Svět ruskýma očima 576

Svět ruskýma očima 576

Nikdo neví s určitostí, kdo je jeho nepřítel, až na Palantir Technologies

Jelena Pustovojtova

5. září 2020

Západní státy zhusta a s potěšením sledují jeden druhého. The Economist uveřejnil případ kdy se Dáni, Švédi, Němci a Holanďané špehovali navzájem a rovněž celou Evropu a Ameriku. Bylo to dávno, ale dosud je to utajované. Novinářům to prozradil dánský profesor z Univerzity Radboud v Nijmegenu. Jména účastníků jsou utajovaná.

Před čtyřiačtyřiceti lety se v Mnichově dohodli čtyři specialisté na šifrování (Dán, Švéd, Němec a Holanďan) na vytvoření zpravodajské unie Maximator, která bude zachycovat a rozšifrovávat satelitní zprávy. V roce 1985 se připojila Francie. Unie dosud trvá. Švédská společnost Crypto AG dodává na světový trh šifrovací stroje a jen pár lidí vědělo, že je ovládána CIA a německou BND. Stroje byly dodávány jak přátelům (země NATO), tak protivníkům. Byznys není osobní. Kupující neměli tušení, že je jejich diplomatická a vojenská pošta pro Maximator otevřenou knihou.

Stejný cíl jako Maximator měl špionážní pakt Pět očí (Five Eyes) USA, Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu sledující se navzájem a celý svět a radiový průzkum Stará Evropa sloužící Španělsku, Norsku, Belgii a Itálii. Nejokatější je Pět očí, ovšem Maximator je nejtajnější ze všech špionážních agentur.

Zvláštní místo v této špionážní rodině má Palantir – technologie a společnost zároveň. Nedávno požádala o registraci na newyorské burze cenných papírů. Podle slov německého profesora na frankfurtské univerzitě Habermase, jemuž je 91 let, „neví s jistotou nikdo, kdo je jeho nepřítelem“. Taková je filozofie Palantiru.

Společnost sedí v San Francisku, prodává počítačové programy shromažďující různá data, která uspořádává do systému umožňujícího rozhodnout o širokém okruhu problémů, „od přítomnosti amerických vojáků v Afghánistánu po postavení vedoucích energetických společností“. Nyní ve světě obíhá ohromné množství dat a je to mimořádně žádané. Spoluzakladatel a šéf Palantiru Alex Karp obhajoval před dvaceti lety na univerzitě ve Frankfurtu dizertaci na téma agrese v politice. Po útoku na newyorská dvojčata 11. září 2001 bylo objevení Palantiru nezbytné.

Economist zjistil, že loni Palantir utratil 580 milionů dolarů z přijatých 742 milionů na marketing a průzkum trhu. Pro společnost připravující se dát své akcie na burzu to není překvapující. Za 17 let existence dostala od sponzorů 3 miliardy. Od začátku roku se její tržby zvýšily o 49 %. Odhaduje se, že ke konci roku 2020 podepíše s vládou USA ještě dva kontrakty „na sledování koronaviru“. Počítá se s tím, že zisk Palantiru vyskočí na 1,2 miliardy dolarů.

Palantir se připravuje stát se veřejnou společností a špehuje občany vlastní země. V Americe je to normální. Má 125 klientů a od tří z nich má třetinu zisku, ale ti nejsou zachyceni v žádném veřejném dokumentu. Od ledna do června 2020 poskytl Palantiru 55 % příjmů státní rozpočet USA. Podle údajů Forbes těsně spolupracuje výrobce počítačových programů s imigračními úřady, celnicí a Pentagonem. Společnost je spolu s Googlem účastna v projektu americké armády Project Maven, který vyvíjí počítačové vidění k analýzám videí z dronu. Je to jak příspěvek k zajištění nových možností americké armády, tak výborný nástroj ke sledování lidí s odlišnými názory.

