Víte, že asi 15% slovenských vysokoškolských studentů zvládá matematiku na úrovni desetiletého dítěte či dokonce ještě hůř? V tomto ohledu jsou na tom stejně jako Američané. A předpokládám, že naše studenstvo na tom nebude lépe.
To a mnohé jiné zjistila nedávná studie, která odhalila tristní úroveň současných vysokoškoláků v zemích OECD, kam samozřejmě patříme také.
Je dlouhodobě známo, že vysoké školy po celém západním světě jsou zaměřeny spíš na ideologickou indoktrinaci než na to, aby studenty něco naučily.
Pokud tedy někdo například tvrdí, že vysokoškoláci jsou automaticky inteligentnější, rozhodně nemusí mít pravdu. A to zejména v mezigeneračním srovnání.
Nemyslím si, že jsme již dospěli do extrému jako v USA, kde se často na univerzity nepřijímá ani tak podle znalostí, jako spíš na základě rasy. Ale rozhodně k tomu máme blízko, protože progresivismus již uchvátil i naše univerzity.
Situace ve vysokém školství po celém západě jen potvrzuje to, že cílem dnes není vzdělávat, ale odchovávat poslušné tupé masy. V kombinaci s tím, co se aktuálně do Evropy dováží z Afriky či Blízkého východu, bude za čas vypadat běžný Evropan jako by vypadl z představ Kalergiho.
Podle nového „Průzkumu dovedností dospělých“ provedeného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – jde o 38 převážně západních zemí – nyní nemalý počet dospělých studentů zapsaných na vysoké škole má znalosti čtení a matematiky na úrovni, která by ve funkčnější společnosti byla znepokojivá dokonce i u žáka základní školy!
Průzkum, který poprvé zaregistroval časopis Economist, testoval přibližně 160 000 lidí všech věkových kategorií ve všech 38 členských státech. Zjistil, že ve všech členských zemích OECD čte až 8 procent vysokoškolských studentů na úrovni desetiletého dítěte, ne-li hůř.
Zatímco země jako Německo a Francie měly podíl pod 5 procent, země jako Polsko, Izrael a Spojené státy se ocitly na 21, 20 a 14 procentech.
Čísla v matematice nejsou o moc lepší.
V zemích OECD umí 9 procent vysokoškolských studentů matematiku na úrovni desetiletých nebo mladších dětí. V Itálii, USA a na Slovensku toto číslo stoupá na více než 15 procent a překoná ho pouze Izrael, kde přibližně 21 procent vysokoškolských studentů dosahovalo stejně nízkých výsledků.
Zdá se, že existuje mnoho různých vysvětlení těchto výsledků testů: mezery ve vzdělávání během pandemie vedoucí k nižší úrovni přípravy, klesající počet studentů na vysokých školách, což nutí školy ke snížení přijímacích standardů a nižší úroveň veřejného financování vzdělávání.
Výsledky také souvisejí s explozi velkých jazykových modelů jako ChatGPT, které podle mnoha zdrojů vytvořily novou hranici pro akademické neúspěchy.
Ačkoliv nelze popřít, jak složitý problém je, existují důkazy, že úplné odstranění technologií z učeben by mohlo okamžitě přinést impuls.
Například v jedné třídě v Minneapolis učitel literatury a angličtiny zakázal telefony a notebooky a požadoval, aby veškerá výuka byla prováděna tužkou a papírem.
Když školní rok v září začal, pouze 46 procent zúčastněných studentů uvedlo, že se cítí sebejistě ve svých čtenářských dovednostech. O několik měsíců později, v únoru, toto číslo dosáhlo 95 procent.
Ačkoliv je to jen jedna třída, něco je zjevně ve vzdělávacích systémech nejbohatších zemí světa špatně. A čím déle to nebude řešeno, tím více studentů bude vysláno o světa tlačeno se čtenářskými a matematickými dovednostmi čtvrťáků…
Ohodnoťte tento příspěvek!
