Ohlédnutí do historie na některá kulatá výročí v červnu 2026
– 1426 – červen toho roku byl zvlášť deštivý.
– 1526 – červen byl průměrně teplý a spíš vlhčí.
– 1626 – po mrazivém květnu se konečně v červnu oteplilo.
– 1726 – po teplém a velmi suchém jaru byl i teplý a suchý červen.
Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 ale jsou data neúplná.
– 1776 – v červnu bylo průměrně 17,8 °C.
– 1826 – červen měl průměrně 18,5 °C.
– 1876 – po studeném květnu se v červnu oteplilo, měl průměrně 18,8 °C.
– 1926 – v červnu bylo průměrně 15,4 °C.
– 1976 – červen byl velmi teplý – měl průměrně 19,4 °C.
– 2001 – červen měl průměrně 17,1 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“, vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 6. 1996 šli voliči druhý den k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Účast byla 76,41 %. Ve volbách sice zvítězila ODS vedená Václavem Klausem (měla 29,62 %), ale nebylo to tak výrazné vítězství jak se očekávalo. Na paty jí šlapala ČSSD s 26,44 % . ODS pak sestavila menšinovou vládu společně s KDU-ČSL a ODA.
– 2. 6. 1896 byl vydán patent na bezdrátový telegraf, což byl prakticky první způsob radiového spojení. Dostal ho 22letý Guglielmo Marconi, italský fyzik, vynálezce a podnikatel. Totéž ale vynalezl o několik let dříve už Nikola Tesla (1856-1943), ale nenechal si svůj vynález (tak jako řadu dalších) patentovat.
– 2. 6. 1996 zemřel v 73 letech Jiří Spěváček, historik a pedagog, specializující se na dějiny vlády Lucemburků v českých zemích. Významná je jeho rozsáhlá práce Karel IV. : Život a dílo : (1316-1378), vydaná roku 1979.
– 3. 6. 2016 zemřel po potížích s dýcháním 74letý Muhammad Ali, americký boxer. Boxovat začal ve 12 letech. Během studií na střední škole vyhrál 100 ze 108 zápasů a dvě mistrovství Amatérské atletické unie. Na letních olympijských hrách v Římě získal zlatou olympijskou medaili v polotěžké váze. Svoji sportovní kariéru ukončil roku 1980, když mu byla zjištěna Parkinsonova choroba.
– 4. 6. 1566 v 50 letech se rozloučil se životem Matouš Collinus z Chotěřiny, humanista, učitel na Karlově univerzitě a spisovatel. Jeho stěžejním dílem je Vera narratio de statu religionis in bohemica gente – přehled církevní historie v Čechách. Na universitě proslul jako vykladač Homérovy Illiady. V roce 1558, pravděpodobně na zásah jezuitů, byl nečekaně zbaven místa na universitě. Věnoval se pak pouze své soukromé škole, literární činnosti, a především rozsáhlé korespondenci s významnými osobnostmi své doby.
– 5. 6. 1676 zemřel 62letý Carl Gustav Wrangel, švédský polní maršál. Koncem třicetileté války se pohyboval i na českém území. Poté co generál Lennart Torstenson neuspěl v roce 1645 při obléhání Brna, byl nahrazen v čele švédské armády právě Wrangelem. Ten v červenci 1647 dobyl Cheb a na přelomu srpna a září 1647 velel vojsku během bitvy u Třebele na Tachovsku, což byla poslední větší bitva Švédů na našem území. Z ní švédská vojska předčasně ustoupila a začala se stahovat z Čech.
– 5. 6. 1826 v Londýně zemřel Carl Maria von Weber, německý hudební skladatel. Bylo mu necelých 40 let (je známo jen datum jeho křtu – 20. 11. 1786). Už v dětství bylo jasné, že má chlapec výjimečný hudební talent. Už v 11 letech napsal svoji první divadelní hru se zpěvy. V 17 letech (1804) byl jmenován dvorním kapelníkem ve Vratislavi. V tomto městě pak prožil devět bouřlivých let. Roku 1813 přijal místo ředitele pražské Opery. V té době ale také začal trpět tuberkulózou, na kterou později zemřel. V Praze se také oženil se zpěvačkou Carolinou Brandtovou. Koncem roku 1817 se přestěhovali do Drážďan, kde podpořen vévodou Vitzhumem, začal vytvářet středisko německé opery. Nejznámější jsou jeho opery Čarostřelec a Oberon, kterou složil na zakázku londýnské královské opery.
– 5. 6. 1916 – první světová válka: s křižníkem HMS Hampshire, který u Orknejí najel na minu, se potopil i 65letý Horatio Kitchener, britský maršál a politik. Byl známý především používáním brutálních metod proti Búrům v Africe a pak jako tvůrce systému koncentračních táborů.