Dnes patří Palantir Technologies mezi nejdražší a uzavřené start-upy ve světě. Je to právě ta společnost, která stojí za americkým státním programem PRISM, tajně shromažďujícím údaje pro Agenturu národní bezpečnosti USA, její projekty Gotham a Metropolis umožňující rychle zpracovávat datová pole, aby se člověk za počítačem mohl rychle rozhodnout, téměř okamžitě dostat odpověď na otázku a podle libosti často měnit formulování otázky. Palantir spolupracuje se zeměmi aliance Pět očí, ale pracuje i na „místním trhu“.

Pomoci společnosti denně využívá policie v Los Angeles. Programy Palantir umožňují kliknutím na tlačítko dostat úplnou informaci o každém imigrantu i s účtem na jeho bankovní kartě. Druhé tlačítko informaci prozkoumá, aby se mohl agent informační služby rozhodnout, jestli ho sledovat, uvěznit nebo předat soudu. Agenti mají mobilní verzi programu, kterou používají při šťárách a hromadném zatýkání.

Dnes je soukromá společnost pro programové analyzování dat Palantir jedním z důležitých prvků podpory informačního super monopolu USA.

Převzato z Fondsk.ru

***

„Dojná kráva z Minska“: Rusko a sebevědomý Lukašenko

Vadim Goršenin, Michail Zakurdajev

7. září 2020

Politolog a pedagog, zástupce děkana Fakulty světové ekonomiky a politiky Vysoké školy ekonomické Andrej Suzdalcev, objasňuje, jak si Lukašenko udělal z Ruska dojnou krávu a jaké jsou skutečné zájmy Moskvy v Bělorusku.

Před volbami prezidenta se v Bělorusku navykládalo na adresu Ruska v politických záležitostech mnoho špatného. Bylo zadrženo 33 Rusů a někteří novináři. Dnes Lukašenko oznámil, že požádal o dvě až tři skupiny novinářů pro běloruskou televizi. Aby Rusko zasáhlo, odvolává se na téze o Svazovém státu.

První iluze se týká politické psychologie. Jestliže je slyšet, že jsou lidé klidní a tolerantní a že rádi uvažují – je to drzá lež. Žil jsem tam 15 let. Oni vědí, jak se pohádat a porvat. Druhá iluze je ta, že máme bratrské vztahy a vzájemné porozumění. Nikdy to nebylo. S Kyjevem ani s Minskem nikdy bratrské vztahy nebyly. Byly tvrdé boje a stálé skandály. Soustavné urážky, že jsme opilci, barbaři atd.

V roce 2018 jsme Lukašenkovi řekli: „Chápeš, v čem je problém, když vedeš protiruskou politiku, ale nějak jsme se s tím smířili. Předváděj jak jsi nezávislý. Neuznal jsi naši územní spojitost s Krymem, neuznal jsi Abcházii a Severní Osetii, přátelíš se s Ukrajinou, zásobuješ ukrajinskou armádu palivem, atd. Dobře, je to tvoje právo, jsi nezávislý. Ale vybírej: Buď dotace, nebo integraci – v jednotné integrované ekonomice dotace nejsou.“ Alexandr Grigorjevič to přijal velmi bolestně.

Přestali jsme jim dávat půjčky, které nevraceli. Celý rok 2019 jsme řešili problémy s cestovními mapami. Mohli jsme udělat pro obě země společnou ekonomiku – Lukašenko to odmítl.

Volební kampaň převedl do převážně protiruského formátu: Mám přátele na Západě, žádná integrace – a vraťte se k dotacím. Do roku 2018 šlo o šest až osm miliard ročně. Přitom Bělorusové část peněz ani neviděli. Existoval prostředník. Lukašenko počítal s podporou Západu a rozfofroval depozitář ruské banky. Obrazy koupené za peníze Gazpromu se objevily v galerii manželky staršího Lukašenkova syna.

Dva týdny držel 33 lidí a přitom žádal o peníze. Uprostřed toho přijel do Moskvy běloruský předseda vlády Golovčenko, žádal o pomoc s ropou, o snížení plateb a jejich odložení o měsíc. Lukašenko, jak byl zvyklý na beztrestnost, si dovolil přímo urazit Putina: „Volal mi Putin, měl problémy, tak jsem mu řekl: Vovo, uklidni se a mluv!“ V Minsku mi řekli: „Nyní postřílíme těch 33 lidí a zítra nám dáte peníze a budeme se zase plácat po rameni.“ Všechno hodíme za hlavu.

