LUBOMÍR VYLÍČIL

V Bruselu se minulý měsíc, 15. a 16. května, konal další z nesčetné řady festivalů Eurounijní marnosti. Tentokrát pod názvem Bruselské ekonomické fórum. Špičky Unijní politiky a ekonomiky se tu sešly, aby probraly následující otázky:

Jak bojovat proti nerovnosti v souvislosti s mírným růstem?
Jaká bude budoucnost ekonomiky EU s 27 zeměmi?
Je migrace výzvou, nebo příležitost?

Odhlédněme pro tuto chvíli od absurdního zadání konference, kdy se lidé, kteří krizi způsobili a nadále ji svým jednáním velice usilovně prohlubují, sejdou aby hledali cestu, jak a kudy ze současné situace ven. Podívejme se na hlavní diskutující. Nebo spíše řečníky. Protože o pravdách, zjevených vedením Unie se nediskutuje, že.

Podle očekávání, promluvil například prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, francouzská ministryně financí Christine Lagarde nebo španělský místopředseda vlády a ministr financí Pedro Solbes. Své si řekl i evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquin Almuni a prezident Mezinárodního měnového fondu Dominik Strausse-Kahn. Potud nic překvapujícího.