– 6. 6. 1816 zemřela ve věku 51 let Christiane Vulpius, manželka J. W. Goethe (1749-1832). Goethe s ní nejprve žil ve zcela volném svazku, za manželku si ji vzal až poté, co mu zachránila život, když ho údajně ubránila před francouzskými vojáky, kteří vpadli do jeho domu. Christiane Vulpius a Goethe měli syna Karla Augusta, který zemřel v roce 1830, a jehož žena Ottilie se starala o Goetha až do jeho smrti.
– 6. 6. 1966 zemřel 76letý Jan Víšek, architekt, vysokoškolský pedagog, představitel českého konstruktivismu a purismu. Nejvýznamnějším Víškovým dílem je sanatorium v Brně a několik letních sídel v okolí Ivančic. Velké úsilí Víšek věnoval návrhu Národního divadla (dnes Janáčkovo) v Brně. To nemohl po roce 1946 realizovat dle svých představ kvůli svému členství v zednářské lóži a možná i proto bylo v roce 1948 staženo jeho jmenování řádným profesorem na ČVUT v Praze, kde po válce přednášel.
– 6. 6. 1996 v Brně zemřel v 94 letech Vladimír Karfík, významný architekt a vysokoškolský pedagog. Narodil se v Idriji, na území dnešního Slovinska, kde jeho otec, lékař, ošetřoval dělníky rtuťových dolů. Matka mu brzy zemřela a otec se s ním roku 1904 vrátil do Prahy. V Praze pak Karfík studoval architekturu na pražské technice (1919-1924) a také na Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry. V letech 1925-1926 pobýval v Paříži v ateliéru LeCorbusiera. Tříletý pracovní pobyt (1927-1929) v USA pak ovlivnil jeho další tvorbu. V Chicagu se poprvé oženil. Shodou náhod tam potkal J. A. Baťu, který mu nabídl práci v rozvíjejícím se Zlíně. Prvním Karfíkovým zadáním byly projekty Baťových obchodních domů v Brně, Liberci a Bratislavě, kde též navrhl kostel v Petržalce (1930). Ve Zlíně byl vrcholem jeho práce zlínský mrakodrap, reprezentační sídlo Baťovy společnosti, tehdy jedna z nejvyšších budov Evropy se 17 patry. Byla unikátní velkou prosklenou šachtou v nároží budovy, v níž byla umístěna pohyblivá pracovna Jana Bati. Ta je i dnes funkční a mají do ní přístup i turisté. Mimo práci ve Zlíně se Karfík významně podílel na tvorbě plánů satelitních městeček tzv. „malých Zlínů“ v Británii, v USA, i doma ve Zruči nad Sázavou a také na Slovensku. Po únoru 1948 přešel do Bratislavy na nově zřízenou techniku. V letech 1979-1983 působil jako profesor na technické univerzitě na Maltě, kde se mu podařilo realizovat několik jím navržených staveb, dokonce i prezidetskou rezidenci.
– 7. 6. 1826 zemřel na tuberkulózu v pouhých 39 letech Joseph von Fraunhofer, německý fyzik a astronom, zabývající se hlavně výzkumem slunečního spektra. Byl vynikajícím experimentátorem a zakladatelem spektrální analýzy, dokázal vyrábět velmi kvalitní kusy optického skla a brousit čočky. Jako první zkonstruoval ohybovou mřížku a objevil ve spektrech vesmírných objektů tmavé čáry, které se nazývají jeho jménem. Podrobné studium Fraunhoferových čar tvoří základ poznatků o Slunci a jiných vesmírných objektech.
– 7. 6. 1966 zemřel 79letý Hans Arp, německý sochař, malíř a básník, jeden z hlavních zakladatelů hnutí DaDa, jež vzniklo začátkem roku 1916 v Curychu. Pro dadaismus je charakteristická úmyslná nerozumnost, odmítnutí převažujících standardů umění, propagování totální anarchie v životě i v kultuře, absolutní svoboda tvorby. Válku přečkal Arp ve Švýcarsku a to mu zůstalo domovem do konce života.
– 8. 6. 1216 – toto datum má zrušení stařešinového zákona a místo něj zavedení práva primogenitury králem Přemyslem Otakarem I., což bylo schváleno i zemským sněmem. Primogenitura zajišťovala přednostní právo prvorozeného potomka vládce, ať už mužského nebo ženského(!) pohlaví, nastoupit na trůn. Stařešinový zákon totiž dával vládu do rukou nejstaršímu z celého rodu. Primogeniturou prakticky skončily bratrovražedné boje mezi Přemyslovci. Někdy v této době se také objevil v českých zemích vedle přemyslovské orlice znak lva.
– 8. 6. 1876 zemřela 71letá George Sandová, francouzská spisovatelka, dcera císařského důstojníka. Byla na svou dobu odvážná, opustila manžela a s dvěma dětmi začala nový život. Preferovala mužský styl oblékání, kouřila dýmku, navazovala vztahy s významnými muži. Ve svých románech se soustředila především na otázku postavení žen a byla bojovnicí za jejich práva.