Lukašenko nepochyboval, že základní elektorát, který neznal život bez Ruska, se od něho neodvrátí. Jenže se odvrátil a on se polekal. K tomu ještě přibyla politika kolem koronaviru. Nade vším jsme zavřeli oči a uznali jsme výsledky hlasování. Pomáháme mu a on to zneužívá. Protesty obrací proti Rusku.

Putin hodně mluvil s Merkelovou a Macronem a EU řekla: „Chlapče, ve tvé zahradě hoří strážní budka nebo baňa, hoří dobře a lidé umírají.“ Bělorusko nikdo reálně nepotřebuje. Kromě Ruska mu nikdo šest až osm miliard nedá.

V čem je problém. Neodpovědnost. Na Rusko je možno dupat, je to dojná kráva.

Takový názor se uhnízdil mezi běloruským establishmentem, politickou třídou i dalšími. Ruská pomoc se považovala za samozřejmost.

Proto Lukašenko tak ostře vystoupil proti Babičovi, který začal sčítat všechnu pomoc, kterou Rusko poskytlo Bělorusku. Pochopil jsem, že na vás byly použity nějaké sankce. Je dnes pro Rusko výhodné, aby Lukašenko odešel?

Bojoval jsem proti němu a on mě deportoval. Má to těžké a já nejsem uražený. Já mám nějakou naději, on už ne. Stále si na mne stěžuje Putinovi, ukazuje publikace. Já jsem se vrátil do své vlasti, do Moskvy. Tady mám děti, které získaly dobré vzdělání. To jsou klady.

On zápasí o přežití. Nyní nemůže vládnout, a aby se udržel, musí se u lidu vykoupit. Současný svět mu neumožní nikde se schovat, to je pro něho nejhorší. Oligarchové najdou Kolju i celou rodinu a seberou peníze. Do této noční můry zatáhl celou rodinu.

Lukašenko celkově není schopen vyjednávání, nedrží slovo, podepíše cokoliv, ale nesplní. S ním žádná integrace s Ruskem nebude. Co my v Bělorusku potřebujeme. Aby nám bylo blízké, přitom bohaté, abychom se u nich cítili stejně dobře jako i oni u nás.

V obchodních zájmech máme jen čtyři nebo tři objekty. S ohledem na hospodářskou situaci republiky bude jednat s Moskvou každý, kdo není idiot. Potřebujeme proběloruský románek, proruský nebude. Je potřeba rovnováha, protože přivěsit na náš rozpočet celý stát, vysvléci naše občany kvůli sedmnácti rezidencím Lukašenka … paláce, letadlový park větší než Trumpův, autopark, harém, který je s potěšením předváděn v televizi. Je to sultanát uprostřed Evropy. To pochopitelně není možné za naše peníze.

Oligarchové jsou všichni miliardáři. Asi své miliardy vydělali na bramborách. My to chápeme a lidé tam to také vidí. Dělají si z nás legraci. Perspektiva je však dobrá. Druhý problém je v tom, že nemůžeme ty lidi najít. Politické pole je tam zcela srovnáno a zůstávají jen ti, na které ukáže Lukašenko. Je to úplně formát Janukoviče.

Jak nesklouznout k druhé Ukrajině

Ta otázka směřuje k naší zahraniční politice. Vcelku jsme nemysleli na budoucnost. V Bělorusku není žádná nevládní organizace.

Nepracovali jsme tam. Jak se projevují nacionalisté na závodech, kde žijí jen z našich ruských zakázek? Nadržuje tomu vedení země. Jejich podstata je: Chlapík je ten, kdo si z Ruska něco vytáhl. Jenže to se musí zvrátit. Výhody integrace musejí mít obě strany. Situace, kdy jsme volili mezi běloruským lidem a Lukašenkem a nakonec jsme vybrali Lukašenka – to nám slibuje druhou Ukrajinu. Pravděpodobnost je zde stoprocentní.

