Články také popisují údajný příklon Andreje Babiše ke spikleneckým teoriím. V praxi to má znamenat například to, že premiér otevřeně pojmenoval existenci tzv. deep state, tedy hluboce zakořeněných struktur progresivistických neziskovek ve státní správě, které jen s nelibostí hodlají naplňovat vládní politiku.
Pokud jde o deep state, jehož moc před lety začal nejvýrazněji pojmenovávat Donald Trump ve Spojených státech, jde o struktury, které se pochopitelně netýkají jen USA nebo například právě České republiky.
Zatímco opozici fandící zdejší média označují existenci deep state za konspirační teorii, jimi často citovaný britský magazín The Economist o něm otevřeně psal jako o faktu. Konkrétně v článku nazvaném “Inside the Brussels deep state”, tedy v překladu Uvnitř bruselského deep state.
Magazín Economist o těchto zakořeněných strukturách píše ve spojitosti s Evropskou unií. Konkrétně o tom, že tzv. eurokraté, tedy třída byrokratů zaměstnaných v institucích Evropské unie, si stěžují, že jim slábne vliv.
„Každý den se do kanceláří Evropské komise hrne na 33 000 úředníků, k nimž se přidává ještě větší počet zaměstnanců v dalších orgánech EU, jako je například Evropská centrální banka. Tito úředníci, z nichž většina je zaměstnána na doživotní úvazek, tvoří páteř evropského projektu. Jelikož jsou to právě oni, kdo má v rukou vypracovávání nových právních předpisů, kdo funguje jako strážci smluv Unie a kdo disponuje rozsáhlými pravomocemi v oblastech, jako je antimonopolní politika a obchodní jednání, jejich zaujatost hraje významnou roli,“ popisuje The Economist. A dodává, že členové tohoto „cechu“ podporují federalizovanou Evropskou unii. „V drtivé většině vyznávají liberální hodnoty, jako je multilateralismus, otevřené trhy a právní stát. Na to, že jde o ‚hluboký stát‘, by to mohlo být i horší,“ tvrdí.
V minulosti o existenci deep state jako sítě byrokratů, aktivistů či zástupců zpravodajských služeb, která prosazuje svou politiku mimo demokratickou vládu a kontrolu, psal například server Politico, The Wall Street Journal a další respektovaná světová média. Není tedy na místě hovořit v souvislosti s deep state o jakékoli konspirační nebo spiklenecké teorii.
Formulace, které v článku užívá Respekt a konkrétně jeho autor Ondřej Kundra, mohou působit až směšně. Kundra tvrdí, že Babiš výroky o deep state má na mysli „temné spolčení“, v rámci kterého o dění v zemi nerozhodují volení politici, ale „jakási temné síla v pozadí”. Nejde o žádné temné spolčení ani temnou sílu. Klasický příklad projevu deep state v poslední době lze ukázat na příkladě, kdy se premiér se svým aparátem pokoušel změnit obsazení různých poradních těles, rad pro lidská a jiná práva na Úřadě vlády. Jde o orgány, které působí v rámci Strakovy akademie, vrcholného orgánu vlády, kterou řídí premiér. Ten se rozhodl některé úředníky či rádce vyměnit a začal nebývalý křik spolu se spřátelenými médii, že Babiš vyhazuje „experty“ a hodlá je nahradit lidmi, kteří tématu nerozumí, ale budou ochotni mu přikyvovat.
O jaké “experty” šlo? Například brněnského aktivistu Matěje Hollana, který působil ve Straně zelených nebo spoluzaložil hnutí Žít Brno, které kromě jiného podporovalo masovou migraci. Angažuje se také v neziskovce Meeting Brno, která v Brně letos organizovala sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Přestože má vystudovaný bakalářský obor muzikologie, protivládní média ho vydávala jako experta v oboru adiktologie. Jinými slovy řečeno, Hollan ve většině zásadních politických témat reprezentuje zcela odlišný postoj než má současná vláda. Bylo zcela logické, že o spolupráci s nimi Babišův kabinet nestál. Když se rozhodl je vyměnit, spustila se nebývalá kampaň.