– 9. 6. 1956 zemřel v 72 letech Jaroslav Hněvkovský, malíř a cestovatel, nazývaný „malíř Indie“ a také Ceylonu. Tento kus světa Hněvkovského okouzlil i když tam zažil bídu a hlad. Prvně, inspirováni Paulem Gauguinem, tam byli s malířem Otakarem Nejedlým (1883-1957) před první světovou válkou. Hněvkovský se do Indie vrátil ještě jednou po válce, tentokrát na pozvání bengálského filosofa a spisovatele Rabíndranátha Thákura (1861-1941) a krátkou dobu vyučoval malbu v jeho škole. I tento druhý pobyt Hněvkovského v Indii se podobal tomu prvnímu – rozporuplné zážitky, málo peněz, úporná snaha uchytit se jako malíř. V roce 1923 se definitivně vrátil domů a své zážitky sepsal v dvoudílném cestopisu Malířovy listy z Indie.
– 10. 6. 1916 zemřel 77letý Václav Frič, obchodník s přírodninami a podnikatel, příslušník slavné rodiny Fričů. Václav studoval chemii na technice v Praze (dnes ČVUT), zabýval se jako jeden z prvních fotografií, dělal první fototypické tisky. Když se vrátil z cest po Francii a Anglii (1862), založil malý obchod s technickými předměty, později se zcela specializoval na přírodniny. Jeho podnik měl velký úspěch, Frič exportoval své zboží do řady zemí a získal řadu čestných uznání na výstavách, např. Zlatou medaili v Paříži roku 1889.
– 10. 6. 1926 zemřel Antoni Gaudí, významný španělský architekt. Dva týdny mu scházely do 74 let. Jeho život je ukázkou, jak se chudý a od mládí nemocný člověk může stát slavným. Jeho tvorba úzce souvisela se secesí. Roku 1884 začal Gaudí pracovat na svém nejslavnějším díle, katedrále Sagrada Família v Barceloně. Tento projekt původně začal v roce 1882 architekt Francisco del Villar, který se ale v roce 1883 prací vzdal. Gaudí sám pracoval na katedrále více než čtyřicet let a posledních patnáct let svého života zasvětil jen katedrále. Stavba by měla být dokončena právě letos, sto let od smrti Gaudího…
– 11. 6. 1906 po mrtvici zemřel v 69 letech František Bartoš, vůdčí osobnost moravské vzdělanosti a kultury, organizátor vědeckého, národního života, znalec moravských nářečí, filolog, pedagog, kritik, editor, sběratel a vydavatel lidové slovesnosti. Od roku 1869 učil na Slovanském gymnáziu v Brně, stal se tam nejoblíbenějším profesorem a vychoval celou řadu budoucích literátů. Přispěl ke vzniku české dívčí střední školy Vesna (1888), kde dělal ředitele a na její provoz štědře přispíval. Přispíval i řadě jiných škol i chudých studentů. Sám přitom žil skromně až asketicky, nikdy se neoženil. Vědeckých poct se mu dostávalo nejen doma, ale i v zahraničí.
– 11. 6. 1936 se zastřelil 30letý Robert Ervin Howard, známý americký spisovatel žánru fantasy, historických dobrodružných příběhů, hororů a westernů. Byl psychicky nevyrovnaným člověkem, toužícím žít v jiném světě. Velkým zlomem v Howardově kariéře byla postava barbarského krále Kulla. Přestože jde o fiktivního hrdinu, je líčen jako historická postava. K jedné z nepřijatých povídek s králem Kullem se Howard vrátil a přepracoval ji do jedné ze svých vůbec nejlepších povídek – Meč s fénixem – a tehdy vznikla legenda – barbar Conan. Povídka byla otištěna a stala se základem jedné z nejpopulárnějších sérií v celém žánru fantasy.
– 12. 6. 1936 zemřel ve Vídni na srdeční embolii 62letý Karl Kraus, spisovatel, deváté a nejmladší dítě v rodině jičínského židovského majitele papírny Jakoba Krause a jeho ženy Ernestiny. V roce 1877 se rodina přestěhovala do Vídně, kde Karl vystudoval filozofii a německou literaturu. Od roku 1896 působil jako herec a divadelní režisér, pak jako novinář, vydával i vlastní noviny Die Fackel (Pochodeň), ve kterých pranýřoval pokrytectví, korupci a měšťáckou morálku. Kraus se nikdy neoženil, přestože se od roku 1913 vážně ucházel o baronku Sidonii Nádhernou (1885-1950), kterou navštěvoval v jejím sídle ve Vrchotových Janovicích. Jeho největším dílem je apokalyptická groteska o pěti aktech, prologu a epilogu Die letzten Tage der Menschheit (Poslední dnové lidstva), které vzniklo v letech 1915 až 1919 jako reakce na první světovou válku.
– 12. 6. 1946 zemřel v 69 letech Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek, rodák od Slaného, básník, novinář a překladatel, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Po absolvování gymnázia (1896) Toman studoval práva, studia však nedokončil, vystřídal několik úřednických postů, žil nějaký čas ve Vídni, cestoval, navštívil Německo, Anglii, Francii a Nizozemsko. Od roku 1917 byl redaktorem Národních listů. Publikoval v časopisech Niva, Lumír, Země a Lípa. Po první světové válce spolupracoval s Lidovými novinami.
