… я так давно не видел маму…
Jedna z mých nejoblíbenějších. Všimněte si tváří lidí v sále, pláčou, jsou dojati a potom tleskají ve stoje. A nejen diváci – „Celý orchestr pláče, celý sbor pláče, a on stojí a zpívá slova, která pro každého mají tak ohromný význam“, vzpomíná Konstantin Orbeljan.
Převzato z ostrova Janiky
Loading…
