Takže než mi začnete v komentářích spílat, zkusme si odpovědět na jednu jednoduchou otázku: Chceme si dál hrát na bohatý stát na dluh, nebo konečně začneme žít podle toho, na co reálně máme?
Za mě teda určitě. A chabé řeči o tom, komu všemu se musí přidat, mě akorát tak můžou naštvat. Hele, jsme zadlužení, úroky jsou šílené a ještě porostou. Lidi mi asi budou nadávat, ale já to stejně napíšu.
Nikomu bych plat nezvedla, poslancům bych polovinu sebrala, na milionáře nasadila pěkně vysokou daň a důchodcům bych tento rok prostě valorizaci nedala. No a co! Nejsou prachy, tak proč kurnik šopa s tím něco neuděláme?
Měla jsem za to, že je Babiš víc odhodlaný do toho šlápnout, a ne se jen starat o další nemocnici. Praha jich má dost a není potřeba stavět další. Nebo je to jinak a má se stavět pro raněné vojáky, až se Putin naštve a začne nám to tu svištět kolem hlavy?
K čemu si hrát, že na to máme, když máme tak leda holou prdel? Budete stavět silnice? Opravdu je musíme mít zrovna teď? Mně je úplně jedno, jestli je máme horší než jiné země. Prostě máme mít jen to, na co si vyděláme. Že to nestačí? A čí je to vina? Těch lidí, co makají jak šroubci? Dejte jim pořádné výplaty jako na Západě a hopla – budou i větší daně. Jak logické!
Jenže to by ti naši podnikatelé, továrníci a agrobaroni museli začít pěkně platit. Ne si zaměstnávat Ukrajince a Mongoly za 20 000 Kč, ale dát našim 40 000 Kč a ono to půjde. Když u nás vládne pár nenažraných, dopadá to přesně takhle.
A víte, co je na tom nejhorší? Že se tu pořád dokola řeší jen to, komu ještě přidat z prázdného klobouku, ale nikdo nemá odvahu říct: „Přátelé, došly peníze, utahujeme opasky.“ Místo toho se sekají další sekery a dluhy se přehazují na děcka a vnoučata.
Pokud chceme stát řídit jako firmu – jak se tu roky slibovalo – tak se napřed musí škrtat tam, kde to nejvíc teče, a platit pořádně ty, kteří tu hodnotu skutečně tvoří. Dokud budou mít naši lidi v montovnách almužny a nadnárodní smetánka si bude balit zisky do daňových rájů, nepomůže nám ani svěcená voda.
Takže než mi začnete v komentářích spílat, zkusme si odpovědět na jednu jednoduchou otázku: Chceme si dál hrát na bohatý stát na dluh, nebo konečně začneme žít podle toho, na co reálně máme?
Autor: Milena Doušková
