Společnost, Zahraničí
konspirační teorie, MK-ULTRA, USA, video
Projekt MK-ULTRA byl vysoce utajovaným programem americké zpravodajské služby CIA během studené války, který probíhal od začátku 50. let do začátku 70. let. Cílem množství pokusů na tisících nic netušících lidí bylo najít způsob, jak člověku vymýt mozek nebo z něj vytáhnout i nejtajnější tajemství. Zajistit to měly drogy či týrání. Mnoho lidských „pokusných králíků“ spáchalo sebevraždu. Metody testování byly opravdu brutální.
Subjektům vybraným pro tento výzkum bylo podáno LSD a jiné drogy ovlivňující jejich psychický stav. Jiní zas byli podrobeni hypnóze, smyslové deprivaci, izolaci od vnějšího světa, slovním a sexuálním útokům a také několika způsobům mučení.
Pro ty, kteří neznají termín MK Ultra, jde o techniku používanou špionážními agenturami, která zřejmě expandovala i mimo tuto sféru, aby oddělila člověka od jeho hlavního vědomí a vytvořila pro něj jedno nebo více alternativních vědomí, která mu umožní dělat věci nebo jednat způsobem, který by vědomě nedělal, a proto si není vědom svých činů.
„Je možné vzít vzpomínku na určitou událost v životě jednotlivce a prostřednictvím hypnotické sugesce vyvolat následné vědomé připomenutí, které by vedlo k tomu, že se tato událost nikdy skutečně nestala. A na druhou stranu mu lze vsugerovat, že se skutečně stala jiná fiktivní událost.“
Bez ohledu na to, zda lze těmto věcem věřit, existuje mnoho svědectví lidí, kterým se podařilo prolomit vymývání mozků MK Ultra a vydali svědectví o tom, co si pamatují, že dělali pod jeho vlivem.
Pro experimenty byly používány různé látky ovlivňující mysl, hypnóza, deprivace smyslů, elektrické šoky a psychologické techniky. Program MK-ULTRA byl v 70. letech odhalen a zveřejněn kvůli rostoucímu počtu neetických praktik, ale nikdy nebyly odhaleny všechny detaily a velká část dokumentů byla navždy zničena.
Zdánlivým cílem tohoto programu bylo zkoumání a vývoj metod kontroly mysli, výslechu a psychologické manipulace s důrazem na
- nalezení způsobů, jak ovlivnit lidskou mysl
- sběr informací a soupeření se sovětským blokem v oblasti vymývání mozků
- testování léků a psychologických technik pro změnu chování.
Co činí MK-Ultra výjimečně kontroverzním, je fakt, že tyto experimenty byly často prováděny na nic netušících subjektech bez jejich souhlasu či vědomí. Mezi oběťmi byli vězni, psychiatři pacienti, vojáci, drogově závislí a běžní američtí a kanadští občané. Interní dokumenty ukazují, že CIA dokonce v roce 1956 výslovně rozhodla, že nevědomé testování na amerických občanech by mělo pokračovat, navzdory diskuzím o testování na zahraničních cílech.
Inspirace z koncentráků.
Cílem tajné operace bylo vyvinutí technik, které následně mohou být použity vůči nepřátelům ze sovětského bloku, přičemž měly umožnit řídit lidské chování pomocí drog a dalších psychologických manipulací.
Pro inspiraci Američané nemuseli chodit daleko do historie. Nápad manipulovat s lidskou myslí nebyl nový, o vyvinutí podobných technik se snažili už nacisté při hrůzných pokusech na vězních z koncentračních táborů, případně Japonci ve svých táborech. Projekt MK-Ultra nejenže stavěl na jejich experimentech, ale CIA dokonce přímo najala nacisty z koncentráků.
Už samotná spolupráce s lidmi, kteří v koncentračních táborech mučili a zabíjeli nevinné oběti, ukázala, že projekt MK-Ultra bude daleko za hranou myslitelného a legálního. CIA měla velmi dobrý důvod, proč o něm vědělo opravdu jen pár zasvěcených jedinců. Pokusy s různými drogami, léky, hypnózou či mučením, jež měly vést k vytvoření techniky pro vymývání mozků, totiž v dalších letech podstoupily tisíce většinou nicnetušících lidí, a to jak ze zahraničí, tak přímo Američanů (často válečných veteránů), čímž byl program nejen protizákonný, ale vysloveně protiústavní.
Vedoucí tajného programu CIA MKUltra Sidney Gottlieb
Experimenty Na lidech.
A jak to CIA vůbec dokázala? Program MK-Ultra byl rozdroben do různých subprojektů, které vykonávaly desítky různých institucí. V nich skoro nikdo netušil, do čeho jsou zataženi, o utajení se starali nasazení agenti či spolupracovníci CIA. Program zahrnoval více než 150 různých druhů experimentů na lidech, včetně používání psychedelik, jiných drog či elektrošokové terapie. Někdy testovaní lidé věděli, že se účastní nějaké studie – ale ve většině případů o tom neměli ani ponětí. A to ani poté, co halucinogeny začaly účinkovat.