Dnes se objevili vlajky. V žádném vystoupení nebyla protiruská hesla, protiruský plakát, žádné vlajky EU, tak jako tomu bylo na Ukrajině. Nejsem proti jejich problémovému červeno-bílému praporu. Měli ho policisté. Chodil jsem po vesnicích, kde se bojovalo a ptal se starých lidí. Ti tento prapor nenávidí, pamatují si. Ale zase my nechápeme náš prapor, že jej měli vlasovci. Prapor není vinen. Co s tím má společného?

Pamatujeme si, co bylo v Rusku. Rozvrat Sovětského svazu začal, když se na stolech poslanců Nejvyššího sovětu a lidových zástupců RSFSR objevily státní praporky. Všichni jsme vyšli ze Sovětského svazu a všechny nás bolí srdce. Za hranicemi nás dosud nazývají Rusy, byť bychom byli Ázerbájdžánci, nebo Uzbeci. Jsme pro ně Rusové.

Ale pamatuji něco jiného. Bělorusové v rámci SSSR zavedli jako první místní měnu, zavedli cla, celnice uvnitř Sovětského svazu. Po nich to zavedli v pobaltských státech. Jednali podle hesla: Všechno nám dovezte a od nás nic neberte. Báli se, že se jim vyprázdní trh.

Převzato z Pravda.ru

***

Operaci SBU s únosem „33 bohatýrů“ řídila CIA – existují fotografie kurátorů

Alexandr Koc

11. září 2020

Komsomolská pravda (KP) se dozvěděla jména hlavních účastníků provokace, při níž byli před volbami v Bělorusku zadrženi v Minsku ruští občané. Ukrajinské zvláštní služby se od své neúspěšné operace distancovaly a obvinily z ní FSB. KP podrobně promluvila o tom, jak přilákali 33 Rusů, z nichž většina bojovala na Donbasu, do Běloruska. Tvrdili jim, že z Minska odletí podle smlouvy do Venezuely střežit tam objekty Rosněfti.

Ukrajinská bezpečnost informovala své běloruské kolegy, že mají ve své zemi soukromou vojenskou skupinu Vagner, která má v době před volbami destabilizovat situaci. Rusy zadrželi a obvinili je nejprve z terorismu a potom z přípravy masových nepokojů. Kyjev požádal o vydání těch, kteří bojovali proti ukrajinskému vojsku na Donbasu.

Ruské kompetentní orgány odhalily plán zvláštních služeb Ukrajiny, podrobnosti sdělily do Minsku a dopadlo to jinak než si přála Ukrajina. Před odjezdem ruských občanů do vlasti se jim omluvil starší Lukašenkův syn Viktor. Ukrajinští novináři předpokládají zradu některých úředníků. Proto Ukrajina vytvoří dočasnou vyšetřovací komisi k nalezení „zrádce“. Přitom se ale ukázalo, že za operací stojí konkrétní spolupracovníci CIA z kyjevské rezidentury. KP zná detaily.

Ukrajinské dědictví

Máte dnes úplný obraz této provokace?

Kompetentní orgány měly jasno už v době zadržení Rusů v Minsku. Věděly, že za vším stojí ukrajinské tajné služby. Letenky pro skupinu koupily konkrétní osoby na území Ukrajiny a falešná telefonní čísla se opatřovala na dálku z Kyjeva. Všechny akce kolem operace probíhaly z Ukrajiny a se zapojením cizích institucí.

Ihned po zatčení ruských občanů bylo informováno ukrajinské velvyslanectví v Minsku. Kdyby nebyla ukrajinská strana do akce zapojena, těžko by se ukrajinský velvyslanec dozvěděl zprávu tak rychle.

SBU i ukrajinská zahraniční rozvědka zapojení do operace odmítly. Nový šéf Hlavního ředitelství zpravodajských služeb ministerstva obrany Ukrajiny Budanov řekl, že se jedná o provokaci FSB. Ukrajinský novinář Gordon se zase chlubil, že součástí zvláštní operace byl jeho rozhovor s Lukašenkem. Podobných rozporuplných informací bylo více.