Vládní politici i někteří komentátoři tehdy upozorňovali, že pokud by tito aktivisté na svých původních místech ve státní správě zůstali, nejenže by neprosazovali vládní politiku, ale její pravý opak. A velmi podobná, ne-li horší situace je na většině ministerstev, jak ostatně ParlamentníListy.cz dlouhodobě mapují v práci redaktora Ladislava Zemánka.
Ukázalo se to třeba v případě Ministerstva pro místní rozvoj, kde až investigativní článek serveru ParlamentníListy.cz odhalil, že rozdělování 500 miliard korun z evropských fondů ovlivňovali lidé napojeni na sponzory prezidenta Pavla. Rozhodně nešlo o vládní politiku, právě naopak. Po našem odhalení začala ministryně Mrázová věc intenzivně řešit. Opět jednání skupiny lidí, které lze označit za český deep state. Rozhodování proti vládní politice, který ministerstvo odhalilo díky mediální pozornosti.
“Popírat existenci deep state, tedy hlubokého státu, je jako popírat, že každý den vyjde slunce. Ty články v Respektu a Seznamu jsou hodně zoufalou snahou o vykreslení premiéra jako člověka, který věří nějakým konspiracím. Všichni vidíme a víme, jak to ve skutečnosti je. Jednotliví ministři by mohli vyprávět, jak při prosazování priorit a naplňování programového prohlášení naráží na svých resortech na silné překážky, odpor a pokusy o sabotování vládní politiky. Andrej Babiš jako osobnost se nijak nezměnil. Možná se vyvinul a pochopil, že zásadní změny prostě neprosadí, jestliže se nepokusí tyto zakořeněné struktury pročistit. Skutečnost, že to některá média popírají a dělají z Babiše nějakého starce, který se nechá unášet spikleneckými teoriemi, jen dokazuje, že premiér míří správně. Podniká kroky, které mohou reálně něco změnit, a ti, kteří to odmítají, včetně těch protivládních médií, se tomu pokouší zabránit a užívají k tomu různé prostředky včetně podobných dezinformačních článků a rádoby psychologických rozborů,” uvedl pro ParlamentníListy.cz zdroj z blízkosti vládního kabinetu.
Podle bývalého mluvčího Hradu a mediálního analytika Jiřího Ovčáčka nejsou články podobného ražení, které se pokouší o psychologické profily státníků nebo údajné změny jejich osobností, ničím novým. V souvislosti s deep statem podle něho příklady ze zahraničí ukazují, že se zvolené vlády dostávají do sporů se státním aparátem.
“Podobný typ článků se v západním informačním prostoru už objevuje několik let, analogické rozbory se objevily u Miloše Zemana nebo Donalda Trumpa. V současných textech o Andreji Babišovi považuji jeden poznatek za důležitý. Ale netýká se jen premiéra, dopadá na všechny české vrcholové politiky. Dramatická geopolitická situace znemožňuje to, čemu říkám bonus za vládnutí. To je dobrý vnitřní pocit z popularity, z pozitivních výsledků a z realizace návrhů. Nekončící příval negativních zpráv a událostí vytváří pesimistickou náladu ve společnosti a navozuje ztrátu z víry v lepší budoucnost. Geopolitické tlaky jsou značné a ovlivňují dění v Česku. Vládnutí se tak může stávat danajským darem a není jednoduché se v takové situaci pohybovat a rozhodovat,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz.
Projevy hlubokého státu, který se staví proti zvoleným politikům, podle něho můžeme vidět i jinde v zahraničí. „Z tzv. Deep State se stal předmět vnitřních politických bojů, který má až náboženský rozměr. Jsou popírači i věřící. Otázka existuje v té rovině, že objektivně v západních zemích vznikají situace, kdy je zvolená politická reprezentace v rozporu s něčím, co můžeme nazvat státní aparát. Například proto, že byl konstruován předchozími vládními garniturami nebo pro zásadní světonázorový nebo geopolitický rozpor. Typicky jde o situace liberalismus–konzervatismus nebo přístup k řešení války na Ukrajině. Tento zásadní problém vyvolává obrovské pnutí ve společnosti, vedoucí až k nepokojům nebo konfliktům, jako aktuálně v Polsku,“ dodává Jiří Ovčáček.