– 12. 6. 1986 zemřel 72letý Zdeněk Koubek, který se narodil jako Zdeňka Koubková v Paskově u Ostravy. Od narození byl považován za děvče. Jeho vrozená vada, rozštěp šourku, se vyznačuje tím, že genitál s mužskou močovou rourou se podobá ženským stydkým pyskům a varlata jsou ukryta v břišní dutině či tříslech. To ale víme až dnes. Když se rodina přestěhovala do Brna, Zdena se ve sportovní organizaci Orel dala na atletiku a získala řadu titulů. Stanislav Otáhal, atlet, její vrstevník říká: „Měli jsme delší dobu podezření … Zdena ale nikdy s atletkami do sprch nevkročila.“ Koncem roku 1934 Koubková oznámila, že z existenčních a studijních důvodů nebude dále závodit. Stále sílící podezření se změnilo v jistotu. Vše potvrdilo přiznání další rok. Zdeněk Koubek: Příběh světové rekordwoman – tak se nazýval seriál, jejž ve dvaceti pokračováních otiskl Pražský ilustrovaný zpravodaj. Tam Zdeněk vyprávěl o svém dětství, mládí, rekordech i bezradnosti a pochybnostech; také o tom, jak se potají holil, aby ho vousy neprozradily. Tehdy již měl za sebou dva měsíce prohlídek na klinice, kde ho uznali za osobu znaků převážně mužských a doporučili operaci; tu podstoupil 21. března 1936 v podolském sanatoriu. První cestu, jako úřady uznaný občan mužského pohlaví, vykonal do kanceláře atletické unie, kde složil všechny ceny, poháry, diplomy a medaile a řekl: „…úředně se oznamuje, že slavná světová rekordwoman umřela.“ Pak Zdeněk odjel do USA na několikaměsíční turné přednášet o svém osudu. Po návratu do Prahy složil maturitu, oženil se a žil ve spokojeném (bezdětném) manželství. Na sport nezanevřel, hrál pak ragby za Říčany.
– 13. 6. 1886 zemřel 40letý bavorský král Ludvík II. z rodu Wittelsbachů (byl zřejmě homosexuál). Panoval od roku 1864, do historie se zapsal především jako mecenáš umění. Velmi si oblíbil Richarda Wagnera (1813-1883), učinil ho svým dvorním skladatelem, vyplácel mu vysokou rentu a nedokázal svému milovanému skladateli nic odmítnout. Roku 1865 Wagner žádal krále o pět miliónů zlatých na vlastní divadlo. Míra trpělivosti bavorské vlády však tehdy přetekla a navzdory králi byl Wagner z Bavorska vyhnán. Král ho však, jak mohl, dál finančně podporoval. Většinu peněz z jeho pokladny, ale víc z pokladny státní, pohltila výstavba a údržba zámků, z nichž nejznámější a nejokázalejší je Neuschwanstein. Finance země nestačily královým zálibám, které budily nevoli u členů bavorské vlády, ale u svých poddaných byl král oblíbený. Ráda ho měla i císařovna Alžběta-Sisi. Spory vlády s králem nakonec vyústily v to, že král byl zbaven svéprávnosti a trůnu. Byl zatčen a internován na zámku Berg u Starnberského jezera. Za dva dny po sesazení z trůnu si Ludvík vyšel na procházku k jezeru za doprovodu (dozoru?) ošetřujícího lékaře. Oba byli pak nalezeni utopení. Existují tři hlavní teorie o této tragické události: Král byl i s doprovázejícím lékařem zavražděn, důvodů se jistě našlo víc proč měl král zmizet ze světa, a v tom případě musel zmizet i svědek – lékař. Král chtěl utéci-uplavat, lékař mu bránil, byl králem zneškodněn, ale pak krále postihla mrtvice nebo infarkt. Král spáchal sebevraždu utopením, v níž se mu snažil lékař zabránit a sám při tom utonul.
– 13. 6. 1926 zemřel na Novém Zélandu 87letý Bohumír Lindauer, rodák z Plzně, významný malíř Maorů. Ve Vídni se vyučil malířem obrazů a na Novém Zélandu se usadil v roce 1874.
– 13. 6. 1986 v New Yorku zemřel 77letý Benny Goodman, legendární americký swingový (jazzový) muzikant, klarinetista, skladatel a herec, který si během dlouholeté kariéry vysloužil mj. přezdívku „Král swingu“. Svoji kariéru začal už jako 20letý v roce 1929 s populárními skupinami a orchestry, které krom vystupování v televizi a rádiu nahrávaly hudbu také ke krátkým filmům.
– 14. 6. 1936 zemřel v 62 letech Gilbert Keith Chesterton, anglický novinář a spisovatel. Nejznámější z jeho díla jsou detektivní povídky, v nichž hraje hlavní roli kněz Brown.