Testy se odehrávaly v nemocnicích, věznicích, na univerzitách i v amerických ulicích. „Byl to nejutajovanější program v dějinách CIA. Bez souhlasu a vědomí, dostávali různé drogy a další látky pacienti v psychiatrických nemocnicích, vězni ve federálních věznicích a dokonce i běžní Američané z ulice.
Hlavou projektu MK-Ultra byl chemik a dlouholetý agent CIA Simon Gottlieb. Uvědomil si, že aby mohl dokázat kontrolovat lidskou mysl, jde o proces se dvěma částmi. Nejdříve musíte u člověka vymazat existující vědomí. A pak musíte najít způsob, jak do výsledného prázdna vložit novou mysl. U bodu číslo dva se daleko nedostal, ale ohledně vymazání existujícího vědomí postoupil daleko. Mimochodem, Gottlieb měl po celou dobu programu prakticky volnou ruku, jeho nadřízení od něj nevyžadovali žádné zprávy a v ničem jej neomezovali. A tak byly mnohé metody testování opravdu brutální.
Přestože CIA za léta projektu MK-Ultra vyzkoušela celou řadu způsobů, jak dosáhnout kýžených výsledků, vůbec nejvýrazněji pracovala s drogou LSD. Prosazoval ji právě Gottlieb. Můžeme ho vnímat jako muže, který přinesl LSD do Ameriky, čímž se nechtěně stal tvůrcem celé kultury LSD uživatelů. Zajistil, že počátkem 50. let CIA zaplatila čtvrt miliardy dolarů, za kterou prostřednictvím nastrčených subjektů koupila světové zásoby LSD. Následně droga putovala do nemocnic, vězení a dalších institucí, které měly začít vykonávat výzkumné projekty a sledovat, jak lidé na drogu reagují a zda se dá používat jako prostředek ke kontrole mysli.
Prostitutky a bordely.
Jednou ze součástí projektu MK-Ultra byla také Operace Midnight Climax. CIA při ní v několika domech v amerických městech jako San Francisco a New York zřídila nevěstince. Prostitutky lákaly běžné muže z ulice do svých apartmánů. A když sem klienti přišli, byli bez souhlasu nadrogováni LSD (třeba v pití). V pokojích byla neprůhledná zrcadla, za nimiž seděli agenti CIA a pozorně sledovali, co zdrogovaní muži provádí.
Toto se dělo zejména v San Francisku a New Yorku. Na projekt dohlíželo málo autorit a agenti později přiznali, že často si z pozorování dělali show, při které pili alkohol a bavili se. Každá z těchto aktivit byla nelegální, včetně procesů, které byly použity k zachování mlčenlivosti daných subjektů. Ty zahrnovaly vyhrožování ze strany CIA agentů, že odhalí jejich pletky s prostitutkami či sledování těchto lidí pomocí kamerových systémů. Midnight Climax operace se brzy rozvinula i do jiných prostor a začali dokonce drogovat lidi na veřejnosti, jako například v restauracích, barech a plážích.
vězení, mučení a nemocnice.
Při projektu MK-Ultra se ale děla i mnohem větší zvěrstva. Gottlieb a CIA například v Evropě a východní Asii – zejména v Japonsku, Německu a na Filipínách – vybudovali síť vězení pro zadržené nepřátelské agenty. Nacházela se na Američany kontrolovaných územích, a jelikož zde byli zadrženi nepřátelé, Gottlieb se nemusel „omezovat“ jako v případě testovaných amerických občanů, u kterých to většinou skončilo „jen“ zdrogováním. Tyto lidi agenti CIA hodili do cel a zkoušeli na nich celou plejádu věcí – elektrošoky, vystavení extrémním teplotám, dlouhodobé izolaci, přičemž je po celý čas vyslýchali, aby zjistili, zda mohou zcela zlomit lidské ego. to, co vězni prožili, bylo v podstatě mučení.
Skandálním odhalením bylo, že do experimentu se zapojilo 12 nemocnic, kde se dělaly experimenty na pacientech s nevyléčitelnou rakovinou bez jejich souhlasu. Nedobrovolně byli na pokusy využití i sexuální predátoři a kriminálníci ve vězení a odhaduje se, že některé testy se odehrály i na dětech, ale toto tvrzení nebylo oficiálně podložené důkazy.
Jedním z míst největších hrůz se stala také soukromá klinika Allan Memorial Institute v kanadském Montrealu. Vedl ji spolupracovník CIA, doktor Ewan Cameron. Jeho pacienti – úplně obyčejní lidé, třeba matky s poporodní depresí, kteří se k němu přišli léčit, se z kliniky vraceli jako bytosti bez duše. Cameron si z nich udělal pokusné králíky, kterým podával nebezpečné drogy či dával elektrošoky.
SMRT Franka Olsona.
