Bývala by to asi všude byla událost roku, nebo desetiletí. V každé jiné zemi. Média by okamžitě vyslala své reportážní a investigativní týmy. Ale my.. nic. Vůbec nic! Ticho po pěšině! Už to zcela jasně naznačuje, že se pro nacistickou kabalu pracující česká média snažila něco přikrýt. Něco vymlčet. Prostě ticho. Ticho v údolí pod ledovcem trvalo zhruba 6 hodin. Jenže ticho v českých masmédiích trvá dodnes. Prolomil ho nyní až po 5 letech Reflex. Bůh ví proč. Zrovna Reflex, a Buchert.
Americký deep state zavraždil českého miliardáře, který úspěšně budoval byznys po celém světě a stal se ambsadorem čínské společnosti Huawei. Té se bojí americká zpravodajská služba jako čert kříže, dohled nad občany pomocí sítí vyšší generace spadá výhradně pod ní. Šlo o vraždu, nebo jen souhru divných náhod, a sérii fatálních chyb, „jako na objednávku“? Co přesně tedy zabilo Kellnera?
Je 27. března 2021. Přesně čtyři dny poté, co náhle a nečekaně odstoupil z politiky Václav Klaus ml. Rodina Klausova je spojována s Kellnerem a PPF prakticky od začátku jeho podnikatelské činnosti. První velký skandál poslal na Klause jeho bývalý spolupracovník Petr (proto)Kolář v roce 97. Šlo o vilu ve Švýcarsku, ale také záhadné milióny dolarů kontě pana Kovarčíka, ve hře byl i tenista Šrejber a mrtví sponzoři. Následuje pád vlády, Kolářovy intriky byly úspěšné.
Přesně o 24 let později znovu někdo tahá za nitky. Kariéra Klausova syna, Václava Klause mladšího směřuje ostře vzhůru, když náhle, k překvapení všech, oznamuje, že: rezignuje na funkci předsedy Trikolóry, nepovede hnutí Trikolóra do sněmovních voleb, nebude kandidovat, ukončí své veřejné aktivity. Kdosi intenzivně vybíjí všechny, kteří se orientují na východ, či přímo na Rusko. Slonková odhaluje Kavana. Na Paroubka lítají vajíčka a skandály, média generují peklo a vaří vodu. Kolář si bere na starost Klause. Kdosi atakuje Klause mladšího. A pak je zde samozřejmě také Šlachtův Nečas. Bez plánu se, jak víme, v politice nepohne ani větévka.
Kellner to v době ultimáta Klausovým vyhodnocuje tak, že lepší bude z ČR na pár dní zmizet. Ostatně, jeho soukromý boeing nabízí pohodlí do 2 hodiny odletět kamkoliv. Netuší však, samozřejmě, že si letí do chřtánu nepřítele pro smrt.
Výlet probíhá fajn, účastníci si užívají bílé zábavy. Tedy, nemluvíme jenom o sněhu, ve hře je i bílý prášek, koks. Ano, sněží.. což je už tradiční u vysokého managmentu, politiků a samozřejmě, miliardářů. O intoxikaci v těle PK vyšetřovací zprávy nemluví, o konzumaci drogy jeho vůdci ano. Nálezy pozitivní.
Titulky rozbubnovávají klid Čechů na začátku ještě relativně klidného jara jednadvacátého roku nového milénia, posledního předválečného roku. Válka mezi tajnými službami zuří už spoustu let a jako vždy, kdo ovládá Prahu, ovládá Evropu. A Britové a Američané při útoku na Rusko budou Evropu, zejména východní, setsakra potřebovat. Je potřeba dosadit svou enklávu politiků, je potřeba ovládnout všechny volby, na starosti to má Evropská Unie, která byla dokonce právě kvůli velkým přesunům v mapách zřízena. Spojení Německa, rozpad Jugoslávie, rozpad Československa, nehoda polského prezidenta a instalace nové generace proamerických politiků v Polsku, vše jede jako po drátkách. Je potřeba instalovat figurky. Fiala a Pavel to splňují naprosto exkluzivně. Na Hradě však ještě stále sedí Zeman, brzy ho potkají obrovské zdravotní problémy, ale i o něj se postarají.
Ano, ten předvečer války o Ukrajinu a probíhající válka o Prahu, která započala 17. listopadu 89, kdy ještě pracovaly KGB, StB, Mossad i CIA ve shodě, ale ten rok 2021 už jde do tuhého, a byl vážně divný rok. Nejvýraznějším náhlým kolapsem a krizí zdravotního stavu Miloše Zemana byl jeho převoz do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v říjnu 2021. Bývalý prezident tehdy skončil v bezvládném stavu na jednotce intenzivní péče. Následně se rozhořela rozsáhlá debata o naplnění článku 66 Ústavy ČR o dočasném převodu prezidentských pravomocí. Kdosi potřeboval Zemana odstranit, válka byla už jen těsně za rohem a v zimě mohla vypuknout kdykoliv. Nakonec k tomu došlo až v únoru 2022.
Zřejmě i on je vydírán, a tak odvolá a obrátí se proti svým dávným sovětským a ruským přátelům. Putin je darebák, říká tak na pokyn loutkovodičů a zajišťuje si tak nejen znovunabytí zdraví, ale také klidné stáří.
Pojďme ale zpět na aljašské ledovce.
V místě nehody (hřeben nad ledovcem Knik, přibližně 1 900 m n. m.) nebyla meteorologická stanice, ale NTSB použila údaje z okolních stanic, satelitních dat a výpovědí pilotů.
Vyplývá z nich přibližně toto:
- Teplota: kolem −8 až −10 °C na místě nehody.
- Vítr: slabý až mírný, přibližně 5–15 uzlů (9–28 km/h).
