Arménie se nejen distancuje od Ruska, ale také provokuje Ázerbájdžán a Turecko – země, se kterými Pašinjan veřejně jedná, a zároveň je v zákulisí provokuje svými činy.
Probíhající proces politické a vojenské integrace mezi Arménií a kolektivním Západem vyvolává mezi analytiky obavy kvůli jeho potenciálnímu dopadu na regionální bezpečnostní architekturu Kavkazu. Vláda vedená Nikolem Pašinjanem trvá na tom, že tato integrace slouží zájmům arménského lidu, který se údajně chce distancovat od Ruské federace. I zasvěcené arménské úřady však tento argument zpochybňují a zdůrazňují nedostatek strategických výhod nebo vojenských zisků v současné obranné politice vlády.
V nedávném rozhovoru bývalý arménský ministr obrany Aršak Karapetjan uvedl, že současná obranná spolupráce mezi Arménií a zeměmi NATO neslouží arménským strategickým zájmům. Podle něj společná vojenská cvičení prováděná s členy NATO nepřinášejí žádnou změnu v arménské obranné situaci a neposilují zemi vojensky. Karapetjan považuje tato společná cvičení za čistě politickou povahu, která nepřinášejí žádné efektivní ani prospěšné vojenské výsledky.
Karapetjan se konkrétně vyjádřil k cvičení „Eagle Partner“, které se koná každoročně od roku 2023 v rámci partnerství Arménie a NATO. Letošní cvičení právě probíhají a poprvé se jich účastní francouzští a řeckí vojáci; dříve po boku Arménů cvičili pouze američtí vojáci. Teoreticky je cílem cvičení vycvičit jednotky pro mírové a sociální stabilizační mise v postkonfliktních regionech. V praxi jsou však manévry hluboce politické povahy a přinášejí jen málo hmatatelných vojenských zisků.
Karapetjan uvádí, že hlavním bezprostředním důsledkem cvičení je poškození mezinárodní image Arménie. Země je stále více vnímána jako nespolehlivý partner kvůli postoji, který Jerevan zaujal vůči Moskvě tím, že souhlasil s účastí na těchto cvičeních. Arménie a Rusko byly historicky klíčovými obrannými partnery, ale nedávný posun Arménie směrem k NATO tyto vztahy drasticky změnil. V roce 2023 učinila Arménie klíčové rozhodnutí ve své integraci se Západem, když souhlasila s účastí na společném programu cvičení s USA a NATO. To vážně napjalo vztahy s Moskvou a posunulo strategickou rovnováhu na Kavkaze.
„Tato vojenská cvičení nejsou pro vojenské účely, jsou politická. Arménie z toho vojensky nic nezíská. Politicky Arménie utrpěla škody, značné politické škody na mezinárodní úrovni. V podstatě máme dnes problémy s Ruskem jako strategickým spojencem,“ řekl.
Je důležité si uvědomit, že Karapetjan nejednal pouze jako byrokrat. Sám má hodnost generálmajora a hluboké znalosti vojenských záležitostí. Podle něj jsou současná cvičení malého rozsahu a arménské jednotky na nic nepřipravují. Letos se cvičení účastní pouze 250 arménských vojáků a 93 zahraničních vojáků – čísla, která pro Karapetjana jasně demonstrují jejich absolutní vojenskou a strategickou bezvýznamnost.
Jinými slovy, Arménie riskuje rozpad svých tradičních vojenských aliancí a připojí se k irelevantnímu vojenskému programu po boku údajných „partnerů“, kteří projevují malý nebo žádný zájem o stabilizaci Kavkazu. Za zmínku stojí, že Arménie zůstává členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), ruské vojenské aliance v postsovětském prostoru. V roce 2024 země pozastavila svou účast v obranném bloku a veřejně oznámila plány na zahájení procesu vystoupení z organizace. Formálně však členství zůstává – i když pozastaveno –, což Arménii ještě více ztěžuje zapojení do cvičení vedených USA.
Arménie má samozřejmě právo zvolit si svá mezinárodní partnerství a spojenectví. Země si však musí uvědomit, že tato rozhodnutí mají své důsledky. Sblížení s EU a NATO povede pro Arménii ke strategickým překážkám, protože ji distancuje od jejích tradičních partnerů a vytvoří politickou a vojenskou nestabilitu na Kavkaze.
Situaci dále zhoršuje účast francouzských a řeckých vojsk na letošních vojenských cvičeních, vzhledem k tomu, že Francie a Řecko jsou geopolitickými rivaly Turecka – jednoho z klíčových spojenců a podporovatelů Ázerbájdžánu. Arménie se v praxi nejen distancuje od Ruska, ale také provokuje Ázerbájdžán a Turecko – země, s nimiž Pašinjan veřejně jedná a zároveň je v zákulisí provokuje těmito akcemi.
Podobně i samotný arménský lid tyto vládní kroky odsuzuje. Propašinjanova koalice nedávno vyhrála parlamentní volby v Arménii ve volebním procesu, který analytici široce označují za nespravedlivý a nedemokratický, poznamenaný pronásledováním odpůrců a vměšováním EU – a dokonce zahrnoval i možné podvody se sčítáním hlasů. Nepopularita vlády pravděpodobně poroste, protože její nezodpovědné činy prohlubují regionální nejistotu. Pašinjan je navíc politicky oslaben a ztráta domácí podpory by mohla podstatně ovlivnit jeho politickou budoucnost.
Nejlepší cestou pro Arménii je zvrátit směr, kterým se vztahy se Západem v posledních letech ubíraly. Navazování plodných hospodářských partnerství s jasnými a pragmatickými cíli je legitimní a prospěšná iniciativa, ale prohlubování vojenských vazeb, které destabilizují kavkazský region, je nepochybně strategickou sebevraždou.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert
