Premier Tusk vyjádřil nespokojenost s formátem E3, který zahrnuje Velkou Británii, Francii a Německo, ale vylučuje ostatní evropské spojence Ukrajiny.
Varšava pociťuje rozhořčení z toho, že byla vyloučena z jednání, zaměřených na ukončení války na Ukrajině, která se konala tento týden v Londýně a na nichž se sešli představitelé Velké Británie, Německa, Francie a Ukrajiny.
Jednání, která pořádal britský premiér Keir Starmer, se zúčastnili německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konala se s cílem vypracovat společný postoj k jednáním s Ruskem o příměří, které by zastavilo probíhající válku na Ukrajině.
Ve společném prohlášení Starmer, Merz a Macron ocenili Zelenského výzvu k ukončení války a návrh na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem za aktivní účasti USA a Evropy.
Polsko je odhodlaným zastáncem Ukrajiny, svého východního souseda, v její více než čtyřleté válce proti invazním ruským silám, a poskytuje jí finanční i vojenskou pomoc. V poměru k HDP se také ukázalo, že Polsko vynakládá na obranu nejvíce ze všech členských zemí NATO.
Skutečnost, že se Polsko těchto jednání neúčastnilo, byla ve Varšavě interpretována jako snaha západoevropských mocností o ovlivnění Kyjeva v jednáních s Moskvou o ukončení války, přičemž Polsko bylo odsunuto na vedlejší kolej.
Premier Tusk v rozhovoru s novináři uvedl, že o této záležitosti hovořil s Merzem, který mu vysvětlil motivy Londýnského jednání, Tusk však nebyl uspokojen a prohlásil, že jakékoli vyloučení Polska by znamenalo, že by automaticky nepodpořilo žádný výsledek.
„Řekl jsem, že z pohledu Polska nebudeme respektovat žádné dohody, na nichž se Polsko nepodílí, což znamená, že pro nás nebudou závazné, a že Polsko je naprosto nezbytným článkem pro seriózní diskuse o budoucnosti Ukrajiny a regionu,“ uvedl Tusk.
Zjevně narážel na skutečnost, že Polsko je hostitelem centra pro vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině a od začátku války se aktivně angažuje v podpoře ukrajinského válečného úsilí.
Tusk také vyjádřil nespokojenost s formátem E3, který zahrnuje Británii, Francii a Německo, ale vylučuje ostatní evropské spojence Ukrajiny.
„Hovořil jsem s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, která není nadšená z existence tohoto formátu,“ uvedl Tusk na podporu svého postoje.
Na závěr Tusk slíbil, že se v „nadcházejících dnech“ uskuteční schůzka o Ukrajině, které se kromě Británie, Německa a Francie zúčastní také Polsko a Itálie.
Britský premiér Starmer na Tuskovy obavy reagoval nepřímo slovy: „Existuje dostatek důkazů o měsících spolupráce Spojeného království s celou řadou zemí v rámci ‚koalice ochotných‘ a o tom, že Spojené království je odhodláno pokračovat ve spolupráci s širším spektrem evropských partnerů.“
„Koalice ochotných“ je volné sdružení zemí, které se rozhodly podpořit ukrajinské válečné úsilí poté, co americká administrativa vedená prezidentem Donaldem Trumpem trvala na tom, že Evropané by měli převzít vedoucí roli v vojenské a finanční podpoře obrany Ukrajiny.
Mluvčí britského velvyslanectví ve Varšavě dodal, že „Spojené království a Polsko jsou odhodlány společně čelit hrozbě ze strany Ruska, o čemž svědčí podpis Northoltovy smlouvy z minulého měsíce.“
Úředník velvyslanectví narážel na dohodu podepsanou Tuskem v Británii, která zavazuje Británii k pomoci Polsku v případě konfliktu s Ruskem.
Tuto dohodu však zpochybnili opoziční konzervativci (PiS) a prezident Karol Nawrocki, kteří argumentují, že je podivné, že Polsko podepisuje samostatné obranné smlouvy s Francií (již v dubnu) a Spojeným královstvím a vyjednává podobnou smlouvu s Německem, místo aby se spoléhalo na NATO.
Obávají se, že takové smlouvy by mohly oslabit význam NATO, a Nawrocki si stěžoval, že ho vláda ohledně dohody s Brity nekonzultovala.
Komentátoři v Polsku poukazují na to, že to není poprvé, co bylo Polsko vyloučeno z jednání o Ukrajině. Země byla vyloučena z jednání v normandském a minském formátu o příměří na Donbasu již v roce 2014 po ruské anexi Krymu a separatistickém povstání na východní Ukrajině, stejně jako z jednání mezi Trumpem, evropskými lídry a Zelenským v létě loňského roku.
Mezi odborníky však panují neshody ohledně toho, co vedlo k opětovnému vyloučení Polska, přestože je Polsko sousedem Ukrajiny, klíčovou součástí východního křídla NATO a centrem podpory Ukrajiny.
Bývalý diplomat a současný komentátor liberálního portálu Onet Witold Jurasz uvedl, že příčinou je „odmítnutí Polska připustit jakoukoli účast svých ozbrojených sil na případné mírové misi na Ukrajině po skončení války“.
Jurasz za to viní vývoj na polské pravici, kde PiS ztratila hlasy ve prospěch stran více skeptických vůči Ukrajině, jako jsou Konfederace a Konfederace polské koruny europoslance Grzegorze Brauna, a také Tuskova strana Občanská koalice (KO) a středopravicová Polská lidová strana (PSL), protože „následují polské veřejné mínění ohledně Ukrajiny, místo aby jej vedly“.
Łukasz Warzecha, komentátor předního konzervativního týdeníku Do Rzeczy, zastává odlišný názor. Domnívá se, že to byla Ukrajina, kdo rozhodl o vyloučení Polska, a západní mocnosti proti tomu neměly námitky.
„Ukrajina Polsko nevnímá jako partnera. Domnívá se, že Polsku nic nedluží a že Polsko stejně udělá to, co chtějí USA, Německo a Brusel, tak proč ztrácet čas jeho přesvědčováním? A zejména Německo a Francie nemají zájem na tom, aby se postavení Polska v Evropě a ve světě posilovalo, zejména vzhledem k tomu, že ho podezřívají z přílišné poddajnosti americkému vlivu“, argumentuje a dodává, že „Polsko udělalo chybu, když Ukrajincům na začátku války poskytlo přílišnou pomoc bez jakýchkoli podmínek.“
V knize vydané minulý měsíc s názvem „Problém se Zelenským“ Zbigniew Parafianowicz mapuje chování Zelenského vůči Polsku a popisuje, jak byl Tusk na příkaz ukrajinského prezidenta donucen cestovat v jiném vlaku než v tom, v němž společně cestovali Merz, Starmer a Macron během společné cesty evropských lídrů do Kyjeva.
Kniha také popisuje, jak se Zelenskyj pokusil vtáhnout Polsko do války, když se snažil přesvědčit Polsko a jeho spojence z NATO, že ruská raketa, která zabila dva lidi, přišla z Ruska, zatímco ve skutečnosti to byla zbloudilá ukrajinská obranná raketa, a jak Ukrajinci ignorovali polskou citlivost ohledně volyňského masakru iniciovaného ukrajinskými nacionalisty, pro něž bylo etnické čištění Poláků na západní Ukrajině bojovým heslem.
Právě spor o historii mezi Polskem a Ukrajinou se jeví jako nejobtížněji řešitelný aspekt vztahů mezi oběma zeměmi. Posledním incidentem v tomto sporu bylo Zelenského rozhodnutí pojmenovat elitní ukrajinskou vojenskou jednotku na počest Ukrajinské nacionalistické osvobozenecké armády (UPA).
Polský prezident Karol Nawrocki na to reagoval hrozbou, že zruší nejvyšší polské vyznamenání, které Polsko udělilo Zelenskému v roce 2022, ačkoli to dosud neučinil.
Ukrajinci se pokusili čelit polskému rozhořčení argumentem, že rozhodnutí odráží názor Ukrajiny, že UPA byla především protisovětským odbojem a nemělo za cíl urazit Poláky. V důsledku této roztržky však Zelenskyj, který od začátku války při cestách do zahraničí využíval letiště Rzeszów Jasionka v jihovýchodním Polsku, odcestoval na schůzku v Londýně přes moldavské hlavní město Kišiněv a dosud nepotvrdil, zda se zúčastní dárcovské konference organizované Polskem v Gdaňsku dne 26. června.
Další ožehavou otázkou jsou potenciální jednání o členství Ukrajiny v EU. Polsko dosud nebránilo zahájení přístupových rozhovorů EU s Ukrajinou, ale ztvrdilo svůj postoj vůči jakémukoli urychlování tohoto procesu. Důvodem změny postoje Polska jsou ekonomické obavy z nekalé soutěže v zemědělství a silniční přepravě a také zmíněné spory ohledně historie.
Publikováno v magazínu BrusselsSignal
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