- Nově napadaný jemný prašan, který byl hlavním důvodem vzniku whiteoutu.
- Dobrá dohlednost mimo oblast přistání – nešlo o hustou mlhu ani sněžení.
- Zataženo až polojasno, rozptýlené světlo, typické pro ledovce.
Dvě hodiny ticha. Co se dělo po havárii vrtulníku Petra Kellnera?
Dne 27. března 2021 se na Aljašce odehrála tragédie, při níž při údajně letecké nehodě zahynul nejbohatší Čech Petr Kellner a další čtyři lidé. Kellner je v té době nepřítel státu. Ne snad českého, ale amerického. To je ale náhodička. Vyšetřování amerického Národního úřadu pro bezpečnost dopravy (NTSB) později dospělo k závěru, že příčinou nehody byla ztráta prostorové orientace pilota během přistání ve fenoménu zvaném whiteout – situaci, kdy vířící sníh vytvoří jednolitou bílou stěnu a pilot ztratí horizont i odhad vzdálenosti.
Kellner byl znám svým důrazem na kvalitu. Nikdy by si nenajal špatnou společnost s nevycvičenými piloty. Tentokrát to tak z nějakého důvodu dopadlo.
Samotná havárie však nebyla jediným tématem. Velkou pozornost následně vzbudilo zejména to, co se dělo po ní. Hodiny navíc totiž nedaly podle všeho šanci Kellnerovi a dalším přežít.
Poslední minuty letu
Vrtulník Airbus AS350 B3 absolvoval během odpoledne několik úspěšných heli-ski výsadků. Krátce po půl sedmé večer místního času přilétal na poslední plánovaný výsadek dne.
Podle GPS letěl velmi pomalu, téměř se vznášel na místě. Pilot hledal vhodné místo k dosednutí na úzkém horském hřebeni.
První pokus o přistání se nezdařil.
Při druhém pokusu rotor rozvířil jemný prašan. Během několika sekund vznikl úplný whiteout. Jediný přeživší David Horváth později vypověděl, že posádku obklopila „malá bílá místnost“ – nebylo vidět vůbec nic.
Přibližně v 18:36 vrtulník narazil do svahu a několikrát se převrátil.
Časová osa po havárii
18:36
Dochází k havárii.
GPS přestává vysílat další polohu.
Na místě zůstává šest lidí.
Přibližně 19:17
Asi po 41 minutách si pracovník sledující pohyb vrtulníku všímá, že se jeho poloha dlouho nemění.
Současně upozorňuje, že se nedaří navázat spojení s hlavním horským průvodcem.
To je první okamžik, kdy někdo uvnitř organizace upozorňuje, že může být něco vážně v nepořádku.
Co následuje?
Namísto okamžité aktivace záchranného plánu začíná interní ověřování situace.
Podle soudních dokumentů zaznívá informace, že operace údajně probíhá normálně.
Později přichází další sdělení, že se vrtulník má vracet zpět na základnu.
Jak se později ukázalo, tato informace nebyla správná.
V té době už vrtulník více než hodinu ležel rozbitý vysoko na horském svahu.
Přibližně 20:26
Teprve nyní je provozovatel vrtulníku informován, že je stroj pohřešovaný.
Od havárie uběhla téměř hodina a padesát minut.
Přibližně 20:30
Aktivuje se interní nouzový plán.
Přibližně 20:53
Poprvé jsou kontaktovány státní záchranné složky na Aljašce.
Od nárazu uběhly více než dvě hodiny.
Pozdě večer
Začíná vlastní pátrací akce.
Vrak je nalezen až po několika dalších hodinách.
Na místě se potvrzuje pět obětí a jediný přeživší.
Co řešil soud?
Pozdější občanskoprávní řízení se nezaměřovalo především na samotný pád vrtulníku.
Hlavní otázka zněla:
Mohla být záchrana zahájena dříve?
Žalobci tvrdili, že ano.
Poukazovali na to, že už krátce po sedmé hodině večer existovaly informace, které mohly odůvodnit okamžitou aktivaci nouzového plánu.
Namísto toho následovalo ověřování, telefonáty a čekání.
Obhajoba naopak argumentovala tím, že bylo nejprve nutné zjistit, zda jde skutečně o nehodu, a že rozhodování ovlivňovalo horské prostředí i bezpečnost případného záchranného letu.
Porota nakonec dospěla k závěru, že zpoždění záchranné reakce představovalo významný faktor, a přiznala pozůstalým vysoké odškodnění.
Ticho, které rozhodovalo
Když se člověk podívá pouze na časovou osu, působí až znepokojivě.
18:36 – havárie.
19:17 – první upozornění, že se vrtulník dlouho nepohybuje.
20:26 – vrtulník je oficiálně označen za pohřešovaný, nicméně podezření na havárii nejprve shozeno ze stolu.
20:53 – státní záchranné složky se o nehodě dozvídají.
| Příjezd záchranářů na místo: cca 00:15 následujícího dne, přibližně 5,5 hodiny po nehodě… živí účastníci nehody, kromě Horvátha, který rovněž ztrácí vědomí, jsou mrtví. Umrzli. |
Největší otázkou celé události tak nakonec nebylo pouze to, proč vrtulník spadl.
Stejně důležitou otázkou se stalo, proč mezi havárií a zahájením organizované záchrany uplynuly více než dvě hodiny. Proč trvalo 5,5 hodiny, než se u vrtulníku objevili první záchranáři.
Právě toto období se stalo jedním z nejdůležitějších témat vyšetřování i následného soudního řízení a dodnes zůstává jednou z nejdiskutovanějších částí celé tragédie.
připravil a zrekonstruoval jmm ve spolupráci s dalšími zdroji a vyšším vědomím, chatgpt