– 14. 6. 1946 zemřel 56letý John Logie Baird, skotský inženýr a vynálezce prvního televizoru, na kterém byl předveden v roce 1926 přenos živého obrazu. O dva roky později uskutečnil dálkový přenos z Londýna do New Yorku. Baird také v srpnu 1944 představil první barevnou obrazovku. Jeho elektromechanický systém byl později nahrazen čistě elektronickým.
– 15. 6. 1996 zemřela 79letá Ella Fitzgeraldová, americká jazzová zpěvačka s unikátním hlasem a hlavně citem pro jazz. Navíc se nebála improvizovat, proto si ji publikum velice rychle zamilovalo. V jejím repertoáru ale nebyl jenom jazz. Nikdy neodmítla zpívat i gospely, blues, balady, soul, ale i písně kovbojů. V červnu 1969 navštívila i Prahu.
– 15. 6. 2006 při dopravní nehodě zahynul Ján Langoš, slovenský fyzik a politik, po roce 1989 československý ministr vnitra. Bylo mu 59 let. Po rozdělení Československa se stal ředitelem slovenského Ústavu pamäti národa.
– 16. 6. 1426 v bitvě u Ústí nad Labem, na návrší Na běhání, husité porazili vojsko Svaté říše římské. Byla to jedna z nejkrvavějších bitev toho času, při které zahynulo téměř 4000 německých žoldnéřů. Němci měli armádu početně silnější než husité, tak byli přesvědčeni, že vyhrají. Jejich cílem bylo hlavně vyprostit město Ústí z téměř dva měsíce trvajícího obležení husitů. Vítězství umožnilo husitům nejen ovládnout město, ale současně si otevřeli cestu ke vpádům do Saska, Durynska a Horní Lužice. Podle Starých letopisů českých se Češi s křižáky chtěli dohodnout na způsobu vedení boje, braní zajatců i na čase bitvy. Husité údajně chtěli světit neděli jako den Páně a bitvu odložit. Křižáci tento návrh odmítli se slovy, že husité jsou stejně pohani a budou rozdrceni. Ale husité měli v bitvě minimální ztráty, zmíněno je pouhých 16(?) mužů. Po bitvě se zbytky křižáků rozutekly, utekli i vojáci, kteří bránili Ústí nad Labem, a také část obyvatelstva města, zejména Němci. Město bylo vypáleno, o čemž svědčí i archeologické nálezy a nová parcelace města. Jeho vládcem se stal Jakoubek z Vřesovic a obyvatelstvo bylo doplněno novými usedlíky.
– 16. 6. 2006 zemřela jazzová zpěvačka Vlasta Průchová. Bez měsíce jí bylo 80 let. Poté, co roku 1968 její syn Jan (*1948) přerušil studia na AMU a emigroval do USA, nesměla veřejně vystupovat. Na pódia se vrátila až v roce 1992. Zajímavost: její syn, Jan Hammer, ještě před emigrací složil hudbu a písně k pohádkovému filmu Šíleně smutná princezna.
– 17. 6. 1866 začala Prusko-rakouská válka. Ten den vyhlásilo Rakousko Prusku válku. Stalo se tak hlavně po přepadení Saska (rakouského spojence) Pruskem v noci z 15. na 16. června. Rozhodující v této válce byla bitva u Hradce Králové (3. 7. 1866), druhá největší bitva 19. století, počtem bojujících vojáků vůbec největší bitva na našem území, střetlo se v ní téměř 440 000 mužů. Válka skončila vítězstvím Pruska a podpisem mírové smlouvy v Praze (Pražský mír) 23. srpna 1866. Před touto válkou bylo nejvýznamnějším státem střední Evropy Rakousko. Po této válce se jím stalo Prusko, pro které bylo vítězství odrazovým můstkem pro vznik Pruského císařství a pak jednotného státu Němců. Pro Rakousko byla porážka oslabením centralizovaného státu a v dalším roce přispěla k rozdělení země na Rakousko a Uhersko.
– 17. 6. 1956 zemřel 61letý generál Jan Sergej Ingr, legionář, ministr národní obrany v exilové londýnské vládě. Jméno Sergej si dal, když přestoupil za první světové války k pravoslaví. Na počátku druhé světové války odešel přes Polsko do Paříže a tam vybudoval Československou vojenskou kancelář. Roku 1940 tam bylo soustředěno přes jedenáct tisíc dobrovolníků, kteří se v květnu a červnu 1940 účastnili spolu s francouzskou armádou bojů proti Němcům. V červenci 1940 vznikla v Londýně exilová vláda a Ingr se stal jejím ministrem národní obrany. Už na konci války, i když byl povýšen na generála, byl pomalu odsunován z významných funkcí. V březnu 1948 emigroval se svými dvěma syny do Paříže, kde i zemřel.
