Ohýbat historii je nebezpečné. Několik současných příkladů.

Ohýbat historii je nebezpečné. Několik současných příkladů.

ohybat-historii-je-nebezpecne-nekolik-soucasnych-prikladu

Historii bychom měli pochopit a přijmout a ne ji ohýbat a přizpůsobovat rádoby pokrokářským trendům, jako je například gendrismus nebo multikulturalismus.

Ve známém románu „1984“ George Orwella se celé jedno oddělení na Ministerstvu pravdy zabývá mazáním historie. Když se nějaká osobnost či historická událost nehodila mocným do krámu, jednoduše ji pilní úředníci vymazali. A bylo hotovo. Je dost děsivé, že podobné manýry přejímají i někteří jedinci v reálném životě. Před několika dny se tak například řešilo zbourání sochy jižanského generála Roberta E. Lee, nebo zákaz promítání filmu Jih proti severu.

Slavný generál prý symbolizuje dobu útlaku černošské menšiny, to samé v bleděmodrém postihlo i zmiňovanou filmovou klasiku. Loni zase v Nizozemsku spustili povyk levicoví aktivisté kvůli tradičnímu Černému Petru, který chodí s Mikulášem. Podobné bláznovství se však nevyhýbá ani prestižním univerzitám. Na King ́s College se zase rozhodlo, že je nutné odklidit busty slavných vědců minulosti, protože mají všichni bílou pleť, což je údajně rasistické vůči etnickým menšinám.