Návrh sedmiletého rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034 otevírá zásadní spor o to, zda má Unie zůstat nástrojem vyrovnávání regionálních rozdílů, nebo se zaměřit na společnou obranu a průmysl. Pro Česko, které balancuje na hraně přechodu mezi čistým příjemcem a plátcem, jde o klíčovou debatu. Vyjednávání navíc komplikuje německé ultimátum ohledně financování Ukrajiny i hrozba zpoždění dotací pro obce a kraje.
Evropská komise v červenci 2025 navrhla rozpočet ve výši téměř dvou bilionů eur. Jde o návrh, který musí jednomyslně schválit všech 27 vlád i Evropský parlament. Vzhledem k právu veta jednotlivých států půjde o složitý politický kompromis.
Rekordní suma, ale skromný růst
Částka je uvedena v běžných cenách včetně očekávané inflace do roku 2034. Ve stálých cenách roku 2025 jde o 1,76 bilionu eur, což odpovídá 1,26 % hrubého národního důchodu (HND) EU. Z toho 0,11 % (asi 168 miliard eur) spolkne splácení pandemického dluhu NextGenerationEU. Na samotné politiky zbývá 1,15 % HND oproti 1,13 % v končícím období.
Komise zároveň navrhuje sloučit dosavadní fondy do jednoho národního plánu a navázat peníze na reformy po vzoru plánu obnovy. České kraje a obce se ale obávají centralizace rozhodování na úroveň pražských ministerstev.
Kdo kolik platí
Rozpočet tvoří především odvody států podle velikosti ekonomiky, cla, část DPH a poplatek z nerecyklovaného plastu. Zatímco v absolutních číslech vedou velké ekonomiky, přepočet na obyvatele ukazuje reálnou zátěž.
Brusel chce zavést pět nových příjmů (43,9 mld. eur ročně): podíl na emisních povolenkách ETS1 (9,6 mld.), uhlíkovém clu (1,4 mld.), tabákových daních (11,2 mld.), příspěvek velkých firem (6,8 mld.) a poplatek za elektroodpad (15 mld.). Podle Evropského účetního dvora však jen 13,6 miliardy nepůjde na úkor národních rozpočtů. Česko i Polsko odmítají přijít o výnosy z povolenek, které potřebují na modernizaci energetiky.
Česko odvádí zhruba 2,3 miliardy eur (asi 58 miliard korun) ročně. Po roce 2027 se ocitne na hraně toho, zda zůstane mírným čistým příjemcem, nebo se poprvé stane čistým plátcem.
Zablokovaná jednání
Šest úsporných zemí v čele s Německem a Nizozemskem žádá nižší rozpočet a více peněz na obranu. Proti nim stojí sedmnáct Přátel soudržnosti včetně Česka, Polska, Itálie či Španělska, kteří brání eurofondy a zemědělství. Říjnový kompromis irského předsednictví (1,62 bilionu eur) narazil, protože škrtal hlavně v obraně a vědě. Předseda Evropské rady António Costa proto před listopadovým summitem hledá nové příjmy, například v daních pro digitální giganty či z frekvencí 6G.
Jednání komplikuje také německý kancléř Friedrich Merz, který podmínil souhlas s rozpočtem účastí států na půjčce 45 miliard eur pro Ukrajinu na rok 2027. Česko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko to odmítají. Merz se však ptá, proč státy žádají solidaritu u eurofondů, když ji odmítají v bezpečnosti. Čas navíc tlačí kvůli francouzským prezidentským volbám v roce 2027, po kterých by mohla jednání zablokovat Marine Le Pen.
Český paradox
Právě zde se ukazuje takzvaný český paradox: Praha v Bruselu důrazně brání zachování regionálních dotací placených hlavně bohatými státy v čele s Německem, zároveň však po boku Maďarska, Slovenska a Bulharska odmítá sdílet záruky za další půjčku Ukrajině. Vláda premiéra Andreje Babiše to obhajuje rozpočtovou opatrností, absencí diplomatického plánu na ukončení války i odporem proti podmiňování rozpočtu pomocí Kyjevu. V evropské politice ale solidarita není jednosměrný požadavek – a oslabená vyjednávací pozice může při finálním kompromisu dopadnout právě na ochranu českých eurofondů.
Co hrozí při zpoždění
Politický termín pro dohodu je prosinec 2026, současný rámec ale platí do konce roku 2027. Bez včasné shody se sice podle článku 312 Smlouvy o fungování EU prodlouží rozpočtové stropy, nikoli však samotné dotační programy. Nové výzvy by se tak po roce 2027 zpozdily, připravené krajské či obecní stavby by nabraly skluz a kvůli inflaci ve stavebnictví by se prodražily.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!