– 18. 6. 1936 zemřel na zápal plic 68letý Maxim Gorkij, rodák z Nižného Novgorodu, průkopník socialistického realismu, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov. Brzo osiřel, od 12 let se toulal a v 15 letech se aktivně zapojil do revolučního hnutí. Vzdělání si doplňoval jako samouk. Roku 1892 vydal v Tbilisi svoji první povídku pod pseudonymem Gorkij, tzn. Hořký. Pak byl žurnalistou v Nižnim Novgorodu a v Samaře. Podílel se také na založení prvních bolševických novin „Novaja žizň“ (1905). V té době se seznámil s Leninem, jejich vztah trval až do Leninovy smrti. V roce 1906 odešel do exilu – do USA, kde napsal román Matka, v letech 1907-1913 pobýval na Capri. Roku 1913 se vrátil do Ruska, založil nakladatelství Vsemirnaja literatura a zasazoval se o uchování ruského kulturního dědictví. Roku 1921 prý ho Lenin přiměl k novému exilu, v němž zůstal i po Leninově smrti, žil v Sorrentu. Během pobytu v exilu se nenaučil žádný cizí jazyk a v roce 1928 se na jednu ze Stalinových výzev k emigrantům vrátil do SSSR. Od roku 1934 byl předsedou Svazu spisovatelů SSSR.
– 18. 6. 1956 zemřel František Smotlacha, botanik, náš významný mykolog, vysokoškolský pedagog, zakladatel českého vysokoškolského sportu. Bylo mu 72 let. Na Karlově univerzitě učil tělesnou výchovu a v roce 1910 byl jmenován prvním docentem tělesné výchovy v českých zemích. Jeho gigantické dílo v popularizaci houbařství a výzkumu jedlosti a toxikologie hub, jímž navázal na předchozí dlouholeté působení Jana Bezděka (1858-1915), je považováno za jednu z hlavních příčin toho, že Češi jsou dnes považováni za národ houbařů a provozují sběr hub v rozsahu, jaký nemá u žádného dalšího evropského národa obdobu.
– 19. 6. 1946 byl 62letý Edward Beneš zvolen československým prezidentem. Byl však psychicky i fyzicky zničený. Jeho špatný zdravotní stav nemálo přispěl k událostem za necelé dva roky.
– 20. 6. 1976 – na mistrovství Evropy v Bělehradě Panenkova vítězná penalta do sítě Němců rozhodla, že jsme se stali fotbalovými mistry Evropy. Antonín Panenka (*2. 12. 1948), Pražák, Vltavou křtěný, je dobře známý i v zahraničí. Např. je po něm pojmenován i španělský fotbalový časopis Panenka.
– 20. 6. 1996 zemřel 60letý Vlado (Vladislav) Müller, zajímavý česko-slovenský herec. V roce 1990 se pod Müllerem podlomila podlaha v divadle a utrpěl zlomeninu kyčelního kloubu. Po operaci se už na jeviště nevrátil a žil v ústraní na své chatě. Později mu byla diagnostikována rakovina, na kterou zemřel.
– 21. 6. 2006 byl položen základní kámen ke genové bance rostlin na Špicberkách – novodobé Noemově arše. Jejím úkolem je zachránit na stovky, možná na tisíce let semena potravinářských rostlin před všemi možnými druhy katastrof. Mají přežít přírodní a klimatické katastrofy, války, jaderné výbuchy a třeba i lidskou nedbalost. Semena jsou uložena v bývalém dole, hluboko v nitru hory, teplota je tam –18°C. Vchod je 130 m nad mořem, takže odolá možnému zvýšení hladiny oceánů. Věčně zmrzlá půda zajišťuje, že vzorky semen čtyři a půl milionu poživatelných plodin zůstanou pod bodem mrazu i při odpojení chladících systémů. Banka byla postavena za dva roky (otevřena 26. 2. 2008). „Tohle je jedno z nejbezpečnějších míst na světě,“ řekl Cary Fowler, výkonný ředitel The Global Diversity Crop Trust, který má celý projekt na starost. Uchované vzorky mají být zálohou pro případ, že některá plodina z jakýchkoliv důvodů vyhyne. Na projektu se podílí i Česká republika. Semena jsou majetkem zemí, které je sem uložily.
– 22. 6. 1956 zemřel v 55 letech Václav Řezáč, vlastním jménem Václav Voňavka, prozaik, básník a publicista. Psal knihy pro mládež i psychologické romány. Své poslání spatřoval v hledání řádu schovaném v nahodilostech.
Románem Nástup vytvořil českou podobu budovatelského románu.
– 23. 6. 1816 zemřel v 57 letech Josef Jiří Trassler, významný moravský tiskař a vydavatel. Své podnikatelské aktivity šířil do dalších moravských měst i do zahraničí (v roce 1796 založil tiskárnu v Krakově). Významným způsobem se zapsal především do dějin hlavního města Moravy Brna a centra Slezska Opavy. Trassler nezůstal v Brně pouze u tisku, roku 1811 si požádal společně s dalším známým brněnským knihkupcem Johannem Gastlem o souhlas se zřízením veřejné půjčovny knih. Brno mělo v první polovině 19. století spíše německý ráz, takže Trassler půjčoval většinou německé knihy, ale tisknul i české.
– 23. 6. 1986 první žena, 43letá polská elektroinženýrka Wanda Rutkiewiczová, stanula na vrcholu K2, druhé nejvyšší hory na Zemi (8611 m n. m.). Ve zdraví se odtud vrátila (neměla kyslíkový přístroj). Byla účastnicí malé výpravy se třemi Francouzi. Dva z nich, manželé Barrardovi, zahynuli při sestupu a zařadili se tak k dalším 13 obětem toho „černého“ léta. Rutkiewiczová byla třetí ženou, která vystoupila(1978) na Mount Everest. Zahynula 13. 5. 1992 při výstupu na Kančendžengu, její devátou osmitisícovku, ale není známo jestli vystoupila až na vrchol. Bylo jí 49 let. Její tělo nebylo dodnes nalezeno.
– 23. 6. 1996 zemřel na rozedmu plic 64letý Eduard Cupák, excelentní herec a dabér s nezaměnitelným hlasem. Pro homosexuální orientaci byl vyhozen z JAMU, ale nakonec přece dostudoval. Svůj konec uspíšil tím, že jako vášnivý kuřák si tento svůj zlozvyk neodpustil ani v době své nemoci.
– 23. 6. 1996 zemřel na problémy se srdcem 77letý Andreas Georgiou Papandreu, řecký socialistický politik a ekonom, jedna z klíčových figur řecké politiky 20. století, premiér Řecka v letech 1981-1989 a ještě 1993-1996. Založil politickou stranu Panhelénské socialistické hnutí, známé pod zkratkou PASOK.
– 23. 6. 2016 obyvatelé Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v referendu rozhodli (52 %) o vystoupení z Evropské unie.
– 24. 6. 1976 zemřel 63letý Bohuslav Březovský, prozaik, dramatik a novinář, autor divadelních her a knih pro děti. Napsal sedm románů a řadu povídek a pohádek. Jeho románová tvorba navazuje na tradici psychologické prózy. Na pomezí satiry a absurdní science fiction má novelu Joachim aneb vládychtivost, která v krutě humorném podobenství o oživlé soše poukazuje na nebezpečnost zneužití moci a zrůdnost manipulace s lidmi.
– 25. 6. 1876 na severu USA, u říčky Little Bighorn, bojovníci indiánských kmenů Dakotů, Čejenů a Arapahů porazili Sedmou kavalerii americké armády. Indiáni bez milosti pobili 260 mužů v čele s 37letým generálem Custerem. Jde o jedno z nejznámějších střetnutí mezi indiány a bělochy, zvěčněné v řadě literárních děl, byť jeho skutečný význam nebyl příliš velký. Údajně jediný, kdo z Custerova oddílu bitvu přežil, byl Komanč – kůň, který se později stal doživotním čestným členem(!) nové Sedmé kavalerie a podle zvláštního rozkazu ho nikdo nesměl osedlat ani na něm jezdit.
– 25. 6. 1956 zemřel 78letý Eduard Štorch, učitel a spisovatel, velice všestranný člověk. K jeho zájmům patřila hlavně archeologie. Učil na řadě škol ve východních a severních Čechách a od roku 1903 až do své penze v roce 1938 v Praze. Za první světové války pracoval jako zdravotník. Po válce působil tři roky jako školní inspektor v Bratislavě, pak se však vrátil do Prahy. Jako vynikající pedagog usiloval o spojení školy s pobytem dětí v přírodě, vedl kursy plavání, bruslení, lyžování i skautský oddíl. Bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl aby se žáci neučili jen strohá fakta a letopočty. Od roku 1935 společně s K. Čondlem postupně vydával 3dílnou učebnici dějepisu s názvem Pracovní učebnice dějepisu pro školy měšťanské, jež byla na svou dobu velmi pokroková, ale vyvolala řadu polemik. Učebnice se vůbec nelíbila katolické církvi, naštěstí její snaha knihu zakázat, byla marná. Některé Štorchovy prózy byly zfilmovány, např. Osada Havranů, či Minehava. Jeho knihy získaly ohlas také ve světě a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků.
– 26. 6. 2016 – po devíti letech výstavby byl otevřen rozšířený Panamský průplav. Před rozšířením měl průplav 3 zdymadla, nyní se může pyšnit 6. Rozdíl hladin mezi Atlantikem a Pacifikem není sice téměř žádný, ale lodě se musí zvednout až ke Gatúnskému jezeru, které leží zhruba 26 metrů nad mořem a pak zase spustit na druhou stranu. Průplav je dlouhý 81,6 km a široký 150 až 305 m. Loď průplavem propluje za 8 až 10 hodin.
– 27. 6. 1866 – prusko-rakouská válka: rakouský generál Gablenz porazil v bitvě u Trutnova část pruské armády a dosáhl tak jediného rakouského vítězství v této válce.
