. V té době byla na seznamu deseti nejhledanějších osob FBI. Po skončení „revoluční kariéry” pracovala v elitní právní kanceláři a dvacet let učila na právnické fakultě univerzity.

Manželem Bernardine Dohrn je další spoluzakladatel Weather Underground Bill Ayers, který se v druhé polovině svého života stal profesorem vzdělávání na univerzitě v Chicagu. Bylo to v jejich obývacím pokoji, kde v roce 1995 nastartoval svoji politickou dráhu Barack Obama. O rok později vstoupil do vrcholné politiky, když se stal senátorem v místním parlamentu za volební okrsek v Chicagu.

Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2008 upozorňoval Obamův republikánský protikandidát na jeho kontakty s Billem Ayersem, ale média dospěla k závěru, že jejich vztah nebyl ani blízký, ani důležitý.

Los Angeles

Dalším městem, kde revoluční brigády zanechaly trvalou politickou stopu, je Los Angeles. Jeho starostou byl v letech 2005 až 2013 bývalý člen brigád a současná starostka Karen Bass byla v minulosti hlavní organizátorkou pro Venceremos Brigade pro oblast jižní Kalifornie. Do Havany jezdila pravidelně každých šest měsíců. Karen Bass byla jednou z kandidátek na pozici viceprezidentky USA, ale Joe Biden si nakonec vybral Kamalu Harris.

Černošské hnutí

Kuba neustále organizovala návštěvy různých neziskových nebo studentských skupin s typickými jmény jako například „Pastors for Peace”.

Další aktivitou kubánského režimu byla podpora radikálního černošského hnutí v USA. Její představitelkou je nejznámější radikálka druhé poloviny minulého století Angela Davis, která se také ocitla na seznamu deseti nejhledanějších osob FBI za dodávky zbraní černošským radikálům. V Havaně ji Castrův režim přivítal s otevřenou náručí. Časopis Time jmenoval Angelu Davis jako jednu z nejvlivnějších osob na světě a v roce 2017 byla čestnou spolupředsedkyní pochodu za práva žen.

Havana hrála klíčovou roli při formulování takzvané ideologie „Černé síly”, která pomáhala na svět organizacím typu Černí panteři. Černý aktivista Stokely Carmichael popsal v šedesátých letech na mezinárodním shromáždění černošskou populaci jako „interní kolonie” na území USA a uvedl, že „černá síla znamená, že se černoši vnímají jako součást Třetího světa” a jejich boj je úzce spojený s osvobozeneckým bojem na celé planetě.

„Černá síla” je více než slogan. Je to deklarace, která odmítá strategii spojenou se jménem Martina Luthera Kinga. Místo nenásilného aktivismu a apelu na morální principy společnosti vyzývá k ozbrojené obraně a revoluční konfrontaci.

Inspirace pro BLM

Další známá teroristka Assata Shakur uprchla na Kubu poté, co ji její společníci násilně vysvobodili z vězení. V něm si odpykávala doživotní trest za vraždu policisty při dopravní kontrole, kterou spáchala spolu se dvěma kolegy z „Black Liberation Army”. V exilu na Kubě žila až do své smrti v roce 2025. Washington Post po její smrti napsal, že dosáhla mytického obdivu mezi podporovateli černošského hnutí.

Assata Shakur se stala inspirací pro hnutí „Black Lives Matter” a její citát je na titulní straně webu BLM. Spoluzakladatelka hnutí BLM ji citovala jako klíčovou osobu, která ovlivnila její práci. Když Spojené státy opakovaně a neúspěšně žádaly Kubu o vydání Assaty Shakur spravedlnosti, napsala demokratická kongresmanka Maxine Waters dopis Castrovi, ve kterém jej žádala, aby ji rozhodně nevydával, protože je „bojovnicí za svobodu, který utekla před politickým pronásledováním”.

Tolik zpráva ministerstva zahraničí USA.

Ustojí to Amerika?

Američtí kolonisté chtěli uchránit svobodu i pro generace příští. Proto se rozhodli zkombinovat výhody monarchie, aristokracie a demokracie. Celý příběh vám přináší NOVÁ SÉRIE LIGY SVOBODNÝCH v podání Marka Vašuta.

Post scriptum

Pozn. autora:

V Evropské unii je u moci extrémní levice. Nesuďte je podle slov, ale podle skutků. Nebo po ovoci poznáš strom, říká se. Navíc se neváhá spojit s islámem, protože má podobné cíle. Zničit svobodnou společnost.

Občanský projekt syrzdarma můžete podpořit libovolnou částkou zde. Děkujeme.