Všichni chtějí vypadat jako vítězové. Proto ta protichůdná prohlášení, úmyslné či neúmyslné úniky do medií a internetu. Ukrajinské úřady byly v šoku z toho, že se ukázaly jejich špinavé intriky a k tomu ještě ke „spřátelené zemi“.

V provokaci jednali konkrétní účastníci. Z ředitelství správy kontrarozvědky SBU Vladislav Dolgovzjaga a další zaměstnanci 1. a 2. oddělení 5. správy. Dále vedoucí kontrarozvědky 3. správy SBU pro Doněck a Lugansk Alexej Zagajnov se svým zástupcem. Právní stránku akce měl na starosti vedoucí vyšetřovatel ve zvlášť závažných případech hlavní správy SBU, podplukovník justice Tomusjak. Z CIA se účastnil v kruzích ukrajinských zvláštních služeb známý pracovník rezidentury CIA na Ukrajině „T“, který operaci znal a korigoval její průběh.

Hlavní plán

V čem spočívala korekce plánu?

Původně jen měli být do pasti chyceni občané Ruska. Na návrh Američanů se nakonec mělo docílit zpřetrhání vztahů Běloruska s Ruskem. Hlavně z toho důvodu dovedly ukrajinské zvláštní služby skupinu do Minsku a vytvořily takové podmínky, aby nemohla odletět pryč.

Mezitím ukrajinská media oznámila, s odvoláním na anonymní pracovníky SBU, že se po odletu linky s Rusy na palubě počítalo s přistáním letadla na některém ukrajinském letišti. Záminkou mohla být třeba nemoc ukrajinského agenta, nebo jeho teroristická akce.

Skupinu Vagnerovců zatáhnout do Minsku a zadržet je speciálními službami Běloruska bylo rozhodnuto už na jaře 2020. Hranice s Běloruskem byly překračovány pozdě v noci 24. července a to už byly letenky všech 33 občanů Ruska zrušeny, ale tito lidé o tom nic nevěděli.

Na Ukrajině panuje názor, že operace ztroskotala kvůli zradě. Prý se 24. července na schůzce se Zelenským rozhodlo o odložení operace, která stejně nakonec utrpěla fiasko.

Je potřeba připomenout, že rezervace letenek z Minska do Istanbulu (kam měla skupina po příletu do Minska dne 25. července odletět) byla pro všech 33 ruských občanů zrušena, a to již 20. července. Tedy již 4 dny předem. Organizátoři měli v úmyslu zdržet všechny v Bělorusku a potom přesunout na Ukrajinu.

Den po zadržení dne 30. července připravila ukrajinská strana s udivující opatrností extradiční dokumenty. Věděla předem na koho. Je otázka, proč jsou tyto papíry potřeba v případě, že má letadlo přistát v Kyjevě.

Výsledek je na informační tabuli.

Přes očividné ztroskotání akce ji ukrajinští nadšenci považují za unikátní.

Hodnocení ruských kompetentních orgánů?

Operace se stala široce známou jen kvůli jejímu hlasitému krachu a lze říci, že i kvůli rozsáhlému mezinárodnímu avanturistickému charakteru. Ukrajinské zvláštní služby měly snahu nalákat pro ně zajímavé lidi i dříve.

Například mezi lety 2018 a 2019 bylo zveřejněno na internetu oznámení o náboru na práci v ruských soukromých vojenských korporacích – dočasnou operační skupinou SBU na Donbasu. Avšak orgány bezpečnosti DNR a LNR ihned obyvatele republiky informovaly, o co se jedná.

V samotné Ukrajině „hledají zradu“ v bezprostředním okolí Zelenského. Všichni se přesvědčili, jak ukrajinské zvláštní služby dovedou lhát. CIA svoji důvěru k ukrajinským kolegům přeceňuje. Název Bumerang se pro operaci hodí. Opravdu se vrátil tak, jak byl vypuštěn.

Ruská strana se o operaci dozvěděla ve správné etapě, což umožnilo vrátit ruské občany domů bezpečně a zachovat bezpečnost země.

Poznámka: Překlad je silně zkrácen. V originále článku jsou fotografie a jména účastníků operace

Převzato z Rusvesna.su




Loading…