Pirátská strana, která se naoko oddělila od Fialovy vládní demoliční čety, po celou dobu svého vládního angažmá usilovala o další legalizaci drog. Motivace je u této bruselské strany jasná: Dosáhnout stavu, který dnes panuje v mnoha západních zemích postupně se měnících v narkostáty, kde se ulicemi stále víc plíží zfetované zombie.
V užívání tvrdých drog jdou u nás mladým generacím příkladem ve stále větší míře i členové vlády, zákonodárci, komunální politici a další "elity". Brněnská primátorka za ODS Markéta Vaňková patří k těm několika málo případům, kdy tento vrcholek kokainového ledovce nebylo možné před médii zakrýt. I tak byl případ brzy ututlán.
Postupně se tak stáváme součástí bezradného houfu západní veřejnosti, která už bere narkotika jako běžný projev "moderního" života. Nanejvýš se soucitem hledí na lidské trosky (pokud právě v rauši nerabují či nevraždí) a lhostejně asistuje jejich pádu do hlubin vpravdě pekelných. Démonický rozměr této lidské tragédie jí však většinou zcela uniká, protože cokoli duchovního je už většinové západní veřejnosti cizí.
Naštěstí to ještě neplatí pro celý svět. Jsou země – Rusko patří mezi ně – kde si v celém kontextu všímají tohoto fenoménu s potenciálem změnit civilizaci v trosky. Patřili jsme mezi ně – a není to tak dávno. Teď, kdy prý již "patříme na Západ" (na věčné časy a nikdy jinak) si o tom – od těch, kteří ještě na život v plnosti nerezignovali – můžeme jen s jistou nostalgií přečíst.
Západu vládnou satanisté a zednáři
Drogy? Jako školák jsem slýchával výraz „opium lidstva“. Karel Marx tak měl údajně nazvat náboženství. Na hodinách filozofie mi tvrdili, že tento bonmot pochází z jeho klasického díla „Ke kritice Hegelovy filozofie práva“ (1843). Později jsem ovšem zjistil, že autorem nebyl Karel Marx.
Výraz "Náboženství je opium lidstva" použili markýz de Sade (v románu Juliette, 1797), německý básník Novalis (ve sbírce aforismů Květinový pyl, 1798), Charles Kingsley, Heinrich Heine a další. Původní autorství však zřejmě patří francouzskému osvícenci Jeanu-Jacquesu Rousseauovi v románu "Julia, nebo Nová Heloise" (vyšel v roce 1761). Toto slovní spojení aktivně používali ti, kteří vědomě ničili křesťanské náboženství a kulturu.
Vládnoucí globalisté se skrývají v zákulisí. Mluvíme o „Klubu 300“, který je součástí „deep state“ (hluboký stát). Jejich konečným cílem je zotročení lidstva a nastolení moci nad celým světem. Západ vstoupil do postkřesťanské éry a otevřeně demonstruje svoji satanistickou povahu.
Nejvýraznějšími příklady z posledních let je úvodní ceremoniál olympijských her v Paříži. Toto představení vyvolalo pobouření a kritiku z mnoha stran. Francouzská biskupská konference uvedla, že ceremoniál obsahoval momenty „výsměchu a zesměšňování křesťanů“. Ruská pravoslavná církev vyjádřila solidaritu s „miliony křesťanů, kteří se cítili uraženi“.
Vloni v prosinci se v Paříži konalo slavnostní otevření katedrály Notre Dame po její rekonstrukci po zničujícím požáru. Zúčastnilo se 50 hlav států. Některé rituály při této akci byly otevřeně zednářské. Ostatně vnitřek rekonstruované katedrály připomíná interiér zednářské lóže.
NENECHTE SI UJÍT!
V dalším rozhovoru Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o pozoruhodných případech uzdravení a unikátních novinkách ve vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si současně vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. A je docela podstatné, že nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě a svým blízkým, ale přispějete také k další existenci Protiproudu.
Sledujte již dnes, v sobotu 18. ledna od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Světová kabala a drogy
Světová kabala – i přes jisté oslabení v poslední době – plánuje nové kroky k uchopení globální moci. Doufají, že křesťanství už zasadili smrtelný úder. Proto už i slovo „náboženství“ vypouštějí a zůstává to, nač spoléhají: „Opium lidstvu“. Opium v doslovném smyslu slova.
V širším smyslu i všechny ostatní drogy. V době Jacquese Rousseaua a markýza de Sade bylo opium téměř jedinou používanou drogou. Navíc bylo v Evropě ještě málo známo. Pěstovalo se na indických polích a konzumovalo zejména v Číně. Vše zajišťovala britská Východoindická společnost, jejímž sloganem bylo „opium pro Číňany“.
