Statistiky jsou údajně velmi podobné i kdekoli jinde v západním světě, samozřejmě v přepočtu na celkový počet obyvatel.
Číslo 250 000 je navíc z doby před Covidem, je tedy otázkou, jak by vypadalo nyní (obzvlášť po započtení těch, kteří zemřeli v důsledku mRNA injekcí nebo tzv. nemocničních protokolů, což jsou úmrtí, která běžně nejsou považována za chybu lékaře).
Lékařské chyby tedy jen v USA každoročně zabijí stovky tisíc lidí a média o tom prakticky mlčí. Zatímco vlády investují miliardy do kampaní o životním stylu a prevenci, jedna z hlavních příčin úmrtí v západních zemích zůstává mimo pozornost.
Jde o chyby, které dělá systém, který by nás měl udržovat ve zdraví.
V nedávné epizodě pořadu Joe Rogan Experience moderátor Joe Rogan a neurovědec Andrew Huberman diskutovali o tom, kolik Američanů ročně zemře kvůli lékařským chybám. Odpověď je ohromila.
Rogan nahlas četl: více než 251 000 úmrtí ročně, na základě analýzy Johns Hopkins z roku 2016, publikované ve vědeckém časopise BMJ.
Kdyby bylo toto číslo zahrnuto do oficiálních statistik příčin úmrtí, obsadilo by třetí místo: po srdečních chorobách a rakovině.
Hubermanova reakce byla výmluvná: „Wow, to je šílené.“ Rogan byl méně zdrženlivý. Argumentoval, že pokud by oblíbená značka pochutin způsobila stejný počet úmrtí, byl by do 24 hodin vydán celostátní zákaz.
Ale protože se jedná o zdravotnický sektor — jeden z nejchráněnějších a nejsilnějších odvětví na světě — o těchto šokujících statistikách se mlčí.
Mezitím jsou k dispozici ještě znepokojivější výzkumy. Společná studie Johns Hopkins a Harvardu z roku 2023 se zaměřila konkrétně na chybnou diagnózu.
Závěr: odhaduje se, že každý rok zemře 371 000 Američanů jen na chybné diagnózy. Dalších 424 000 lidí se kvůli chybné diagnóze či léčbě stane trvale invalidními.
To nejsou malá čísla, jsou to čísla národní katastrofy. Představte si, kdyby nějaká letecká společnost měla každý rok tolik obětí. Letadla zůstanou na zemi a vrcholoví manažeři budou trestně stíháni.
Ve zdravotnictví jsou taková čísla odmítána jako „inherentní systému.“
Otázka, která vyvstává, je jednoduchá: proč to není trvalé hlavní téma v médiích? Lékařské chyby v západních zemích pravidelně zabíjejí více lidí než mnohá onemocnění, o kterých se vedou masivní kampaně.
Cynické, ale zřejmé vysvětlení: farmaceutický průmysl a organizovaná medicína jsou extrémně mocné lobbistické skupiny. Kritika fungování zdravotnického sektoru přímo ovlivňuje jejich pověst, odpovědnost a ziskovost.
Navíc lékaři, nemocnice a farmaceutické společnosti jsou největšími inzerenty u velkých mediálních společností. To nevytváří nezávislé novinářské prostředí.
Kritické zpravodajství o strukturálních lékařských chybách je proto nejen politicky citlivé, ale je také komerčně nepříjemné pro většinu vydavatelů.
Co situaci činí ještě bolestivější, je to, jak obtížné je pro pacienty a příbuzné oficiálně uznat lékařské chyby. Řízení stížností je náročné, zdlouhavé a často beznadějné.
Nemocnice a pojišťovny mají specializovaná právní oddělení, která minimalizují nároky. Lékaři, kteří sami nahlásí chyby, jsou v mnoha případech interně sankcionováni namísto podpory.
Systém je navržen tak, aby chránil ty, kteří chybují, nikoli aby podporoval transparentnost…
