Zase jedna „perla“ od Petra Pavla. Pan prezident by si přál Spojené státy evropské. To sice není žádná převratná novinka, ale fascinuje mě ten rozšafný způsob, jakým nám vykládá, že se v takovém celku máme prostě „domluvit sami“. Opravdu? Jako my s Němci nebo Francouzi? To jako mají mít Bulhaři či Rumuni u stolu stejné slovo? Jak to proboha chce udělat? Pořád je tu ten starý rozdělený svět: Západ vyvolených a Východ zotročených, kteří nikdy nebudou rovnoprávnými partnery pro ty, jimž se kdysi říkalo „Fric“.
Ať vzpomínám, jak vzpomínám, nenajdu jedinou věc, kterou by tento tzv. prezident udělal pro naši zemi. Nechce korunu, chce euro. Nechce právo veta, chce být podřízen Bruselu. Už zřejmě nechce ani naši svébytnou zemi, když ji tak horlivě cpe do chřtánu EU, což v reálu znamená do chřtánu Německa.
Koukám, že doktor Cyril Höschl byl ve svém odhadu, že je nás v národě třetina blbců, ještě hodně mírný. Zdá se mi, že jsme blbci všichni, jen každý jinak. Někdo je blbec proto, že volil koalici SPOLU a do prezidentského křesla posadil bývalého komunistu a rozvědčíka. Korunu tomu tito lidé nasadili v okamžiku, kdy začali demonstrovat proti legitimně zvolené opozici a své „blbství“ na entou završili demonstracemi za vyšší poplatky České televizi. To bychom měli jednu skoro-polovinu národa.
Pak je tu druhá skoro-polovina. Ti sice chtějí opak, ale neumějí se sjednotit. Jen trpně čekají, co se stane, nebo v horším případě vyhlížejí moment, kdy celá tahle pseudodemokracie splaskne jako bublina a sesype se jako domeček z karet. Jejich vina tkví v tom, že neumějí za svůj názor bojovat. Nechají si nadávat, raději mlčí a leckdy ani nepřiznají, koho volili a co si skutečně přejí.
No a pak je tu ten malý zbytek. Lidé, kteří se ke svým názorům hlásí a bojují, jak dovedou. Ale ruku na srdce – bez širší podpory obyvatel se nic nezmění. Pokud se neprobudíme, pojedeme dál v kolejích, které vedou nejspíš ke třetí světové válce. A pokud se jí náhodou vyhneme, skončíme jako vazalové Německa, kde si Sudeťáci budou zase hrát na pány a z nás udělají pouhé kmány.
Autor: Milena Doušková
