Pravičák je celosvětová diagnóza

Při cestách internetem jsem narazil na příběh jedné americké matky postiženého chlapce, která zveřejnila účet za jeho léčení, aby ukázala, jak důležité je veřejné zdravotní pojištění:

Please pay this amount: $500. I burst out laughing with the sheer relief of it all. Thank goodness for insurance. I pulled up my calculator and started adding numbers (…) I got to the end I smiled wryly. $231,115, give or take a dollar or two. The price of a four-chambered heart.

I snapped a picture of the bill and opened Twitter on my phone, absentmindedly imagining that someone might be interested in knowing why we medical mamas care so much about laws that ensure our access to affordable health care, why Obamacare has been a lifeline to our children, banning lifetime limits and ensuring that no one would deny them coverage simply because they’d been born with preexisting conditions like heterotaxy.

(Pozn. edit.: Matka si pochvaluje, že díky Obamacare její syn s vrozenou srdeční vadou dostal nové srdce. Stálo to 231 115 USD, přičemž ona zaplatila 500.)

Reakce ji zaskočila a vyděsila. A mě vlastně také, především měl ale překvapila tím, jak podobné jsou „argumenty“ amerických pravičáků (nebo kam jinam byste po přečtení následujících řádků jejich autory na politické ose zařadili?) těm, kterými se ohánějí ti čeští, zejména dojde-li na nezaměstnané, bezdomovce, Romy či cizince:

And a few very angry men telling me that I shouldn’t steal from them, that my child was better off dead, that I should have let him just succumb to natural selection.

With the exception of the guy who thought that Ethan should have been more personally responsible.

They called me ungrateful, a thief, a lazy mooch, an attention whore.

Strangers were telling me it would have been cheaper to make a new kid.

I’d posed in the thread and declared that my son just wasn’t worth keeping alive anymore. There was even a percentage of the comments dedicated to the belief that I was a foreigner or, worse, a terrorist.

(Pozn. edit.: Matka, která je nevděčnice, zlodějka, flákačka a dotěrná děvka, by je neměla okrádat a ponechat dítě přírodní selekci, nestojí za to, aby zůstalo na živu, bylo by levnější, kdyby si pořídila nové. Dítě by mělo být více osobně zodpovědné. Část komentářů bylo dokonce věnováno přesvědčení, že je cizinka, či dokonce teroristka.)

To je totální už ne ztráta, ale přímo odmítnutí lidskosti a slušnosti, myšlení v nejlepších tradicích amerického rasismu a evropského fašismu (což není zase až takový rozdíl, jak nám budou potrefené husy tvrdit). Toho hnoje je tam ještě víc, přečtete si to, čte se to dobře. A pointa není tak zdaleka depresivní, jak by se snad na základě výše uvedených citací mohlo zdát.

Jenže ani to nemůže nic změnit na tom, že lidé, kteří tohle píší a myslí to vážně, existují, a to nikoliv někde v rezervacích, ale v běžné populaci, vybaveni všemi právy včetně volebního. Jsou tady a jsou všude, všude stejní, všude stejně trapní, stejně hloupí a stejně nebezpeční.

Důkaz, že tito lidé jsou mezi námi najdete i v diskusi k původnímu článku na blogu Tribun.