Až ve dvacátém století se výroba drog rozšířila do mnoha zemí a jejich sortiment drog se dramaticky rozšířil: Kromě „klasického“ opia heroin, marihuana, kokain, hašiš, deriváty marihuany, různé syntetické drogy atd. Společnost s tímto zlem však ještě nějaký čas usilovně bojovala.
Obchodování, konzumace i držení drog se většině zemí dlouho považovaly za trestný čin. Přesto však navzdory mnoha národním a mezinárodním programům a projektům zaměřeným na boj proti drogám se jejich výroba a spotřeba neustále zvyšovala. A stále roste.
Pojďme se poradit!
V pondělí 20. 1. 2025 od 18:00 vysíláme v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.
Všichni na drogy!
Počet lidí závislých na drogách se za posledních deset let zvýšil o 23 %. Drogy užíval každý šestý dospělý člověk (ve věku 15–65 let). Počet lidí trpících poruchami způsobenými užíváním návykových látek se zvýšil na o 45 procent ve srovnání s obdobím před deseti lety.
Zprávy OSN a jiné oficiální dokumenty o drogách tvrdí: Drogy už nelze porazit. Útočí na všech frontách. A z toho vyplývají otázky, které kladou především liberálové (kteří to rozšíření zavinili): Děláme to dobře? Možná bychom měli opustit zažité stereotypy války proti drogám?
A předkládají řešení, jejichž podstata se zužuje na následující: Je třeba legalizovat drogy a přejít na státní řízení výroby a spotřeby drog. Odůvodnění tohoto „moderního“ přístupu je jednoduché: „Zakázaného chleba největší krajíc“. Proto je po něm taková poptávka. Legalizujme to, a bude po problému. Tyto úvahy úředníků, expertů OSN a různých vládních agentur, vedou k politice „opium pro lidi!“.
Konec civilizace v přímém přenosu
Přesně takový přístup nastínil anglický spisovatel O. Huxley již v roce 1932 v románu „Konec civilizace“. Obyvatelé „úžasného nového světa“ se tam pravidelně živí drogou zvanou „soma“. A oficiálně jsou všichni šťastní: Občané i úřady. Ti první upřednostňují život ve stavu neustálé „příjemnosti“, kterou jim droga v podobě pilulky poskytuje. Mocenské autority jsou zase spokojeny s tím, že lidé jsou stále šťastní a nikdo se nebouří. Hlavním nástrojem řízení je pak právě soma.
Jak na sebeobranu proti vládním zločinům?
Debata Petra Hájka s bývalým ministrem financí Vlastimilem Tlustým a expertem na zlato Robertem Vláškem jsme 13. 11. přinesli další část nového pořadu Noční hlídka, který nepodvoleným otevřel zcela nové možnosti sebeobrany před zfialovělým státem, jenž nás zotročuje a bere nám nejen základní občanské svobody (slova a projevu na čelném místě), ale bezostyšně nám různými cestami krade i naše peníze a majetky.
Mnozí naši čtenáři, diváci, příznivci a podporovatelé se již ke své spokojenosti s námi nalodili na "záchrannou archu", mnozí ale ještě nevědí, jak na to.
Přitom stačí napsat Vaše telefonní číslo na tuto adresu:
zlato@protiproud.info
Huxley věděl, o čem mluví. Ve dvacátých letech 20. století cestoval do Indie, která byla pod britskou nadvládou. Tam se seznámil s místním nápojem zvaným soma, který se používal při hinduistických rituálech k vyvolání účinků halucinací. V Huxleyho románu byla fiktivní soma výsledkem výzkumu farmakologů a biochemiků, kteří se snažili vytvořit dokonalou drogu bez viditelných negativních účinků.
Soma nahradila náboženství. Občané uctívali božstvo zvané „soma“. Pouze „rebelové“ žili mimo „báječný nový svět“, odmítali somu a podřízenost světovému státu.
Po druhé světové válce Huxley konstatoval, že si nemyslel, že jeho dystopická vize se stane tak rychle skutečností. V dopise argentinské spisovatelce Victorii Ocampové v listopadu 1945 poznamenal, že jeho román se stane realitou v průběhu následujících dvou nebo tří generací”.
Opium pro báječný nový svět
Svět je dnes skutečně na prahu praktické realizace hesla „opium pro lidi!“. Tento slogan zazněl v první výroční zprávě Globální komise pro drogovou politiku (GCDP), nevládní mezinárodní organizace, která vznikla v roce 2011 a sestává z významných postav světové globalistické scény.
Všechno jsou to politické těžké váhy, představitelé globální kabaly nebo ”deep state”. Ačkoli mnozí z nich mají u svého jména napsáno bývalý, nic to neznamená. V této skupině vrcholových manažerů nejsou žádní „bývalí“. A právě je "ti v pozadí" pověřili právě naplněním hesla „opium pro lid!“.
Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
První zpráva komise uvádí: „Globální válka proti drogám byla prohrána s vážnými následky pro jednotlivce a společnosti na celém světě. Nyní, padesát let po ratifikaci Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách a čtyřicet let poté, co prezident Nixon vyhlásil válku proti drogám, je naléhavě nutná zásadní reforma národních a globálních politik.”
Návrhy Globální komise pro Báječný nový svět (ve výstižném českém překladu Konec civilizace) jsou následující:
1) Namísto stíhání a trestání lidí, kteří užívají drogy, nabídnout preventivní zdravotní péči a léčbu těm, kteří ji potřebují;
2) Povzbudit státy, aby zavedly pilotní modely legalizace drog s cílem oslabit moc organizovaného zločinu a chránit zdraví a bezpečnost občanů;
3) Státy i OSN by měly přehodnotit seznamy zakázaných látek;
4) Používat pouze alternativní metody trestání pro mladé a začínající dealery (obchodníky s drogami);
5) Ačkoli se o myšlence dekriminalizace diskutuje zejména v souvislosti s lidmi, kteří užívají drogy nebo jsou na nich závislí, navrhujeme, aby stejný přístup platil i pro ty, kteří jsou na úplném dně obchodu s drogami;
7) OSN by měla převzít vedoucí úlohu v reformě globální drogové politiky;
8) Zajistit revizi mezinárodních úmluv, aby se umožnilo experimentování s programy dekriminalizace a regulace drog.
Jen velmi málo lidí věnuje pozornost takovýmto "báječným" myšlenkám na "restrukturalizaci" společnosti k problému užívání drog. Ti, kdo si všimli tohoto zvláštního seznamu doporučení, reagovali velmi ostře a označili nové přístupy za vražedné pro lidstvo.
Napětí se stupňuje. Co dělat?
V rozhovoru Petra Hájka s významnou postavou "hnutí odporu" Markem Obrtelem jsme 9. 11. otevřeli novou kapitolu vzájemné pomoci nepodvolených v pořadu Noční hlídka o základních aspektech sebeobrany nás a našich blízkých, protože na stát rozhodně nemůžeme spoléhat – chceme-li v očekávaných krizích přežít.
Vše potřebné naleznete na stránkách Sebeobrany v Protiproudu.
Dystopická realita
Ruské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že návrhy Globální komise obsahují "pochybné myšlenky umírněného křídla drogové-liberální lobby". Mezi ně zařadilo především návrhy na „dekriminalizaci užívání marihuany, držení drog či předepisování heroinu“.
Od vydání skandální zprávy GCDP uplynulo již čtrnáct let. Za tu dobu se narkomanie po celém světě dále výrazně zvýšila. A to přesto, že mnohé státy začaly návrhy Komise prosazovat. Stejnou cestou se vydala i OSN. Dělá to sice opatrněji, ale směřování je jasné. Připomeňme například dokument, který připravil a v roce 2019 zveřejnil Společný program OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS) s názvem „Zdraví, práva a drogy“.
Uvádí se tam: „Dekriminalizace užívání a držení drog pro vlastní potřebu snižuje stigma a diskriminaci, které brání lidem vyhledat lékařskou a právní pomoc a získat přístup k programům snižování škod. Lidé, kteří užívají drogy, potřebují podporu, nikoli uvěznění”.
Hlavní doporučení zprávy je šokující: „Chraňte a podporujte práva lidí, kteří užívají drogy respektováním jejich lidské důstojnosti, zajištěním jejich rovného přístupu k sociálním službám a dekriminalizací užívání, držení, nákupu a pěstování drog pro vlastní potřebu“.
Drogové neziskovky na Západě
Počet dokumentů OSN obsahujících doporučení týkající se dekriminalizace a legalizace drog v oblasti spotřeby, výroby i obchodu, se už počítá na desítky, možná i na stovky. Všechny formulace se v nich téměř doslovně opakují. Stejný přístup k liberalizaci v oblasti užívání drog je dnes vlastní většině států Západu.
Rostou tam v posledním desetiletí jako houby po dešti veřejné organizace, které se zabývají právem na užívání drog. Poskytují advokátní služby stíhaným drogově závislým a zástupcům drogového byznysu, angažují se ve výzkumu drog s cílem změnit jejich status (z nelegálních na legální), lobují za zákony liberalizující výrobu, vlastnění a užívání drog.
Za nejpokročilejší se v tomto směru považují země jako Kanada, Austrálie, Mexiko, Argentina, Kolumbie, Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie, Německo a – Česká republika.
Ti mají k "Báječnému novému světu" nejblíže.
To se máme, co?
