PL
V posledních týdnech ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) předvádí ambiciózní politiku. Platí to i pro změny ve Státním fondu audiovize, který byl za Fialovy vlády oblíbeným zdrojem financí pro progresivistické filmaře. Z peněz daňových poplatníků totiž fond platil projekt Milionu chvilek pro demokracii, dokument o “dezolátech”, homosexuální festival či produkci krajně levicových aktivistů. ParlamentníListy.cz odhalují, co ve skutečnosti za útoky na ministra kultury stojí.
Ve čtvrtek jsme popsali pozadí spolku “Díky, že můžem”, kterému už Ministerstvo kultury ani Úřad vlády nedají ani korunu. Ukázalo se, že důvodem útoků na Otu Klempíře není to, že neposlal stovky tisíc na blížící se oslavy sametové revoluce, ale fakt, že se dokázal postavit politické neziskovce, která pronikla do škol, má přístup do vlivných médií, provádí protivládní agitaci a snaží se monopolizovat oslavy 17. listopadu. A to vše s významnou podporou sponzorů Petra Pavla.
Dvořák musí z kola ven
K tomu se přidávají další Klempířovy iniciativy, které potenciálně mohou výrazně oslabit vliv těchto struktur. Ministr kultury se v nejbližší době chystá v Poslanecké sněmovně předložit novelu zákona o audiovizi, personálně obměnit představenstvo Státního fondu audiovize a sladit jeho působení s programovými prioritami vlády Andreje Babiše (ANO).
Zároveň v říjnu vyzval státní fond k úsporám ve výši stovek milionů korun, což mezi filmaři i opozicí vyvolalo poprask. Šéf Státního fondu audiovize Petr Dvořák, dosazený loni Martinem Baxou (ODS), nešetřil kritikou. “Návrh ministra kultury, který neodpovídá aktuální platné legislativě, který je zbrklý a nediskutovaný, ukazuje, s jakým respektem dnes ministerstvo kultury přistupuje k segmentu audiovize, jejž má na dobu čtyř let spravovat,” postěžoval si Deníku N.
Vedení fondu sice ve věci rozpočtu našlo s premiérem Babišem kompromis, ale Dvořáka to nezachránilo. Minulý týden ho ministr kultury odvolal. “Důvodem je rozdílný pohled na hospodaření fondu a nedostatečná součinnost při hledání úspor,“ vysvětlil důvody Klempíř.
Opozice varuje před „destrukcí české kultury”
Dvořák našel zastání mezi profesními organizacemi, které prohlásily, že “razantní snížení rozpočtu Státního fondu audiovize a novelizace audiovizuálního zákona by vedly k destabilizaci perfektně fungujícího systému a následně k totální destrukci české audiovize.”
Opoziční poslanci mluví o “čistkách” a “destrukci české kultury”. K útokům se přidal i Milion chvilek pro demokracii, zatímco předseda sněmovního Výboru pro média a kulturu František Talíř (KDU-ČSL) zvolil ještě ostřejší rétoriku. “Agent se nezapře,” řekl na adresu ministra Klempíře.
Podle Statutu organizace je jejím posláním “podpora, kultivace a rozvoj audiovizuálního umění a průmyslu”. Za tím účelem rozděluje peníze filmařům, festivalům či producentům. Podívejme se proto, jak fond i za odvolaného ředitele Dvořáka kultivoval českou tvorbu a co opoziční strany ve skutečnosti hájí.
LGBT, dezinformace a dezoláti
Státnímu fondu se evidentně líbí filmový festival sexuálních menšin Mezipatra, který každoročně podporuje statisícovými částkami. Poslání festivalu jeho organizátoři popisují takto: “Prostřednictvím queer programu a jeho reflexe dáváme lidem v České republice prostor pro objevování různorodosti genderových a sexuálních identit.” A na to daňoví poplatníci díky státnímu fondu za Fialovy vlády přispěli 5 525 000 Kč.
Stranou nemohl zůstat ani boj proti dezinformacím. Instituce loni přispěla 200 000 Kč na distribuci Reportáže psané na benzínce, v němž novinářka Respektu Irena Svobodová pátrá po “kořenech dezinformací v Česku”.
Značné oblibě se těší také tematika ruské hrozby a války na Ukrajině. Celkem 2 060 000 Kč za minulé vlády dostali polští tvůrci na natočení a distribuci dokumentu Putinovo hřiště o Vrběticích a ruských agentech v Evropě. Fond dále poslal 300 000 Kč na distribuci snímku Pan Nikdo proti Putinovi, který dokonce i podle recenze na Seznam Zprávách zcela manipuluje realitu. A režisér Robin Kvapil dostal 6 milionů korun na Velký vlastenecký výlet, který má divákům nabízet “sondu do hlubin dezolátovy duše”.