– 27. 6. 1906 zemřel ve věku 55 let Ladislav Rott, pražský obchodník, jeden ze synů Vincence Josefa Rotta, zakladatele firmy „V. J. Rott“ na Malém náměstí v Praze. Ladislav se vyučil v otcově firmě a pak vystudoval obchodní školu. Vedle češtiny a němčiny ovládal ruštinu, francouzštinu a angličtinu. Prosperující obchod mu umožnil postupné přikupování nemovitostí sousedících s jeho domem na Malém náměstí a jejich rozsáhlé přestavby. Rostoucí velkoobchod sebou nesl i rozšiřování obsáhlých katalogů a vedle zaběhlých německých bylo nutno hledat nové české názvy pro zboží a Ladislav Rott se tomu rád věnoval.
– 27. 6. 1906 byl položen základní kámen na „nový“ horský hotel na Ještědu vedle staré tzv. Rohanovy chaty. Projekt na hotel vypracoval liberecký stavitel Schäfer. Již za půl roku(!), 13. 1. 1907, byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů, noclehárnu a také 23 metrů vysokou rozhlednu. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech 1909-11 postavena tříkilometrová sáňkařská dráha, na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. 31. ledna 1963 při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Za tři roky se pak na vrcholu Ještědu začala psát historie jiného objektu, který projektoval architekt Karel Hubáček (1924-2011).
– 28. 6. 1956 vypuklo povstání v Poznani. Byl to první masový protest Poláků proti komunistické vládě. Ráno se před sídlem městského národního výboru shromáždilo asi 100 000 demonstrantů, kteří se domáhali úpravy pracovních norem, snížení cen a zvýšení platů. Poté se jich větší část vydala směrem k věznici, kterou obsadila, osvobodila 257 vězňů a začala ničit její zařízení a pálit dokumenty. Komunistické úřady povolaly na pomoc bezpečnostní složky a armádu. Proti vzbouřencům nastoupila Polská armáda a příslušníci státní bezpečnosti. Poznaňské povstání bylo krvavě potlačeno, bylo však předehrou k nástupu reformističtější Gomulkovy vlády v říjnu téhož roku.
– 29. 6. 1716 se v Řezně (německy Regensburgu) narodil Josef Stepling, později významný fyzik, matematik a astronom. Do Prahy s ním matka (Češka) odjela po otcově smrti když byl ještě nemluvně. V Praze studoval na jezuitských školách a v roce 1733 vstoupil do jezuitského řádu, absolvoval noviciát v Brně, potom v Olomouci studoval filozofii a teologii v Praze. V letech 1753-1762 vedl filozofickou fakultu pražské univerzity a do roku 1776 na této fakultě ještě matematická a fyzikální studia. Roku 1751 byla jeho přičiněním zřízena hvězdárna v pražském Klementinu a také astronomická laboratoř, jejímž se pak stal vedoucím a zahájil zde systematická meteorologická pozorování. Studoval odchýlení světla hvězd, kolísání zemské osy a konal zde i další geofyzikální měření. S jeho jménem je spojena většina zásluh o pokrok v českých matematicko-fyzikálních vědách druhé poloviny 18. století. Je autorem několika významných, latinsky psaných spisů z oboru matematiky a astronomie. Zemřel 11. 7. 1778 v 62 letech v Praze.
– 29. 6. 1976 zemřel 83letý Leopold Heyrovský, právník a amatérský entomolog světového jména specializující se na brouky. Pro světovou entomologii má význam řada jeho odborných prací, asi nejznámější je monografie „Tesaříkovití – Cerambycidae. Fauna ČSSR“ z roku 1955. Bylo po něm pojmenováno několik druhů hmyzu. Byl mladším bratrem Jaroslava Heyrovského (1890-1967), našeho prvního nositele Nobelovy ceny (za polarografii).
– 30. červen je jedno ze dvou dat kdy je v případě potřeby zavedena přestupná sekunda. To je jednovteřinová oprava nepravidelně aplikovaná v systému měření času. Jejím cílem je udržovat systém UTC (jednotný časový systém) synchronní s nepravidelnou rotací Země. Přestupná sekunda nemá nic společného s přestupným rokem. Druhé datum, kdy se v případě potřeby přestupná sekunda zavádí je 31. prosinec. Přestupná sekunda se přidává tak, že po 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom nastává 00:00:00. Tato úprava je provedena na celém světě ve stejný okamžik. V České republice tedy v 1:00 SEČ 1. ledna nebo ve 2:00 SELČ 1. července. V případě potřeby by bylo možné i sekundu ubrat, a tak by po 23:59:58 následovalo hned 00:00:00. Dosud k tomu ale nikdy nedošlo, protože rotace Země se stále mírně zpomaluje. Zavedení přestupné sekundy přináší problémy u mnoha systémů, závislých na přesném měření času. Typickým příkladem je časová základna GPS, která běží kontinuálně bez vkládání přestupných sekund. Za dobu existence GPS se do roku 2015 nashromáždil rozdíl 17 sekund mezi časem GPS a UTC. Rozdíl je v přijímačích při zobrazení kompenzován.
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie, porovnávány s údaji v řadě dalších pramenů a případně pak upraveny.) -MK-