Jedním z nejvíce diskutovaných případů v MK-Ultra je smrt Dr. Franka Olsona, vědce specializujícího se na biologickou válku. Olsonovi bylo tajně podáno LSD na schůzce CIA v listopadu 1953. Podle pozdějších zpráv se u něj v následujících dnech vyvinula silná paranoia a psychická dysregulace. O devět dní později zemřel poté, co vypadl z okna hotelu ve třináctém patře v New Yorku.
Smrt byla oficiálně klasifikována jako sebevražda, ale členové rodiny a různí vyšetřovatelé se už desítky let domnívají, že Olson byl zlikvidován, protože si vyvinul morální výhrady k tajným vládním operacím a byl proto považován za bezpečnostní riziko. Kritici tento případ vnímají jako ilustraci širší otázky, kolik informací o MK-Ultra bylo záměrně utajováno mimo veřejnou kontrolu.
Úmyslné zničení dokumentů.
O existenci MK-Ultra se veřejnost formálně dozvěděla až v roce 1975 prostřednictvím vyšetřování Churchovy a Rockefellerovy komise. Tato odhalení tehdy vyvolala velké pobouření veřejnosti a vedla k přísnější parlamentní kontrole nad CIA.
Významná část archivů MK-Ultra byla zničena v roce 1973 na příkaz vysokých představitelů CIA, těsně před zahájením rozsáhlého federálního vyšetřování zneužívání v rámci americké zpravodajské komunity. Výsledkem je, že dodnes není jasné kolik lidí bylo vystaveno experimentům, které metody byly plně aplikovány a kolik trvalých psychických nebo fyzických škod bylo způsobeno.
Jelikož většina záznamů CIA byla o projektu na příkaz zničena, nedodržovaly se žádné formální protokoly o psaném souhlasu subjektů a díky nekontrolovanosti experimentů a nedostatečnému množství záznamů o postupu výzkumu, se dosud nedá odhadnout přesný dopad MK-Ultra experimentů na lidi, včetně přesného počtu jeho obětí.
MK-ULTRA v současnosti.
Oficiálně se tvrdí, že operace MKULTRA byla v 70. letech ukončena. Podle oficiálních tvrzení tedy asi 50 let nejsou tyto pokusy s ovládáním mysli prováděny. Již roky je však patrné, že se tyto programy pouze přesunuly. Například DARPA (agentura Pentagonu) opakovaně přiznala, že podobné pokusy provádí. Také slyšení před americkým Kongresem potvrdilo, že tyto programy i nadále v rámci CIA pokračují.
To, co mohlo být zaprášeným historickým přehledem, se proměnilo v přímé varování, že stejný stroj ovládání mysli, manipulace s pamětí a behaviorálních experimentů možná nikdy nepřestal fungovat a nyní může běžet na mnohem výkonnějších moderních motorech. Pokroky v neurovědách, kybernetických nástrojích a umělé inteligenci daly tajným operátorům schopnosti, o kterých Sidney Gottlieb mohl jen snít.
Ačkoliv CIA uvádí, že operace MK-Ultra byla zrušena kvůli etickým námitkám a zklamáním z výsledků, předpokládá se, že podobné programy ovlivňování chování od té doby pokračují i v jiných formách. Rychlý rozvoj neurovědy a umělé inteligence, ale i rozsáhlé sledování a analýza chování založená na datech opět učinily diskusi o vlivu státu na lidské chování aktuální. Pro mnoho kritiků je MK-Ultra nejen historickým skandálem, ale také varováním před tím, co mohou vlády provádět, když dohled selhává.
Veřejné podezření, zda techniky ve stylu MKULTRA někdy skutečně skončily, není abstraktní. V roce 2024 se kolem pokusu o atentát na Trumpa rozšířily rozsáhlé spekulace, zda mohl být střelec ovlivněn nebo naprogramován prostřednictvím vyvinutých verzí těchto programů. CIA vydala jednoznačné popření, označila tvrzení za „naprosto nepravdivá, absurdní a škodlivá“ a trvala na tom, že MKULTRA skončila před desítkami let. Toto popření dopadlo přesně tak, jak to dopadlo i v minulosti CIA: s velkou skepsí těch, kteří si pamatují ničení záznamů, lži Kongresu a vzorec „zde není nic k vidění“ následovaný pozdějšími odhaleními.
Manipulace s pamětí, modifikace chování a technologická kontrola mysli nejsou sci-fi. Byla to vládní politika po celá desetiletí. Otázkou už není, zda CIA kdysi překročila všechny etické a ústavní hranice. Otázkou je, zda byly tyto hranice někdy skutečně překresleny nebo jen přesunuty do novějších, hůře rozpoznatelných oblastí.
Zdroje a další informace:
MKULTRA před americkým Kongresem: Svědci varovali před pokračujícími schopnostmi CIA v ovládání mysli
Americký Kongres zahajuje nové vyšetřování MK-Ultra
CIA chtěla lidem vymývat mozky. Tajný program MK-Ultra zneužil tisíce lidí
Tajný projekt MK-Ultra experimentoval na lidech během 20leté existence. Záměrem byla manipulace s lidským chováním
MK-Ultra: Vládní experiment, jehož ozvěny pronikly až do Stranger Things