Mik a Ben z Milionu chvilek
Kontroverze vzbudila státní podpora pro “politický film” Chvilky naděje, který měl premiéru na loňském festivalu Jeden svět Člověka v tísni. O čem tento počin je? “Unikátní film o Mikuláši Minářovi a Benjaminu Rollovi odkrývá strhující příběh zakladatelů hnutí Milion chvilek pro demokracii. Režisérka Amálie Kovářová šest let natáčela zákulisí spolku, který stál za největším protestem od sametové revoluce. Prošel si úspěchy i pády, nadšením i letargií, vynášením do nebes i zklamáním podporovatelů. A to vše od začátku žili i Mik a Ben. Kluci, co věřili, že i v těžkých chvílích může zvítězit naděje,” říká oficiální popisek.
Na film kromě státního fondu přispěli sponzoři Petra Pavla a řady politických neziskovek Jan Barta, Martin Vohánka či Libor Winkler. Režírovala ho Amálie Kovářová, která byla až do října 2022 ve vedení spolku. Následně z něj odešla, aby “nezávisle” toto politické hnutí za státní peníze zmapovala a zpropagovala. Ze Státního fondu audiovize, respektive Baxova Ministerstva kultury, do provládního projektu přitekl 1 705 554 Kč. Andrej Babiš to označil za “zneužívání veřejných peněz a státních institucí v politickém boji”.
Progresivismus a antikapitalismus výhodou
Tvůrkyní, která od státního fondu opakovaně dostává peníze, je také Apolena Rychlíková, levicová aktivistka, feministka a kritička kapitalismu. Film Hranice Evropy, v němž si hlavní postavu zahrála Saša Uhlová, získal 1 120 000 Kč. Premiéru měl stejně jako Chvilky naděje na festivalu Jeden svět. Letos Rychlíkové schválili dotaci 1 185 000 Kč na její první celovečerní film Krystaly, jehož obsah odmítá komentovat.
Rychlíková je spoluzakladatelkou mediálního projektu Page Not Found, který pomohla rozjet dotace od Baxova ministerstva kultury. V minulosti působila jako redaktorka Alarmu. Její aktivity ocenila i Nadace OSF. Loni se zapojila do kampaně proti Filipu Turkovi a před tím natočila dokument o šikaně Kláry Kalibové, šéfky neziskové organizace In Iustitia, které se ParlamentníListy.cz opakovaně věnovaly.
Názory tvůrkyně podporované z veřejných peněz dokresluje svérázná charakteristika našeho systému: “Nasrat. Nasrat na kapitalismus, ze kterého se stal komunismus pro bohaté a privilegované. Nasrat na kulturní elity, které nedokážou využít nabytých vědomostí ani k tomu, aby pochopily, že jejich příběh už nikoho nezajímá,” rozpovídala se v Revue Prostor, časopisu, který ve čtvrtek obvinil Klempířovo ministerstvo z cenzury a autoritářství.
Vládní politici za Klempířem stojí
Oto Klempíř ani další oslovení vládní poslanci politiku státního fondu, kterou Fialova vláda podporovala, nehodlají tolerovat. Místopředseda Výboru pro média a kulturu Jaroslav Foldyna (SPD) na dotaz ParlamentníchListů.cz odpověděl jednoznačně: “Ten fond se jmenuje Státní fond audiovize, nikoli Státní fond politického aktivismu. V tomto ohledu jsou změny v audiovizi nutné a důležité.”
Jeho stranický kolega Josef Nerušil hájí jak personální, tak rozpočtové změny. “Státní fond audiovize má na starosti filmové podmínky pro zahraniční producenty a podporu domácích filmů. Podle mého názoru je třeba provést přinejmenším personální změny, například všech dvacet členů do jednotlivých rad fondu jmenovala předchozí Fialova vláda. Úspory pak jsou legitimním požadavkem, hospodaření státu není po Fialově vládě v dobré kondici, je třeba hledat každou rozpočtovou úsporu,” uvedl poslanec.
A zmínil možnou systémovou změnu ve financování. “Na druhé straně je potřeba hledat i nové zdroje financí, například by se mohli na plnění fondu podílet procentem z obratu tvůrci podpořených filmů. Vedení fondu by pak daleko pečlivěji zvažovalo, zda podporovat prodělečnou aktivistickou produkci, nebo skutečně hodnotnou tvorbu,” řekl Nerušil ParlamentnímListům.cz.
Denis Doksanský (ANO) má pochybnosti o nastavení celého dotačního systému. “Celý systém dotací do kulturní sféry, jak byl dosud nastaven, považuji za nešťastný. Velice často umožňoval, že si aktéři vzájemně pomáhali v tom, aby dotace dostávali ti s nimi spříznění. Nadto se do rozhodování dostávaly také ideologické aspekty a byla podpořena “díla” jako film o Milionu chvilek, jež by z principu stát podporovat neměl, neboť by pak stejně musel podpořit projekty ideologicky opačné,” zdůrazňuje poslanec.
“Změny plánované ministrem kultury O. Klempířem jednoznačně vítám a podporuji. Přinesou větší transparentnost a nestrannost v podpoře, což pochopitelně těžce nesou ti, kteří byli na tyto penězovody napojeni, a ti se proto hlasitě ozývají, neboť ‚potrefená husa…‘,” uzavírá Doksanský.
PL
1 přečtení
(1 votes, average: 5,00 out of 5)





