Navzdory válce a cenám ropy má Republikánská strana stále šanci. Je to sice mizivá šance, ale pořád je to šance.
„Ve vládních kruzích se musíme bránit proti získávání neoprávněného vlivu ze strany vojensko-průmyslového komplexu, ať už je tento vliv vyhledáván, či nikoli. Riziko katastrofálního nárůstu zneužité moci existuje a bude přetrvávat.“
– Prezident Dwight D. Eisenhower
Zpráva o poklesu cen benzínu nevzbudila takovou pozornost, jak by se za normálních okolností dalo očekávat. Zpočátku jsem si myslel, že jde jen o obvyklou mantru mainstreamových médií, která ignorují dobré zprávy, pokud z nich má prospěch republikánský prezident, ale pak jsem si všiml, jak tato zpráva nápadně chyběla napříč celým politickým spektrem médií.
Pravděpodobnějším vysvětlením je, že si uvědomili, jak pomíjivý je pokles cen benzínu v kontextu války na Blízkém východě. Vzhledem k tomu, že Írán útočí mimo jiné i na odsolovací zařízení v Kuvajtu, nevypadá to, že by se prezident Trump přiblížil k naplnění svého již poněkud ohraného slibu zničit íránské vojenské kapacity.
Není tedy žádným překvapením, že ceny ropy po krátkém „oddechu“ opět stouply. 3. července se cena ropy Brent pohybovala na úrovni 72,12 dolarů za barel; o dva týdny později, 17. července, činí cena 86,68 dolarů.
To představuje nárůst o 20,2 % za dva týdny. Jelikož se jedná o zářijové kontrakty, můžeme poměrně snadno odhadnout, kam směřují ceny benzínu; nezáleží na tom, jak moc se Larry Kudlow z Fox Business snaží překroutit inflační údaje tak, aby vypadaly jako deflace – životní náklady meziročně stále rostou.
Není divu, že nejnovější průzkum CNBC o ekonomice ukazuje, že voliči jsou vůči Trumpovi stále kritičtější. Průzkum zjistil, že 61 % veřejnosti je pesimistických ohledně současného stavu ekonomiky i výhledu do budoucna. Jedná se o nejvyšší podíl od prosince 2023, kdy se země teprve zotavovala z inflace způsobené pandemií. Pouze 25 % je optimistických ohledně současné ekonomiky i její budoucnosti.
Podle CNBC je Trump voliči kritizován za „inflaci a životní náklady“ v poměru 68 : 31. Dvakrát více voličů nesouhlasí s Trumpovým přístupem k ekonomice než těch, kteří ho podporují.
Demokraté zatím nedokázali tuto všeobecnou nespokojenost s Trumpem využít ve svůj prospěch. Jak se dalo očekávat, hlavním důvodem je to, že dovolili šíleným socialistům převzít kontrolu nad stranou:
Průzkum zjistil, že 32 % registrovaných voličů by s větší pravděpodobností hlasovalo pro kandidáta, který se označuje za demokratického socialistu, zatímco 50 % by pro takového kandidáta hlasovalo s menší pravděpodobností.
Republikáni mají stále ještě malou šanci na udržení většiny ve Sněmovně reprezentantů:
- Nezmiňujte se o Trumpovi. Mluvte o Americe v sjednocujících termínech, mimo kontext válek a vysoké inflace.
- Buďte skeptičtí vůči válce s Íránem a spojujte ji s nekontrolovatelnými deficity, za které budou muset platit naše děti.
- Popisujte demokraty jako socialistické snílky, kteří slibují hory doly, ale přinášejí jen utrpení.
Vzhledem k tomu, co vím o vnitřním fungování volebních kampaní, není příliš velká šance, že by se mou radou řídili, i kdybych je dokázal přimět, aby mě vyslechli. Nicméně v bodě č. 2 se zdá, že dochází k určitému posunu, když republikáni brzdí Trumpovy šílené ambice na drastické navýšení výdajů na válku. Dělají dobře, když tak činí.
Podle Grega Ipa z Wall Street Journal pozorujeme na trhu s americkými státními dluhopisy silnější známky neklidu. Vzhledem k tomu, že o tomto problému píšu už téměř 20 let, Ipův článek mě nepřekvapuje. Směřujeme k fiskální krizi už dlouhou dobu, ale pomalé tempo může snadno vyvolat dojem, že k takové krizi je ještě daleko. Takový názor je nebezpečně klamný. Takové události mají tendenci propuknout právě tehdy, když to nejméně čekáte.
Na své předpovědi trvám: pokud se do Labour Day (slaví se každé první pondělí v září) dostaneme na bod „5-5“ (5 % inflace, 5 % nezaměstnanost), pak Republikánská strana ztratí kontrolu nad Kongresem. Cokoli „lepšího“ než to ponechá Senát v rukou republikánů; to, co se stane se Sněmovnou reprezentantů, bude do značné míry záviset na tom, jak dobře si republikáni dokážou představit Ameriku bez Trumpa.
Sven R. Larson, Ph.D., politický ekonom s doktorátem a 25 lety zkušeností z akademické sféry i světa politiky a tvorby politik, autor akademických článků a několika knih. Švéd narozením, Američanem volbou, mrzoutem od přírody. Provozuje vlastní blog Larson’s Political Economy
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
