PL
„Ve většině zemí Evropské unie se klasické koncesionářské poplatky vůbec neplatí, aniž by tamní média přišla o nezávislost,“ říká publicista a bývalý šéf Rady ČT Pavel Matocha. Současné protesty na Kavčích horách považuje za nelegitimní a chování zaměstnanců přirovnává ke komunistickému přesvědčení, že půda patří těm, kdo na ní pracují. Řešením klesající důvěry veřejnosti podle něj není pumpování dalších miliard do rozpočtu, ale zrušení ČT24 a zásadní vnitřní úspory.
Debata o budoucnosti České televize, jejím financování a nezávislosti nabývá v posledních měsících na intenzitě. Výrazným impulsem se stala stávková pohotovost části zaměstnanců, jejíž výraznou tváří se stal moderátor vědeckých pořadů Daniel Stach. Ten veřejně prohlásil, že nechce pracovat ve státní televizi, čímž reagoval na zprávy o rušení koncesionářských poplatků a převedení financování instituce přímo pod státní rozpočet. Podle publicisty, bývalého předsedy a dlouholetého člena Rady České televize Pavla Matochy, je však takové strašení veřejnosti zcela neopodstatněné a jde o pouhou rétorickou figuru, která se nezakládá na realitě.
Pavel Matocha označuje argumenty o hrozbě zestátnění za absurdní. „Ve většině zemí Evropské unie se klasické koncesionářské poplatky vůbec neplatí, aniž by tamní veřejnoprávní média přišla o svou nezávislost,“ upozorňuje publicista.
Kodex ČT zapovídá zneužívání vysílacího prostoru pro vlastní institucionální zájmy
Současné chování zaměstnanců na Kavčích horách a reakce managementu podle Matochy spíše připomínají komunistické přesvědčení, že půda patří těm, kdo na ní pracují. Zpochybňuje navíc i samotnou legalitu vyhlášené stávkové pohotovosti, protože nesouhlas s vládní politikou nebo projednávanou novelou zákona o financování není zákonným důvodem ke stávce.
„Zaměstnanci by se neměli pokoušet silově vymáhat rozpočet pro svou vlastní instituci za pomoci televizního vysílání,“ soudí Matocha.
Intenzivní informování o legislativních změnách týkajících se samotné ČT ve zpravodajství a diskusních pořadech jednoznačně označuje za porušení platného Kodexu České televize, který výslovně zapovídá zneužívání vysílacího prostoru pro vlastní institucionální zájmy.
Kritika směřuje také na dřívější kroky bývalého ministra kultury Martina Baxy (ODS) z minulého volebního období. Tehdejší navýšení a rozšíření televizních poplatků, které podle interních finančních odhadů přinese ČT ročně zhruba o půl miliardy korun více, než se původně veřejně deklarovalo, proběhlo bez širší společenské debaty o smyslu veřejnoprávních médií. Matocha v této souvislosti varuje, že změna zákona nebyla notifikována u Evropské unie, kde aktuálně leží stížnost komerčních médií na nepovolenou veřejnou podporu. V krajním případě by tak ČT mohla tyto finanční prostředky vracet.
Mohl by se zrušit kanál ČT24
Místo navyšování rozpočtu by se měla otevřít debata o efektivitě a plýtvání uvnitř samotné televize, která disponuje rozsáhlým nemovitým majetkem a v nedávné minulosti stále zaměstnávala telefonní spojovatelky nebo rychlopísařky, což neodpovídá moderní době. Jako kuriozitu uvádí, že ČT vlastnila pozemek pod skokanským můstkem na podolském koupališti a rada musela schvalovat jeho rekonstrukci.
Řešením současné situace a klesající důvěry veřejnosti by mohlo být radikální přehodnocení struktury vysílání. Matocha v této souvislosti navrhuje krok, který by mohl trh ozdravit: „Vlastně dokázal bych si představit, že Česká televize zruší kanál ČT24.“
PL
The post Straší a vyhrožují. Zrušit ČT24 first appeared on Pravý prostor.
